Vzdělání

Sto jedenáct českých škol už bojuje proti šikaně pomocí finského programu KiVa. Letos se k nim přidají přes dvě desítky dalších, uvedla organizace Schola Empirica, která KiVu v Česku koordinuje. Školy si od programu slibují zlepšení atmosféry i vztahů ve třídě mezi žáky. Finská metoda stojí na třech pilířích – prevenci, intervenci a monitorování. Rozšířila se už do téměř třiceti zemí světa.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.

Ministerstvo školství ukončí pokusné ověřování takzvané kombinované výuky – střídání prezenční a distanční výuky – v základních školách a základních uměleckých školách dříve, než mělo v plánu. Podle úřadu tento režim zkouší omezený počet škol a vzorek neposkytuje reprezentativní výsledky pro systémové závěry. Zapojené instituce mají s touto výukou skončit nejpozději k 30. červnu, ověřování mělo trvat do roku 2028. Podklady vyhodnotí Národní pedagogický institut (NPI).

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.

Stále více dětí školou povinných se učí doma. V posledním školním roce do režimu domácího vzdělávání nastoupilo přes sedm a půl tisíce žáků. To je podle dat ministerstva školství (MŠMT) nejvyšší číslo od roku 2005, kdy byla tato forma výuky oficiálně zavedena. Tehdy se cestou individuálního vzdělávání vydalo pouze 546 dětí. Za stoupajícím trendem může stát celkově větší počet žáků základních škol či psychické problémy dětí. I přes svou nejednotnou formu je tato možnost nenároková a děti i tak absolvují povinné přezkoušení.

Téměř šedesát procent firem chce větší koordinaci energetické politiky v EU, řekl novinářům Christian Rühmkorf z Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Právě ceny energií považuje každá druhá firma za hlavní riziko svého podnikání v následujících dvanácti měsících, v horizontu pěti let pak za největší úskalí považují zabezpečení dodávek energie a surovin. Vyplývá to z průzkumu komory, kterého se na začátku března a dubna zúčastnilo 125 firem.

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.

Povinné zavedení nových rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro základní a mateřské školy se odloží o rok, měly by platit od roku 2027 a 2028, řekl na tiskové konferenci ministr školství Robert Plaga (za ANO). Odůvodnil to mimo jiné chybějící podporou pro školy. Chce docílit toho, aby byly pro všechny ve školách pochopitelné. Program schválil bývalý ministr školství Mikuláš Bek (STAN) koncem roku 2024.

O schopnosti České republiky ubránit se pochybuje více než polovina Čechů. Naprostá většina zároveň míní, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal od 23. ledna do 3. února a zúčastnilo se ho 1725 lidí. Meziročně podle výsledků průzkumu vzrostl počet lidí, kteří důvěřují v úroveň české armády a současně oslabila skepse vůči smysluplnosti nákladů na obranu i možnosti rozhodovat o obraně České republiky samostatně bez hlavní role velmocí.

O post děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy se uchází bývalý děkan fakulty Jaroslav Brož a církevní právník Jiří Dvořáček. Podle volební komise splňují obě kandidatury všechny náležitosti, uvedl její předseda David Bouma. Fakultu nyní vede rektor univerzity Jiří Zima, od konce loňského září je v nucené správě. Tu na ni uvalilo ministerstvo školství v důsledku sporů, které na fakultě panují několik měsíců a týkají se toho, kdo ji má vést po odvolání Brože. Volba je plánovaná na úterý 3. března.

Gruzínská vláda oznámila na konci ledna záměr sloučit dvě nejvýznamnější vysoké školy v zemi, což vyvolalo v Tbilisi protesty studentů a profesorů obávajících se o budoucnost obou institucí. Kabinet nakonec v této věci postoj korigoval – školy se spojovat nebudou, ale ke změnám dojde. Celé to zapadá do reforem vysokého školství oznámených ještě loni – zahrnují například model „jedno město – jedna fakulta“. Odpůrci změn se obávají zvýšení státní kontroly.

Termín podávání přihlášek na střední školy je tu. Žáci 9. tříd a část žáků 5. a 7. tříd by již v tuto chvíli měli mít rozhodnuto, kam se chtějí vydat. Podmínky přijímacího řízení i počty přijímaných žáků byly školy podle zákona povinny zveřejnit do 31. ledna. S výběrem může pomoci i ČT24. Nabízí mapu středních škol v Česku, díky níž se dá odhadem posoudit, jaké jsou kde šance.

Ministerstva školství a vnitra hledají odpověď na to, co se mají děti učit o postupech v mimořádných situacích ve školách. Příliš podrobné popisy totiž mohou také sloužit jako návod pro případného „vnitřního“ agresora, který se může mezi nimi vyskytovat. Jednotný standard má doplnit metodiku, kterou úřady aktualizovaly už na konci roku 2024 v reakci na útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od té doby narostla poptávka po speciálních kurzech, školám je zajišťují hlavně soukromníci. Jedno ze základních pravidel třeba říká, že v případě útoku ve škole je třeba utéct, schovat se a až v nejzazším případě bojovat.

Vysoké školy v Praze, Brně, Olomouci a dalších městech otevřou příští akademický rok nové obory. Podle mluvčích oslovených škol reagují nové studijní programy na konkrétní požadavky zaměstnavatelů, kteří kromě praktických znalostí žádají i schopnost kritického myšlení. Školy zohledňují i společenské trendy. Nové studijní programy se často týkají životního prostředí nebo umělé inteligence.

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.

Dezinformace mohou být účinnou zbraní hybridních válek. Lživé kampaně ovlivňují třeba i výsledky voleb. V boji proti falešným zprávám vyniká v Evropě Finsko. Země se posilováním mediální gramotnosti začala zabývat už před třiceti lety. Podle vedoucí redakce ČT edu Anny Kabelkové berou mediální výchovu jako klíčovou i učitelé v Česku. Podstatné je podle ní připravit pedagogům podporu. Boj proti dezinformacím je ale při prudkém rozvoji umělé inteligence stále nerovnější.

Ústavní soud (ÚS) ve středu zrušil právní úpravu, která umožňovala oddělené zápisy dětí z Ukrajiny na základní školy. Vyhověl tak návrhu skupiny senátorů, podle kterých jsou oddělené zápisy diskriminační a vedou k segregaci. ÚS kritizoval odlišné zacházení se zvláště zranitelnou skupinou lidí, tedy dětmi uprchlíků, jimž právní úprava mohla komplikovat přístup ke vzdělání. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) je porušování principu rovného přístupu ke vzdělávání nepřípustné. Ocenil, že to potvrdil i Ústavní soud.

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.

Chrudimští zastupitelé budou v pondělí 8. prosince rozhodovat o zrušení čtyř spádových obvodů základních škol. Zavést chtějí jen jeden pro celé město. Podle starosty Františka Pilného (ANO) je hlavním cílem zamezit spádové turistice. Podle něj některé rodiny účelově měnily trvalé bydliště tak, aby se jejich dítě dostalo na preferovanou základní školu. Novinka má platit pro zápisy v roce 2026, které začnou už v lednu. Proti změně se ale ohrazují někteří rodiče. Obávají se losování o místa na školách a nejistoty před zápisy. Své argumenty chtějí vyjádřit i na zastupitelstvu.

Řečníci při pietním shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze vyzdvihovali význam vzdělání, přičemž poukazovali na to, že vzdělaní lidé nepodléhají dezinformacím a jsou schopni kritického myšlení i vedení dialogu. Akce se zúčastnil i předseda hnutí SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, jenž před novináři mluvil o tom, že se v tuzemsku podle něj omezuje svoboda.

Nově zvolená poslankyně za SPD Irena Němcová čelí podezření z plagiátorství. Zhruba polovinu diplomové práce měla zkopírovat z dříve napsaných odborných textů, zjistil web iRozhlas. Dokládá to analýzou experta na odhalování plagiátů Jana Macha z Vysoké školy ekonomické v Praze. „Takovýto rozsah zkopírování cizích děl je výjimečný, ojedinělý,” uvedl pro server. Poslankyni zpětně zkritizovala i vysoká škola, ve které v roce 2008 Němcová svou práci obhájila. Radní Hradce Králové poslankyni a opoziční hradeckou zastupitelku následně odvolali z komise rady pro výchovu a vzdělávání.