Vzdělání strana 5 z 5

V Česku začal nový školní rok, kvůli koronavirové nákaze ho doprovázejí hygienická opatření. V podzimních a jarních měsících budou omezení nezbytná, řekl při zahájení v Masarykově základní škole v Újezdu nad Lesy ministr školství Robert Plaga (ANO). Školství je podle něj na „covidový rok“ tentokrát víc připraveno, kritizuje ale práci krajských hygienických stanic a chce o ní mluvit s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO).

Koronavirová pandemie dopadla i na závěrečné zkoušky na britských základních a středních školách. Původně je úřady zrušily a nechaly hodnocení na učitelích. Nakonec ale do výsledků přece jen zasáhly a upravily je podle bezprecedentního algoritmu, aby se nakonec vrátily zpět k avizovanému posuzování vyučujících. Britští studenti se bouří a vycházejí protestovat do ulic, média píší o fiasku konzervativní vlády Borise Johnsona. Učitelé, studenti i politici žádají premiéra, aby ministra školství odvolal.

Rozhovor s Tomášem Baťou o obuvnickém průmyslu v Československu. Hovořil například o tom, jak na tom bylo Československo s technologiemi nebo třeba se vzděláním.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Elena Lucrezia Cornaro Piscopia se narodila v Benátkách a zemřela v Padově. Obě města pro ni byla osudová. To první svedlo dohromady její rozdílné rodiče, v tom druhém se jí 25. června 1678 zadařilo něco dosti překvapivého na onu dobu, kdy nebylo zvykem dovolit ženám, aby si příliš zatěžovaly hlavinku.

Předávání vysvědčení na dvoře nebo školních hřištích? Některé školy rozdávají hodnocení žáků postupně během celého týdne. Kvůli opatření proti šíření koronaviru volí školy různé způsoby, jak ukončit školní rok 2019/2020. Někde učitelé rozdávají vysvědčení žákům individuálně nebo po skupinách. A to přesto, že mimo výuku už není nutné dodržovat limit 15 žáků ve třídě. Někteří ředitelé s takovým uvolněním nesouhlasí.

S otevřením škol, tak jak jej naplánovala vláda, souhlasí 45 procent dotázaných lidí. Podle průzkumu společnosti Kantar si pětina myslí, že se měla obnovit normální výuka už dříve, naopak třetina dotázaných by uvítala, kdyby byly školy dál na nějaký čas zavřené. Ministr školství Robert Plaga (ANO) a poslanec za Piráty Lukáš Bartoň se shodují, že omezeného studia na dálku se učitelé zhostili dobře. Bartoň by si ale představoval větší investice do online výuky. Jen letos by se jednalo o miliardu. Robert Plaga s filozofií „počítač do každé rodiny“ ale nesouhlasí a místo plošného řešení je pro systémové.

Na středních školách začínají didaktické testy státních maturit. Původně se měly konat na začátku května, kvůli pandemii ale startují až 1. června. Podle údajů Cermatu se k nim přihlásilo 68 036 maturantů, což je zhruba stejně jako loni. Dalších zhruba 9200 lidí by mělo dělat státní maturity v odloženém, náhradním nebo opravném termínu. Zkoušky provázejí zvýšená hygienická opatření.

Základní školy se postupně otevírají a rodiče se mohou rozhodnout, jestli do nich své potomky pošlou, nebo ne. Volbu ale zatím nemají ti, jejichž děti chodí do speciálních škol. Učí se s nimi on-line, nemají ale asistenty ani potřebné pomůcky. Speciální školy by se mohly otevřít v červnu.

V současné době je v Česku 250 soukromých základních škol, což je přibližně o tři čtvrtiny více než před deseti lety. Vyplývá to ze statistik ministerstva školství. Každoročně jich přitom přibývá kolem třiceti. Podle mluvčí ministerstva Aleny Lednové stojí za nárůstem především poptávka rodičů po alternativním vzdělávání.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

Americký miliardář maďarského původu George Soros poskytne jednu miliardu dolarů (22,7 miliardy korun) pro spuštění projektu globální univerzity, aby tak čelil autoritářským režimům a podpořil úsilí o rychlejší reakci na klimatické změny. Prohlásil to podle agentury Bloomberg ve čtvrtek na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s tím, že autoritáře a současný přístup ke klimatické změně považuje za hrozby pro přežití civilizace. Jmenovitě kritizoval Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga.

Čeští žáci se od roku 2015 zlepšili ve čtenářství, matematice a přírodovědě. Nestačilo to však k dosažení výsledků z let 2003 a 2006. Zjistilo to testování Programu pro mezinárodní vyhodnocení studentů (PISA). V mezinárodním srovnání 79 vysoko- a středněpříjmových zemí skončili Češi ve čtenářské gramotnosti na 25., v matematice na 22. a v přírodovědě na 21. místě. Testování se v Česku účastnilo sedm tisíc patnáctiletých dětí z 333 škol. Byli mezi nimi žáci ze základních škol, víceletých gymnázií a prvních ročníků středních škol.

Vzdor proti komunistickému režimu se skrývá v nejrůznějších příbězích. Od vcelku běžných sabotáží a letargie v zaměstnání po otevřený odpor. A právě příběhy těch, kteří se nesehnuli před zlovůlí komunistického zřízení, ale otevřeně se mu postavili, každoročně oceňuje ceremoniál nazvaný Příběhy bezpráví. Ve čtvrtek si v pražské Lucerně převzala cenu také někdejší učitelka na gymnáziu Jiřina Čechová.

Experti na školství, veřejnost, ale i politici debatovali o potřebných změnách ve školství. Setkání ze série Česko! A jak dál? se zaměřilo na budoucnost vzdělávání včetně financování škol, náplně vzdělávání nebo třeba budoucí podoby maturitních zkoušek.

Učení může být cool, říkají takzvaní studytubeři a publikum, zdá se, souhlasí. Videa, na kterých hvězdy osvětového youtuberingu motivují ke studiu, sledují statisíce lidí… a nový on-line fenomén tak generuje svým tvůrcům i slušný zisk.

E-knihy a audioknihy by mohly v budoucnu zlevnit. Umožnila by to novela zákona, díky které by sazba DPH klesla z nynějších 21 % na zvýhodněnou sazbu 10 %, stejně jako je tomu u klasických knih. Návrh na změnu předložila poslankyně Věra Kovářová (STAN), podporují ji poslanci dalších klubů a taky ministerstvo financí.

V Česku panují nejnižší příjmové rozdíly ze zemí Evropské unie. Příjem pětiny nejbohatších je tu 3,4krát vyšší než příjem pětiny nejchudších, zatímco v osmadvacítce dosahuje průměrný rozdíl pětinásobku. Česko je také státem s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení, které hrozí zhruba 12 procentům obyvatel. V Unii se to týká průměrně 22 procent lidí. Vyplývá to z aktuálních zpráv Evropské komise o situaci v členských státech a z údajů Eurostatu. Výše mediánu nominálních příjmů v Česku však dosahuje jen necelé poloviny průměru evropské osmadvacítky.