Vzdělání strana 5 z 5

Horní parlamentní komora podpořila novelu, podle které lidé nebudou muset dokládat za nynější čtvrtletí příjmy kvůli sociálním dávkám. Změny nebudou mít dopady na státní rozpočet, uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Návrh zákona nyní dostane k podpisu prezident. Senátoři měli na programu březnové schůze také zahrádkářský zákon, který podle dohody odmítnuli a vrátili zpátky do sněmovny.

Na potřebu výuky finanční a ekonomické gramotnosti chce upozornit Ekonomická olympiáda, jejíž krajská kola proběhnou příští týden. Do loňského ročníku se i přes omezení zapojily čtyři stovky škol a více než 15 tisíc studentů – třebaže s distanční výukou se téma ze vzdělávání vytrácí.

Během protestů proti uvěznění Alexeje Navalného obracela ruská vláda pozornost na účast mládeže včetně žáků. Ministerstvo školství proto naplánovalo pravidelné měsíční schůzky s rodiči po celé zemi. Zajištění loajality v nejmladší generaci se však vláda věnuje dlouhodobě, píše opoziční Novaja gazeta. Spočítala, že za posledních pět let na to vynaložila 73 miliard rublů (21 miliard korun). Článek vydala v úterý, tedy v Den obránce vlasti, který je přejmenovaným Dnem Rudé armády.

Děti se musí vrátit do školních lavic, shodli se hosté Událostí, komentářů. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) nastínil, jak by mělo vypadat testování –⁠ jeho resort se chce vyhnout nepříjemným druhům odběru. Komunistická poslankyně Hana Aulická Jírovcová je přesvědčena, že učitelé měli být mezi prvními očkovanými. Podle předsedy Trikolóry Václava Klause mladšího měli žáci zůstat ve školách a neexistoval důvod pro jejich „vyhnání“.

Vláda jedná o finančním bonusu pro lidi v karanténě. Má takové opatření smysl? A na co by se měla česká vláda soustředit v době epidemie covidu-19? Na otázky odpovídal bývalý ministr financí a pražský zastupitel za hnutí ANO Ivan Pilný v pořadu Interview ČT24.

Na středních školách by mohli učit experti bez pedagogického vzdělání. Schválila to sněmovna přes kritiku pedagogických fakult, organizací a odborů. Pokud úpravu nezmění Senát, sociální demokraté se ji chtějí pokusit zrušit poslaneckým návrhem. Sněmovna také dala šanci zrušení dětských domovů pro děti do tří let. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) poslance informovala o tom, že stát vyplatil z programu Antivirus firmám postiženým koronavirem dosud 26,3 miliardy korun.

Vláda schválila ráno prodloužení nouzového stavu, což jí ve čtvrtek povolila Poslanecká sněmovna. Potrvá prozatím do 14. února. Pokračuje očkování. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) i přes to, že výrobce v příštích týdnech dodá méně vakcíny, by vakcinace neměla zpomalit – nově bude totiž možné použít šest dávek z každé lahvičky očkovacího séra.

Indický stát Ásám uzavře všechny muslimské náboženské školy, které působí na jeho území. Tamní parlament schválil zákon, který tento krok umožňuje, informovala agentura Reuters. Podle vládních politiků z Indické lidové strany (BJP) vyučování v náboženských školách nedosahuje požadované kvality a je málo zaměřené na praxi. Opozice mluví o útoku na muslimy.

„Náhradních škol“ určených pro děti zdravotníků nebo členů integrovaného záchranného systému už v Česku funguje přes 360. V několika krajích budou kvůli velkému zájmu kapacity navyšovat. Ve většině z nich je ale situace opačná: školy jsou tam zaplněné jen z necelé čtvrtiny. ČT to potvrdili mluvčí jednotlivých hejtmanství.

Studenti českých univerzit kvůli koronaviru ruší, nebo odkládají svoje odjezdy na studijní pobyty v programu Erasmus. Podle zástupců tuzemských univerzit jich letos do ciziny vyjede až o polovinu méně, podíl mají i zahraniční univerzity, které pobyty odříkají. A ti vysokoškoláci, kteří se na něj chystají, budou muset v případě studia v oblasti s vyšší nemocností podepisovat prohlášení, že jsou si vědomi rizik i toho, že může být problém s čerpáním peněz ze zdravotního pojištění.

Plzeňský kraj by v důsledku pandemie koronaviru měl omezit své investice, myslí si dle průzkumu agentury Kantar CZ třetina oslovených obyvatel regionu. Špičky krajských kandidátek to ale odmítají, kraj si investice může dovolit a zaměřit by je měl například do vzdělání či infrastruktury. Kandidáti v předvolební debatě diskutovali také problematiku agenturních pracovníků. Byť uznávají, že česká ekonomika se bez nich neobejde, volají zároveň po větším dohledu. To podle nich ale nevyřeší kraj, nýbrž jedině stát.

Pardubický kraj prosazuje terénní sociální služby namísto rozvíjení ústavní péče. Devatero lídrů kandidátek se shodlo na tom, že sociální služby je třeba dále podporovat a rozvíjet, otázkou ale zůstává, jak je financovat. Uchazeči o hejtmanský úřad diskutovali také o tom, jak si poradit s takzvanými šmejdy či jak přistoupit k inkluzivnímu vzdělávání.

V Česku začal nový školní rok, kvůli koronavirové nákaze ho doprovázejí hygienická opatření. V podzimních a jarních měsících budou omezení nezbytná, řekl při zahájení v Masarykově základní škole v Újezdu nad Lesy ministr školství Robert Plaga (ANO). Školství je podle něj na „covidový rok“ tentokrát víc připraveno, kritizuje ale práci krajských hygienických stanic a chce o ní mluvit s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO).

Koronavirová pandemie dopadla i na závěrečné zkoušky na britských základních a středních školách. Původně je úřady zrušily a nechaly hodnocení na učitelích. Nakonec ale do výsledků přece jen zasáhly a upravily je podle bezprecedentního algoritmu, aby se nakonec vrátily zpět k avizovanému posuzování vyučujících. Britští studenti se bouří a vycházejí protestovat do ulic, média píší o fiasku konzervativní vlády Borise Johnsona. Učitelé, studenti i politici žádají premiéra, aby ministra školství odvolal.

Rozhovor s Tomášem Baťou o obuvnickém průmyslu v Československu. Hovořil například o tom, jak na tom bylo Československo s technologiemi nebo třeba se vzděláním.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Elena Lucrezia Cornaro Piscopia se narodila v Benátkách a zemřela v Padově. Obě města pro ni byla osudová. To první svedlo dohromady její rozdílné rodiče, v tom druhém se jí 25. června 1678 zadařilo něco dosti překvapivého na onu dobu, kdy nebylo zvykem dovolit ženám, aby si příliš zatěžovaly hlavinku.

Předávání vysvědčení na dvoře nebo školních hřištích? Některé školy rozdávají hodnocení žáků postupně během celého týdne. Kvůli opatření proti šíření koronaviru volí školy různé způsoby, jak ukončit školní rok 2019/2020. Někde učitelé rozdávají vysvědčení žákům individuálně nebo po skupinách. A to přesto, že mimo výuku už není nutné dodržovat limit 15 žáků ve třídě. Někteří ředitelé s takovým uvolněním nesouhlasí.

S otevřením škol, tak jak jej naplánovala vláda, souhlasí 45 procent dotázaných lidí. Podle průzkumu společnosti Kantar si pětina myslí, že se měla obnovit normální výuka už dříve, naopak třetina dotázaných by uvítala, kdyby byly školy dál na nějaký čas zavřené. Ministr školství Robert Plaga (ANO) a poslanec za Piráty Lukáš Bartoň se shodují, že omezeného studia na dálku se učitelé zhostili dobře. Bartoň by si ale představoval větší investice do online výuky. Jen letos by se jednalo o miliardu. Robert Plaga s filozofií „počítač do každé rodiny“ ale nesouhlasí a místo plošného řešení je pro systémové.

Na středních školách začínají didaktické testy státních maturit. Původně se měly konat na začátku května, kvůli pandemii ale startují až 1. června. Podle údajů Cermatu se k nim přihlásilo 68 036 maturantů, což je zhruba stejně jako loni. Dalších zhruba 9200 lidí by mělo dělat státní maturity v odloženém, náhradním nebo opravném termínu. Zkoušky provázejí zvýšená hygienická opatření.

Základní školy se postupně otevírají a rodiče se mohou rozhodnout, jestli do nich své potomky pošlou, nebo ne. Volbu ale zatím nemají ti, jejichž děti chodí do speciálních škol. Učí se s nimi on-line, nemají ale asistenty ani potřebné pomůcky. Speciální školy by se mohly otevřít v červnu.

V současné době je v Česku 250 soukromých základních škol, což je přibližně o tři čtvrtiny více než před deseti lety. Vyplývá to ze statistik ministerstva školství. Každoročně jich přitom přibývá kolem třiceti. Podle mluvčí ministerstva Aleny Lednové stojí za nárůstem především poptávka rodičů po alternativním vzdělávání.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

Americký miliardář maďarského původu George Soros poskytne jednu miliardu dolarů (22,7 miliardy korun) pro spuštění projektu globální univerzity, aby tak čelil autoritářským režimům a podpořil úsilí o rychlejší reakci na klimatické změny. Prohlásil to podle agentury Bloomberg ve čtvrtek na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s tím, že autoritáře a současný přístup ke klimatické změně považuje za hrozby pro přežití civilizace. Jmenovitě kritizoval Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga.

Čeští žáci se od roku 2015 zlepšili ve čtenářství, matematice a přírodovědě. Nestačilo to však k dosažení výsledků z let 2003 a 2006. Zjistilo to testování Programu pro mezinárodní vyhodnocení studentů (PISA). V mezinárodním srovnání 79 vysoko- a středněpříjmových zemí skončili Češi ve čtenářské gramotnosti na 25., v matematice na 22. a v přírodovědě na 21. místě. Testování se v Česku účastnilo sedm tisíc patnáctiletých dětí z 333 škol. Byli mezi nimi žáci ze základních škol, víceletých gymnázií a prvních ročníků středních škol.