Rodiny, jejichž loňské příjmy nepřevýšily jeden milion korun hrubého, budou dostávat od srpna jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě do 18 let věku. Předpokládá to vládní návrh zákona, jehož přijetí umožnil Senát. Horní komora také schválila novelu, která umožní ubytovávání a registraci uprchlíků z Ukrajiny i po skončení nouzového stavu. Norma řeší také dávky běžencům. Senátoři podpořili i novelu exekučního řádu.
Senátoři schválili vyplacení mimořádného příspěvku pět tisíc korun na dítě
Ministerstva a další úřady tak budou moci podle předlohy i po skončení nouzového stavu vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení. Pokračovat bude i současný systém registrace uprchlíků. Novela tak přejímá některá mimořádná opatření vyhlášená na základě nouzového stavu, který skončí tento měsíc.
Uprchlíci také budou moci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima. Bude to 4250 korun měsíčně pro dospělé a 3050 korun za měsíc pro děti. Nyní mají běženci nárok na pět tisíc korun v měsíci na základě udělení víza dočasné ochrany. O stejnou částku pak mohou žádat ještě dalších pět měsíců.
Paušální náhrada poskytovaná ubytovatelům se bude i podle zákona pohybovat od 200 do 350 korun za osobu a noc. Konkrétní výši stanoví vládní nařízení podle druhu ubytování a poskytovatele.
Současný systém zajištění ubytovacích kapacit pro uprchlíky se podle ministerstva vnitra osvědčil. Výrazná většina z těch, kteří potřebují asistenci státu, pobývá v důstojných podmínkách. V zařízeních bydlelo podle vlády zhruba 50 tisíc lidí.
Školy budou moci také v příštím školním roce vytvářet třídy pro uprchlíky z Ukrajiny, pokud pro ně nebudou mít místa v běžných třídách. Počítá s tím vládní novela, kterou senátoři podpořili. Předloha, kterou nyní dostane k podpisu prezident, má připravit české školy na pokračující pobyt uprchlíků z Ukrajiny v důsledku ruské invaze.
O děti a mládež v ukrajinských třídách se budou moci nadále starat pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Budou ale muset vyučovat podle českých vzdělávacích programů. Novela má také ministerstvu umožnit v příštím roce pro uprchlíky opět mimořádně upravit termíny a podmínky pro přijímání do škol a ukončování vzdělávání. Platit by měla do konce srpna 2023.
Mimořádný příspěvek
Senátoři se na návrh předsedy klubu ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry rozhodli, že se předlohou o mimořádném příspěvku pro rodiny nebudou zabývat, což jim umožňuje senátní jednací řád. Návrh zákona tak nyní dostane k podpisu prezident.
Dávkou chce kabinet zmírnit dopady zdražování na rodiny. „Je to reakce na současnou situaci vysoké inflace,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Rozpočtové náklady budou činit zhruba 7,8 miliardy korun. Domácnosti s přídavky na děti získají podporu automaticky. Ostatní rodiče o ni budou žádat. Nárok na dávku bude mít podle podkladů zhruba 1,56 milionu dětí.
Jurečka v této souvislosti odmítl kritiku poukazující na přílišnou plošnost příspěvku. Plošná podpora by se týkala podle něho asi 2,1 milionu dětí. „Zhruba jedna třetina rodičů z důvodu vyššího příjmu domácnosti nebude moci čerpat tuto formu podpory,“ uvedl.
Senátní výbory se k návrhu zákona postavily rozdílně. Zatímco sociální výbor doporučil jeho schválení, ústavně-právní výbor usnesení nepřijal.
Senát kritizuje ombudsmana Křečka za xenofobní výroky
Senátoři během schůze zkritizovali veřejného ochránce práv Stanislava Křečka za jeho výroky vůči menšinám a uprchlíkům, které označil za předsudečné a xenofobní. Vyzval ho k tomu, aby důsledně vystupoval v souladu se svým slibem vykonávat úřad ombudsmana nezávisle a nestranně. Horní komora své rozhodnutí přijala těsnou většinou, pro bylo 25 ze 45 přítomných senátorů. Křeček kritiku přijal s rozpaky, označil ji za pokus omezit právo vyjadřovat se.
Křečkovy četné výroky i jednání se podle senátního stanoviska staly předmětem veřejných kontroverzí a silné kritiky ze strany institucí a osob zabývajících se ochranou lidských práv.
Terčem kritiky bylo mimo jiné Křečkovo prohlášení z loňského ledna, podle něhož někteří Romové mají problémy s bydlením ne kvůli diskriminaci, ale kvůli tomu, že „devastují bytový fond a přeměňují část obcí ve vyloučené lokality“.
Křeček ve vystoupení před senátory uvedl, že není možné ignorovat realitu, jakkoli je nepříjemná a ostudná. „Pokud by nezávislý veřejný ochránce práv neměl možnost bez kritiky členů zákonodárného sboru sdělovat, co občané denně vidí kolem sebe, pak by to s naší úrovní demokracie bylo ještě horší, než si mnozí občané myslí,“ uvedl. „Názory mohou být různé, ale ať mi někdo řekne, kde neříkám pravdu,“ dodal.
Ombudsman odmítl obavu, že by jeho výroky mohly oběti diskriminace odrazovat od jeho úřadu. Úřad veřejného ochránce práv patří spolu s Ústavním soudem a Nejvyšším kontrolním úřadem mezi tři instituce, kterým důvěřuje nadpoloviční většina obyvatel, uvedl.
Milostivé léto se pro část dlužníků letos na podzim zopakuje
Takzvané milostivé léto, které umožní některým dlužníkům v exekuci splatit vymáhané peněžité závazky bez úroků nebo penále, se na podzim zopakuje. Bude trvat od začátku září do konce listopadu, schválili to senátoři.
Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, umožní lidem zbavit se vymáhaných dluhů u veřejných institucí a státních či polostátních firem. Předloha se týká exekucí, které začaly před loňským 28. říjnem. Exekutorská komora se k návrhu postavila rezervovaně.
