Poslanci schválili ve stavu legislativní nouze několik změn, které se dotknou ukrajinských uprchlíků. Ti tak nejspíš budou například moci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima, jak navrhl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Novela zákona lex Ukrajina zahrnuje mimo jiné i návrh ministerstva školství, podle nějž školy budou moci i v dalším školním roce vytvářet třídy pro dětské uprchlíky z Ukrajiny, pokud to bude třeba. Zákon nyní poputuje do Senátu.
Sněmovna schválila novelu zákona lex Ukrajina. Pomůže se začleněním dětí do tříd i ubytováním uprchlíků
„Vytváří také možnost vzniku homogenních nebo ukrajinských tříd, ale pouze v nezbytných a výjimečných případech, v místech, kde už není jiná možnost z hlediska kapacit nebo jiných vážných důvodů,“ vysvětluje ministr školství Petr Gazdík (STAN).
Podle místopředsedy poslaneckého výboru pro vědu a vzdělání Zdeňka Kettnera (SPD) novela týkající se vzdělávání obsahuje prvky, které jsou pro SPD nepřijatelné. „Protože se jeví jako diskriminační ohledně českých dětí a úplně ignorující svobodu ukrajinských rodičů,“ podotkl.
O děti a mládež v ukrajinských třídách se budou moci také nadále starat pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Budou ale muset vyučovat podle českých vzdělávacích programů. Novela má také ministerstvu umožnit v příštím roce pro uprchlíky opět mimořádně upravit termíny a podmínky pro přijímání do škol a ukončování vzdělávání. Platit by měla do konce srpna 2023.
V běžných českých třídách by podle novely mohli Ukrajincům pomáhat asistenti pedagoga se znalostí ukrajinštiny. Měli by umět česky natolik, aby se ve škole dokázali domluvit. Pro financování těchto asistentů by chtělo ministerstvo vytvořit normativ, předpokladem je ale přidání peněz na školství v novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022.
Zákon nově také určuje, že v případě absence po dobu 20 dnů bez omluvení může být Ukrajinec ze školy vyloučen. Měl by pak ještě 15 dnů na zareagování na výzvu. Podle školského zákona činí lhůta do výzvy normálně 60 dnů. Zkrácení lhůty podle Gazdíka souvisí s tím, že se běženci stěhují, aniž to škole oznámili, a blokují tak místa jiným uchazečům.
Předseda sněmovního školského výboru Ivo Vondrák (ANO) nepřesvědčil dolní komoru o tom, že by školní docházku mohlo nahradit potvrzení ukrajinských běženců, že jejich dítě absolvuje distanční výuku z Ukrajiny. Podle ANO by se to mohlo týkat až dvou třetin ukrajinských dětí, které by z pohledu českých škol měly individuální plán vzdělávání.
Podle Gazdíka by navrhovaný způsob byl v rozporu s mezinárodní úmluvou o právech dítěte a povinností státu zajistit povinnou školní docházku. Možnost individuální výuky není vyloučena a distanční výuku by ukrajinské děti mohly absolvovat nad rámec povinné výuky.
Uprchlíci mohou žádat o příspěvek
Jurečka rovněž navrhl, aby uprchlíci mohli po půl roce od udělení dočasné ochrany žádat o částku ve výši životního minima. Půjde o 4250 korun měsíčně pro dospělé a o 3050 korun za měsíc pro děti.
Pozměňovací návrh ministr vložil do sněmovního systému jen několik minut před zahájením pokračování schůze dolní komory. Pozastavili se nad tím poslanci ANO a SPD Aleš Juchelka a Radek Koten. Jurečka se za postup omluvil.
Nyní mají uprchlíci nárok na pět tisíc korun v měsíci udělení víza dočasné ochrany. O stejnou částku mohou žádat dalších pět měsíců. Senát bude tento týden schvalovat zpřísnění. Předpokládá, že běženci s bezplatným ubytováním, stravou a základními hygienickými prostředky už na tuto humanitární dávku nedosáhnou. Od druhého měsíce bude podpora navíc svázána s trvalým pobýváním v Česku.
Jurečkův pozměňovací návrh předpokládá, že pro nárok na dávku vyplácenou po půl roce bude klíčové posouzení příjmových, sociálních a majetkových poměrů žadatele. „Pokud tyto poměry neumožní zajištění základních životních potřeb, bude dávka náležet,“ stojí ve zdůvodnění úpravy. Žádost bude nutné podávat každý měsíc. Jurečka uvedl, že bez úpravy by se běženci dostali po šesti měsících plně do českého sociálního systému.
Krajská asistenční centra se omezí
Ministerstva a další úřady budou také i po konci nouzového stavu vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a nouzové bydlení. Pokračovat má rovněž systém registrace uprchlíků, který využívá síť krajských center – byť v omezeném režimu. Úplné uzavření zatím ohlásila jen Praha, a to s argumentem, že je přeplněná a uprchlíci musí i do jiných krajů.
„Samozřejmě v průběhu léta – vzhledem k tomu, kolik uprchlíků bude přicházet – chceme postupně normalizovat ten provoz, třeba omezovat provoz krajských asistenčních center, domluvit se na nějakých zkrácených časech, kdy bude otevřeno,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Novela zakotví poskytování ubytování uprchlíkům jako veřejnou službu. Nouzové bydlení by nemělo trvat déle než tři měsíce a pobyt v nouzovém přístřeší v podobě stanů či tělocvičen déle než měsíc. Kraje budou moci podle předlohy ubytovávat běžence nadále také v prostorách, které nejsou určeny pro bydlení, a uzavírání smluv s poskytovateli ubytování nebude zadáním veřejné zakázky.
Paušální náhrada poskytovaná ubytovatelům se bude i podle zákona pohybovat od 200 do 350 korun za osobu a noc. Konkrétní výši stanoví vládní nařízení podle druhu ubytování a poskytovatele.
Nezbytné stavby pro uprchlíky
Sněmovna rovněž schválila zákon, který zavádí nový pojem nezbytná stavba, která je vždy dočasná, a to nejvýše na tři roky. Stavebníkem bude moci být hlavně stát, jeho příspěvková organizace, obec, kraj, případně jimi zřízená organizace.
Poslanci na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu také rozšířili okruh možných stavebníků i o státní podniky nebo státní organizace. Státním podnikem je například Česká pošta, Lesy České republiky, státní organizací je Správa železnic. S návrhem přišla předsedkyně sněmovního výboru pro veřejnou správu Klára Dostálová (ANO), její stranický kolega Ladislav Okleštěk a poslanec ODS Jiří Havránek. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) s tímto návrhem souhlasil.
Dostálová uvedla, že třeba Česká pošta má mnoho nevyužívaných budov, které by se daly využít. Stejně tak by se podle ní daly využít i prázdné nádražní budovy.
Současný systém zajištění ubytovacích kapacit pro uprchlíky se podle ministerstva vnitra osvědčil. Výrazná většina z těch, kteří potřebují asistenci státu, pobývá podle zdůvodnění v důstojných podmínkách. V zařízeních bydlí nyní podle důvodové zprávy zhruba padesát tisíc lidí. „Denně je nutno zajišťovat dvě stě až čtyři sta míst pro nově příchozí osoby nebo pro ty, kterým skončilo stávající ubytování,“ stojí ve zdůvodnění.