Systém e-zákonů vyjde podle NKÚ na téměř dvojnásobek. Vnitro to odmítá

Ministerstvo vnitra selhalo při tvorbě elektronického systému pro vydávání právních předpisů, tvrdí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ve zprávě uvedl, že termín dokončení systémů se protáhl na devět let místo plánovaných tří a předpokládané náklady na něj stouply z původních 482 na 903 milionů korun. Resort se závěry nesouhlasí, systémy e-Sbírka a e-Legislativa jsou podle něj plně funkční. Důvodem zpoždění podle něj bylo nerealistické nastavení před téměř deseti lety.

NKÚ kontroloval peníze vynaložené ministerstvem vnitra na projekt Elektronická sbírka zákonů a mezinárodních smluv (e-Sbírka) a elektronická tvorba právních předpisů (e-Legislativa). V současnosti je podle NKÚ funkční jen e-Sbírka, a ani ta údajně nefunguje bez problémů.

„Jak kontroloři zjistili, po určitou dobu zobrazuje novelizované zákony v původním – již neaktuálním – znění. Uživatelé, kteří na tuto skutečnost nejsou nijak upozorněni, si tak u žádného ze zobrazených zákonů nemohou být jisti jeho aktuálností, a tedy ani správností,“ uvedl NKÚ.

Příčinou je podle úřadu to, že bez funkční e-Legislativy je nutné nové zákony digitalizovat a následně verifikovat prostřednictvím dodavatelů. Tím vzniká zpoždění mezi vyhlášením nových právních předpisů a jejich zveřejněním v e-Sbírce a systém se prodražuje.

Systém e-Legislativa by měl začít fungovat začátkem příštího roku.

Problémy kolem financování

NKÚ uvádí, že ministerstvo vynaložilo na informační systém neoprávněně 581 milionů korun, protože uzavíralo zásadní dodatky ke smlouvě v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. „Jednalo se totiž o takové změny smlouvy, které by umožnily účast jiných dodavatelů nebo by mohly ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení. Tyto změny zákon zakazuje,“ stojí v tiskové zprávě kontrolorů. NKÚ proto v souvislosti s kontrolou podal oznámení správci daně.

Kontrolní úřad uvádí, že systém eSeL měl vzniknout hlavně díky penězům z evropských fondů, které měly pokrýt 81 procent celkových výdajů. Zbývající část měl pokrýt státní rozpočet. „Při řízení projektu eSeL ministerstvo vnitra selhalo. Jeho realizaci prodloužilo o šest let a rozpočet projektu téměř zdvojnásobilo na 903 milionů korun,“ uvedl člen NKÚ Stanislav Koucký.

Systémy fungují, tvrdí resort

Ministerstvo vnitra se závěry NKÚ nesouhlasí, považuje je za často nesprávné, zavádějící či vytržené z kontextu. „Systémy e-Sbírka a e-Legislativa jsou plně funkční a přinášejí výrazné zpřehlednění právního řádu,“ reagoval resort. Tvrzení NKÚ o nedokončeném legislativním projektu tak podle resortu není pravdivé.

Ministerstvo vnitra uznává, že postupný náběh e-Legislativy přináší určitá omezení. V určitých případech může kvůli postupné digitalizaci v současnosti docházet k několikadennímu prodlení mezi publikací v e-Sbírce a nahráním konsolidovaného znění. Situace však nemá žádný dopad na platnost právních aktů, zdůraznil resort.

Za nepravdivé považuje i tvrzení kontrolorů o údajném téměř 600milionovém navýšení ceny. „Pokud jde o samotné dodatky, ty nebyly ve výši 581 milionů korun, jak uvádí NKÚ, ale 173 milionů korun,“ ohrazuje se ministerstvo.

Důvodem posunutí termínů dokončení systémů bylo podle vnitra nerealistické nastavení realizace projektů před téměř deseti lety. K prodlužování termínu dokončení přispělo i přidávání dalších funkcionalit nebo legislativních změn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na jihu Moravy jsou po bouřkách tisíce odběratelů bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy je po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Jihomoravští hasiči mají desítky výjezdů. Na Jihlavsku pak nejezdí na jedné trati vlaky kvůli bahnu.
před 9 mminutami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 16 mminutami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 36 mminutami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 1 hhodinou

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), který hovořil o podpoře malých sportovních akcí, ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) či ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
05:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
09:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSečteno: Plzeňský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.
před 3 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
11:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.