Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole podpořila změny v pravidlech a podpoře penzijního spoření. Návrh počítá například se zvýšením podpory pro mladé klienty. Změny mají kromě jiného přilákat hlavně mladé lidi ke spoření na penzi. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila za klíčové, aby lidé vstupovali do systému v co nejnižším věku. Návrh pozitivně hodnotila i opozice, která k němu i tak chce dávat své návrhy na vylepšení. Sněmovna rovněž podpořila další zvyšování penze lidem po dosažení osmdesáti let i návrh na zmrazení platů vrcholných politiků.
Zákon především sníží odváděné poplatky penzijním společnostem u většiny typů fondů. Zruší se u nich poplatek za výkonnost a pro poplatek za správu se stanovuje strop 0,5 procenta. Jedinou výjimkou jsou alternativní fondy, kde se pravidla poplatků nemění. „Rozumím tomu, že tento krok nevyvolává v penzijních společnostech nadšení,“ poznamenala ministryně. Poukázala na to, že reálný výnos fondů byl vlivem inflace dokonce záporný, a v kombinaci s poplatky označila tento výsledek za nehorázný.
Schillerová před poslanci dosavadní nastavení poplatků zkritizovala. Kritizovala také vysokou ziskovost penzijních společností v kombinaci s nízkým reálným výnosem pro klienty. Podle ní nastal čas přesměrovat ziskovost od bank a pojišťoven k jejich klientům. Poukázala na to, že stát pomocí příspěvků a daňových úlev podporuje spoření v penzijních fondech až osmnácti miliardami korun.
Tuto změnu zákona už dříve kritizovaly penzijní společnosti kvůli omezení poplatků u většiny typů penzijních fondů. Asociace penzijních společností tvrdí, že nově nastavený strop půl procenta ochromí tento takzvaný třetí pilíř. Nový poplatek by podle asociace poslal celý sektor do ztráty.
Asociace zdůrazňuje, že poplatky jsou jediným klientským příjmem penzijních společností a stát jejich výší fakticky nastavuje rámec ekonomické udržitelnosti celého systému. Ministryně ale uvedla, že podle odborníků se propad ziskovosti v delším horizontu vyrovná nárůstem počtu klientů.
Zákon předpokládá, že se pro klienty do 29 let zdvojnásobí státní podpora na čtyřicet procent vložené částky při měsíční úložce mezi 500 a 1700 korunami. U vyšších úložek stát vyplácí maximální částku 340 korun. U spoření založeného pro děti bude možné získat státní příspěvek už od úložky sta korun měsíčně.
Zákon také navrhuje, aby do konce roku 2036 ukončily činnost transformované penzijní fondy, v nichž má stále prostředky zhruba 1,7 milionu lidí. Jejich nastavení, kdy musí v každém roce vykázat kladné zhodnocení prostředků, vede k příliš konzervativním investicím a malému celkovému zhodnocení peněz.
Další zvyšování penze lidem po dosažení osmdesáti let
Sněmovna v prvním kole podpořila další zvyšování penze lidem od osmdesáti let věku, kterým se jejich důchody budou zvyšovat v pětiletých intervalech o 500 korun. Koalice chce do novely také vpravit jednorázový příspěvek důchodcům ve výši 2000 korun, na čemž se tento týden shodla vláda, uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Předlohou, která má rovněž zvednout penzi pracujícím důchodcům, se nyní bude zabývat sněmovní sociální výbor. Dostal na to měsíc místo obvyklých dvou, aby novela mohla být aplikována od příštího roku.
Opozice doporučovala místo předvolebních dárečků raději investovat do dostupnosti sociálních a zdravotních služeb pro seniory. „Peníze na účtu nejsou dostupná služba,“ uvedla místopředsedkyně sociálního výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN), podle níž návrh jen zvýší výdaje státu o miliardy korun. Lepší by bylo podpořit rozšíření terénních asistenčních služeb na pomoc seniorům a kapacitu sociálních zařízení, dodala. „My potřebujeme skutečně obojí,“ reagoval Juchelka.
Kriticky se za Piráty vyjádřila k předloze jejich poslankyně Hana Ančincová, podle níž nelze pravidelně předvolebně soutěžit o částku, o kterou se zvýší penze, nebo Jiří Havránek (ODS) a Zdeňka Blišťanová (TOP 09), kteří navíc neúspěšně navrhovali zamítnutí novely jako nesystémového, nekoncepčního a nahodilého předvolebního dárečku.
Valorizace penzí podle věku představuje podle vlády dodatečné ocenění penzistů, kteří odcházeli do důchodu v jiné ekonomické situaci než nynější senioři. Zvýšením penzí pracujících důchodců chce vláda docílit vyšší zaměstnanosti seniorů a tím i zvýšení příjmů veřejných rozpočtů.
Novela počítá se zvýšením důchodu o pět set korun v 80, 85, 90 a 95 letech a o tisícikorunu po dovršení sta let. V porovnání se současným stavem si přilepší důchodci, jimž bude 80, 90 a 95 let. Nyní totiž stát přidává tisícikorunu k penzi v 85 letech a dva tisíce korun ve stovce.
Vláda navrhuje zvýšit procentní výměru vypláceného důchodu
Přilepšit pracujícím důchodcům chce vláda až od roku 2028, navrhuje zvýšit procentní výměru vypláceného důchodu o 1,5 procenta vyměřovacího základu ročně. Zaměstnancům by sociální správa přidala automaticky, živnostníci by o přidání museli požádat. Důchody se už dřív za práci v penzi zvyšovaly, ale méně. Minulá vláda místo toho prosadila odpuštění důchodových odvodů 6,5 procenta z výdělku. I toto opatření má zůstat.
Roční výdaje na obě opatření by podle nejmírnějšího scénáře příští rok činily 2,6 miliardy korun a suma by se postupně zvyšovala. V roce 2029 by byla tři miliardy korun, v roce 2035 pak 3,8 miliardy. Do poloviny století by se zvedla na 4,8 miliardy korun, v roce 2060 na 6,4 miliardy.
Juchelkovo ministerstvo počítá i s růstem zaměstnanosti lidí mezi 65 a 75 lety o půl procentního bodu ročně, tedy do roku 2060 celkem o 16,5 procentního bodu. Roční výdaje na zvýšení penzí by se tak od roku 2028 do roku 2060 zvedly nominálně z 0,8 miliardy korun na 95 miliard, příjmy státu z 1,5 miliardy korun na 89,2 miliardy.
Přidání omamné látky do nápoje bude asi trestné
Sněmovna také podpořila novelu, která řeší podání návykových látek jinému člověku bez jeho vědomí, což by mělo být do budoucna trestné. Míří zejména na případy přidání omamné látky do nápoje, tedy na takzvaný drink spiking. Jde ale také o přimíchání omamné látky do jídla nebo o její injekční podání.
Podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) má nový trestný čin vyplnit mezeru, když v současnosti lze pachatele potrestat tehdy, když se prokáží následné skutky. „Znásilnění, okradení, újma na zdraví nebo dokonce smrt. Jenže oběť si často bohužel nic nepamatuje,“ uvedl. Pirátka Katerina Demetrashvili upozornila na to, že použité látky mizí z těla rychle a dokazování je často složité.
Za krok správným směrem označila změnu trestního zákoníku Julie Smejkalová (STAN). „Podle mě má mít každý jasně státem zabezpečené právo rozhodovat se sám nebo sám o sobě,“ uvedla. Podle někdejšího ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (TOP 09) je takzvaný spiking problém, na který právní teorie dlouhodobě upozorňuje.
Základní sazba za spáchání nového trestného činu by byla až roční vězení. Až tři roky vězení by hrozily pachateli, který chtěl přimícháním omamné látky usnadnit jiný trestný čin. Pokud by neoprávněné podání návykové látky vedlo k těžké újmě na zdraví oběti, soud by mohl uložit až osmiletý trest. V případech úmrtí oběti by hrozilo až desetileté vězení.
Sněmovna podpořila i zmrazení platů politiků
Před zahájením projednávání platů politiků vystoupilo několik opozičních poslanců a poslankyň s přednostním právem. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob přednesl za své stranické kolegy některé interpelace na členy vlády, které sněmovna mívá na programu ve čtvrtek, ale tentokrát v plánu nejsou. Mluvil například o důchodové péči a jejích výzvách a zmínil se také o vyjádřeních premiéra Andreje Babiše (ANO) na adresu justice, vůči nimž se v posledních dnech ohradily některé profesní organizace.
Novelu o pětiletém zmrazení platů vrcholných politiků předložili poslanci ANO, SPD a Motoristů loni v listopadu na začátku nového volebního období. Původně měla platit už od letošního ledna. Pokud by ji sněmovna neupravila, platy prezidenta, zákonodárců nebo členů vlády by v případě schválení klesly na loňskou úroveň.
Platy vrcholných politiků by podle současných pravidel mohly vzrůst příští rok o pět procent. Prezident republiky by poprvé pobíral více než 400 tisíc korun měsíčně. Předsedové parlamentních komor a vlády by si polepšili o 15 400 korun na 324 100 korun za měsíc. Plat řadového poslance by se zvýšil o 5700 korun na 120 700 korun.
Změny pravidel penzijního spoření mají zvýšit motivaci ke vstupu do fondů. Vládní předloha předpokládá například růst podpory penzijního spoření pro mladé klienty a snížení poplatků, které si mohou penzijní společnosti účtovat. Důchodová novela zvyšuje penze lidem od osmdesáti let věku o pět set korun měsíčně v pětiletém intervalu. Vláda v ní navrhla také růst penzí pracujících důchodců.
Poslanci by mohli zahájit debatu také o zavedení trestnosti neoprávněného podání návykových látek jinému člověku bez jeho vědomí. Poslanecká novela míří zejména na případy přidání omamné látky do nápoje, takzvaný drink spiking.
Vyvážené zastoupení žen a mužů
Před závěrečným schvalováním je ve sněmovně vládní předloha, která má zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů ve vedení velkých firem, s jejichž cennými papíry se obchoduje na burzách. Sněmovna ji projednala již v minulém volebním období, ke schvalování se ale nedostala.
Společnosti by měly mít v dozorčích a správních radách nejméně čtyřicet procent žen, nebo by jich v představenstvu i radách měly mít dohromady aspoň třiatřicet procent. Platí to i pro muže, pokud by se ve vedení ocitli v menšině. Požadavky se mají týkat firem s více než 250 zaměstnanci a ročním obratem přes padesát milionů eur (zhruba 1,2 miliardy korun), nebo aktivy přes 43 milionů eur (asi 1,04 miliardy korun).
„Zákon především zakotvuje povinnost dotčených obchodních společností zvolit si jeden z cílů cílící na vyrovnané zastoupení žen a mužů v jejich vedení,“ popsal již dříve ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Úprava vychází z evropské směrnice a Tejc ve čtvrtek opakovaně zdůraznil, že jde o minimální transpozici a česká strana nejde nad rámec směrnice.
