Zmrazení

Evropská unie (EU) potvrdila 1,4 miliardy eur (v přepočtu zhruba 34,9 miliardy korun) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu. Uvedl to šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání ministrů zahraničí členských států EU v Lucemburku. První část peněz určených na vojenskou pomoc Kyjevu by měla do Ruskem napadené země zamířit příští týden. Platby dosud blokovalo Maďarsko, avšak podle analýz právníků z Rady EU Budapešť nemůže vyslání peněz zastavit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó už podle agentury Reuters uvedl, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit.

Soudci budou mít nárok na zpětné dorovnání platů za rok 2024. Zákonný výpočet se kvůli úsporám změnil, podle Ústavního soudu (ÚS) to byl ale neústavní zásah. Se stejným argumentem také zrušil zmrazení soudcovských platů v roce 2022, zpětně se ale dorovnávat nebudou, zdůraznil ÚS v nálezu Josefa Baxy. Poukázal na vývoj událostí v roce 2022, kdy v únoru Rusko napadlo Ukrajinu a postupně se pak zhoršovala ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě. Naopak zmrazení soudcovských platů v roce 2021 ústavnímu pořádku neodporovalo, rozhodl ÚS.

Mezi ruskými nemovitostmi, které v České republice zablokoval katastrální úřad, je i pražské sídlo Ruského kulturního centra. To bylo už dříve prověřováno kvůli protiukrajinské propagandě. Kromě toho se národní sankce vztahují i na budovy konzulátů v Brně a Karlových Varech.

Zmrazení majetku ruského podniku spravujícího nemovitosti Českou republikou nezůstane  podle Moskvy bez odpovědi. Podle agentury TASS se tak vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, později podobně reagovala také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Peskov označil krok Prahy za nezákonný, ruské úřady podle něj prozkoumají, jaký majetek má Česká republika v Rusku. O zařazení podniku na národní sankční seznam rozhodla ve středu vláda.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) jednomyslně rozhodl, že Česko neporušilo práva soudců, když v letech 2011 až 2014 zasáhlo do jejich platů. Na verdikt ve čtvrtek upozornilo ministerstvo spravedlnosti. Šestice českých soudců si ve Štrasburku stěžovala na porušení práva na spravedlivé řízení, vlastnického práva a zákazu diskriminace. Rozsudek není konečný. Stěžovatelé mohou do tří měsíců požádat o postoupení věci velkému senátu soudu.

Svět se deglobalizuje a vrací se tradiční geopolitika, jak jsme ji znali za studené války, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Hovořil také o roli Číny, coby rostoucí velmoci. „A historie ukazuje, že pokaždé, když velmoc nabírá na své síle, tak je to provázeno různými konflikty.“

Vládní strany hledají způsob, jak upravit platy politiků. Ministr práce už o tématu mluvil s premiérem. Samotné zmrazení výdělků, aby určitou dobu nerostly, podle Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není řešením. Opozice stejně jako koalice mluví o solidaritě v době vysoké inflace a zpomaleného letního zvýšení důchodů. Také platy ústavních činitelů by podle vládních politiků měla omezit úprava valorizačního vzorce. Debatovat se o tom bude v širším formátu.

Prezident Petr Pavel podepíše spornou vládní novelu o snížení valorizace důchodů. Dodal ale, že je podle něj nezbytné, aby zákon přezkoumal Ústavní soud (ÚS). Na ÚS se obrátí opoziční hnutí ANO kvůli retroaktivitě a způsobu projednání zákona v režimu legislativní nouze. Vláda i opozice podle prezidenta mají dost relevantních argumentů. Své konečné stanovisko oznámil na odpolední tiskové konferenci v Hrzánském paláci, kde dočasně sídlí.

Příští rok by Česko mělo mít vlastní sankční seznam. Takzvaný Magnitského zákon schválený letos reaguje na ruskou agresi vůči Ukrajině a jeho paragrafy umožní uvalit postihy i na lidi, kteří nejsou na celoevropském soupisu. O tuto národní evidenci se bude starat ministerstvo zahraničí. Úřady dosud často narážely na nedostatečné kompetence a anonymní firmy.

Finsko zmrazilo majetek oligarchovi Gennadiji Timčenkovi, který v Helsinkách mimo jiné spoluvlastní sportovní arénu, ale má vazby i na Česko. Blízký spojenec Vladimira Putina prostřednictvím svých firem založil v Praze pobočku společnosti Gunvor, která obchoduje se zemním plynem. Podnikal také s Romanem Popovem stíhaným kvůli krachu Česko-ruské banky.

Evropská komise bude blokovat veškerých 22 miliard eur (v přepočtu zhruba 833 miliard korun) z kohezních fondů Evropské unie určených pro Maďarsko. Hodlá v tom pokračovat, dokud maďarská vláda nesplní podmínky související s nezávislostí justice, akademickými svobodami, právy LGBTQ+ komunity a azylovým systémem. Komise to podle agentury Reuters oznámila ve čtvrtek večer.

Evropská komise navrhla zabavení majetku, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu. Ve středu to oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Konfiskované jmění by podle ní mělo sloužit pro náhradu válečných škod a poválečnou obnovu Ukrajiny. Von der Leyenová také uvedla, že unijní exekutiva plánuje vytvořit zvláštní mezinárodní tribunál pro ruské válečné zločiny.

Francouzské úřady dál zmrazují nemovitosti sankcionovaných Rusů, hlavně v Paříži a na Azurovém pobřeží. Ministerstvo hospodářství zřídilo zvláštní oddělení, které dohledává majetek oligarchů a jejich rodinných příslušníků, na něž nemovitosti často rychle převáděli. V přípravě je také zákon, který by umožnil zmrazený majetek zabavit.

Finanční regulátoři ve středočínských provinciích Chu-nan a An-chuej slíbili, že vrátí část vkladů klientům tamních bank. Reagovali tak na protesty, které v neděli přerostly v násilí a jejichž motivem jsou zmrazená konta. Lidé si je založili, protože banky nabídly vyšší úroky. Informuje o tom americká CNN. Vklady budou vyplaceny těm, kdo na kontech měli částky do 50 tisíc jüanů (asi 182 tisíc korun). Mnozí ale měli v bance mnohem více peněz.

Platy ministrů, poslanců, senátorů nebo i soudců by od ledna mohly vzrůst. Z vládních stran totiž zní neochota dál zmrazovat výdělky ústavních činitelů. Jejich platová základna letos zůstala mimořádnou úpravou stejná jako loni a předloni. Koaliční politici tak nyní preferují automatickou valorizaci.

Kromě zmrazování majetku lidí napojených na režim ruského prezidenta Vladimira Putina se nyní v Česku začíná hovořit i o jeho konfiskaci. K té už vyzvala Evropská unie s tím, že výnosy by sloužily k obnově zničené Ukrajiny. Pro zabrání majetku však Česko zatím nemá potřebnou legislativu. Ministerstvo financí tak nyní jedná s ústavními právníky o změně zákona.

Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN) si v úterý dopoledne předvolal ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského. Důvodem schůzky měly být pochybnosti ohledně užívání ruských nemovitostí v Česku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvedl, že Rusko nerespektuje Vídeňskou úmluvu, místní pravidla a zákony. Některé budovy například využívá ke komerčním účelům a neodvádí z nich daně. Zatímco ruská strana hovoří o potřebě jednat, Lipavský podotkl, že o dodržování zákonů se nevyjednává.

Česká republika dosud zmrazila ruský majetek v zemi ve výši skoro miliardy korun. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Bude-li tento majetek označen jako možná podpora válečných zločinů Ruska, je podle ministra do budoucna ve hře i jeho konfiskace. Vláda možnosti konfiskace prověřuje.

Rusové bombardovali nemocnici u oceláren Azovstal v Mariupolu, uvedli Ukrajinci. Liší se však jejich informace, zda pod troskami jsou, nebo nejsou lidé. Ocelárny jsou podle obránců zcela zničené a vojáci z trosek vytahují lidi. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že cílem současné operace je kompletní „osvobození“ samozvaných útvarů Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Na tamní frontě ruské síly obsadily město Kreminna, ukrajinský generální štáb naopak hlásí úspěšný protiútok u Marjinky. USA vidí aktuální ruské snahy na východě Ukrajiny jako předehru k mnohem výraznější eskalaci konfliktu. Tam, kde boje skončily, se sčítají mrtví, v Kyjevské oblasti našli už přes tisíc těl civilistů.

Zástupci soudců si stěžují na údajné protiústavní zmrazení platů ústavních činitelů. Prezident Soudcovské unie České republiky Libor Vávra v pořadu Události, komentáře uvedl, že krok vlády porušuje demokratické principy. Za největší problém považuje to, že vláda o návrhu změn nediskutovala se zástupci justice, a zmínil, že novelu zákona hodlá napadnout u Ústavního soudu.

Tématem prvního jednání tripartity po nástupu nové vlády bude kromě epidemické situace, Zelené dohody nebo plánu Fit for 55 také požadavek odborů na zvýšení platů ve veřejném sektoru i pro ty, kteří od ledna přidáno nedostali. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula to zopakoval v Interview ČT24. K prezidentské kandidatuře se vyjádřit nechtěl, tato otázka není podle něj na pořadu dne.

Platy politiků, soudců a státních zástupců by měly být letos od února stejně vysoké jako loni. Vláda ve středu schválila novelu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která počítá se zmrazením jejich platové základny, řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda chce podle něj předlohu projednat ve stavu legislativní nouze. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že novela by měla vyhovět i starším rozhodnutím Ústavního soudu, protože u soudců neohrozí jejich nezávislost.

Platy politiků v příštím roce vzrostou zhruba o šest procent. Novela, která počítala s jejich zmrazením, neprošla parlamentem. Ve sněmovně už čekají další podobné návrhy. Podle zástupců opozice, kteří je předkládají, jsou výdělky ústavních činitelů dost vysoké už teď.

Navrhované zmrazení platů vrcholných politiků na pět let Senát možná zamítne. Proti snaze končící vlády ANO a ČSSD se ve středu postavil ústavně-právní výbor. Jeho předseda a zpravodaj Tomáš Goláň (ODS) mluvil v souvislosti s novelou o předvolebním populismu. Pokud nebude norma přijata, odměny ústavních činitelů od ledna vzrostou podle předběžných údajů zhruba o šest procent. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že se senátory pokusí přesvědčit, aby návrh podpořili, jde podle ní o vzkaz občanům.