Svět se deglobalizuje a vrací se tradiční geopolitika, jak jsme ji znali za studené války, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Hovořil také o roli Číny, coby rostoucí velmoci. „A historie ukazuje, že pokaždé, když velmoc nabírá na své síle, tak je to provázeno různými konflikty.“
Svět se stále více dělí do bloků a deglobalizuje se, soudí Lipavský
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský o napětí mezi Západem a Moskvou (zdroj: ČT24)
Ministr uvedl, že blokové dělení světa – a těch bloků je více než jen dva – je stále intenzivnější. Obává se, že fáze globalizace, kdy všichni obchodovali se všemi a konflikty byly lokálního až vnitřního státního charakteru, je už za námi.
Evropa a Česko proto musí hledat ve světě spojence. Vztahy k Jižní Americe, Asii, Africe jsou tak velmi pragmatické. „Musíme se umět bránit v oblasti energetiky, kybernetiky, umělé inteligence či rozvíjejících se technologií,“ dodal.
Svět se deglobalizuje a vrací se tradiční geopolitika, jak jsme ji znali za studené války, řekl Lipavský. Zároveň však zdůraznil: „Nepoužívám přívlastky, že máme novou studenou válku.“
K roli Číny řekl, že je to rostoucí velmoc. „A historie ukazuje, že pokaždé, když velmoc nabírá na své síle, tak je to provázeno různými konflikty.“ Ministr připomněl, že Spojené státy jasně říkají, že konflikt s ní chtějí odvrátit, nebo ho alespoň odsunout v čase.
Lipavský zdůraznil, že Česko je pevný spojenec USA v NATO, Česko je velmi dobrým členem Evropské unie a ta je velmi dobrým partnerem USA.
Nevíme, jak dopadne ukrajinská protiofenziva
V části pořadu věnované chystané jarní protiofenzivě Ukrajiny proti Rusku řekl, že nevíme, jak dopadne. Zmínil slova ukrajinského ministra zahraničí Dmytro Kuleby, že nepůjde o jednu bombastickou kampaň, ale o sérii akcí. K tomu je potřeba také podpora ze zahraničí. „Možná nemá smysl vyvolávat očekávání, která nebudou naplněna,“ řekl Lipavský.
Připomněl, že válka trvá už druhým rokem a nevidíme jasného konce. Zároveň však dodal, že nesmíme slevovat z cílů. „Těžko soudit, co označit za úspěch, nebo neúspěch. Na druhou stranu Ukrajina už dokázala několikrát velmi překvapit,“ řekl a připomněl úspěch při počáteční obraně proti invazním vojskům či zpět získanou Chersonskou oblast. Stejně jako identifikování díry v ruské obraně, po níž následoval průlom a opětovné ovládnutí oblasti u Charkova.
Připomněl ovšem také, že se nenaplnily scénáře o zhroucení ruské armády nebo o tom, že částečná ruská mobilizace způsobí chaos v ruské společnosti.
„Rusko toho vydrží poměrně hodně. Takže na místě je trpělivost,“ podtrhnul.
Využití zmrazeného ruského majetku musí právně obstát
Pořad se věnoval i ruskému majetku, který byl v Česku zmrazen. „Bavíme se o více než deseti miliardách korun, vše na základě sankcí Evropské unie,“ uvedl ministr.
K jeho dalšímu využití, například pro obnovu Ukrajiny, řekl: „Musíme hledat takové cesty, které obstojí v právním státě.“ Připustil, že to zní nudně, ale je nutno hledat spojnici mezi majetkem, jeho majitelem a ruskou agresí proti Ukrajině.
Například u bankovních rezerv, které patří ruskému státu a jeho institucím, je to jasné. Poměrně složité to však může být u fyzických osob, u oligarchů.
První jméno na vnitrostátním sankčním seznamu je úspěch
Lipavský rovněž řekl, že nyní nemáme o čem s Ruskem jednat. Je především potřeba, aby se Ukrajina dokázala ubránit ruskému útoku. „Věřím, že součástí budoucího uspořádání budou jednání. Podstatné je, aby jednala Ukrajina, ne aby jednaly světové mocnosti o ní bez ní, jako tomu bylo v roce 1938,“ připomenul osud Československa.
Zmínil také vnitrostátní sankční seznam. Česko na něj zařadilo první osobu, a to moskevského patriarchu Kirilla kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu. „Je to úspěch, že máme první jméno,“ řekl Lipavský a dodal, že zastává tezi: „Pomalu, ale jistě.“