Dmytro Kuleba

Ukrajinský parlament na návrh prezidenta Volodymyra Zelenského ve čtvrtek jmenoval jako nástupce odcházejícího ministra zahraničí Dmytra Kuleby jeho prvního náměstka Andrije Sybihu. Ten se v diplomacii pohybuje skoro třicet let, do dubna byl zástupcem šéfa prezidentské kanceláře. Kuleba rezignoval uprostřed rozsáhlých změn ve vládě. Během čtvrtka by měla být zveřejněna jména dalších nových ministrů. Obměna kabinetu pokračuje v situaci, kdy je napadená země pod tlakem každodenních ruských vzdušných útoků a zároveň čelí pozemní ofenzivě v Doněcké oblasti.

Konec ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby a dalších členů tamního kabinetu není první případ, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj přikročil ke změnám ve vládě, upozornila ukrajinistka Lenka Víchová ve středečních Událostech, komentářích. Podle bývalého velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského byl Kuleba vynikající vyjednavač. Ale ukrajinská vláda potřebuje „novou energii“, prohlásila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). O situaci na Ukrajině hovořil i bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba podal demisi, oznámil ve středu předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk. Poslanci zároveň ve středu formálně schválili rezignaci vicepremiérky pro evropskou a euroatlantickou integraci Olhy Stefanišynové a dalších tří ministrů. Naopak nepodpořili odchod další místopředsedkyně vlády a současně ministryně pro reintegraci okupovaných území Iryny Vereščukové, píše server Ukrajinska pravda. Kulebově demisi se zatím parlament nevěnoval.

Ukrajinští ministři strategického průmyslu, spravedlnosti a ochrany životního prostředí v úterý nabídli své demise, oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Později ohlásil, že žádost o odvolání podala také místopředsedkyně vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanišynová. O své odvolání požádala také další vicepremiérka a současně ministryně pro reintegraci okupovaných území Iryna Vereščuková. Změny mají vládu posílit, jak to Ukrajina potřebuje, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj v nočním projevu.

Pondělní masivní vzdušný útok Ruska na ukrajinská města oživil na Západě debatu ohledně povolení pro Kyjev použít západní střely dlouhého doletu i hluboko na ruském území, jak napadená země dlouhodobě žádá. Zatímco Francie a Velká Británie naznačují, že by se zákaz měl zrušit, USA a Německo mluví o provokaci Kremlu a možném vyhrocení konfliktu. Podle expertů by americké rakety ATACMS dokázaly zasáhnout více než dvě stě vojenských objektů v Rusku. Kyjev na váhání spojenců reagoval výrobou vlastní střely-dronu dlouhého doletu, jejíž parametry zatím podléhají utajení.

Čína a Ukrajina by měly usilovat o bilaterální vztahy a plánovat je z dlouhodobého hlediska. Po středečním setkání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou to prohlásil šéf čínské diplomacie Wang I. Kuleba mu řekl, že Kyjev je otevřený jednání s Ruskem, pokud k němu bude Moskva připravena v dobré víře, čemuž podle Kyjeva teď nic nenasvědčuje. Peking je považován za spojence Moskvy, jejich vzájemné vztahy se za dobu ruské války na Ukrajině výrazně prohloubily.

Ukrajina se potýká s nedostatkem vojáků, kteří by ji bránili před ruskou agresí. Tamní vláda proto dále zpřísňuje předpisy. Nová ustanovení přerušují mužům vojenského věku od osmnácti do šedesáti let možnost žádat o cestovní pasy v zahraničí. Ukrajinské ministerstvo zahraničí pozastavilo v úterý tyto konzulární služby do 18. května. Hned ve čtvrtek upřesnilo ministerstvo obrany, že ukrajinské odvodové úřady nebudou působit v zahraničí a nebudou doručovat povolávací rozkazy.

Moskva nápadně zintenzivnila ničivé útoky na infrastrukturu a civilní cíle v Charkově. Kremelské zdroje navíc naznačily, že Rusové chystají v oblasti novou ofenzivu. Podle ukrajinské vojenské rozvědky jsou tyto spekulace součástí ruské dezinformační a psychologické války, která má obyvatele druhého největšího města Ukrajiny vyděsit. Podle většiny expertů Rusko nemá na obklíčení města dostatek sil ani zbraní a nejspíš se hlavně snaží podkopat ukrajinskou morálku. Kyjev nicméně buduje u Charkova masivní obrannou linii a žádá Západ o nové prostředky protivzdušné obrany. Jejich užití u města má ovšem své limity.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přiznal, že situace na ukrajinském bojišti je vážná, Rusko pro úspěch na frontě neváhá obětovat muže ani výzbroj. Pro účinnou pomoc Ukrajině je proto nutné poskytnout ji co nejdřív. Spojenci jsou připraveni rychle dodat drony, munici nebo systémy protivzdušné obrany. Severoatlantická aliance ve čtvrtek slaví 75 let od svého založení. Rusko u té příležitosti prostřednictvím náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška prohlásilo, že nemá v úmyslu jít se zeměmi NATO do konfliktu.

Dlouhodobá, více předvídatelná a robustní pomoc Kyjevu vyšle Rusku zprávu, že válku nemůže vyhrát, řekl ve středu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle agentur navrhl vznik fondu pro Ukrajinu ve výši 100 miliard eur (některé jiné zprávy zmiňují sto miliard dolarů), ale na brífinku k tomu na přímou otázku odpověděl, že nemůže mluvit o podrobnostech. V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů zahraničí členských zemí Aliance. Setkání se koná 75 let poté, co byla založena. Ministři mají jednat zejména o nadcházejícím červencovém summitu NATO ve Washingtonu, o situaci na Ukrajině i o možném nástupci Stoltenberga, kterému v říjnu končí mandát.

Ukrajinské ozbrojené síly brzy začnou dostávat munici nakoupenou prostřednictvím české iniciativy, řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. S českými kolegy se chce spojit ještě tento týden, kdy mají podle něj nastínit plán dodávek munice. Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara by první dodávky dělostřelecké munice měly na Ukrajinu dorazit nejpozději v červnu.

Německo vyšetřuje závažný únik informací z jednání vysoce postavených příslušníků svého letectva, oznámil spolkový kancléř Olaf Scholz. Německé ministerstvo obrany potvrdilo, že tento rozhovor byl odposloucháván. Zvukový záznam asi třicetiminutového rozhovoru v pátek uveřejnila šéfredaktorka ruské televize RT Margarita Simonjanová. Záznam se mimo jiné týkal toho, jak Ukrajina ve válce s Ruskem využívá německé zbraně, píše agentura DPA.

Generální tajemník OSN António Guterres a více než padesát států vyzvali Rusko, aby ukončilo válku na Ukrajině a okamžitě se stáhlo z jejího území. Je nejvyšší čas na mír, prohlásil Guterres. V sobotu to jsou přesně dva roky ode dne, kdy Rusko na Ukrajině zahájilo plnohodnotnou invazi. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský ministerský předseda Rishi Sunak slíbili u příležitosti výročí další podporu Ruskem napadené zemi. Německý kancléř Olaf Scholz zase vyzval k posílení evropské obranyschopnosti. Podporu Ukrajině vyjádřili v sobotu také polský prezident Andrzej Duda, slovenská hlava státu Zuzana Čaputová či britský král Karel III. V evropských městech se na podporu napadené země sešly tisíce lidí.

Také v poslední den Mnichovské bezpečnostní konference patřila k hlavním tématům debat válka na Ukrajině, političtí představitelé se ale věnovali i evropskému zbrojnímu průmyslu a konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Palestinský premiér Muhammad Ištajja na konferenci vyzval k uznání nezávislého palestinského státu. Prohlásil rovněž, že v zájmu palestinské jednoty je připraven jednat s Hamásem. Příležitost podle něj bude 26. února v Moskvě, kam Rusko pozvalo všechny palestinské frakce.

Státy EU se shodly na pravidlech, která otevírají cestu k využití zisků ze zmrazených aktiv Ruské centrální banky na podporu Ukrajiny. Ta by měla být součástí třináctého unijního sankčního balíčku. Aktiva v hodnotě zhruba 200 miliard eur (bezmála pět bilionů korun) jsou držena v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. To a další střediska budou muset dodržovat omezení.

Maďarsko je otevřeno tomu, aby EU na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši padesáti miliard eur (1,2 bilionu korun) použila peníze ze svého rozpočtu. Na sociální síti X to napsal Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Budapešť chce ale podle něho mít možnost své rozhodnutí později změnit. Vysoce postavený unijní činitel popřel zprávy deníku Financial Times, podle něhož se v Bruselu debatuje o finančním nátlaku na Maďarsko s cílem přinutit ho k souhlasu s balíkem pomoci pro Kyjev.

V ruské Bělgorodské oblasti se zřítil vojenský letoun Il-76. Na palubě transportního letounu podle ruského ministerstva obrany bylo 65 ukrajinských válečných zajatců, šest členů posádky a tři další lidé. Podle ukrajinského serveru Ukrajinska pravda letoun převážel rakety S-300. Informace obou stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Dle ruských úřadů všichni lidé na palubě zahynuli. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k mezinárodnímu vyšetřování havárie letounu.

Šéf NATO Jens Stoltenberg ocenil, že se Ukrajině podařilo vytlačit ruské námořnictvo z části Černého moře a obnovit trasy pro vývoz obilí. Navzdory tomu, že Moskva v létě od obilné dohody odstoupila, koridorem Ukrajinci za poslední dva měsíce přepravili na sedm set tisíc tun zrna. Hlavní exportní cestou ale zůstává rumunská Konstanca. Za deset měsíců už prošlo přístavem u delty Dunaje skoro třicet milionů tun obilí, což je o pět milionů víc než za celý loňský rok.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyzvala spojence, aby nad Ukrajinou vytvořili „zimní štít“ a ochránili ji tak před ruskými útoky. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba uvedl, že Evropská unie zatím Ukrajině dodala jen 300 tisíc kusů dělostřelecké munice ze slíbeného milionu do března příštího roku. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že Evropa musí pracovat na užší spolupráci zbrojního průmyslu, aby dokázala Ukrajině více pomoci.

Evropské unii se nepodaří splnit plán dodat Ukrajině do března příštího roku jeden milion kusů dělostřelecké munice. V Bruselu to řekl německý ministr obrany Boris Pistorius při příchodu na jednání se svými kolegy z ostatních členských zemí EU. O tom, že EU plán nesplní, už dříve informovala agentura Bloomberg a potvrdil to i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Po volebním víkendu na Slovensku je jasno. Vládu se pokusí sestavit expremiér a lídr Smeru Robert Fico. Světová média v souvislosti s výsledky hlasování tvrdí, že země se vydává směrem ke Kremlu, což odmítá Moskva i Fico sám. Podle agentury Reuters vítězství Smeru ukazuje na plíživou nespokojenost s válkou na Ukrajině v regionu střední Evropy. Experti ale výrazné změny v zahraniční politice neočekávají. Média si všímají také toho, že Fico má stále blíže k maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi. Ani jeden z nich se nebojí kritizovat Evropskou unii.

Jednání unijních ministrů zahraničí v Kyjevě ukázalo, že odhodlání Evropské unie stát při Ukrajině je pevné. Zároveň jde o vzkaz Rusku, že EU se nenechá zastrašit ruskými raketami a drony. Po jednání to v ukrajinské metropoli uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Oznámil rovněž, že navrhne pro Ukrajinu další finance z Evropského mírového nástroje (EPF).

Důležitost raketových systémů je po ruské invazi na Ukrajinu enormní. Armáda okupované země už ve válce používá americké Himarsy, francouzský SCALP a britský Storm Shadow, ale svůj zbrojní repertoár se snaží nadále rozšiřovat. V současnosti jedná ministr zahraničí Dmytro Kuleba o americkém systému ATACMS a německých střelách Taurus, které by Ukrajincům umožnily zasáhnout cíle hluboko v ruském týlu. Kromě těchto západních variant už ale úspěšně otestovali i svou vlastní střelu, která dokáže udeřit ze vzdálenosti 700 kilometrů.

Ukrajina by měla letos vyvézt kolem 57 milionů tun obilí a oleje. Její přístavy v Černém moři jsou ovšem kvůli pokračující ruské agresi a vypovězení obilné dohody ze strany Moskvy prakticky odříznuté od mezinárodního obchodu. Ukrajina tak využívá alespoň přístavy na Dunaji a pozemní dopravu, kapacita ale nestačí. Dovozu ukrajinského obilí se nadále brání pětice států EU včetně Polska, které se obává, že jeho zemědělci budou muset kvůli tlaku ukrajinských plodin prodávat svou úrodu pod cenou. Americkému prezidentovi Joeu Bidenovi proto Varšava připomíná jeho slib postavit podél ukrajinské hranice obilná sila.