Rusko stupňuje útoky na Charkov

Moskva nápadně zintenzivnila ničivé útoky na infrastrukturu a civilní cíle v Charkově. Kremelské zdroje navíc naznačily, že Rusové chystají v oblasti novou ofenzivu. Podle ukrajinské vojenské rozvědky jsou tyto spekulace součástí ruské dezinformační a psychologické války, která má obyvatele druhého největšího města Ukrajiny vyděsit. Podle většiny expertů Rusko nemá na obklíčení města dostatek sil ani zbraní a nejspíš se hlavně snaží podkopat ukrajinskou morálku. Kyjev nicméně buduje u Charkova masivní obrannou linii a žádá Západ o nové prostředky protivzdušné obrany. Jejich užití u města má ovšem své limity.

Charkov zažívá ze strany Ruska letecký teror. Cílem Moskvy je, aby se ze druhého největšího města Ukrajiny stala „šedá zóna“, která bude pro civilisty neobyvatelná, píše v komentáři list The Economist. Charkov leží necelých čtyřicet kilometrů od hranic s Ruskem a na zneškodnění raket, které na něj míří zpoza ruské hranice, tak má ukrajinská protivzdušná obrana často pouhé vteřiny.

Rusové používají k útokům v Charkovské oblasti hlavně protiletecké střely S-300, na konci března ale ukrajinští činitelé sdělili, že Rusko zaútočilo na Charkov ničivými klouzavými leteckými pumami. Podle náčelníka vyšetřovacího oddělení policie v tomto regionu Serhije Bolvinova se tak stalo poprvé od roku 2022, kdy ruská armáda naplno vtrhla do sousední země a zkraje invaze se snažila Charkov dobýt.

„Každodenní utrpení“

Město tehdy čelilo intenzivnímu bombardování, takže z původních 1,4 milionu obyvatel jich ve městě přechodně zůstalo maximálně 300 tisíc, připomíná Ukrajinska pravda. Okupanti nicméně neuspěli a ukrajinská armáda dokázala Rusy vytlačit z téměř celé Charkovské oblasti. Lidé se následně do města vrátili.

V současné době má Charkov asi 1,1 milionu obyvatel, boje nicméně pokračují. „Nyní ruští teroristé používají proti Charkovu také letecké bomby. To způsobuje každodenní utrpení a bolest, každodenní ztráty ve městě,“ upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Rusové v posledních týdnech zintenzivnili zejména útoky na kritickou infrastrukturu v Charkovské oblasti; v březnu byla v regionu zcela zničena klíčová Zmijivská tepelná elektrárna. Cílem ale často bývají i obytné domy. Při ruském útoku ze 4. dubna zahynuli podle Ukrajinců i tři záchranáři, kteří přijeli pomáhat na místo jednoho z předchozích úderů, což Kyjev ostře odsoudil jako „podlou taktiku“.

Snaha vyčerpat ukrajinskou obranu

Hlavním cílem Ruska není podle experta z Centra pro obranné strategie Viktora Kevljuka energetická infrastruktura v Charkovské oblasti jako taková, ale podrytí ukrajinské morálky, jelikož dodávky tepla a elektřiny nejsou tak zásadní aspekt. „Cílem nepřítele není zničit Charkov, ale vyčerpat ukrajinské obranné systémy,“ řekl Kevljuk serveru Kyiv Independent.

Podle Federica Borsariho z Centra pro analýzu evropské politiky může zintenzivnění útoků na Charkov, včetně jeho energetické infrastruktury, poškodit vojenské schopnosti Ukrajiny. „Zasažení energetické infrastruktury může mít dopad na činnost armády, a to i s ohledem na vysoce digitalizovanou strukturu C2 ukrajinských ozbrojených sil, která vyžaduje stálé napájení, aby fungovala hladce,“ upozornil Borsari, jehož rovněž citoval Kyiv Independent.

Obavy z nové ofenzivy

Masivní útoky na Charkov by podle Borsariho mohly znamenat, že se Rusko připravuje v příštích měsících na novou ofenzivu v oblasti, jelikož dobře ví, že ukrajinské síly trápí nedostatek munice a nových branců.

Vojenský analytik Julian Röpcke už loni v prosinci řekl německému listu Bild, že Rusko je připraveno pokračovat ve válce na Ukrajině až do roku 2026 a je připraveno ztratit každoročně až sto tisíc vojáků. Ruský vládce Vladimir Putin podle experta očekává pokles západní podpory Kyjeva a plánuje postup ruských jednotek dále na západ tak, aby do konce roku 2026 padlo do rukou okupantů Záporoží, Dnipro a právě i Charkov, píše Novaja gazeta.

Kremelské zdroje však koncem března řekly ruskému nezávislému médiu Meduza, že tamní politická elita má „realističtější cíle“ – a to dobýt Charkov a poté postupně takzvanou speciální vojenskou operaci, jak Kreml říká válce proti Ukrajině, ukončit.

Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj v reakci uvedl, že ukrajinské síly se snaží budovat rozsáhlá opevnění v oblastech, kde by Rusové mohli podniknout útočné akce. Podobná opevnění vybudovali Rusové na jihu napadené země a Ukrajincům se je během loňské letní protiofenzivy nepodařilo prorazit.

Ukrajinská obranná linie u Charkova
Zdroj: Reuters/Vyacheslav Madiyevskyy

Syrskyj současně vyjádřil názor, že případná ruská ofenziva ve směru na Charkov by byla pro Rusko fatální chybou. Starosta města Ihor Těrechov pak zdůraznil, že navzdory neustálým útokům nevidí úřady ani armáda potřebu Charkov evakuovat.

V oblasti se srocují ruské síly

Podle odhadů z letošního února se počet ruských vojáků pohybujících se na ose mezi Kupjanskem a Lymanem blíží 110 tisícům. K dispozici mají na tisíc tanků, dva tisíce bojových obrněných vozidel, sedm set dělostřeleckých systémů a téměř pět set salvových raketových systémů, napsal Kyiv Independent. „Ačkoli celková síla jednotlivých (ruských) jednotek nemusí být zdaleka ideální – což potvrzují problémy s nedostatečným personálem – tato čísla by stačila k zahájení nové ofenzivy,“ míní Borsari.

Ukrajinské centrum pro boj proti dezinformacím ale odmítlo spekulace o ruských přípravách na novou ofenzivu proti Charkovu s tím, že Moskva teď na podobnou operaci „nemá zdroje“. Podle Kevljuka byly ruské ztráty v bitvách o Avdijivku a Bachmut, které Rusové nakonec dobyli, ohromné, a to jde o daleko menší města.

„Bude potřeba shromáždit všechna ruská vojska na Ukrajině k tomu, aby byl Charkov aspoň obklíčený. To je (zatím) nemožné. Matematické modely ukazují, že Rusko nemá u Charkova dostatek jednotek a za půl roku je nevytvoří,“ podotkl Kevljuk.

Podle vojenského výzkumníka Kirilla Michajlova by Moskva pro operaci takového rozsahu musela nasadit další síly, což by znamenalo jejich stažení z jiné části fronty, případně novou vlnu mobilizace.

Podle expertů by Rusko potřebovalo až 150 tisíc dalších vojáků k těm, kteří už na Ukrajině bojují. The Economist v této souvislosti zmiňuje anonymní ukrajinský zpravodajský zdroj, který tvrdí, že Rusko v současné době cvičí v oblasti východní Sibiře šest divizí, tedy přibližně 120 tisíc vojáků.

Kromě toho Rusko postrádá vojenské vybavení nezbytné pro novou ofenzivu, řekl Michajlov webu Novaja Gazeta. „I při současném tempu ofenzivy Rusko přichází o značné množství vybavení a dělostřeleckých granátů,“ podotkl Michajlov.

Kyjev mluví o ruské psychologické operaci

Ukrajinská vojenská rozvědka tvrdí, že Rusové se snaží šířením dezinformací o „ofenzivě ve směru na Charkov“ způsobit paniku mezi Ukrajinci a že jde o součást ruské psychologické války. Šéf rozvědky Andrij Jusov sdělil, že kromě této psychologické operace ohledně „Putinových záměrů zmocnit se Charkova“ používají Rusové i další témata k destabilizaci vnitřní situace na Ukrajině. Ukrajinské vojenské vedení připravuje různé plány, jak čelit Rusům, vzkázal Jusov podle serveru Ukrajinska pravda.

Podle webu The Economist může jít rovněž o reakci Moskvy na výzvy ruského proválečného tábora k agresivnější odezvě na ukrajinské útoky v ruském Bělgorodu, které zneklidňují kromě Moskvy i Západ. Putin v březnu hovořil v této souvislosti o potřebě vytvořit „nárazníkovou zónu“ na ukrajinské hranici.

Podle Kevljuka se Moskva v nejbližších měsících zaměří pravděpodobně na útoky u vesnic Časiv Jar a Novomychajlivka v Doněcké oblasti na východě země. Ruské síly se pokoušejí také postupovat do Siversku v bachmutském okrese, upozornil odborník. „Rusko se během jara pokusí budovat základ pro letní ofenzivu ve směru na aglomeraci Slovjansk a Kramatorsk,“ myslí si Kevljuk.

Problémové využití systémů Patriot u ruských hranic

Zelenskyj nicméně před pár dny zdůraznil, že je nezbytné v oblasti Charkova co nejdříve posílit protivzdušnou obranu. „Jednal jsem s vojáky ohledně toho, jak více ochránit Charkov, hlavně z hlediska protivzdušné obrany. Stejný úkol mají i všichni naši diplomaté. Posílení protivzdušné obrany pro Charkov, celou Charkovskou, Sumskou oblast a jižní regiony, to je naprosto naléhavá potřeba,“ zdůraznil Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba požádal spojence z NATO, aby Ukrajině poskytli další systémy protivzdušné obrany Patriot na ochranu před častými útoky ruských balistických raket. „Na patriotech závisí záchrana ukrajinských životů. Jsou to jediné systémy, které zastaví balistické rakety,“ konstatoval Kuleba. Spojenci podle něj mají těchto systémů dostatek a Kyjevu by opravdu velmi pomohly.

Podle expertů nicméně ani tyto systémy nemusejí být v oblasti Charkova účinné, jelikož ruská armáda kvůli blízkosti hranic snadno zasáhne město ze země. Podle Kevljuka by museli ukrajinští obránci vytlačit ruské síly alespoň do vzdálenosti osmdesát až sto kilometrů, aby se v Charkovské oblasti vytvořila „bezpečná zóna“.

„Můžeme umístit patrioty do této (charkovské) zóny a budou do dvou dnů ztraceny. Co bychom tedy měli dál dělat?“ zamyslel se Kevljuk pro server Kyiv Independent s odkazem na fakt, že americké sofistikované systémy protivzdušné obrany nejsou navrženy tak, aby byly umístěny blízko fronty, a ruská armáda už jich dokázala na Ukrajině několik zničit.

Obrana Charkova by kromě probíhajícího budování opevnění vyžadovala nasazení velkého množství ukrajinských sil k pokrytí obrovské oblasti a blokování desítek silnic, aby se předešlo opakování situace na konci února 2022, kdy se ruským speciálním jednotkám nakrátko podařilo vstoupit do města, píše v této souvislosti server Novaja gazeta.

Americká pomoc zůstává nejistá

Podle odborníků jsou nyní klíčové dodávky západních zbraní a munice, aby nedošlo k místnímu narušení ukrajinské obrany. Kyjev přitom stále čeká na masivní pomoc od Spojených států, jejíž schválení se před několika měsíci „zaseklo“ v Kongresu. Podle Zelenského dokonce hrozí, že Ukrajina válku bez americké pomoci prohraje.

Michajlov nicméně věří, že dodávky zbraní se budou stupňovat i bez USA. V plánu jsou mimo jiné dodávky klíčových stíhaček F-16 či zařízení protivzdušné obrany z evropských zemí, miliony kusů munice by měly díky české iniciativě dodat státy mimo Evropskou unii. Zelenskyj navíc oznámil, že do června Ukrajina mobilizuje dalších tři sta tisíc vojáků. To vše by mohlo Rusy od charkovské ofenzivy prozatím odradit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 3 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 5 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 5 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 8 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.