Při ruských útocích na Charkov bezpilotními letouny Šáhed v noci na čtvrtek zahynuli nejméně čtyři lidé. Jsou mezi nimi tři záchranáři, kteří přijeli na místo jednoho z předchozích úderů. Čtvrtou obětí je žena ve věku 68 let. Uvedli to ukrajinští činitelé a záchranná služba. Dalšího člověka zabil v regionu jiný ruský útok. Charkov a Charkovská oblast čelí ruským úderům pravidelně, v poslední době je okupanti zintenzivňují.
„Charkov má za sebou těžkou noc. Na město zaútočily ,šáhedy‘, které zasáhly obytné domy,“ napsal na Telegramu starosta Charkova Ihor Terechov s poznámkou, že zraněno je dvanáct lidí. „Mezi zraněnými je také zdravotní sestra záchranné služby, která na místo dorazila s týmem, aby poskytla pomoc,“ doplnil.
O čtyřech obětech náletů ruských dronů informoval také šéf vojenské správy regionu Oleh Syněhubov nebo ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS), podle které ruská armáda vyslala na město několik vln útočných dronů. „Záchranáře, kteří dorazili na jednu z adres, zasáhl opakovaný útok bezpilotních letounů. Dva z nich zraněním na místě podlehli, další zemřel při převozu do nemocnice. Jeden záchranář byl zraněn,“ uvedla DSNS.
Tomuto typu útoku se říká „dvojitý úder“. Spočívá v tom, že po prvním bombardování přichází další úder poté, co na místo dorazí záchranáři. Rusové tímto způsobem útočí opakovaně – dvojitý úder použili třeba při jednom z březnových útoků na Oděsu, kde zabili dvě desítky lidí.
Zelenskyj: Opovrženíhodný a cynický úder
Jedním ze zabitých záchranářů je dvaapadesátiletý hasič, jehož syn má stejnou profesi a oba tuto noc zasahovali na místě úderu, syn byl o několik budov dál, uvedl ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko na Telegramu, kde zveřejnil video, na němž syn hasiče klečí na zemi a pláče, zatímco ho utěšují další záchranáři. Zabitým záchranářům bylo podle Klymenka 32, 41 a 52 let.
Veřejnoprávní stanice Suspilne podle Reuters uvedla, že záchranáři nemohli nejméně hodinu pracovat kvůli obavám z dalších útoků. Prezident Volodymyr Zelenskyj noční úder označil za „opovrženíhodný a cynický“. Útok poškodil podle charkovské prokuratury obytné budovy, obchody, zdravotnické zařízení a auta.
Syněhubov později informoval, že při dalším ruském útoku v regionu po poledni zahynul civilista, který byl zasažen v traktoru.
Dva lidé pak zemřeli při ruském útoku na obec Ňju-Jork v Doněcké oblasti, informoval později předseda oblastní správy Vadym Filaškin na internetových stránkách úřadu. Jeden člověk podle něj utrpěl zranění. Ňju-Jork se nachází v bezprostřední blízkosti frontové linie.
Ruský úder na energetiku: 350 tisíc lidí v regionu bylo bez proudu
Ukrajinský generální štáb na Facebooku oznámil, že Rusko vyslalo na Ukrajinu v noci na čtvrtek dvacet útočných dronů, z nichž jedenáct ukrajinská protivzdušná obrana zlikvidovala. Podle Syněhubova jen na Charkov Rusové poslali nejméně patnáct bezpilotních letounů, z nichž některé se podařilo sestřelit. Zásahy byly zaznamenány ve třech čtvrtích, sdělil.
Rusko během uplynulého dne zaútočilo i na energetickou infrastrukturu Charkovské a Dněpropetrovské oblasti, uvedlo ukrajinské ministerstvo energetiky. Podle resortu bylo bez dodávek elektřiny ráno přibližně 350 tisíc spotřebitelů v Charkovské oblasti.
Podobná prohlášení válčících stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Rusko nicméně v posledních týdnech zintenzivnilo údery na ukrajinskou energetiku. Charkov se nachází jen několik desítek kilometrů od ruských hranic a terčem ruských útoků je, podobně jako Charkovská oblast, pravidelně.
Analytik Koštoval: Západní pomoc nedorazí dřív, než začne ruská ofenziva
„Jednoznačně to signalizuje, že ruská invazní armáda evidentně nabyla na síle, jak co do kvantity, tak co do kvality,“ komentoval sílící ruskou taktiku cílenou na infrastrukturu a velké aglomerace bezpečnostní analytik Daniel Koštoval. „Evidentně jsme svědky jakési ‚dělostřelecké přípravy‘ před větší ofenzivou, která zřejmě přijde nejen na jednom místě, ale na několika místech najednou,“ pokračoval v Horizontu ČT24.
Ruská armáda postupuje na východní části fronty na Donbase skoro po celé její délce, přičemž na některých místech je to citelný postup, upozornil. „Jednota zemí NATO je na jednu stranu reálná, na druhou stranu schopnost pomoci je evidentně nedostatečná. Je to málo a pomalu na to, co by Ukrajina v tuto chvíli potřebovala,“ zhodnotil pomoc Západu.
„Pokud alianční státy každý jednotlivě – nikoliv NATO jako organizace – budou schopné navýšit pomoc, tak to bude v čase, který zřejmě bude delší, než co by Ukrajina potřebovala. Bude to trvat více než dva tři měsíce, ale ta (ruská) ofenziva zřejmě přijde v horizontu jednoho až dvou měsíců,“ uzavřel analytik z vysoké školy CEVRO.
