Zbraně chodí pozdě, Rusové mohou frontu prolomit kdekoli, tvrdí ukrajinští důstojníci

Ruská vojska mohou prolomit frontové linie v podstatě, kdekoli se rozhodnou, řekli bruselskému webu Politico anonymně ukrajinští důstojníci, podle nichž je blízká budoucnost jejich země ponurá. Západní zbraně podle armádních činitelů přicházejí pozdě a v současné situaci už vojákům nepomůže ani masivní pomoc ze strany Spojených států. Podle jednoho ze zdrojů Kyjevu nezbývá v podstatě nic jiného než spoléhat na svou odolnost a případné strategické chyby Ruska. Ukrajině chybí hlavně miliony nábojů i drony, ale také noví branci.

Očekává se, že nová ofenziva ze strany okupantů začne letos v létě. Rusům se nejspíš podaří „proniknout přes frontovou linii a na některých místech způsobit její zhroucení“, citoval web Politico své zdroje. Předpovědět, na jakém místě fronty, která se táhne od Sum a Charkova na severu až k Oděse na jihu, se Rusové pokusí o průlom, se ale zatím nedá.

Ukrajinští vojenští představitelé v této souvislosti uvedli, že Rusko v posledních týdnech rozbíjí ukrajinské pozice díky leteckým bombám a početní převaze. Navíc účinně devastuje také ukrajinskou infrastrukturu. Rusové jen v březnu použili proti Ukrajině přes tři tisíce naváděných leteckých bomb, více než čtyři sta střel a šest set útočných dronů, sdělil ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Není nic, co by dokázalo Ukrajině pomoci“

Sám nedávno varoval, že jeho síly budou muset pomalu ustupovat a že do ruských rukou by mohla padnout i velká ukrajinská města, pokud americký Kongres v brzké době neschválí očekávaný balíček pomoci.

Zelenského hrozby jsou součástí širokého diplomatického úsilí uvolnit vojenskou pomoc, kterou ukrajinské síly tak zoufale potřebují a která jim chybí už měsíce, vše od 155milimetrových dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany Patriot a drony, píše Politico.

Ani masivní pomoc ze strany USA ale podle ukrajinských vojenských představitelů, kteří si přáli zůstat v anonymitě, nemusí stačit k tomu, aby nedošlo k zásadním zvratům na bojišti. „Není nic, co by mohlo v současné době Ukrajině pomoci, protože nejsou žádné zásadní technologie, které by dokázaly kompenzovat velké masy vojáků, které na nás Rusko pravděpodobně vrhne. Takové technologie nemáme a ani Západ je nemá v dostatečném množství,“ řekl listu Politico jeden z jeho zdrojů z ukrajinské armády.

Opožděné dodávky západních zbraní

Ukrajinští představitelé si stěžují, že dodávky zbraní ze Západu přicházejí pozdě a v nedostatečném množství. Jeden ze zdrojů webu v této souvislosti připomněl, že bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj už dříve poukazoval na skutečnost, že i zbraňové systémy považované za přelomové po čase ztrácejí efektivitu, protože ruské síly se jim umějí rychle přizpůsobit. „Používali jsme například úspěšně řízené střely Storm Shadow / SCALP, ale jen krátce. Rusové se pořád učí. Nedávají nám druhou šanci,“ uvedl zdroj.

„Často dostáváme zbraňové systémy ve chvíli, kdy už nejsou relevantní,“ sdělil jiný vysoce postavený armádní činitel s tím, že příkladem jsou americké stíhačky F-16. Ukrajinští piloti v současnosti procházejí výcvikem v ovládání těchto strojů. Očekává se, že ukrajinské síly budou moci tyto stíhačky nasadit v létě, poznamenalo Politico. „Každá zbraň má svůj čas. F-16 byly zapotřebí v roce 2023, pro rok 2024 nebudou to pravé,“ obává se ukrajinský činitel.

Ukrajinští představitelé se shodují, že Ukrajina nyní potřebuje spíše drony a základní prostředky, jako je munice. Odhadují, že Ukrajina by nyní potřebovala čtyři miliony dělostřeleckých granátů a dva miliony dronů. Několik spojenců pod vedením Česka se Ukrajině v blízké době chystá poskytnout asi 1,5 milionu dělostřeleckých granátů, připomněl list s tím, že i to je ale podle Ukrajinců málo.

Nová vlna mobilizace mladých Ukrajinců

Ukrajinská armáda také podle zdrojů Politica potřebuje víc branců. Zelenskyj ve středu podepsal zákon snižující věkovou hranici pro mobilizaci do války s Ruskem z 27 na 25 let. Loni v prosinci prezident řekl, že vedení armády navrhuje zmobilizovat dalších až půl milionu Ukrajinců. Minulý měsíc ale nový hlavní velitel Oleksandr Syrskyj oznámil, že armáda bude muset mobilizovat méně vojáků, než se původně očekávalo.

Neradostné vyhlídky mohou zvrátit jedině odhodlání a odolnost Ukrajinců nebo chyby, jichž se dopustí Rusko, jako v případech, kdy při útocích zbytečně přicházelo o velké množství vojáků a techniky, řekl webu Politico jeden z ukrajinských zdrojů.

Neúspěch Kyjeva, zejména uprostřed předvolebních kampaní v Americe a Evropě, by přitom mohl oživit tlak Západu na mírová vyjednávání, která by upřednostňovalo Rusko, a ponechat Kremlu do budoucna volnost konflikt oživit, podotýká Politico.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59AktualizovánoPrávě teď

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 3 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 9 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 10 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
před 37 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...