Zbraně chodí pozdě, Rusové mohou frontu prolomit kdekoli, tvrdí ukrajinští důstojníci

Ruská vojska mohou prolomit frontové linie v podstatě, kdekoli se rozhodnou, řekli bruselskému webu Politico anonymně ukrajinští důstojníci, podle nichž je blízká budoucnost jejich země ponurá. Západní zbraně podle armádních činitelů přicházejí pozdě a v současné situaci už vojákům nepomůže ani masivní pomoc ze strany Spojených států. Podle jednoho ze zdrojů Kyjevu nezbývá v podstatě nic jiného než spoléhat na svou odolnost a případné strategické chyby Ruska. Ukrajině chybí hlavně miliony nábojů i drony, ale také noví branci.

Očekává se, že nová ofenziva ze strany okupantů začne letos v létě. Rusům se nejspíš podaří „proniknout přes frontovou linii a na některých místech způsobit její zhroucení“, citoval web Politico své zdroje. Předpovědět, na jakém místě fronty, která se táhne od Sum a Charkova na severu až k Oděse na jihu, se Rusové pokusí o průlom, se ale zatím nedá.

Ukrajinští vojenští představitelé v této souvislosti uvedli, že Rusko v posledních týdnech rozbíjí ukrajinské pozice díky leteckým bombám a početní převaze. Navíc účinně devastuje také ukrajinskou infrastrukturu. Rusové jen v březnu použili proti Ukrajině přes tři tisíce naváděných leteckých bomb, více než čtyři sta střel a šest set útočných dronů, sdělil ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Není nic, co by dokázalo Ukrajině pomoci“

Sám nedávno varoval, že jeho síly budou muset pomalu ustupovat a že do ruských rukou by mohla padnout i velká ukrajinská města, pokud americký Kongres v brzké době neschválí očekávaný balíček pomoci.

Zelenského hrozby jsou součástí širokého diplomatického úsilí uvolnit vojenskou pomoc, kterou ukrajinské síly tak zoufale potřebují a která jim chybí už měsíce, vše od 155milimetrových dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany Patriot a drony, píše Politico.

Ani masivní pomoc ze strany USA ale podle ukrajinských vojenských představitelů, kteří si přáli zůstat v anonymitě, nemusí stačit k tomu, aby nedošlo k zásadním zvratům na bojišti. „Není nic, co by mohlo v současné době Ukrajině pomoci, protože nejsou žádné zásadní technologie, které by dokázaly kompenzovat velké masy vojáků, které na nás Rusko pravděpodobně vrhne. Takové technologie nemáme a ani Západ je nemá v dostatečném množství,“ řekl listu Politico jeden z jeho zdrojů z ukrajinské armády.

Opožděné dodávky západních zbraní

Ukrajinští představitelé si stěžují, že dodávky zbraní ze Západu přicházejí pozdě a v nedostatečném množství. Jeden ze zdrojů webu v této souvislosti připomněl, že bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj už dříve poukazoval na skutečnost, že i zbraňové systémy považované za přelomové po čase ztrácejí efektivitu, protože ruské síly se jim umějí rychle přizpůsobit. „Používali jsme například úspěšně řízené střely Storm Shadow / SCALP, ale jen krátce. Rusové se pořád učí. Nedávají nám druhou šanci,“ uvedl zdroj.

„Často dostáváme zbraňové systémy ve chvíli, kdy už nejsou relevantní,“ sdělil jiný vysoce postavený armádní činitel s tím, že příkladem jsou americké stíhačky F-16. Ukrajinští piloti v současnosti procházejí výcvikem v ovládání těchto strojů. Očekává se, že ukrajinské síly budou moci tyto stíhačky nasadit v létě, poznamenalo Politico. „Každá zbraň má svůj čas. F-16 byly zapotřebí v roce 2023, pro rok 2024 nebudou to pravé,“ obává se ukrajinský činitel.

Ukrajinští představitelé se shodují, že Ukrajina nyní potřebuje spíše drony a základní prostředky, jako je munice. Odhadují, že Ukrajina by nyní potřebovala čtyři miliony dělostřeleckých granátů a dva miliony dronů. Několik spojenců pod vedením Česka se Ukrajině v blízké době chystá poskytnout asi 1,5 milionu dělostřeleckých granátů, připomněl list s tím, že i to je ale podle Ukrajinců málo.

Nová vlna mobilizace mladých Ukrajinců

Ukrajinská armáda také podle zdrojů Politica potřebuje víc branců. Zelenskyj ve středu podepsal zákon snižující věkovou hranici pro mobilizaci do války s Ruskem z 27 na 25 let. Loni v prosinci prezident řekl, že vedení armády navrhuje zmobilizovat dalších až půl milionu Ukrajinců. Minulý měsíc ale nový hlavní velitel Oleksandr Syrskyj oznámil, že armáda bude muset mobilizovat méně vojáků, než se původně očekávalo.

Neradostné vyhlídky mohou zvrátit jedině odhodlání a odolnost Ukrajinců nebo chyby, jichž se dopustí Rusko, jako v případech, kdy při útocích zbytečně přicházelo o velké množství vojáků a techniky, řekl webu Politico jeden z ukrajinských zdrojů.

Neúspěch Kyjeva, zejména uprostřed předvolebních kampaní v Americe a Evropě, by přitom mohl oživit tlak Západu na mírová vyjednávání, která by upřednostňovalo Rusko, a ponechat Kremlu do budoucna volnost konflikt oživit, podotýká Politico.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína oznámila vojenské manévry u Tchaj-wanu

Čína oznámila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za svou vzbouřenou provincii. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že podle Pekingu na cvičení v úterý naváže ostrá střelba. Tchajwanská prezidentská kancelář už vyzvala Čínu k „racionálnímu jednání, zdrženlivosti a okamžitému ukončení nezodpovědných provokací“.
před 1 hhodinou

V cestě k míru na Ukrajině nastal pokrok, míní von der Leyenová

Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezident Ukrajiny Volodymyrem Zelenským nastal pokrok v mírovém jednání. Na síti X to napsala šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropa se dle ní chce podílet na upevnění tohoto pokroku. Spojené státy se snaží zprostředkovat ukončení války na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko z rozkazu ruského vládce Vladimira Putina.
00:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle Trumpa výrazně přiblížila

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil za báječná a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Sýrii propukly protesty alavitů. Vládní síly zabily dva lidi, píše AFP

V několika syrských městech vyšly do ulic tisíce příslušníků alavitské menšiny poté, co při pátečním teroristickém útoku na alavitskou mešitu ve městě Homs zahynulo osm lidí. Protestující se na mnoha místech střetli se svými odpůrci ze sunnitské většiny, kteří podporují vládu vedenou bývalými islamistickými povstalci. Vládní síly při rozhánění davů zabily dva lidi, napsala v neděli agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podle odhadu výsledků zvítězila v kosovských volbách vládnoucí strana Sebeurčení

Lidé v Kosovu v nedělních předčasných parlamentních volbách rozhodovali o novém vedení země. Podle bleskového průzkumu provedeného televizní stanicí Dukagjini zvítězilo hnutí Sebeurčení, které vyhrálo i předchozí volby, ale ani na druhý pokus nesestavilo vládu. Prezidentka Vjosa Osmaniová proto vyhlásila nový termín voleb právě na konec prosince. Kosovo nemá funkční parlament od února a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, napsal už dříve web Deutsche Welle.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Myanmaru proběhly první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 20 hhodinami
Načítání...