Zbraně chodí pozdě, Rusové mohou frontu prolomit kdekoli, tvrdí ukrajinští důstojníci

Ruská vojska mohou prolomit frontové linie v podstatě, kdekoli se rozhodnou, řekli bruselskému webu Politico anonymně ukrajinští důstojníci, podle nichž je blízká budoucnost jejich země ponurá. Západní zbraně podle armádních činitelů přicházejí pozdě a v současné situaci už vojákům nepomůže ani masivní pomoc ze strany Spojených států. Podle jednoho ze zdrojů Kyjevu nezbývá v podstatě nic jiného než spoléhat na svou odolnost a případné strategické chyby Ruska. Ukrajině chybí hlavně miliony nábojů i drony, ale také noví branci.

Očekává se, že nová ofenziva ze strany okupantů začne letos v létě. Rusům se nejspíš podaří „proniknout přes frontovou linii a na některých místech způsobit její zhroucení“, citoval web Politico své zdroje. Předpovědět, na jakém místě fronty, která se táhne od Sum a Charkova na severu až k Oděse na jihu, se Rusové pokusí o průlom, se ale zatím nedá.

Ukrajinští vojenští představitelé v této souvislosti uvedli, že Rusko v posledních týdnech rozbíjí ukrajinské pozice díky leteckým bombám a početní převaze. Navíc účinně devastuje také ukrajinskou infrastrukturu. Rusové jen v březnu použili proti Ukrajině přes tři tisíce naváděných leteckých bomb, více než čtyři sta střel a šest set útočných dronů, sdělil ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Není nic, co by dokázalo Ukrajině pomoci“

Sám nedávno varoval, že jeho síly budou muset pomalu ustupovat a že do ruských rukou by mohla padnout i velká ukrajinská města, pokud americký Kongres v brzké době neschválí očekávaný balíček pomoci.

Zelenského hrozby jsou součástí širokého diplomatického úsilí uvolnit vojenskou pomoc, kterou ukrajinské síly tak zoufale potřebují a která jim chybí už měsíce, vše od 155milimetrových dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany Patriot a drony, píše Politico.

Ani masivní pomoc ze strany USA ale podle ukrajinských vojenských představitelů, kteří si přáli zůstat v anonymitě, nemusí stačit k tomu, aby nedošlo k zásadním zvratům na bojišti. „Není nic, co by mohlo v současné době Ukrajině pomoci, protože nejsou žádné zásadní technologie, které by dokázaly kompenzovat velké masy vojáků, které na nás Rusko pravděpodobně vrhne. Takové technologie nemáme a ani Západ je nemá v dostatečném množství,“ řekl listu Politico jeden z jeho zdrojů z ukrajinské armády.

Opožděné dodávky západních zbraní

Ukrajinští představitelé si stěžují, že dodávky zbraní ze Západu přicházejí pozdě a v nedostatečném množství. Jeden ze zdrojů webu v této souvislosti připomněl, že bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj už dříve poukazoval na skutečnost, že i zbraňové systémy považované za přelomové po čase ztrácejí efektivitu, protože ruské síly se jim umějí rychle přizpůsobit. „Používali jsme například úspěšně řízené střely Storm Shadow / SCALP, ale jen krátce. Rusové se pořád učí. Nedávají nám druhou šanci,“ uvedl zdroj.

„Často dostáváme zbraňové systémy ve chvíli, kdy už nejsou relevantní,“ sdělil jiný vysoce postavený armádní činitel s tím, že příkladem jsou americké stíhačky F-16. Ukrajinští piloti v současnosti procházejí výcvikem v ovládání těchto strojů. Očekává se, že ukrajinské síly budou moci tyto stíhačky nasadit v létě, poznamenalo Politico. „Každá zbraň má svůj čas. F-16 byly zapotřebí v roce 2023, pro rok 2024 nebudou to pravé,“ obává se ukrajinský činitel.

Ukrajinští představitelé se shodují, že Ukrajina nyní potřebuje spíše drony a základní prostředky, jako je munice. Odhadují, že Ukrajina by nyní potřebovala čtyři miliony dělostřeleckých granátů a dva miliony dronů. Několik spojenců pod vedením Česka se Ukrajině v blízké době chystá poskytnout asi 1,5 milionu dělostřeleckých granátů, připomněl list s tím, že i to je ale podle Ukrajinců málo.

Nová vlna mobilizace mladých Ukrajinců

Ukrajinská armáda také podle zdrojů Politica potřebuje víc branců. Zelenskyj ve středu podepsal zákon snižující věkovou hranici pro mobilizaci do války s Ruskem z 27 na 25 let. Loni v prosinci prezident řekl, že vedení armády navrhuje zmobilizovat dalších až půl milionu Ukrajinců. Minulý měsíc ale nový hlavní velitel Oleksandr Syrskyj oznámil, že armáda bude muset mobilizovat méně vojáků, než se původně očekávalo.

Neradostné vyhlídky mohou zvrátit jedině odhodlání a odolnost Ukrajinců nebo chyby, jichž se dopustí Rusko, jako v případech, kdy při útocích zbytečně přicházelo o velké množství vojáků a techniky, řekl webu Politico jeden z ukrajinských zdrojů.

Neúspěch Kyjeva, zejména uprostřed předvolebních kampaní v Americe a Evropě, by přitom mohl oživit tlak Západu na mírová vyjednávání, která by upřednostňovalo Rusko, a ponechat Kremlu do budoucna volnost konflikt oživit, podotýká Politico.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 7 mminutami

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 13 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...