Zbraně chodí pozdě, Rusové mohou frontu prolomit kdekoli, tvrdí ukrajinští důstojníci

Ruská vojska mohou prolomit frontové linie v podstatě, kdekoli se rozhodnou, řekli bruselskému webu Politico anonymně ukrajinští důstojníci, podle nichž je blízká budoucnost jejich země ponurá. Západní zbraně podle armádních činitelů přicházejí pozdě a v současné situaci už vojákům nepomůže ani masivní pomoc ze strany Spojených států. Podle jednoho ze zdrojů Kyjevu nezbývá v podstatě nic jiného než spoléhat na svou odolnost a případné strategické chyby Ruska. Ukrajině chybí hlavně miliony nábojů i drony, ale také noví branci.

Očekává se, že nová ofenziva ze strany okupantů začne letos v létě. Rusům se nejspíš podaří „proniknout přes frontovou linii a na některých místech způsobit její zhroucení“, citoval web Politico své zdroje. Předpovědět, na jakém místě fronty, která se táhne od Sum a Charkova na severu až k Oděse na jihu, se Rusové pokusí o průlom, se ale zatím nedá.

Ukrajinští vojenští představitelé v této souvislosti uvedli, že Rusko v posledních týdnech rozbíjí ukrajinské pozice díky leteckým bombám a početní převaze. Navíc účinně devastuje také ukrajinskou infrastrukturu. Rusové jen v březnu použili proti Ukrajině přes tři tisíce naváděných leteckých bomb, více než čtyři sta střel a šest set útočných dronů, sdělil ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Není nic, co by dokázalo Ukrajině pomoci“

Sám nedávno varoval, že jeho síly budou muset pomalu ustupovat a že do ruských rukou by mohla padnout i velká ukrajinská města, pokud americký Kongres v brzké době neschválí očekávaný balíček pomoci.

Zelenského hrozby jsou součástí širokého diplomatického úsilí uvolnit vojenskou pomoc, kterou ukrajinské síly tak zoufale potřebují a která jim chybí už měsíce, vše od 155milimetrových dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany Patriot a drony, píše Politico.

Ani masivní pomoc ze strany USA ale podle ukrajinských vojenských představitelů, kteří si přáli zůstat v anonymitě, nemusí stačit k tomu, aby nedošlo k zásadním zvratům na bojišti. „Není nic, co by mohlo v současné době Ukrajině pomoci, protože nejsou žádné zásadní technologie, které by dokázaly kompenzovat velké masy vojáků, které na nás Rusko pravděpodobně vrhne. Takové technologie nemáme a ani Západ je nemá v dostatečném množství,“ řekl listu Politico jeden z jeho zdrojů z ukrajinské armády.

Opožděné dodávky západních zbraní

Ukrajinští představitelé si stěžují, že dodávky zbraní ze Západu přicházejí pozdě a v nedostatečném množství. Jeden ze zdrojů webu v této souvislosti připomněl, že bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj už dříve poukazoval na skutečnost, že i zbraňové systémy považované za přelomové po čase ztrácejí efektivitu, protože ruské síly se jim umějí rychle přizpůsobit. „Používali jsme například úspěšně řízené střely Storm Shadow / SCALP, ale jen krátce. Rusové se pořád učí. Nedávají nám druhou šanci,“ uvedl zdroj.

„Často dostáváme zbraňové systémy ve chvíli, kdy už nejsou relevantní,“ sdělil jiný vysoce postavený armádní činitel s tím, že příkladem jsou americké stíhačky F-16. Ukrajinští piloti v současnosti procházejí výcvikem v ovládání těchto strojů. Očekává se, že ukrajinské síly budou moci tyto stíhačky nasadit v létě, poznamenalo Politico. „Každá zbraň má svůj čas. F-16 byly zapotřebí v roce 2023, pro rok 2024 nebudou to pravé,“ obává se ukrajinský činitel.

Ukrajinští představitelé se shodují, že Ukrajina nyní potřebuje spíše drony a základní prostředky, jako je munice. Odhadují, že Ukrajina by nyní potřebovala čtyři miliony dělostřeleckých granátů a dva miliony dronů. Několik spojenců pod vedením Česka se Ukrajině v blízké době chystá poskytnout asi 1,5 milionu dělostřeleckých granátů, připomněl list s tím, že i to je ale podle Ukrajinců málo.

Nová vlna mobilizace mladých Ukrajinců

Ukrajinská armáda také podle zdrojů Politica potřebuje víc branců. Zelenskyj ve středu podepsal zákon snižující věkovou hranici pro mobilizaci do války s Ruskem z 27 na 25 let. Loni v prosinci prezident řekl, že vedení armády navrhuje zmobilizovat dalších až půl milionu Ukrajinců. Minulý měsíc ale nový hlavní velitel Oleksandr Syrskyj oznámil, že armáda bude muset mobilizovat méně vojáků, než se původně očekávalo.

Neradostné vyhlídky mohou zvrátit jedině odhodlání a odolnost Ukrajinců nebo chyby, jichž se dopustí Rusko, jako v případech, kdy při útocích zbytečně přicházelo o velké množství vojáků a techniky, řekl webu Politico jeden z ukrajinských zdrojů.

Neúspěch Kyjeva, zejména uprostřed předvolebních kampaní v Americe a Evropě, by přitom mohl oživit tlak Západu na mírová vyjednávání, která by upřednostňovalo Rusko, a ponechat Kremlu do budoucna volnost konflikt oživit, podotýká Politico.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký režisér Rob Reiner zemřel násilnou smrtí

Americký režisér Rob Reiner a jeho žena Michele zemřeli v neděli násilnou smrtí ve svém domě v Los Angeles. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na policejní zdroj, podle něhož policisté vyšetřují útok nožem. Úřady obvinily syna manželů, je ve vazbě. Osmasedmdesátiletý filmař režíroval snímky jako Když Harry potkal Sally, Pár správných chlapů nebo Misery nechce zemřít.
06:31Aktualizovánopřed 12 mminutami

ŽivěBezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou podle USA obdobou článku pět NATO

V sídle německého kancléře v Berlíně v pondělí proběhlo druhé kolo jednání ukrajinské a americké delegace o ukončení ruské války proti Ukrajině. Spojené státy zastupovali zmocněnec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, za Ukrajinu se účastnil i prezident Volodymyr Zelenskyj. Německo a Ukrajina mezitím dohodly desetibodový plán na prohloubení obranné a zbrojní spolupráce.
14:45Aktualizovánopřed 37 mminutami

Exprezident Jižní Koreje chtěl vyprovokovat KLDR k útoku, tvrdí prokurátor

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol se pokusil vyprovokovat Severní Koreu k ozbrojené agresi, aby si vytvořil záminku pro vyhlášení stanného práva v prosinci 2024 a odstranění politických soupeřů, uvedl podle agentury Reuters zvláštní prokurátor v Soulu Čo Un-sok.
před 38 mminutami

Ruský soud zakázal Pussy Riot jako extremistickou organizaci

Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala tamní média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v zemi vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.
před 1 hhodinou

Většina Ukrajinců odmítá volby za války i stažení z Donbasu, ukázal průzkum

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.
před 2 hhodinami

Pomoc Ukrajině oslabí, píší v zahraničí o nové vládě

V Česku nově povládne koalice populistických a krajně pravicových či protiunijních stran, píší světové tiskové agentury a některá evropská média po jmenování ministrů kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO). Zmiňují mimo jiné ohrožení pomoci Ukrajině nebo čínskou zkušenost nového ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD).
před 3 hhodinami

EU uvalila další sankce kvůli ruským hybridním útokům

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších čtrnáct osob a subjektů v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči Evropské unii. Jde i o tři české návrhy, uvedlo stálé zastoupení Česka při EU. Nové sankce se týkají mimo jiné ruské hackerské skupiny Cadet Blizzard, která útočila i v tuzemsku. EU zároveň rozšiřuje sankce na Bělorusko za hybridní hrozby, mimo jiné kvůli dění v Litvě.
10:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Mezi oběťmi útoku v Sydney je blízká přítelkyně Čaputové

Jedna z obětí nedělního útoku na účastníky oslav židovského svátku chanuka na pláži Bondi Beach v Sydney je Slovenka, uvedla bývalá prezidentka Zuzana Čaputová. Podle ní byla oběť její blízkou přítelkyní. Slovenský prezident Peter Pellegrini potvrdil, že jedna z obětí je Slovenka. Australští činitelé mezitím zveřejnili jména dvou útočníků. Agentura Reuters také informovala, že muž, který odzbrojil jednoho z útočníků, se po operaci střelných poranění paže a ruky zotavuje v nemocnici.
09:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...