Zbraně chodí pozdě, Rusové mohou frontu prolomit kdekoli, tvrdí ukrajinští důstojníci

Ruská vojska mohou prolomit frontové linie v podstatě, kdekoli se rozhodnou, řekli bruselskému webu Politico anonymně ukrajinští důstojníci, podle nichž je blízká budoucnost jejich země ponurá. Západní zbraně podle armádních činitelů přicházejí pozdě a v současné situaci už vojákům nepomůže ani masivní pomoc ze strany Spojených států. Podle jednoho ze zdrojů Kyjevu nezbývá v podstatě nic jiného než spoléhat na svou odolnost a případné strategické chyby Ruska. Ukrajině chybí hlavně miliony nábojů i drony, ale také noví branci.

Očekává se, že nová ofenziva ze strany okupantů začne letos v létě. Rusům se nejspíš podaří „proniknout přes frontovou linii a na některých místech způsobit její zhroucení“, citoval web Politico své zdroje. Předpovědět, na jakém místě fronty, která se táhne od Sum a Charkova na severu až k Oděse na jihu, se Rusové pokusí o průlom, se ale zatím nedá.

Ukrajinští vojenští představitelé v této souvislosti uvedli, že Rusko v posledních týdnech rozbíjí ukrajinské pozice díky leteckým bombám a početní převaze. Navíc účinně devastuje také ukrajinskou infrastrukturu. Rusové jen v březnu použili proti Ukrajině přes tři tisíce naváděných leteckých bomb, více než čtyři sta střel a šest set útočných dronů, sdělil ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Není nic, co by dokázalo Ukrajině pomoci“

Sám nedávno varoval, že jeho síly budou muset pomalu ustupovat a že do ruských rukou by mohla padnout i velká ukrajinská města, pokud americký Kongres v brzké době neschválí očekávaný balíček pomoci.

Zelenského hrozby jsou součástí širokého diplomatického úsilí uvolnit vojenskou pomoc, kterou ukrajinské síly tak zoufale potřebují a která jim chybí už měsíce, vše od 155milimetrových dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany Patriot a drony, píše Politico.

Ani masivní pomoc ze strany USA ale podle ukrajinských vojenských představitelů, kteří si přáli zůstat v anonymitě, nemusí stačit k tomu, aby nedošlo k zásadním zvratům na bojišti. „Není nic, co by mohlo v současné době Ukrajině pomoci, protože nejsou žádné zásadní technologie, které by dokázaly kompenzovat velké masy vojáků, které na nás Rusko pravděpodobně vrhne. Takové technologie nemáme a ani Západ je nemá v dostatečném množství,“ řekl listu Politico jeden z jeho zdrojů z ukrajinské armády.

Opožděné dodávky západních zbraní

Ukrajinští představitelé si stěžují, že dodávky zbraní ze Západu přicházejí pozdě a v nedostatečném množství. Jeden ze zdrojů webu v této souvislosti připomněl, že bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj už dříve poukazoval na skutečnost, že i zbraňové systémy považované za přelomové po čase ztrácejí efektivitu, protože ruské síly se jim umějí rychle přizpůsobit. „Používali jsme například úspěšně řízené střely Storm Shadow / SCALP, ale jen krátce. Rusové se pořád učí. Nedávají nám druhou šanci,“ uvedl zdroj.

„Často dostáváme zbraňové systémy ve chvíli, kdy už nejsou relevantní,“ sdělil jiný vysoce postavený armádní činitel s tím, že příkladem jsou americké stíhačky F-16. Ukrajinští piloti v současnosti procházejí výcvikem v ovládání těchto strojů. Očekává se, že ukrajinské síly budou moci tyto stíhačky nasadit v létě, poznamenalo Politico. „Každá zbraň má svůj čas. F-16 byly zapotřebí v roce 2023, pro rok 2024 nebudou to pravé,“ obává se ukrajinský činitel.

Ukrajinští představitelé se shodují, že Ukrajina nyní potřebuje spíše drony a základní prostředky, jako je munice. Odhadují, že Ukrajina by nyní potřebovala čtyři miliony dělostřeleckých granátů a dva miliony dronů. Několik spojenců pod vedením Česka se Ukrajině v blízké době chystá poskytnout asi 1,5 milionu dělostřeleckých granátů, připomněl list s tím, že i to je ale podle Ukrajinců málo.

Nová vlna mobilizace mladých Ukrajinců

Ukrajinská armáda také podle zdrojů Politica potřebuje víc branců. Zelenskyj ve středu podepsal zákon snižující věkovou hranici pro mobilizaci do války s Ruskem z 27 na 25 let. Loni v prosinci prezident řekl, že vedení armády navrhuje zmobilizovat dalších až půl milionu Ukrajinců. Minulý měsíc ale nový hlavní velitel Oleksandr Syrskyj oznámil, že armáda bude muset mobilizovat méně vojáků, než se původně očekávalo.

Neradostné vyhlídky mohou zvrátit jedině odhodlání a odolnost Ukrajinců nebo chyby, jichž se dopustí Rusko, jako v případech, kdy při útocích zbytečně přicházelo o velké množství vojáků a techniky, řekl webu Politico jeden z ukrajinských zdrojů.

Neúspěch Kyjeva, zejména uprostřed předvolebních kampaní v Americe a Evropě, by přitom mohl oživit tlak Západu na mírová vyjednávání, která by upřednostňovalo Rusko, a ponechat Kremlu do budoucna volnost konflikt oživit, podotýká Politico.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Sasku-Anhaltsku podle odhadů vyhrála AfD se 44 procenty hlasů

Podle odhadů by volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenty hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF jí přisuzuje 41 křesel. Sasko-Anhaltsko tak zřejmě čekají složitá povolební jednání o nové vládě. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 18,3 procenta. Volební účast byla vysoká, dosáhla 78 procent.
08:00Aktualizovánopřed 47 mminutami

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vinění Moskvy z útoku v Lipsku je začátkem skutečné války, vzkázal Lavrov Západu

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
před 8 hhodinami

Indonésie kvůli erupci Anak Krakatoa zastavila provoz na osmi letištích

Indonéské úřady kvůli erupci sopky Anak Krakatoa zastavily provoz na osmi letištích, včetně dvou mezinárodních letišť v Jakartě, informovala agentura AP. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer, v noci na neděli pak sopka na 30 sekund vybuchla. Riziko vln tsunami podle úřadů nehrozí, nejsou hlášeny ani žádné oběti.
před 10 hhodinami

Falešná videa o hubnutí lákají k nákupům. Cílí hlavně na mladé ženy, varují výzkumníci

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.
před 12 hhodinami

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 15 hhodinami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.