V Rusku se stala terčem dronového útoku ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1300 kilometrů od ukrajinské hranice. Ukrajinská média uvedla, že za akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka a že jedním z cílů byl závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga v Tatarské autonomní republice. Pomocí dronů útočilo i Rusko na Ukrajinu. Cílilo znovu na energetickou infrastrukturu.
Není jasné, zda útoky způsobily větší škody. Agentura Ria Novosti se omezila na konstatování, že v ropné rafinerii Taneko v Nižněkamsku vznikl požár, který se po dvaceti minutách podařilo uhasit. Podle agentury Reuters ale z analýzy snímků útoku vyplývá, že byla zasažena jednotka sloužící k primární rafinaci. Zdroj z ukrajinské rozvědky také podle Reuters tvrdí, že škody, které nálet na vojenský cíl způsobil, jsou značné.
Rozsah škod v Nižněkamsku i Jelabuze předtím minimalizoval šéf autonomního Tatarstánu Rustam Minnichanov. „Nejsou hlášeny vážné škody, technologický proces nebyl narušen,“ prohlásil na sociální síti Telegram.
Ruská státní agentura TASS s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví Tatarstánu napsala, že útok v Jelabuze si vyžádal 13 zraněných, osm z nich skončilo v nemocnici. Podle agentury RIA Novosti jsou mezi zraněnými dva nezletilí.
Telegramový kanál Ostrožono, novosti uvedl, že v Jelabuze je po útoku poškozený komplex ubytoven zřízených pro zaměstnance zvláštní ekonomického zóny a studentů střední polytechnické školy.
Americká média loni uváděla, že ve městě Jelabuga se plánuje zahájení masové výroby dronů Šáhed podle íránského modelu. Ruský investigativní portál Novaja gazeta pak informoval, že drony začalo montovat několik stovek studentů střední polytechnické školy v Jelabuze.
Ukrajina, která čelí již více než deset let ruské agresi, která před dvěma lety přešla do plnohodnotné fáze, v posledních týdnech zesílila útoky na ruské regiony. Zaměřila se zejména na ropné rafinerie a další průmyslové podniky. Už dříve podle médií zasáhla cíle v hloubi Ruska.
V letošním roce drony podnikly několik útoků u Petrohradu, který leží dál než tisíc kilometrů od ukrajinských hranic. Ukrajinští představitelé tvrdí, že drony s doletem přes tisíc kilometrů má Kyjev k dispozici.
Ukrajinský prezident Zelenskyj se v pravidelném večerním proslovu sice výslovně o útoku na cíle v Tatarstánu nezmínil, řekl ale, že takové reakce jsou stejně důležité jako poskytování pomoci Ukrajincům, kteří strádají v důsledku ruských útoků. „Stejně důležité je, že se ruským teroristům dostává odpovědi na jejich útoky,“ řekl Zelenskyj podle agentury Reuters. „Pokaždé jde o reakce s delším dosahem,“ dodal.
Dronové útoky na Ukrajině
I Ukrajina hlásí ruské útoky dronů. Devět dronů bylo sestřeleno nad Dněpropetrovskou oblastí, kde však trosky způsobily dva požáry v oblastním hlavním městě Dnipru, uvedl guvernér Serhij Lysak. Oba požáry byly podle něj uhašeny.
V Kirovohradské oblasti dron zasáhl rozvodnu vysokého napětí a způsobil tam požár, uvedl provozovatel rozvodné sítě Ukrenergo. Společnost byla nucena přerušit dodávky elektrického proudu.
Ukrajinská vojenská rozvědka HUR naopak podle deníku Ukrajinska pravda oznámila, že se jí podařilo vyřadit z provozu elektrickou rozvodnu v Sevastopolu na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko v roce 2014 anektovalo.
Místní média podle Ukrajinské pravdy napsala, že v noci obyvatelé Sevastopolu slyšeli výbuchy, po nichž byly v jedné ze čtvrtí města přerušeny dodávky elektřiny. Moskvou dosazený gubernátor Michail Razvožajev tvrdí, že šlo o „technologickou poruchu“ a že dodávky byly záhy obnoveny.
Kofroň: Dronové zásahy se na frontě neprojeví okamžitě
„V případě dronových útoků na jedné či druhé straně je potřeba říci, že tohle to nejsou akce, které by radikálně změnily situaci na frontě. Samozřejmě mají svůj dopad, projevují se, ale projevují se v relativně dlouhodobém horizontu – týdnů až měsíců. Není to tak, že zničení jedné rafinerie nebo její dočasné vyřazení okamžitě povede k tomu, že na frontu, nebo přes frontu přestane proudit palivo,“ uvedl pro ČT24 politický geograf Jan Kofroň s tím, že palivo i další zásoby jsou předskladněné poblíž fronty.
„Samozřejmě, že pokud Ukrajina vytrvá, bude úspěšná, tak to minimálně povede k tomu, že Rusové budou mít na frontě o něco menší síly k dispozici, nebo ve snaze ochránit tyto významné objekty stáhnou část protileteckých sil do svého týlu, a to samozřejmě bude mít dopad. Ale nečekejme od toho, že to okamžitě změní rovnováhu moci na frontě v rámci měsíce,“ podotkl s tím, že nyní je iniciativnější Rusko, ale jeho postupy jsou malé – o kilometr či dva v rámci jednoho měsíce.
„Rusko má jednu velkou výhodu a to je poměrně velké množství zbraní, respektive techniky uskladněné ještě z dob Sovětského svazu. Není supermoderní, ale Rusko je schopné ji poměrně rychle obnovovat a uvádět do bojeschopného stavu, což je velká výhoda i vzhledem k tomu, že Rusové mají poměrně velké ztráty. Díky starým uloženým kusům techniky jsou schopni to poměrně rychle doplňovat,“ podotýká Kofroň s tím, že Rusko na tom není tak špatně, jak se očekávalo, ačkoliv i uskladněná technika spolu s výrobou nové má své limity.
Naopak podle něj Západ, zejména EU neměla náběh zbrojní výroby tak rychlý. „Vítejme českou iniciativu, která zajistí snad alespoň několik set tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu v horizontu několika málo měsíců, ale určitě platí, že co se týče výroby munice, tak Západ na tom v tento okamžik není úplně dobře, což je pro Ukrajinu jeden z velkých limitující faktorů,“ dodal.
