Ukrajinci hlásí zásah výsadkové lodi, kterou Rusové ukořistili při anexi Krymu

Ukrajinské síly tvrdí, že protilodní střelou Neptun zasáhly výsadkovou loď Kosťantyn Olšanskyj. Plavidla, které bylo součástí ukrajinského námořnictva, se Rusové zmocnili při obsazení Krymu v březnu 2014.

„Tato loď, bohužel, měla být použita proti Ukrajině. Proto jsme přijali rozhodnutí zasáhnout toto plavidlo naším neptunem. Stalo se tak. Způsobené škody se upřesňují, ale škody (Kosťantyn Olšanskyj) jednoznačně utrpěl a nyní není schopen boje,“ řekl mluvčí ukrajinského vojenského námořnictva Dmytro Pletenčuk podle serveru RBK-Ukrajina. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajinským silám se v poslední době podle mluvčího podařilo vyřadit z provozu čtyři nepřátelské lodě: průzkumnou loď Ivan Churs, která byla jednou poškozena už loni v květnu, a výsadkové lodě Jamal, Azov a nyní Kosťantyn Olšanskyj.

Tohoto plavidla se Rusové zmocnili před deseti lety, pak dalších devět let Kosťantyn Olšanskyj chátral zakotvený u Sevastopolu a ruské námořnictvo jej „kanibalizovalo“ používáním na náhradní díly pro další lodě stejného typu původně sovětské konstrukce.

Protože však ruské Černomořské flotile za války ubylo výsadkových lodí, sloužících rovněž k zásobování ruských sil, rozhodli se loď opravit, a tak poslední rok strávila v doku. Mluvčí vyslovil podezření, že ruští námořníci chtěli ukrajinskou loď vydávat za jedno z ruských plavidel, Minsk či Olenogorskij gornjak, které ve válce utrpěly tak rozsáhlá poškození, že nemá smysl je opravovat.

Zásahy na Krymu i na moři

Lodě Amal a Jazov utrpěly podle Ukrajinců zásahy během útoku podniknutého na Sevastopol za pomoci střel s plochou dráhou letu Storm Shadow/SCALP, které Ukrajině poskytly Británie a Francie. Zásah podle ukrajinského generálního štábu utrpělo rovněž komunikační centrum v Sevastopolu a další objekty sloužící Černomořské flotile. Později se objevily informace, že zásah mohla utrpět ještě jedna ruská loď, Ivan Churs, dodal RBK-Ukrajina.

Ruské síly se na Krymu na jaře 2014 i s použitím násilí zmocnily řady dalších ukrajinských lodí včetně korvety Ternopil, minolovky Čerkasy, lodí Slavutyč, Heničesk a Vinnycja a jediné ukrajinské ponorky Zaporižžja.

Ukrajinci v dubnu 2022 potopili ruský raketový křižník Moskva, vlajkovou loď Černomořské flotily. Moskva, která měla na palubě podle odhadů médií kolem pěti set lidí, se podle Kyjeva potopila po zásahu protilodní ukrajinskou střelou Neptun. Křižník Moskva se stal s délkou přes 186 metrů největší zničenou válečnou lodí při bojové akci od konce druhé světové války a největší ruskou válečnou lodí zničenou nepřítelem od roku 1941, kdy Němci potopili bombami bitevní loď Marat, jež tehdy kotvila v Kronštadtu.

Kosťantyn Olšanskyj byl důstojník sovětského námořnictva, vyznamenaný za druhé světové války titulem Hrdina Sovětského svazu. Stalo se tak poté, co zahynul při osvobozování ukrajinského přístavního města Mykolajiv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 13 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 15 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 34 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 1 hhodinou

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 10 hhodinami
Načítání...