Krym

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si stojí za svým sobotním prohlášením, že výměnou za příměří v rusko-ukrajinské válce nemohou být ústupky Kyjeva. Ukrajinci podle ní „prolili příliš mnoho krve“ na to, aby ustupovali agresorovi. Za nepřijatelné pokládá vyjádření některých státníků, například prezidenta USA Donalda Trumpa, aby Kyjev Moskvě přenechal Ruskem okupovaný Krym. Krym je symbolem, který nelze Ukrajině sebrat, řekla v Interview ČT24.

„Příměří zatím nebylo dohodnuto ani v omezené podobě,“ upozornil v Událostech, komentářích po telefonátu mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a šéfem Kremlu Vladimirem Putinem šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) s tím, že Rusko dosud neslevilo z jediného svého požadavku. Předseda opozičního SPD Tomio Okamura by si přál, aby „jednání pokračovala a zintenzivnila se“.

Rusko má výhrady k návrhu na zastavení bojů, Podle Vladimira Putina by měly vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj soudí, že Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.

Administrativa amerického prezidenta Donald Trumpa zahájila nedávno vyjednávání s Ruskem o ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Vzbudila tím obavy Evropy a Ukrajiny, které odmítají, aby se o dění rozhodovalo bez účasti zástupců Kyjeva. Otázkou zůstává, jak trvalá by případná dohoda s Ruskem byla. Moskva totiž válkou proti sousední zemi řadu mezinárodních i dvoustranných ujednání porušila.

Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za to, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky, prohlásil podle tiskových agentur mluvčí ruského vůdce Vladimira Putina. Reagoval tím na návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v rozhovoru s britským listem The Guardian řekl, že plánuje nabídnout Moskvě právě výměnu obsazených území.

Před osmdesáti lety, v únoru 1945, se na dnešním Ruskem okupovaném Krymu sešli hlavní představitelé protihitlerovské koalice Franklin D. Roosevelt, Winston Churchill a Josif Stalin, aby rozhodli o poválečném uspořádání Evropy. Dohodli se na rozdělení sfér vlivu, založení OSN i sovětském vstupu do války proti Japonsku. Pro střední Evropu znamenala Jalta posun do sovětské sféry vlivu. Českoslovenští vojáci, bojující během druhé světové války na Západě, se tak nemohli účastnit květnového osvobození, vzpomínají pamětníci.

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delana Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února osmdesát let.

Ruské ministerstvo obrany mluví o masivním vzdušném útoku na své území. Bezpilotní stroje napadly i ropnou rafinérii, leteckou základnu a tepelnou elektrárnu v ruské Rjazani, píše server RBK-Ukrajina s odkazem na očité svědky. Útok později potvrdil ukrajinský generální štáb. V rafinerii podle ruských telegramových kanálů vypukl požár. Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Nejméně tři lidé přišli o život při náletu ruských dronů na Kyjevskou oblast, sdělily místní úřady.

Ruské město Smolensk na západě země se v noci stalo terčem náletu ukrajinských dronů, uvedla ruská a ukrajinská média s odvoláním na tamní úřady. Ukrajinská armáda později oznámila, že bezpilotními letouny zaútočila na tamní letecký závod a také na ropný sklad ve Voroněžské oblasti. Rusko i Ukrajina zároveň informovaly o sestřelení desítek dronů druhé strany.

Oblast Černého moře pustoší kromě Ruskem rozpoutané války také ekologická pohroma – v jejím pozadí přitom rovněž stojí Moskva. Noční bouře prudce rozšířila oblast zamořenou mazutem ze dvou rozlomených tankerů. Deset tisíc dobrovolníků pomáhajících na místě si stěžuje na špatnou koordinaci lokálních a celostátních úřadů.

Dva ruské tankery plující Kerčským průlivem s devíti tisíci tun mazutu u okupovaného ukrajinského Krymu poškodila bouře. Jedna loď se rozlomila a později potopila, druhou odnesl proud. Posádku prvního tankeru se podařilo evakuovat, jeden námořník ale zemřel, osud druhé posádky zůstává nejasný. V důsledku havárie v oblasti mezi ruskou pevninou a Krymem vzniká ropná skvrna, kterou se snaží odstranit specialisté, píše agentura Interfax. Úřady zřídily krizový štáb.

Rusko v pátek zaútočilo balistickou raketou na Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti na jihu Ukrajiny, zahynuli dva lidé a dalších sedmnáct je zraněných. Deset lidí zase zabil ruský úder v Záporožské oblasti, píše agentura Reuters. Prezident Volodymyr Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda útoky odsoudil a prohlásil, že šéf Kremlu Vladimir Putin o mír nestojí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v rozhovoru pro televizi Sky News naznačil, že je ochotný ukončit válku na Ukrajině výměnou za členství své země v NATO, i kdyby Rusko ihned nevrátilo okupovaná území. Zelenskyj uvedl, že v zájmu ukončení „horké fáze války“ by bylo nutné nabídnout členství v NATO neokupovaným částem země, pokud by samotná pozvánka do Aliance zmiňovala mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny.

Rusko vyslalo v noci na úterý na Ukrajinu 188 dronů, což je dosud nejvíce, oznámily ukrajinské vzdušné síly na Telegramu. Útokům čelil i Kyjev, nad kterým protivzdušná obrana zničila přes deset bezpilotních letounů. Invazní armáda podle ukrajinských vzdušných sil na napadenou zemi vystřelila také čtyři balistické střely Iskander-M. Protivzdušná obrana podle hlášení letectva zničila 76 dronů nad sedmnácti ukrajinskými oblastmi. Ukrajinci zároveň informují o zásazích objektů kritické infrastruktury. Zprávy o obětech zatím nejsou.

Kanadští poslanci svolali na konci října zasedání Stálého výboru pro veřejnou bezpečnost a obranu, aby projednali dopad ruských dezinformací na kanadské informační prostředí. Ačkoli svědectví o dezinformacích nejsou v zemi ničím novým, toto zasedání si získalo značnou pozornost poté, co bývalý ministr a významný politik z Konzervativní strany Chris Alexander obvinil známého novináře Davida Puglieseho z listu Ottawa Citizen, že pracoval pro sovětské – a následně potenciálně pro ruské – zpravodajské služby.

Deník The Washington Post s odvoláním na několik osob obeznámených s věcí v neděli napsal, že nově zvolený americký prezident Donald Trump ve čtvrtek telefonoval s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Podle jednoho ze zdrojů Trump doporučil Putinovi, aby neeskaloval svou válku proti Ukrajině, a připomenul mu rozsah americké vojenské přítomnosti v Evropě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však v pondělí takové informace popřel.

Za založení organizované zločinecké skupiny, která se v roce 2014 podílela na nelegální anexi ukrajinského Krymu, zpřísnil pražský vrchní soud Rusovi Alexandru Frančettimu trest z pěti let vězení na deset. Vyhoštění z Česka mu pak z deseti let rozšířil na neurčitou dobu. Verdikt vynesený ve Frančettiho nepřítomnosti je pravomocný. Úřady v současné době nevědí, kde se Rus nachází.

Mučení u výslechů, únosy, vynucená přiznání a vymyšlená svědectví, to je v Rusku obvyklá praxe při politických procesech, říká Nariman Dželal, jeden z vězněných lídrů krymských Tatarů žijících na okupovaném poloostrově Krym. „Každý týden čteme o tom, že je někdo na území Krymu zatčen,“ sdělil v Událostech, komentářích. Loni dostal Cenu Příběhů bezpráví, kterou uděluje společnost Člověk v tísni.

Ukrajinská metropole Kyjev čelila od brzkého sobotního rána ruskému útoku bezpilotními letouny. Nálety si podle úřadů vyžádaly dva zraněné. Několik trosek sestřelených dronů v Kyjevě dopadlo na domy, píše agentura Reuters. Pět raněných hlásí po úderech Dněpropetrovská oblast. Dronové útoky hlásí také Rusko. Tvrdí, že ukrajinské síly zaútočily na několik ruských oblastí a nelegálně okupovaný ukrajinský Krym. Kyjev se k tomu nevyjádřil.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR tvrdí, že poškodila a vyřadila z provozu ruskou minolovku Alexandr Obuchov, která kotvila v Kaliningradské oblasti. Podle HUR jde o druhou ruskou válečnou loď, kterou se jí letos podařilo zneškodnit v Baltském moři. Ukrajina také uvedla, že zasáhla velký ropný sklad na okupovaném Krymu. Rusové mezitím útočili na ukrajinská města. Ve Slovjansku v Doněcké oblasti nejméně jednoho člověka zabili, Cherson hlásí nejméně dvacet zraněných.

Rusové provedli vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy, kde zasáhli průmyslový podnik a zabili nejméně dva lidi, uvedla tamní prokuratura. Dalších nejméně sedm lidí včetně dítěte nepřežilo ruský úder na rezidenční čtvrť v Charkově. Kromě dronů vystřelili okupanti v noci na Ukrajinu i balistickou střelu. Rusko tvrdí, že sestřelilo nad ruským územím a nelegálně anektovaným ukrajinským Krymem osmnáct dronů z Ukrajiny.

Maďarské úřady začínají zavádět do praxe nový zákon, který se výrazně dotýká životů části ukrajinských uprchlíků. Legislativa, která vstoupila v platnost přesně před týdnem, zpřísňuje podmínky pro jejich přístup k hrazenému ubytování. Nyní jej mohou využít už jen ti z oblastí přímo postižených vojenskými operacemi, do nichž Maďarsko řadí 13 z celkem 24 ukrajinských oblastí, dále pak hlavní město Kyjev a Ruskem obsazený poloostrov Krym.

Pražský městský soud uložil Rusovi Alexandru Frančettimu pět let vězení za založení organizované zločinecké skupiny, která se v roce 2014 podílela na anexi Krymu. Součástí trestu je i vyhoštění z Česka na deset let. Verdikt není pravomocný, státní zástupce pro muže žádal desetileté odnětí svobody a vyhoštění na neurčitou dobu. Frančetti se středečního jednání nezúčastnil. Po předchozím propuštění z české vazby totiž odcestoval do vlasti a nyní je stíhaný jako uprchlý.