Krym

Ukrajina útočila na Ruskem okupovaný Krymský poloostrov střelami dlouhého doletu ATACMS, uvedl Kreml. Moskvou dosazený gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev tvrdí, že zemřelo nejméně pět lidí a na 120 jich bylo zraněno. Ze zodpovědnosti za útok obvinilo ruské ministerstvo obrany primárně Spojené státy, které zbraně dodaly. Ukrajinská armáda zase hlásí ruský útok třemi raketami nad Kyjevskou oblastí.

Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí během noci na pátek. Moskva rovněž uvedla, že zničila šest bezposádkových plavidel ukrajinského námořnictva v Černém moři. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk naopak informoval o sestřelení všech čtyř ruských řízených střel.

Ukrajinská armáda v noci udeřila na Ruskem okupovaném Krymu. Zřejmě raketami ATACMS zaútočila na ruský komunikační uzel u města Alušta, dle místní partyzánské skupiny jsou výrazně poškozené vojenské objekty. O život údajně přišla také posádka velitelského stanoviště. Zaznělo pět výbuchů.

Přístavní město Sevastopol na Rusy okupovaném ukrajinském Krymu čelilo rozsáhlému útoku vzdušných a námořních dronů, uvedly okupační úřady. Ukrajinské drony útočily podle ruských úřadů i na cíle přímo v Rusku – na přístavní město Novorossijsk, které je další základnou Černomořského loďstva, a na rafinerii v Tuapse. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že nad různými oblastmi bylo zneškodněno šest námořních a všech 102 vzdušných dronů. Telegramové kanály i místní úřady ale hovoří o škodách. Charkov zažil dosud nejdelší vzdušný poplach, trval přes šestnáct hodin.

Sevastopolským zálivem, který se nachází u Ruskem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym, otřásly v neděli výbuchy. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Ruské úřady podle agentury TASS tvrdí, že ruské síly brzy ráno v přístavu Sevastopol odrazily raketový útok proti jedné ze svých lodí. Podle mluvčího ukrajinského námořnictva Dmytra Pletenčuka začala hořet ruská loď Kommuna, záchranná loď ponorek z roku 1915, která je nejstarší v ruském námořnictvu a vůbec nejstarší vojenskou lodí ve službě na světě.

Ukrajinští představitelé a úřady ve středu informovali o úmrtí devíti civilistů včetně tří dětí při ruském ostřelování. Oběti jsou hlášeny z Oděské, Doněcké a Charkovské oblasti. Hlášeno je také poškození energetiky na jihu země po nočních ruských útocích. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 14 ze 17 dronů a dvě z několika ruských raket, uvedlo letectvo. Po úterním ruském útoku na Kosťantynivku v Doněcké oblasti našli v troskách další dva mrtvé. Na okupovaném Krymu se zřítil ruský vrtulník. Invazní armáda podle neoficiálních zdrojů z obou stran obsadila vesnici Pervomajske v Doněcké oblasti.

V Rusku se stala terčem dronového útoku ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1300 kilometrů od ukrajinské hranice. Ukrajinská média uvedla, že za akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka a že jedním z cílů byl závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga v Tatarské autonomní republice. Pomocí dronů útočilo i Rusko na Ukrajinu. Cílilo znovu na energetickou infrastrukturu.

Ukrajinské síly tvrdí, že protilodní střelou Neptun zasáhly výsadkovou loď Kosťantyn Olšanskyj. Plavidla, které bylo součástí ukrajinského námořnictva, se Rusové zmocnili při obsazení Krymu v březnu 2014.

Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo podle médií velitelství polských ozbrojených sil. Incident se podle něj stal nad ránem. Polská armáda už předtím informovala, že aktivovala polská a spojenecká letadla v souvislosti s ruskými útoky na Ukrajinu u hranic. Terčem dalšího úderu se v noci na neděli stal Kyjev, nasazena byla protivzdušná obrana, informuje agentura Ukrinform, podle níž letecký poplach platil na celém území Ukrajiny. Protivzdušná obrana byla nasazena i ve Lvovské oblasti, která hraničí s Polskem.

Ukrajinské síly při útoku na Sevastopol na anektovaném Krymu zasáhly dvě velké ruské výsadkové lodě Azov a Jamal, komunikační středisko a další objekty infrastruktury, kterou používá Černomořská flotila ruského vojenského námořnictva. S odvoláním na komuniké generálního štábu o tom informují ukrajinská média. Informace nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruské prezidentské volby naznačují slabost současného režimu, řekl v Interview ČT24 ruský historik, politolog a religionista Andrej Zubov. V Rusku už podle něj panuje totalitní diktatura opírající se jen o silové struktury. Osudem vůdce Vladimira Putina je svrhnutí iniciované jeho blízkým kruhem, prohlásil Zubov.

Rusko v noci na neděli čelilo rozsáhlému útoku dronů, z nichž se 35 nad osmi různými regiony podařilo zničit, informovala ráno agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany. Při úderu v Krasnodarském kraji zemřel jeden člověk a ve zdejší rafinerii ve Slavjansku vypukl požár. V Bělgorodské oblasti podle tamního gubernátora Vjačeslava Gladkova zemřela šestnáctiletá dívka, následně informoval o druhém mrtvém. Útoky bezpilotními letouny jsou hlášeny i z Moskvy, kde se ale podle starosty Sergeje Sobjanina obešly bez následků. Úřady ale oznámily, že kvůli útokům byl omezen provoz na tamních letištích. Útoky hlásí i Ukrajina, která podle agentury Ukrinform sestřelila nad Oděskou a Mykolajivskou oblastí čtrnáct dronů.

V Rusku v pátek začaly prezidentské volby, které mají dopředu jistého vítěze. Hlavou státu se má znovu stát Vladimir Putin, kandidovat popáté mu umožnila změna ústavy potvrzená referendem. K obhajobě úřadu ruskému prezidentovi hned první den hlasování na sociálních sítích ironicky poblahopřál třeba šéf Evropské rady Charles Michel. Během prvního dne třídenních voleb hlasovala třetina voličů, policie za útoky a výtržnosti ve volebních místnostech zadržela nejméně osm lidí.

Ruská protivzdušná obrana nad Krymem v noci na neděli zničila 38 ukrajinských bezpilotních letounů, uvedla s odvoláním na ruské ministerstvo obrany agentura TASS. Agentura Reuters informovala o několika silných explozích v oblasti města Feodosija na Krymu a také dočasném uzavření silniční dopravy na Krymském mostě.

Rusko za deset let okupace Krymu silně militarizovalo společnost a udělalo z poloostrova vojenskou základnu, prohlásila Marija Suljalina, výkonná ředitelka ukrajinské lidskoprávní organizace Centrum pro občanskou svobodu, která se zabývá dokumentováním zločinů Ruska proti dětem a ukrajinskému obyvatelstvu. Místní ale podle ní přesto čekají na návrat k Ukrajině, řekla v pořadu Události, komentáře.

Před deseti lety začala ruská vojenská okupace Krymu. Kreml využil křehké situace v Kyjevě po útěku prezidenta Viktora Janukovyče a na konci února 2014 poslal na ukrajinský poloostrov neoznačené vojáky. Do tří týdnů Vladimir Putin podepsal nelegální anexi území. Začala tak ruská vojenská agrese proti Ukrajině, která na jaře 2014 pokračovala vyvoláním války na Donbase a v únoru 2022 plnohodnotnou invazí. Počátky konfliktu na Ukrajině i v Rusku sledoval tehdejší moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Jen pár dní po Revoluci důstojnosti, která svrhla režim ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, zahájilo Rusko vojenskou invazi na ukrajinský Krym. Nasadilo vojáky bez označení a vydávalo je za místní domobranu, čímž porušilo Ženevské konvence. Vžilo se pro ně označení „zelení mužíčci“. Ti rychle obsadili klíčová místa na poloostrově. Ukrajinská armáda nebyla schopná reagovat a území vzdala. Poprvé od druhé světové války tím stát v Evropě zabral pro sebe silou část území sousedního státu. Začala rusko-ukrajinská válka, která trvá dodnes.

Před deseti lety Rusko zahájilo okupaci Krymu. Poloostrov měl v té době za sebou období dovolenkové prosperity i brutálního vysídlování. Masivní přesuny obyvatel ho postihly v historii nejednou.

Písničkář Jaroslav Hutka si myslí, že Rusko se nezměnilo, a v demokracii země pod vedením Vladimira Putina nevěří. V Interview ČT24 také řekl, že Ukrajina prohrát nemůže, jde ale o to, aby Západ dál pokračoval s dodávkami zbraní. Myslí si ale, že „Putin je v kaši“, což zpívá i ve své písni Ukrajina. Rusko svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu zahájilo před dvěma lety, 24. února 2022.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov prohlásil, že ruský opozičník Alexej Navalnyj zemřel v trestanecké kolonii za polárním kruhem přirozenou smrtí. Navalného rodina a spolupracovníci přičítají vinu za jeho smrt šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi. Sedmačtyřicetiletý Navalnyj zemřel 16. února, jeho tělo vydaly ruské úřady rodině až tuto sobotu.

Během druhého roku plnohodnotné ruské invaze se na Ukrajině začaly hlasitěji ozývat hlasy, že země musí hledat i jiné než vojenské cesty k ukončení válečného konfliktu. Podle průzkumů veřejného mínění většina ukrajinské společnosti jednání o míru odmítá, protože nevěří, že by Moskva dohodu dodržela. Jedním z těch, kteří vyzývají k pokusům o nalezení mírového řešení s pomocí garancí zahraničních vyjednavačů, je vojenský analytik Ivan Stupak. V Kyjevě s ním hovořil zpravodaj České televize David Miřejovský.

Krátce po útěku ukrajinského prezidenta ze země a ustavení nové vlády v Kyjevě zahájilo Rusko vojenskou invazi na Krym, který od té doby okupuje. Přinášíme podrobný popis událostí.

Ukrajinské ozbrojené síly ve spolupráci s ukrajinskou vojenskou rozvědkou HUR při operaci v Černém moři potopily ruskou výsadkovou loď Cezar Kunikov, uvedl deník Ukrajinska pravda. Oznámení později potvrdil ukrajinský generální štáb, Moskva se k incidentu zatím nevyjádřila. Rusové podnikli několik útoků na ukrajinské civilní cíle. V Selydove v Doněcké oblasti zabili tři lidi včetně dítěte v nemocnici. Nejméně dva lidé zemřeli pod troskami obytného domu v obci Velykyj Burlyk v Charkovské oblasti a v Chersonu zabil ruský útok devatenáctiletého mladíka.

Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu (ICJ) uznal, že Rusko porušilo části úmluv OSN o boji proti financování terorismu a odstraňování všech forem rasové diskriminace. Rozhodl tak v případu žaloby, kterou na Rusko podala Ukrajina kvůli ruské podpoře separatistů na Donbasu a postupu okupantů vůči Ukrajincům a Tatarům na nelegálně anektovaném Krymu. Většinu stížností Ukrajiny ale soud zamítl. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že nejde o financování terorismu podle kritérií OSN a že pronásledování Ukrajinců a Tatarů na Krymu může být motivováno politicky a ne etnicky či národnostně.