Washington, Kyjev i Moskva potvrdily třídenní příměří v rusko-ukrajinské válce

Americký prezident Donald Trump oznámil, že mezi Ruskem a Ukrajinou má od 9. do 11. května platit třídenní příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně příměří potvrdil a později tak učinila i Moskva. Klid zbraní má zahrnovat také výměnu tisícovky zajatců na každé straně. Oznámení přišlo po vzájemných obviněních Kyjeva a Moskvy z porušování dřívějšího jednostranného příměří vyhlášeného Ruskem kvůli oslavám konce druhé světové války.

„S potěšením oznamuji, že ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou bude platit třídenní příměří – 9., 10. a 11. května. V Rusku se slaví Den vítězství, stejně tak ale i na Ukrajině, protože i Ukrajinci byli významnou součástí a faktorem druhé světové války,“ napsal Trump.

Dodal, že požadavek vznesl přímo on a „velmi si váží“ toho, že šéf Kremlu Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj souhlasili. „Doufejme, že jde o začátek konce velmi dlouhé, smrtící a těžce vybojované války,“ dodal šéf Bílého domu.

Později, v noci na sobotu SELČ, Trump podle agentury Reuters uvedl, že si přeje, aby příměří ve válce na Ukrajině bylo delší než jím dříve oznámené tři dny.

Zelenskyj s ohledem na sobotní ruské oslavy napsal, že Rudé náměstí v Moskvě, kde se uskuteční ta hlavní, je pro Ukrajinu méně důležité než životy ukrajinských zajatců. „Proto jsme v rámci vyjednávacího procesu zprostředkovaného americkou stranou získali souhlas Ruska s výměnou zajatců ve formátu tisíc za tisíc. Ve dnech 9., 10. a 11. května musí být rovněž zaveden režim příměří,“ uvedl a poděkoval Trumpovi za jeho diplomatické nasazení.

Prezident Zelenskyj očekává, že Spojené státy zajistí, aby Rusko příměří skutečně dodrželo. Moskva dohodu na třídenním příměří posléze potvrdila.

Zelenskyj: Moskva porušila vlastní příměří

Kyjev jednostranně vyhlásil klid zbraní s platností od půlnoci z úterý na středu poté, co Moskva ohlásila vlastní příměří na pátek a sobotu 9. května, kdy si bude mimo jiné vojenskou přehlídkou připomínat konec druhé světové války. Pohrozila přitom masivním vzdušným útokem na Kyjev v případě narušení oslav. Rusko podle Ukrajiny jí vyhlášené příměří porušilo již ve středu 6. května.

Zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová uvedla, že jen v Sumské oblasti za prvních čtyřiadvacet hodin klidu zbraní vyhlášeného Ukrajinou zahynulo pět civilistů. Rusko podle ní útočilo také na Charkov, Záporoží a Kryvyj Rih.

Nahrávám video

Zelenskyj uvedl, že Moskva k 7:00 kyjevského času porušila příměří na frontě více než 140krát, provedla desítku útočných operací a přes 850 útoků drony různého typu. „To vše jasně ukazuje, že se ruská strana ani nepokusila o příměří na frontě,“ napsal prezident. „Ukrajina zrcadlově odpoví,“ doplnil.

Ukrajinské letectvo v ranním hlášení uvedlo, že Rusko v noci zaútočilo 67 drony, z nichž se jich 56 podařilo zneškodnit.

Útok na ruské území

Ukrajinský prezident také informoval, že ukrajinské síly zasáhly ropné zařízení v Jaroslavli vzdálené přes sedm set kilometrů od hranic. Podle Zelenského bylo toto zařízení klíčové pro financování ruské války na Ukrajině. Ukrajinská média podle ruskojazyčného serveru BBC uvedla, že útok zasáhl rafinérii v Jaroslavli, která je jednou z největších na ruském území.

Ruské ministerstvo obrany v prohlášení uvedlo, že Ukrajina porušila příměří oznámené Moskvou. „Navzdory vyhlášení příměří pokračovaly ukrajinské ozbrojené síly v útocích pomocí dronů a dělostřelectva na pozice našich vojsk, jakož i na civilní cíle v Bělgorodské a Kurské oblasti,“ stojí v prohlášení ministerstva. Ruské ozbrojené síly podle něj „reagovaly na porušení příměří stejným způsobem“.

Dříve ministerstvo podle ruskojazyčného BBC informovalo o 264 dronech, které sestřelilo od půlnoci do pátečních 7:00 moskevského času (6:00 SELČ). O celkovém počtu útočících strojů ani o škodách se nezmínilo. Drony ruská protivzdušná obrana zničila nad řadou oblastí od Bělgorodské na hranicích s Ukrajinou přes anektovaný Krym až po Uljanovskou oblast, která se nachází stovky kilometrů východně od Moskvy. Ruské ministerstvo dopravy informovalo také o pozastavení provozu na třinácti letištích z důvodu útoku dronů na řídicí centra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarští prokurátoři stáhli obvinění proti starostovi Budapešti za pochod LGBT+

Maďarští prokurátoři stáhli obvinění proti starostovi Budapešti Gergelymu Karácsonymu za jeho roli při uspořádání loňského pochodu hrdosti komunity LGBT+, napsala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení prokuratury. Desítky tisíc lidí prošly v červnu 2025 maďarským hlavním městem, přestože policie akci zakázala. Pochod se přeměnil v masovou protivládní demonstraci a v jednu z největších akcí odporu proti tehdejšímu premiérovi Viktoru Orbánovi.
před 24 mminutami

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 42 mminutami

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 2 hhodinami

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 2 hhodinami

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 3 hhodinami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 5 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 10 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 11 hhodinami
Načítání...