Washington, Kyjev i Moskva potvrdily třídenní příměří v rusko-ukrajinské válce

Americký prezident Donald Trump oznámil, že mezi Ruskem a Ukrajinou má od 9. do 11. května platit třídenní příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně příměří potvrdil a později tak učinila i Moskva. Klid zbraní má zahrnovat také výměnu tisícovky zajatců na každé straně. Oznámení přišlo po vzájemných obviněních Kyjeva a Moskvy z porušování dřívějšího jednostranného příměří vyhlášeného Ruskem kvůli oslavám konce druhé světové války.

„S potěšením oznamuji, že ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou bude platit třídenní příměří – 9., 10. a 11. května. V Rusku se slaví Den vítězství, stejně tak ale i na Ukrajině, protože i Ukrajinci byli významnou součástí a faktorem druhé světové války,“ napsal Trump.

Dodal, že požadavek vznesl přímo on a „velmi si váží“ toho, že šéf Kremlu Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj souhlasili. „Doufejme, že jde o začátek konce velmi dlouhé, smrtící a těžce vybojované války,“ dodal šéf Bílého domu.

Později, v noci na sobotu SELČ, Trump podle agentury Reuters uvedl, že si přeje, aby příměří ve válce na Ukrajině bylo delší než jím dříve oznámené tři dny.

Zelenskyj s ohledem na sobotní ruské oslavy napsal, že Rudé náměstí v Moskvě, kde se uskuteční ta hlavní, je pro Ukrajinu méně důležité než životy ukrajinských zajatců. „Proto jsme v rámci vyjednávacího procesu zprostředkovaného americkou stranou získali souhlas Ruska s výměnou zajatců ve formátu tisíc za tisíc. Ve dnech 9., 10. a 11. května musí být rovněž zaveden režim příměří,“ uvedl a poděkoval Trumpovi za jeho diplomatické nasazení.

Prezident Zelenskyj očekává, že Spojené státy zajistí, aby Rusko příměří skutečně dodrželo. Moskva dohodu na třídenním příměří posléze potvrdila.

Zelenskyj: Moskva porušila vlastní příměří

Kyjev jednostranně vyhlásil klid zbraní s platností od půlnoci z úterý na středu poté, co Moskva ohlásila vlastní příměří na pátek a sobotu 9. května, kdy si bude mimo jiné vojenskou přehlídkou připomínat konec druhé světové války. Pohrozila přitom masivním vzdušným útokem na Kyjev v případě narušení oslav. Rusko podle Ukrajiny jí vyhlášené příměří porušilo již ve středu 6. května.

Zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová uvedla, že jen v Sumské oblasti za prvních čtyřiadvacet hodin klidu zbraní vyhlášeného Ukrajinou zahynulo pět civilistů. Rusko podle ní útočilo také na Charkov, Záporoží a Kryvyj Rih.

Nahrávám video

Zelenskyj uvedl, že Moskva k 7:00 kyjevského času porušila příměří na frontě více než 140krát, provedla desítku útočných operací a přes 850 útoků drony různého typu. „To vše jasně ukazuje, že se ruská strana ani nepokusila o příměří na frontě,“ napsal prezident. „Ukrajina zrcadlově odpoví,“ doplnil.

Ukrajinské letectvo v ranním hlášení uvedlo, že Rusko v noci zaútočilo 67 drony, z nichž se jich 56 podařilo zneškodnit.

Útok na ruské území

Ukrajinský prezident také informoval, že ukrajinské síly zasáhly ropné zařízení v Jaroslavli vzdálené přes sedm set kilometrů od hranic. Podle Zelenského bylo toto zařízení klíčové pro financování ruské války na Ukrajině. Ukrajinská média podle ruskojazyčného serveru BBC uvedla, že útok zasáhl rafinérii v Jaroslavli, která je jednou z největších na ruském území.

Ruské ministerstvo obrany v prohlášení uvedlo, že Ukrajina porušila příměří oznámené Moskvou. „Navzdory vyhlášení příměří pokračovaly ukrajinské ozbrojené síly v útocích pomocí dronů a dělostřelectva na pozice našich vojsk, jakož i na civilní cíle v Bělgorodské a Kurské oblasti,“ stojí v prohlášení ministerstva. Ruské ozbrojené síly podle něj „reagovaly na porušení příměří stejným způsobem“.

Dříve ministerstvo podle ruskojazyčného BBC informovalo o 264 dronech, které sestřelilo od půlnoci do pátečních 7:00 moskevského času (6:00 SELČ). O celkovém počtu útočících strojů ani o škodách se nezmínilo. Drony ruská protivzdušná obrana zničila nad řadou oblastí od Bělgorodské na hranicích s Ukrajinou přes anektovaný Krym až po Uljanovskou oblast, která se nachází stovky kilometrů východně od Moskvy. Ruské ministerstvo dopravy informovalo také o pozastavení provozu na třinácti letištích z důvodu útoku dronů na řídicí centra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 3 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 6 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 9 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 10 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 10 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 10 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.