Válka na Ukrajině

„Je to velká smršť exekutivních akcí hned v první den nového prezidentství,“ říká o prvních krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa politolog Jakub Dopieralla, který ze symbolického hlediska považuje za nejdůležitější milost, kterou Trump udělil 1500 obviněným z útoku na Kapitol. „Někteří z nich dostali velmi dlouhé tresty vězení, jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení demokratických výsledků voleb. Takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal.

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet. Šéf opozičního ANO Andrej Babiš zase doufá, že se během Trumpova mandátu vylepší vztahy mezi USA a Evropou. Ocenil také inaugurační řeč nového šéfa Bílého domu, šlo prý o „projev silného lídra“.

Obvinění ukrajinských úřadů, že Rusko zachází s ukrajinskými válečnými zajatci v rozporu s mezinárodním právem, potvrzují i mezinárodní organizace. Ukazuje se ale, že Moskva jde ve své bezohlednosti ještě dál. Terčem vydírání se stávají i rodiny ukrajinských zajatců, které Rusové nutí ke špionáži nebo dokonce sabotážím.

Česko po dvou letech opustí americký velvyslanec Bijan Sabet. Ten v Interview ČT24 řekl, že má Českou republiku rád, považuje ji za svůj druhý domov a v jeho srdci bude mít vždy své místo. „Když se zamyslím nad těmi dvěma lety, jsem nesmírně hrdý na to úžasné partnerství, přátelství a spolupráci mezi Spojenými státy a Českou republikou, hodně jsme toho dosáhli a byly to také velké výzvy a Spojené státy jsou hrdé, že mají takového spojence,“ zdůraznil.

Ukrajinské ozbrojené síly oznámily, že v noci z pondělí na úterý uskutečnily svůj dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti dvě stě až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu. Informace není možné nezávisle ověřit, o rozsáhlém útoku a škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.

Ruská armáda u Pokrovsku postupuje nejrychleji od začátku plnohodnotné války. Moskva tvrdí, že její síly v oblasti dobyly další dvě vesnice. Situace u strategicky významného města tak zůstává dramatická. Boje pokračují i u měst Kurachove a Časiv Jar.

Uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc by pomohlo reagovat na bezpečnostní hrozby, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Senátor Robert Šlachta (Přísaha) by postih vyzvědačství podpořil, preferoval by ale jeho zařazení do trestního řádu, jako požaduje opoziční ANO. V zákoně nazývaném lex Ukrajina, jehož je úprava součástí, by uvítal důslednou kontrolu ukrajinských uprchlíků. Rakušan oponuje, že je dostatečná a běženci musí splnit řadu tvrdých podmínek.

Příští americký prezident Donald Trump, francouzská hlava státu Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v sobotu v Paříži sešli ke třístranným rozhovorům. Schůzka podle francouzského tisku trvala asi půl hodiny a Zelenskyj a Trump pak opustili Elysejský palác.

Šéf ruské diplomacie je válečný zločinec, prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha během svého projevu na jednání OBSE. Lavrov pak označil ukrajinskou vládu za „nacistický režim“, jak Moskva často nazývá vedení států, které odmítají jednat podle ruských zájmů. Jde o vůbec první Lavrovovu cestu do členské země EU od zahájení plnohodnotné ruské války proti Ukrajině v únoru 2022. Šéf americké diplomacie Antony Blinken prohlásil, že Lavrov zaplavil své posluchače ničivou vlnou dezinformací, a připomněl, že cílem Moskvy je vymazat Ukrajinu z mapy.

Vláda Spojených států oznámila, že připravila pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (17,4 miliardy korun). Na poměry posledních měsíců nezvykle objemnou dodávku potvrdil podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle informací agentury AP posílají USA mimo jiné systémy proti dronům a munici do raketometů HIMARS.

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu začala přesně před tisíci dny. Podle bezpečnostního analytika z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity Obrany Richarda Stojara je to spíše symbolické datum. Doposud klíčovým bodem probíhajícího konfliktu je podle něho samotné selhání v úvodu ruské invaze z února 2022.

České úřady se zabývají desítkami firem, u kterých je podezření z obcházení protiruských sankcí. Podle analýzy České národní banky z letošního června se do Ruska z Česka stále dostávají i vojensky a ekonomicky strategické výrobky. Sankce mají přitom především zkomplikovat posílení zbrojní výroby. Omezují zahraniční obchod, ze kterého může Rusko získávat peníze právě na zbrojení i vyspělé technologie. Firmy ale sankce obchází tím, že obchodují přes třetí země. Tak podle odhalení ČT postupuje i firma Ferrit, která svou důlní techniku přes Turecko a Kazachstán posílá do Ruska. Zboží ale putuje i opačným směrem a české firmy tak přispívají do ruského válečného rozpočtu. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Jevhenija Vachničenko.

„Vždycky jsem si vnitřně říkal, že jestli má přijít změna, kterou bych chtěl, aby se ve společnosti stala, tak společnost musí také akceptovat, že ji může přinášet třeba někdo, kdo nemá standardní účes,“ řekl v pořadu Interview Speciál bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš. Podle jeho názoru je lepší, když má politik dredy, než když krade. V rozhovoru mluvil také o novém předsedovi Pirátů Zdeňku Hřibovi nebo o svém postoji k válce na Ukrajině.

Spojené státy mají být silné a angažované v řešení světových konfliktů a odstrašení potenciálních protivníků a bude klíčové, jaké vztahy Česko i Evropa naváží s USA pod vedením Donalda Trumpa, shodli se v Událostech, komentářích europoslanec Alexandr Vondra (ODS), poslanec Radek Koten (SPD) i bývalý velvyslanec při NATO a ředitel Aspen Institute Central Europe Jakub Landovský. Hosté také míní, že do obrany je potřeba investovat více než doposud, a to i nad požadovaná dvě procenta.

Ruské ženy čelí narůstajícímu domácímu násilí. Jen před začátkem plnohodnotné agrese proti Ukrajině se s ním potýkalo více než šestnáct milionů Rusek. Válečný stres a hospodářský tlak navíc palčivý problém jen zhoršují. Země přitom aktuálně nemá zákon, který by případy duševního a tělesného týrání v rodině účinně postihoval.

Do měst u ukrajinské fronty se pomalu vkrádá třetí válečná zima. Úřady odpojují obce od centrálního topení a dodávek vody, aby mrazy neponičily infrastrukturu. Lidé nakupují dřevo, brikety a pece. Nejhorší bude zima pro staré lidi, kteří přišli o domov, odmítají odjet a sami se o sebe nepostarají. Mezi nimi je i paní Tamara, se kterou v Lymanu natáčela Darja Stomatová.

Vítěz prezidentské volby v USA Donald Trump v minulosti kritizoval rozsah americké pomoci Ukrajině bránící se Rusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tak sice ve středu gratuloval Trumpovi, ale list Financial Times podotkl, že i když se ukrajinští činitelé snažili tvářit statečně, skrývá se za tím obava, zda budou USA nadále Kyjev podporovat. Pokud se zvolený šéf Bílého domu bude držet svých předchozích vyjádření, bude zřejmě i Evropa muset vynaložit mnohem více na svoji obranu a bezpečnost.

Čínský prezident Si Ťin-pching po schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) oznámil, že vzájemné vztahy povyšuje na strategické partnerství. Podle čínských médií spolu jednali o hospodářské spolupráci. Slovenská opozice v souvislosti s Ficovou cestou do Číny dala najevo obavy, aby se slovenská ekonomika a bezpečnost nedostaly do područí země s komunistickým režimem.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, kde mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským vládcem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Předseda opozičního uskupení Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka vystoupení šéfa slovenské vlády v ruské propagandistické televizi označil za hanbu.

"Moldavsko ukazuje, jak důležité je mít možnost se rozhodnout o svém osudu," řekl na úvod pořadu Interview ČT24 výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský v souvislosti s referendem o směřování země, které se snažilo ovlivnit Rusko. Uvedl také, že je zklamán z malé pomoci Ukrajině, kterou poskytují některé státy, jako třeba Německo. Očekával, že se v důsledku Ruskem rozpoutané války na Ukrajině Evropa sjednotí a navýší své obranné rozpočty, což se ale podle něj nestalo a v důležitých strategických otázkách evropské státy brzdí vleklé politické neshody.

Ukrajinští vojáci odrazili útoky ruské armády v ruské Kurské oblasti, jejíž část obsadili na začátku srpna, řekl v sobotu večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se ukrajinské armádě podařilo udržet linii a neustoupit. Rusko naopak v pátek oznámilo, že se mu v Kurské oblasti podařilo získat nazpět dvě vesnice. V neděli pak ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské síly dobyly ukrajinskou vesnici Mychajlivka na východě země nedaleko strategického města Pokrovsk, kde Rusové již několik týdnů postupují.

Rusko se snaží vyprávět svou verzi pravdy všemi cestami. Jeho propaganda vytváří vylepšený obraz země jak dovnitř, tak i za hranice. A používá k tomu různá média – především ta internetová. Poslední roky ale Rusko v tomto směru razantně vstoupilo také do světa videoher.

Rusové stále nevnímají válku, kterou jejich představitelé rozpoutali na Ukrajině, v reálných obrysech, míní dříve nejbohatší ruský podnikatel Michail Chodorkovskij, který kvůli svým názorům musel odejít do exilu. To by se mohlo změnit například ve chvíli, kdy by musel ruský vládce Vladimir Putin nasadit do konfliktu více sil.

Vyšetřovatelé ve městě Chmelnyckyj na západě Ukrajiny odhalili šéfku oblastního střediska pro lékařské posudky a jejího syna, kteří za úplatek zájemcům zařizovali falešná potvrzení o invaliditě. Ta zaručovala, že dotyční nebudou povoláni do války. Dvojice si tak přišla na ekvivalent 139 milionů korun. Podobný systém odhalili vyšetřovatelé i na druhém konci země, v Charkově, kde zadrželi předsedu jedné z posudkových komisí a jeho dvanáct společníků, informovala prokuratura. Ukrajinská tajná služba SBU ohlásila, že rozbila podobnou síť v Kyjevské a Charkovské oblasti.