Válka na Ukrajině

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Paříži uvedl, že Rusko nevykazuje žádné známky ukončení agrese. Zelenskyj zdůraznil, že prioritami Ukrajiny v mírových jednáních je zachování suverenity a zajištění silných bezpečnostních záruk. V pondělí také jednali ministři obrany členských zemí EU o pomoci Ukrajině i vojenské připravenosti.

Takzvaný mírový plán ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy a který byl zveřejněn minulý týden, ve skutečnosti vychází z dokumentu, který vypracovalo Rusko a který Moskva v říjnu předložila administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala to ve středu agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje. Podle Reuters se tak poprvé potvrdilo, že dokument se stal klíčovým podkladem pro „americký mírový plán“.

Klíčoví američtí, ukrajinští i evropští vyjednávači odjeli v pondělí ze Ženevy, kde v neděli připravili upravený mírový rámec pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk v reakci uvedl, že součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu musí být členství v Evropské unii a NATO. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že Rusko upravený plán nedostalo a nechystá se tento týden jednat s USA. Unijní lídři zároveň o situaci jednali v Angole.

Vojáci NATO z USA, Velké Británie a Rumunska se připojili ke svým polským kolegům ve cvičení dovedností v boji proti dronům. Polsko a další země na východním křídle NATO zaznamenaly v posledních měsících několik vpádů ruských dronů, z nichž některé byly sestřeleny. Sestřelování levně vyrobených dronů drahými protivzdušnými raketami však představuje velkou výzvu pro státy NATO, které se obávají vyčerpání zásob. Jednou z možností jsou stíhací drony. Tyto drony, které se odpalují z pneumatického odpalovacího zařízení, mají za úkol zachytit a sestřelit přilétající drony. Stíhací systém stojí jen desetinu ceny dronu typu Šáhed, který je hlavním nástrojem ruských útoků na Ukrajině.

Donbas na východě Ukrajiny musí zůstat rozdělený, aby ruská válka proti sousední zemi mohla skončit, prohlásil v neděli americký prezident Donald Trump. Píše o tom agentura AP, která podotýká, že většina tohoto regionu by tak připadla Rusku.

Po čtyřtýdenním výpadku začaly práce na opravě vnějšího elektrického vedení ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupují ruské síly. O opravě informoval na síti X šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Vedení dříve poškodily ruské údery.

Po nedávném průniku ruských dronů do Polska NATO řeší, jak se bude v budoucnu případným podobným hrozbám bránit. Východoevropské země navrhly vybudovat „zeď proti dronům“, která by sítí senzorů, kamer, rušiček i protidronových systémů permanentně chránila hranici s Ruskem. Zároveň by měla být efektivnější a levnější než zásahy stíhaček či tradičních systémů protivzdušné obrany. Experti upozorňují, že Aliance není na masové nasazení bezpilotních strojů připravena. Vybudování „zdi“ ale také čelí mnoha výzvám.

Slovensko obnovilo přijímání žádostí ruských občanů o vydání turistických víz, informují ruská média s odvoláním na vízové centrum BLS International, které pomáhá vyřídit vydání slovenských víz v Moskvě a v Petrohradu. Slovensko přestalo Rusům vydávat víza po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Bratislava o změně postoje oficiálně neinformovala, diplomatické zdroje to ale podle médií potvrzují. Slovenské ministerstvo zahraničí však v reakci uvedlo, že vízovou politiku nezměnilo, a to ani v roce 2022.

Ukrajinci musí mít svobodu rozhodnout o své budoucnosti, shodly se v prohlášení země Evropské unie s výjimkou Maďarska. Diplomatické řešení války na Ukrajině, kterou před třemi a půl lety rozpoutalo Rusko, musí chránit klíčové ukrajinské a evropské bezpečnostní zájmy, zdůraznili také prezidenti a šéfové vlád 26 evropských zemí podle agentury Reuters.

Několik obyvatel výškového domu v Kyjevě utrpělo v noci na pondělí zranění při náletu ruských dronů. Údaje o jejich počtu se liší, šéf městské vojenské správy Tymur Tkačenko informoval o osmi zraněných, starosta Vitalij Klyčko a ukrajinská policie pak o pěti. Kvůli ruskému letectvu vzlétly polské stíhačky. Litevské úřady mluví o neidentifikovaném dronu, který do Litvy ráno přiletěl z Běloruska. Tento měsíc se u hranic obou zemí zřítil dron, který byl později rozpoznán jako ruský.

Ruská agrese na Ukrajině přetváří strukturu zpustošených ukrajinských pohraničních obcí, jako je Kalynove, a zanechává nejen viditelné, ale i skryté rány na těch nejmladších. Více než 3,5 milionu Ukrajinců bylo v důsledku ruské války vnitřně vysídleno, z toho přinejmenším 737 tisíc tvoří děti, uvádí OSN. Některé rodiny se, i přes blízkost válečné fronty, rozhodly zůstat v rodné krajině. Jednou z nich je například Varvara Tupkalenková s jejími dvěma syny.

Podle prezidenta Petra Pavla jednání se spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem potvrdilo nadstandardní úroveň vzájemných vztahů, a zároveň shodu na většině témat dneška spojených s EU, NATO, se situací na Ukrajině či vztahem k Rusku nebo k Číně. Státníci společně ocenili vítěze česko-německé soutěže uspořádané u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války.

V roce 2025 se otevírá okno příležitostí pro zastavení bojů v rusko-ukrajinské válce, míní bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Poukázal na problémy ruské ekonomiky, které by mohly přimět vedení země přistoupit na příměří. K tomu je ovšem podle něj nutné, aby Moskva do Istanbulu poslala vyjednavače se silným mandátem. Rozhovor s politikem vedla na bezpečnostní konferenci Globsec Barbora Maxová.

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.

Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy, řekl v nedělním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle něj v následujícím týdnu pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání.

Ruské síly v úterý večer pomocí dronů udeřily na ukrajinská města Dnipro, Charkov a Kramatorsk. Po útocích zůstaly skoro dvě desítky zraněných, informovaly ukrajinské úřady podle ruskojazyčného servisu BBC. Podle nich po útocích zemřeli lidé, drony cílily hlavně na civilní budovy.

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v úřadu již pět let a devět měsíců. O druhý mandát se měl ucházet na jaře minulého roku. Kvůli ruské agresi se ale volby uskutečnit nemohly. Zatímco americký prezident Donald Trump, který chce co nejrychleji válku ukončit, označil tento týden Zelenského za diktátora, který vládne bez voleb, za ukrajinského prezidenta se postavili evropští lídři i největší prezidentovi domácí oponenti.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček věří, že americký prezident Donald Trump má šanci zajistit na Ukrajině dlouhodobý mír a že o to také upřímně usiluje. Současná situace je podle něj dlouhodobě neudržitelná. Na dotazy moderátora v pořadu Interview ČT24 ohledně ruské války na Ukrajině, postoji k Moskvě či k Trumpově strategii pro ukončení konfliktu ale Vondráček jen málokdy vyjádřil jasný názor a radši se odvolával na „diplomatickou zdrženlivost“.

Brněnský útulek na Kociánce dosud přijal desítky opuštěných psů z válečné zóny na Ukrajině, která se téměř tři roky brání ruské agresi. Do útulku už dorazilo více než sto padesát psů. Jejich původní majitelé nejsou známi. Naprostá většina z dovezených psů si ale našla nové majitele v tuzemsku.

Evropa musí podle českého prezidenta Petra Pavla vyvinout veškeré úsilí, aby byly její zájmy přítomné při vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Evropští lídři se obávají, aby se podmínky míru nedohodly bez jejich účasti jen mezi USA a Ruskem. Na dotaz ohledně české účasti na pondělní schůzce evropských státníků Pavel odpověděl, že dle jeho informací to nebude neoficiální summit, ale jednání části evropských lídrů.

„Je to velká smršť exekutivních akcí hned v první den nového prezidentství,“ říká o prvních krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa politolog Jakub Dopieralla, který ze symbolického hlediska považuje za nejdůležitější milost, kterou Trump udělil 1500 obviněným z útoku na Kapitol. „Někteří z nich dostali velmi dlouhé tresty vězení, jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení demokratických výsledků voleb. Takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal.

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet. Šéf opozičního ANO Andrej Babiš zase doufá, že se během Trumpova mandátu vylepší vztahy mezi USA a Evropou. Ocenil také inaugurační řeč nového šéfa Bílého domu, šlo prý o „projev silného lídra“.

Obvinění ukrajinských úřadů, že Rusko zachází s ukrajinskými válečnými zajatci v rozporu s mezinárodním právem, potvrzují i mezinárodní organizace. Ukazuje se ale, že Moskva jde ve své bezohlednosti ještě dál. Terčem vydírání se stávají i rodiny ukrajinských zajatců, které Rusové nutí ke špionáži nebo dokonce sabotážím.