Válka na Ukrajině

Ukrajinský voják Kosťantyn Vlasenko vypověděl, že strávil na své pozici na frontě 491 dní. Většinou sám. V záchranu tak po nedávném vážném zranění nohou už nedoufal. „Dva kolegové už při pokusu mě zachránit zemřeli,“ sdělil v rozhovoru pro agenturu Reuters. Ukrajinská armáda nakonec k jeho záchraně poprvé použila speciální dron určený k přepravě raněných z nebezpečných zón.

Existuje základ pro dosažení příměří ve válce na Ukrajině, prohlásil americký vyjednávač Steve Witkoff na úvod středeční schůzky s ruským vládcem. Uvedl, že přivezl návrhy na urovnání konfliktu, a doufá, že Vladimir Putin zváží obnovení americko-rusko-ukrajinských rozhovorů, během nichž by bylo možné posoudit technické otázky, napsaly agentury. Poradce Kremlu po asi tříhodinovém jednání řekl, že Moskva je ochotná trojstranná jednání v listopadu obnovit. Ukrajina podle prezidenta Volodymyra Zelenského návrh USA na trojstranné rozhovory podporuje.

Je krátce po půlnoci. Během poslední hodiny se z kyjevského metra opět stává noclehárna. Jen během posledních měsíců v něm přespávalo až kolem padesáti tisíc lidí. Podzemní stanice se znovu plní obrazy známými z prvních týdnů ruské invaze na Ukrajinu. Od září, kdy Moskva zesílila útoky na Kyjev, tu podle úřadů nocuje i bez poplachu pravidelně až pět tisíc lidí. Přicházejí preventivně, kvůli vlastnímu klidu i potřebě ráno fungovat. S sebou si přinášejí například pas, studentský průkaz, jídlo a teplé oblečení. Mnohdy také domácí mazlíčky. Krátce po páté přijíždějí první soupravy. Cestující kličkují mezi stany, matracemi a stále spícími lidmi. Nocující pomalu balí. Ze 46 podzemních stanic, které slouží jako kryty, se znovu stávají místa hromadné dopravy.

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany. Později informovalo, že se jednalo o útočné drony typu Geraň, které jsou ruskou variantou dronu íránské konstrukce Šáhed.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že po nedávných útocích na datová centra největší ruské technologické společnosti Yandex bylo na ukrajinských sociálních sítích aktivních méně botů šířících provokace a nenávist.

Ruská válka na Ukrajině technologicky spojuje dva světy – opotřebovávací boje známé z minulého století a moderní technologie, které se zavádí a hned zkouší na bojišti. Udržovat rovnováhu mezi starou a novou válkou se snaží opravárenské jednotky, které poškozenou vojenskou techniku z fronty evakuují, opravují a vylepšují pro podmínky současných bojů. V utajené dílně pracují třeba i s vyprošťovacím pásovým vozidlem VT-55 československé výroby. To v moderní válce získalo novou podobu. Kovová klec ho chrání před útoky bezpilotních letounů.

Rusko a Ukrajina pokračovaly ve vzájemných dronových útocích. Ukrajinské síly zaútočily v noci z pátku na sobotu na ropnou rafinerii v Ilsku v ruském Krasnodarském kraji. Podle generálního štábu ukrajinských sil na místě vypukl požár. Rafinerie byla cílem útoků Ukrajinců již dříve. Ruské údery hlásí i Ukrajina, kde podle úřadů zemřelo nejméně šest lidí. Zasaženo bylo také datové centrum v Kyjevě.

Ruský soud poslal na třináct dní do vězení českého občana, který uspořádal protest u Leninova mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě. Uvedly to v úterý agentury Interfax a TASS, podle nichž muž držel transparent, jehož cílem bylo diskreditovat ruskou armádu. Soud mu vyměřil také dvě pokuty v celkové výši 60 tisíc rublů (kolem 15 tisíc korun). České velvyslanectví v Moskvě poskytuje zadrženému českému občanovi od počátku konzulární pomoc.

Pokud partneři Ukrajiny zajistí, že Moskva přestane útočit na její energetickou a kritickou infrastrukturu, pak bude i ona ochotna přestat s útoky na cíle v Rusku, sdělil v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Americký prezident Donald Trump dříve během pondělka napsal, že Ukrajina a Rusko souhlasily s ukončením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Kreml na tvrzení šéfa Bílého domu zatím nereagoval.

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.

Na ukrajinské frontě přibývá pozemních bezpilotních vozidel, která mají vojákům pomoci zvládat úkoly v místech, kde je každý pohyb vystavuje smrtícím útokům dronů. Čtyřkolová vozidla převážejí munici a zásoby, evakuují raněné, ale také vozí výbušniny nebo kulomety přímo k ruským pozicím. Jednotka NC13 ukrajinského 3. armádního sboru patří k průkopníkům a podle svého velení provádí s pozemními drony operace téměř každý den. Velitel sboru Andrij Biletskyj chce do konce roku nahradit bezpilotními vozidly zhruba třetinu vojáků v první linii a hovoří o další revoluci ve způsobu vedení války. Technologie má především omezit lidské ztráty a umožnit velitelům provádět operace, které by jinak znamenaly vysoké riziko pro pěchotu. „Je to kus železa vyslaný, aby vykonal práci, na kterou jsme dříve posílali vojáky,“ říká zástupce velitele vystupující pod přezdívkou „Bar“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek vyzval svůj americký protějšek Donalda Trumpa k okamžitému zavedení tvrdých protiruských sankcí, které by omezily schopnost Moskvy vyrábět rakety. Ukrajinská hlava státu to podle agentury AFP řekla v Kyjevě na fóru Jaltské evropské strategie. Zelenskyj se pozastavil nad tím, proč nelze rozhodnutí přijímat rychleji.

Indický premiér Naréndra Módí a ruský vládce Vladimir Putin se při pátečních jednáních, která se týkala mimo jiné energetiky a obrany, dohodli na dalším posílení zvláštních vztahů mezi oběma zeměmi. S odvoláním na indické ministerstvo zahraničí to uvedla agentura Reuters.

Moskva v noci na úterý obnovila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev, oznámily místní úřady. Městem otřásly exploze, útoky si vyžádaly nejméně dva mrtvé a deset zraněných, uvedli záchranáři. Údery přišly po skončení třídenní přestávky v útocích na Kyjev a Moskvu, která platila v souvislosti s cestou vyjednavačů USA Steva Witkoffa a Jareda Kushnera do těchto měst. Rusko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly cíle v Saratově.

Ruská armáda v noci na pondělí zaútočila na jihoukrajinskou Oděskou oblast, oznámila ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Moskva tvrdí, že v jednom z přístavů v tomto regionu zasáhla loď s vojenským nákladem. Ranní údery Ruska si pak v oblasti vyžádaly dva životy. Podle ruských úřadů ukrajinské drony zasáhly panelový dům v Permu, kde se mimo jiné nachází rafinerie či vojenské objekty. Údery měly podobně jako v Bělgorodské oblasti usmrtit jednoho člověka.

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.

Evropská komise v pondělí schválila nové dodávky obranného materiálu určeného pro Ukrajinu v hodnotě 6,1 miliardy eur (asi 147,1 miliardy korun). Na Ukrajinu, která v pondělí slaví 35. výročí vyhlášení nezávislosti, dorazil předseda Evropské rady António Costa či nový britský premiér Andy Burnham. V Kyjevě jednali zástupci více než třiceti zemí z koalice ochotných podporujících Ruskem napadenou Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj je požádal o střely protivzdušné obrany.

Rusové zasáhli v pátek odpoledne největší nákupní centrum v Kryvém Rihu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Útok zabil nejméně šestnáct lidí a dalších sto třicet zranil. V kritickém stavu je i několik dětí. Další lidé včetně několika dětí zemřeli po ruském útoku v Mykolajivské oblasti. Mrtví či zranění civilisté jsou po ruských náletech také v Chersonské, Záporožské a Charkovské oblasti. Cílem náletu ruských dronů byl i hraniční přechod mezi Ukrajinou a Moldavskem. Ukrajinské drony v noci zasáhly ropnou rafinerii Lukoilu poblíž ruského Permu.

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.

Při ruském raketovém útoku v obci Pečenihy v ukrajinské Charkovské oblasti zemřelo nejméně deset lidí, oznámili prezident země Volodymyr Zelenskyj a místní úřady. Dalších sedmnáct osob bylo zraněno, poškozeno bylo deset rodinných domů. Starosta ruské metropole Sergej Sobjanin zase podle agentury AFP tvrdí, že na moskevský region útočilo v noci na úterý 620 dronů. Ruská protivzdušná obrana podle něj přes 180 bezpilotních prostředků v oblasti hlavního města zničila, zraněni byli tři lidé.

Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Agentuře Reuters to sdělily tři zdroje z odvětví, přičemž podle jednoho z nich byl tento závod zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod. Jedná se o největší podnik na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který produkuje zhruba dvě pětiny celkové výroby země.

Americké zbrojní společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že pokud by Ukrajině byla udělena licence, mohla by vylepšit protiletadlové rakety Patriot a vyrábět je rychleji a za výrazně nižší náklady než USA. Tvrdí to s odkazem na své zdroje magazín The Atlantic. O udělení licence a dodávkách patriotů spolu jednali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezident USA Donald Trump během posledního setkání. Zelenskyj později uvedl, že současný počet dodávaných střel není dostatečný.

Tři mrtvé a 37 zraněných si v noci na neděli vyžádal ruský útok na Charkov, zaměřený na obytné budovy, oznámil tamní starosta Ihor Terechov. Obytné domy byly poškozeny i v Oděse, kde ruský úder zranil minimálně dvanáct lidí. Dalších jedenáct lidí utrpělo zranění po úderech v Dněpropetrovské oblasti. V Záporožské oblasti po útoku zemřel záchranář. Útoky hlásí i ruské úřady. Regionální krizové centrum v Bělgorodské oblasti tvrdí, že v důsledku útoků ukrajinských dronů zemřelo pět lidí.

Americký Senát v pátek jasnou většinou schválil balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankce cílí hlavně na země, které od Ruska nadále nakupují ropu a plyn. Na balíku, který ještě musí schválit Sněmovna reprezentantů, více než rok pracoval nedávno zesnulý republikánský senátor Lindsey Graham, připomíná agentura AP, podle níž je to dosud nejvýznamnější krok za druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa s cílem zastavit Ruskem vyvolanou válku.