Válka na Ukrajině strana 4 z 5

Velvyslanec Spojených států Bijan Sabet je velice potěšen, že v Česku zastupuje americký lid, který mimo jiné čeká opakování duelu Joe Biden versus Donald Trump. Sám je zvědavý, jak volby dopadnou. Nemá také pochybnosti o tom, že USA poskytnou další pomoc Ukrajině. Velvyslanec v Interview ČT24 ocenil, jak je Česká republika v této otázce aktivní a inspiruje další spojence. Vyzdvihl také americko-české vztahy.

Ve světle nedávného druhého výročí plnohodnotné ruské agrese proti Ukrajině, i v důsledku rétoriky amerického exprezidenta Donalda Trumpa v předvolební kampani se rozvířila diskuze o obranyschopnosti Evropy. Státy navyšují svoje obranné rozpočty, rekordní počet zemí letos splní závazek Severoatlantické alianci vydat na obranu dvě procenta HDP, podle mnohých to však stále není dost. Evropě podle analytiků oslovených webem ČT24 chybí ochota politiků do obrany investovat dlouhodobě a nastartovat tak zbrojní průmysl a rozvíjet léta zanedbané armády. Na podporu evropského obranného průmyslu se má zaměřit i nový program Evropská komise.

Velvyslanci devatenácti zemí EU v Praze se složili na přenosnou zbraň proti dronům, která bude využita k ochraně ukrajinských představitelů. Zbraň od nich v pátek na ukrajinské ambasádě převzal chargé d'affaires Vitalij Usatyj. Akce se konala den před druhým výročím začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.

Celospolečenskou debatu o tom, jestli ukrajinským uprchlíkům po skončení dočasné ochrany udělit trvalý pobyt, považují zástupci neziskového sektoru za největší výzvu následujících měsíců. Řekli to na setkání k druhému výročí ruského vpádu na Ukrajinu. Celkový počet osob, kterým byla zatím v Česku udělena dočasná ochrana, překročil 382 tisíc. Průměrně každý týden přijde do tuzemska kolem třinácti set ukrajinských uprchlíků.

Zástupci členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu v noci na sobotu dospěli k dohodě na reformě rozpočtových a dluhových pravidel, napsala s odvoláním na belgické předsednictví agentura DPA.

Zhruba třetina deváťáků bojuje s úzkostí, až 40 procent z nich vykazuje známky střední nebo těžší deprese, zjistili při šetření odborníci z Národního ústavu duševního zdraví. „Situace je alarmující,“ zdůraznil v Interview ČT24 ředitel instituce Petr Winkler. Nedostatečná je také odborná pomoc, v Česku dlouhodobě scházejí dětští psychologové a psychiatři, dodal. Proto by podle něj měl dobře fungovat systém prevence.

Dezinformace šířené z Ruska po sociálních sítích mají podle ukrajinského Centra pro boj s dezinformacemi za cíl rozdělit ukrajinskou společnost. Vedoucí zmíněného úřadu Andrij Šapovalov v rozhovoru pro Českou televizi mimo jiné uvedl, že v Rusku funguje na výrobu falešných videozáznamů celé filmové studio. Záběry mají dokazovat zadržování osob nebo jejich bití.

Ukrajinským ozbrojeným silám se pravděpodobně podařilo sestřelit ruský letoun včasné výstrahy a řízení A-50 a poškodit letoun Il-22M, sloužící jako létající velitelské středisko, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na sociální sítě a vyjádření ukrajinských představitelů.

Téměř tři desítky dronů a tři řízené rakety vyslalo podle Kyjeva v noci na neděli Rusko na Ukrajinu, napsala agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské letectvo. To tvrdí, že 21 dronů se protivzdušné obraně podařilo zničit. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského lze ruskou agresi na Ukrajině porazit.

Za necelé dva roky od začátku ruské invaze byly na frontové linii vážně zraněny desítky tisíc ukrajinských vojáků. Podle zdravotníků se nejčastěji jedná o poškození končetin střepinami. Operace a následné rehabilitace trvají dlouhé měsíce.

Ukrajinským silám se podle jejich tvrzení podařilo v uplynulých několika dnech sestřelit hned pět ruských vojenských letadel, z toho tři stroje Su-34 během jediného dne. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat úspěch Ukrajinců odůvodnil tím, že Rusové příliš riskovali a přiblížili se s letouny příliš blízko ukrajinským pozicím. Server Euromaidanpress ale upozorňuje na to, že za ruskými ztrátami může být dodávka dlouho očekávaných stíhaček F-16.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí přiletěl na návštěvu Spojených států, v úterý se na pozvání Bílého domu setká s prezidentem Joem Bidenem, pozván je i do Senátu. Návštěva se koná v době, kdy Bidenova administrativa vyvíjí tlak na Kongres, aby Kyjevu poskytl další miliardy dolarů na pomoc proti ruské agresi. Cílem návštěvy je podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petra Boháčka opět upřít pozornost na Ukrajinu, která byla zastíněna konfliktem na Blízkém východě, a využít setkání k vyjednání vojenských dodávek ještě před termínem, kdy by se na Ukrajině měly konat prezidentské volby.

Nástup zimy znamená pro válkou svíranou Ukrajinu poměrně složité období, přičemž z pohledu vojenských operací můžou zamrzlé řeky nebo bahno představovat jistou příležitost pro obě strany. Zima na Ukrajině je oproti té středoevropské obecně dost odlišná. A projevuje se to i v předpovědi na tu letošní.

Spojené státy jsou nejvýznamnějším dodavatelem vojenské pomoci na Ukrajinu, která se druhým rokem brání plnohodnotné ruské invazi. Zástupci napadené země před několika dny avizovali, že pokud do konce roku 2023 nezískají od Washingtonu další prostředky, hrozí jim riziko prohry konfliktu i škrty v rozpočtu. Podle listu Ukrajinska pravda přitom pomoc Kyjevu, přislíbená v období od začátku srpna do konce října, významně klesla a meziročně se ztenčila skoro o devadesát procent.

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko je přesvědčen o tom, že Rusko a Ukrajina se ve válce ocitly v patové situaci. Podle něj by měly usednout k jednacímu stolu a diskutovat o ukončení konfliktu. Lukašenko, který je nejbližším spojencem Moskvy, to podle agentury Reuters řekl ve videu zveřejněném na webu běloruské státní agentury Belta.

Nejméně dva civilisté přišli o život a dalších dvaadvacet lidí bylo zraněno při ruském ostřelování ukrajinských obcí během neděle a noci na pondělí, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na údaje oblastních správ na jihu, východě a severovýchodě země.

Obyvatele Vidnavy na Jesenicku čeká referendum o tom, zda má město podpořit nebo odmítnout obnovení těžby kaolinu. Na Vidnavsku je bohaté kaolinové ložisko a také starý lom, ve kterém se do 70. let surovina těžila. Teď ho chce znovu otevřít a rozšířit nový zájemce. Jenže řada místních je proti – obávají se hluku, prachu i poškození přírody.

Ukrajinu čeká dlouhá cesta k poválečné obnově, další pak k otevření jednání o vstupu do NATO a Evropské unie, řekl v pátečních Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti a místopředseda zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO). Podle něj je potřeba u slibů o vstupu opatrnost. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) potvrdil, že žádné zkratky nejsou. Nabídka členství v Evropské unii nebo pozvánka do NATO ale podle něj může být velkou motivací pro zemi bránící se ruské agresi.

Většina Evropy si v pondělí připomněla Den vítězství nad nacismem, v úterý si ho připomnělo i Rusko. To ale vzpomínalo na rok 1945 v době, kdy již déle než rok válčí se svým sousedem. Mezi Moskvou a Kyjevem létají vzájemná obvinění, že režim ve druhém, znepřáteleném státu je nástupcem fašistů. Vladimir Putin původně hovořil o ambici „denacifikovat“ Ukrajinu, Volodymyr Zelenskyj zase mluví o útočnících jako o „rašistech“. Čeští politici a historici se však v debatě v Událostech, komentářích neshodli na tom, že by ruský režim jasně splňoval kritéria fašismu. Historik Jan Kuklík ale upozornil na některé shodné prvky.

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.

Končí registrace ukrajinských uprchlíků na prodloužení víz dočasné ochrany. Kdo se o prodloužení přihlásí, bude mít vízum platné ještě rok. Registrace je elektronická, potom ale budou muset běženci i osobně dorazit na ministerstvo vnitra, které také od začátku dubna převezme evidenci nově příchozích od krajů. Po dokončení přeregistrací by mělo být jasné, kolik uprchlíků v Česku aktuálně pobývá.

Evropské země v letech 2018 až 2022 zvýšily dovoz zbraní o 47 procent oproti předchozímu pětiletému období. Na svém webu to uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), podle něhož je hlavním důvodem ruská válka na Ukrajině. Naproti tomu celosvětový obchod se zbraněmi v posledních pěti letech klesl o zhruba pět procent.

Ruská invaze na Ukrajinu se podepsala na životech milionů lidí a zanechala hluboké jizvy na tváři ukrajinských měst. Do některých se lidé vracejí, z jiných zbývají jen opuštěné ruiny budov, které kdysi hýřily životem. Válka také ještě více rozevřela propast mezi Rusy a Ukrajinci a urychlila proces odstraňování sovětských památek, které měly mimo jiné odkazovat na věčné bratrství obou národů. Jak a kdy válka skončí, nikdo neví. Jasné ale je, že poválečná Ukrajina bude země naprosto odlišná od té před válkou.

Ruský vládce Vladimir Putin překonal krutostí ve válce proti Ukrajině všechny obavy, které měl Západ. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl bývalý vedoucí operační důstojník CIA Rolf Mowatt-Larssen. Naopak Volodymyru Zelenskému se podle něj podařilo nevídaným způsobem spojit Ukrajince. Mowatt-Larssen býval ředitelem CIA pro Evropu a velkou část zpravodajské kariéry se věnoval Rusku. Osobně se zná s minulým i současným šéfem ruské FSB. Rozhovor s ním vedla v Událostech, komentářích Jana Peroutková.