Na Ukrajině přibývá válečných veteránů, jejichž zranění vyžadují dlouhou a složitou léčbu

Nahrávám video

Za necelé dva roky od začátku ruské invaze byly na frontové linii vážně zraněny desítky tisíc ukrajinských vojáků. Podle zdravotníků se nejčastěji jedná o poškození končetin střepinami. Operace a následné rehabilitace trvají dlouhé měsíce.

Pětadvacetiletý Arťjom ještě před rokem v rámci ukrajinské armády čelil nepříteli na frontové linii. Teď svádí boj na nemocničním lůžku. „Amputovali mi dva prsty a po operaci mi jeden nechali narůst – potřebnou tkáň mi lékaři vyřízli ze stehna,“ popisuje.

Musel podstoupit více než dvacet složitých operací a osm měsíců strávil v péči lékařů. Ti se snaží pacientům místo amputace vždy končetinu zachránit. V případě Ženji to ale nešlo. Lékaři mu museli amputovat nohu pod kolenem. „Jakmile dostanu protézu, tak už mě tu neuvidíte. Musím si na to všechno zvyknout. Život jde dál a já si ho budu užívat. Bude ze mě tak trochu robocop, ale to nevadí,“ říká s úsměvem.

Válečných veteránů na Ukrajině každým měsícem přibývá. Jejich zranění zároveň vyžadují dlouhou léčbu. Například soukromá klinika Brass, ve které natáčel štáb ČT, od svého otevření ošetřila více než 270 vojáků.

Z kliniky plastické chirurgie vojenská nemocnice

Pacienty si tam vybírá i sám chirurg. Ortoped Vadym Sulyma se zaměřuje hlavně na ty nejsložitější případy. Ošetřovat válečná zranění se učil od zahraničních kolegů. „Teď se, bohužel, každý ortoped a traumatolog na Ukrajině stal vojenským chirurgem,“ poznamenává Sulyma.

Po ruské invazi se v profesi nemuseli přeorientovat jen lékaři. Klinika, ve které se teď léči Ženja a Arťjom, se dřív zaměřovala na plastickou chirurgii. Se začátkem války jim ale bylo jasné, že zraněných bude přibývat a chtěli pomoct co největšímu počtu z nich. „Jako nemocnice s vybavením, specialisty a licencemi jsme věděli, že by bylo škoda, kdybychom zavřeli nebo pozastavili činnost,“ vysvětluje zakladatel kliniky Stanislav Onyščuk.

Nemocnice spoléhá především na peníze dobrovolníků. Zájem financovat projekt ale poslední půlrok výrazně klesl. Pokud se klinice nepodaří najít další investory, bude se v příštím roce muset vzdát složitých operací a omezit se pouze na rehabilitace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 1 mminutou

„Měla jsem být zastřelena, ale až poté, co mě znásilní.“ Ukrajinky pro ČT popsaly ruské zajetí

V ruském zajetí zůstávají nejen tisíce ukrajinských vojáků, ale také ranění civilisté a ženy. Právě počet zajatých Ukrajinek se odhaduje na několik stovek. Reportérka zahraniční redakce ČT Barbora Maxová v průběhu čtyř let opakovaně natáčela s ženami, které zažily teror ruských lágrů a otevřeně promluvily o sexuálním násilí i brutálním mučení.
před 25 mminutami

Firmy mají potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo EU, ukázal průzkum

Mezi země, které mají největší potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí, patří Portugalsko. Zároveň se ale řadí k těm, jimž se tyto pracovníky po přijetí daří nejsnáze udržet. Podle průzkumu Eurobarometru zůstává nábor občanů třetích zemí omezený. Každý sedmý malý nebo střední podnik se v posledních dvou letech pokusil přijmout pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Ty naopak hlásí Libanon.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francouzi jsou z Evropanů nejvíce vystaveni kadmiu. Problém souvisí s hnojivy z Maroka

Francie řeší vysokou míru vystavení obyvatel kadmiu, toxickému těžkému kovu, který se do potravního řetězce dostává mimo jiné přes fosfátová hnojiva. Země většinu těchto hnojiv dováží, významnou část z Maroka, kde jsou fosfátové horniny přirozeně bohaté na kadmium. Situaci navíc zhoršuje výjimka, která Francii umožňuje používat hnojiva s vyšším obsahem kadmia, než připouští unijní limit.
před 1 hhodinou

Letový provoz v Belgii zastavila na řadu hodin neohlášená stávka

Letový provoz v Belgii se v úterý kvůli neohlášené stávce od 14:00 do 21:00 zastavil. Protestují řídící letového provozu ze společnosti Skeyes, oznámilo bruselské letiště. Zrušeny byly stovky letů, některé však mohou z bruselského letiště odlétat po 21:00. Letiště Václava Havla na svých stránkách informovalo o zrušení spoje, který měl do Prahy přiletět v 17:55 a následně odletět do belgické metropole v 18:45.
14:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet případů podezřelých na nákazu ebolou v Kongu podle WHO prudce klesl

Počet potvrzených případů eboly v Demokratické republice Kongo dosáhl 321, zatímco počet podezřelých výrazně klesl na 116. Důvodem je vyřazení stovek lidí po negativních testech, oznámila podle agentury Reuters Světová zdravotnická organizace (WHO).
před 1 hhodinou
Načítání...