Celospolečenskou debatu o tom, jestli ukrajinským uprchlíkům po skončení dočasné ochrany udělit trvalý pobyt, považují zástupci neziskového sektoru za největší výzvu následujících měsíců. Řekli to na setkání k druhému výročí ruského vpádu na Ukrajinu. Celkový počet osob, kterým byla zatím v Česku udělena dočasná ochrana, překročil 382 tisíc. Průměrně každý týden přijde do tuzemska kolem třinácti set ukrajinských uprchlíků.
Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek označil dosavadní dvouleté začleňování ukrajinských běženců za „příběh velkého úspěchu“, byť existují také negativa. „Mě třeba trápí, že 58 procent ukrajinských uprchlíků se nachází pod hranicí příjmové chudoby, polovina ukrajinských středoškoláků nechodí na střední školu, což je z hlediska integrace velmi špatné číslo,“ řekl Rozumek. Zlepšit by se podle něho měla psychologická pomoc běžencům, senioři se podle Rozumka potýkají s problémy s příjmy.
V současnosti má českou dočasnou ochranu přes 380 tisíc běženců z Ukrajiny. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové přichází týdně kolem 1300 uprchlíků, což je podle ní stále vysoký počet. Rozumek poznamenal, že situace na Ukrajině se nevyvíjí dobře a Západ by měl její čelení Rusku stále ze všech sil podporovat. „Lidé se v podstatě nevrací, přicházejí stále noví. A pokud se stane, že padne třeba Charkov, tak to může být nová vlna uprchlíků do Evropy,“ varoval.
Práce pod úrovní kvalifikace
Zmocněnkyně ocenila, že zhruba 120 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou je ekonomicky aktivních. „Z čeho ale máme menší radost, je to, že ještě stále velká část uprchlíků, 61 procent, pracuje pod svou kvalifikací, tudíž v těch oblastech, které jsou spojené spíše s nižšími výdělky,“ řekla. Vedle výuky češtiny a snazšího uznávání kvalifikací je také podle Šimáčkové Laurenčíkové potřebné zaměřit se na částečné úvazky. „Velká část ukrajinských příchozích nám pomáhá přesně v těch sektorech, kde nám lidské kapacity a síly chyběly,“ poznamenala.
Za jeden z prvořadých současných úkolů označila vládní zmocněnkyně přesun co největšího počtu ukrajinských uprchlíků z nouzového do běžného ubytování. V takzvaném nouzovém ubytování žije asi 27 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, těm zranitelným bydlení hradí stát. Od září ale budou moci bydlet zdarma jen devadesát dní.
„Bude zapotřebí ubytovny pravděpodobně redukovat v kapacitách, což vytváří nějakou možnost nebo podmínky pro to, aby ze systému byly vyňaty ty, které třeba nejsou tak dobré,“ míní ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
„Finalizujeme takzvané standardy, aby ti, kteří budou dál bydlet v ubytovacích zařízeních už za úplatu, bydleli v nějakých standardních podmínkách, nikoliv v podmínkách, které jsou rizikové,“ slíbila zmocněnkyně.
Podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové počet lidí v nouzovém ubytování klesá, někteří ale neodcházejí do bydlení stabilního. „Tím, jak bude přicházet od září zásadní změna, konec roku bude velmi složitý,“ míní Faltová.
Je podle ní nutné, aby ukrajinští běženci přešli od příštího roku do českého systému sociálních dávek. „Pokud toto dobře nezvládneme, můžeme se dostat do situace, kdy uprchlíci budou ve velkých sociálních problémech,“ míní Faltová. Vládní zmocněnkyně podotkla, že teprve potom, co běženci budou vpuštěni do systému běžných dávek, bude tento systém efektivní a spravedlivý.
„Stát by mohl i nějak jasně a transparentně komunikovat, co zamýšlí, jaký pobytový status jim nabízí, když jim skončí ochrana,“ upozornila ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR Andrea Krchová. Myslí si, že pozice resortu vnitra je taková, aby se ještě jednou prodloužila dočasná ochrana, a tím pádem se vytvoří další prostor pro nejasný pobytový status a nejistota pro zaměstnance a zaměstnavatele. „Na celoevropské úrovni se o tom uvažuje, ale my můžeme být těmi lídry. Můžeme nabídnout, že Česká republika ten pobytový status vymyslí a nabídne tak, aby třeba lidé, kteří v Česku chtějí zůstat, měli nějakou pobytovou jistotu,“ doplnila Krchová.
Mezi běženci je v Česku podle vládní zmocněnkyně zhruba 97 700 dětí. Programová ředitelka obecně prospěšné společnosti Meta Kristýna Titěrová sdělila, že se vzdělává 50 tisíc ukrajinských dětí. „Jsou stále děti, které jsou mimo vzdělávání, dokonce i děti, které jsou v povinné školní docházce,“ upozornila. Podle Titěrové je nutná dlouhodobá podpora ukrajinských dětí. „Po roce jazykové přípravy je obrovský propad v podpoře,“ uvedla.
