Vládní zmocněnkyně pro lidská práva

Případů domácího násilí a znásilnění je podle statistik nejvíc za posledních deset let. Policisté také častěji vykazují agresory z domu. Zčásti je to i proto, že oběti více hledají pomoc. Podle odborných studií domácí násilí zažilo až třicet procent žen a deset procent mužů.

Celospolečenskou debatu o tom, jestli ukrajinským uprchlíkům po skončení dočasné ochrany udělit trvalý pobyt, považují zástupci neziskového sektoru za největší výzvu následujících měsíců. Řekli to na setkání k druhému výročí ruského vpádu na Ukrajinu. Celkový počet osob, kterým byla zatím v Česku udělena dočasná ochrana, překročil 382 tisíc. Průměrně každý týden přijde do tuzemska kolem třinácti set ukrajinských uprchlíků.

Mnohé tuzemské nemocnice nedodržují metodiku ministerstva zdravotnictví ohledně pobytů rodičů s dětmi. Podle odhadů Českého helsinského výboru (ČHV) se to týká zhruba poloviny zařízení. I proto chtějí nemocnice vyzvat k podpisu nového memoranda. Pomoci by mimo jiné mohla novela zákona o zdravotních službách. Na právo dětských pacientů mít při pobytu v nemocnici u sebe své nejbližší upozorňuje nová kampaň „Být spolu je normální“.

V Praze se 22. ledna otevře první specializované centrum pro oběti sexuálního násilí v Česku. Středisko PORT v pražském Břevnově nabídne krizovou pomoc, ošetření, poradenství i terapie. K dispozici bude také krizový byt. Zařízení vybudovala a otevřela organizace proFem. Podle její ředitelky Jitky Polákové může centrum ročně pomoci tisícovce klientek a klientů. Finance zatím středisko jisté ale nemá.

Za znásilnění nebude možné uložit samostatné peněžité tresty a sexuální trestný čin proti dětem do dvanácti let bude vždy znásilněním. Na těchto změnách původního legislativního návrhu, který připravilo ministerstvo spravedlnosti, se ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v úterý shodl se zástupci poslaneckých klubů. Strany přistoupily na kompromis, že takzvaná souhlasná varianta znásilnění předložena nebude.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek přijal na Pražském hradě romské studenty středních a vysokých škol. Jedním z největších nebezpečí jsou podle něj předsudky a studenti pomáhají k jejich překonání. „Jste příkladem toho, že se z tohoto kruhu předsudků dá vystoupit,“ řekl studentům. Setkání se zúčastnila také vládní zmocněnkyně Lucie Fuková, označila ho za okamžik změny.

Rada Evropy vyzývá k bezodkladnému, důkladnému a nezávislému vyšetření úmrtí Roma po policejním zásahu v Teplicích. Podle Rady Evropy jsou záběry z incidentu znepokojující a vyvolávají mnoho otázek. K objektivnímu a prioritnímu prošetření vyzvala také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková či česká Amnesty International. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a premiér Andrej Babiš (ANO) vyjádřili podporu policii, od jejich stanovisek se distancovali členové vládní rady pro záležitosti romské menšiny.

Helena Válková by nebyla dobrou kandidátkou na pozici veřejné ochránkyně práv, řekla v pořadu Interview ČT24 končící ombudsmanka Anna Šabatová. Za svůj odkaz považuje to, že za sebou nechává stabilní a srozumitelně komunikující úřad.

Vláda v pondělí nehlasovala o tom, jestli poslankyně Helena Válková (ANO) skončí ve funkci zmocněnkyně kabinetu pro lidská práva. Kabinet o tom sice na návrh vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) jednal, po vystoupení Válkové ale ministři o jejím setrvání nehlasovali. Válková podle informací ze zasedání před ministry vystoupila a odmítla při tom možnost, že by funkci mohla opustit sama.