Mnohé tuzemské nemocnice nedodržují metodiku ministerstva zdravotnictví ohledně pobytů rodičů s dětmi. Podle odhadů Českého helsinského výboru (ČHV) se to týká zhruba poloviny zařízení. I proto chtějí nemocnice vyzvat k podpisu nového memoranda. Pomoci by mimo jiné mohla novela zákona o zdravotních službách. Na právo dětských pacientů mít při pobytu v nemocnici u sebe své nejbližší upozorňuje nová kampaň „Být spolu je normální“.
Kampaň v pondělí představily její autorky. „Naším cílem není šlapat po nemocnicích a dělat jim problémy. Jen chceme chránit ty nejslabší, kterými jsou děti, aby ze zdravotnických zařízení neodcházely s traumatem,“ uvedla autorka kampaně z ČHV Ágnes Bučinská Němečková. Podle ní „rodiče nejsou problém, ale partner zdravotníků“ a mohou část péče obstarat.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Josefa Pavlovice (Piráti) mají právo na doprovod zákonných zástupců děti v Česku od 90. let, kdy se pro ně vyslovila etická komise resortu. Později ho ukotvil zákon o zdravotních službách a loni ministerstvo doplnilo výklad. „Ne vždy ale může být rodič ze zdravotních a prostorových důvodů přítomen. Zároveň je tu snaha, aby to zdravotnická zařízení umožňovala a měla k tomu vybavení,“ prohlásil Pavlovic a zmínil například paravány či rozkládací židle.
Rodičům dětí do šesti let hradí pobyt a stravu v nemocnicích zdravotní pojišťovny. U starších potomků není financování jednoznačně stanoveno. Podle Pavlovice by měla existovat „nepodkročitelná varianta“, kdy blízcí mohou zůstat s dětmi ve zdravotnickém zařízení bezplatně. Přístup má sjednotit připravovaná novela o zdravotních službách.
„Česká legislativa už řadu let přiznává právo dítěte na přítomnost zákonného zástupce, a to všem dětem až do osmnácti let, ale praxe jednotlivých nemocnic tomu tak často neodpovídá,“ poznamenala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a dodala, že rodiče mají často strach podat na zdravotnické zařízení v takových případech stížnost. Zejména ti, kteří vědí, že nemocnici s dítětem opět navštíví.
Dvě stě korun za židli
Někteří rodiče si na přístup nemocnic, které jim neumožňují být s dětmi či za to vybírají různé poplatky, stěžují. Například matka desetiletého syna, jenž byl hospitalizován v pražské Thomayerově nemocnici s akutním zánětem slepého střeva. Pomoci lékařů, kteří ho zachránili, si váží. Těžce však nesla, že ani jednu ze šestnácti nocí v nemocnici s ním strávit nemohla.
„Mohla jsem si zaplatit židli, abych s ním mohla být až do devíti, jinak se tam oficiálně mohlo být jen do šesti,“ vypověděla v rozhovoru pro Českou televizi s tím, že za židli podle tehdejšího ceníku zaplatila dvě stě korun za den.
Od Nového roku už sazebník neplatí. „Dříve uvedená formulace 'poplatek za židli doprovodu' byla nevhodně použita vlivem administrativní chyby, kdy došlo k nesprávnému označení ve vyúčtování pobytu doprovázející osoby u dětského pacienta. A tím došlo k nejasnostem,“ vysvětlil mluvčí Fakultní Thomayerovy nemocnice Petr Sulek.
„Doufáme, že nemocnice ten poplatek naší klientce vrátí, aby ukázala, že nechce dále vůči lidským právům postupovat neeticky,“ zdůraznila autorka výše zmíněné kampaně Němečková.
Část sporů končí dokonce u soudu. Advokátka Barbora Steinlauf konstatovala, že aktuálně řeší tři takové případy. Podotkla, že jen část rodičů se ale k žalobě odhodlá. Podle Němečkové je proces podávání a vyřizování stížností zdlouhavý a řada rodičů ho proto vzdá.
Podmínky, kdy mohou nemocnice po rodičích vyžadovat platbu, upřesňuje ministerstvo v novele zákona o zdravotních službách, která by mohla platit od příštího roku. „Za to, že sedím na židli, po mně nikdo nemůže chtít žádnou platbu, ale samozřejmě, pokud jsou mi poskytnuty nějaké hygienické pomůcky, tak je nasnadě otázka oprávněnosti,“ řekl Pavlovic.
