Pražští radní schválili pravidla pro umisťování výdejních boxů na veřejných prostranstvích. Dokument určuje, kde mají boxy stát, jak velký volný prostor má kolem nich zůstat, jaké mají mít rozměry, barvy či reklamní polep. Snahou města je, aby schránky nepřekážely chodcům, nevytvářely zbytečné bariéry a také aby v ulicích ubylo vizuálního smogu. Pravidla týkající se výdejních boxů Praha zformulovala už před třemi lety. Dosud ale měla jen neoficiální status. Zákaz sdílených elektrokoloběžek na území Prahy radní naopak odmítli.
„Realitou je, že aktuálně jsou (boxy, pozn. red.) umístěny mimo městské nemovitosti, takže nad jejich podobou město nemá kontrolu. Nebráníme se tomu, aby výdejní boxy byly umístěny i na městských pozemcích, ale chceme, aby se tak dělo decentním způsobem,“ uvedl pražský radní pro majetek Adam Zábranský (Piráti).
Podle nových zásad je nejlepším řešením umísťování boxů dovnitř budov, například do vestibulů, obchodních pasáží, do chodeb veřejných budov či do hromadných garáží. Alternativou je zapuštění do plotu či fasády. Pokud nic z toho není možné, doporučují zásady box umístit podél budovy či do podchodu. Na volném prostranství nesmí překážet chodcům, nesmí tvořit bariéru v rozhledu řidičům a také nesmí stát ve výhledu na kulturní památky.
„Výdejní boxy vnímáme jako součást městské infrastruktury. Jejich přítomnost ve veřejném prostoru může být užitečná, ale jen za předpokladu, že budou dobře navržené a správně umístěné,“ uvedl ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Ondřej Boháč.
Boxy mají podle pravidel působit nenápadně, zakázaná je velkoplošná reklama. Tvůrci pravidel preferují, aby společnosti tyto schránky sdílely. V opačném případě mají používat boxy stejné výšky a barvy s podobnými detaily, jako jsou různé sokly a římsy, aby mohly stát v řadě a vzájemně na sebe navazovaly. Označení jednotlivých boxů logem by nemělo přesahovat deset procent plochy. Pokud jde o barvu konstrukce, doporučují se tóny šedé a šedobílé. Manuál navrhuje šest konkrétních odstínů.
Boxy nemají blokovat pohyb chodců
Boxy by měly být bezbariérové a nemají stát ve svahu. Ještě před jejich instalací je nutné vyřešit parkování pro kurýry i zákazníky. Kolem boxů má zůstat pás o šířce jeden metr pro obsluhu schránek a dalších 1,5 metru pro pohyb chodců. „Pravidla byla připravena ve spolupráci s provozovateli výdejních boxů i s úředníky, kteří tu instalaci řeší v praxi, a to tak, aby byla realistická, vyvážená a proveditelná,“ řekl Hřib.
Pravidla se zatím týkají pouze boxů umístěných na pozemcích města. Praha chce s provozovateli schránek uzavřít memorandum. Umožnila by jim postavit výdejní zařízení na městských pozemcích, za to však bude žádat dobrovolné dodržování v pondělí přijatých pravidel i u ostatních boxů.
„Na přípravě manuálu, který zpracovával Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, jsme měli možnost aktivně spolupracovat a přispět svými zkušenostmi. Ostatně i my sami jsme už dříve zveřejnili manuál a k instalaci Z-BOXů přistupujeme v souladu s okolím a s ohledem na potřeby obyvatel,“ řekl Ondřej Luštinec, mluvčí Zásilkovny, která je největším provozovatelem boxů.
Počet samoobslužných výdejních boxů na balíky se letos v tuzemsku zvýší z loňských dvanácti tisíc o přibližně tři tisíce, vyplývá z údajů, které firmy poskytly ČTK. Společnost Zásilkovna letos plánuje zvýšení počtu Z-boxů na zhruba 5200 z loňských 4400, e-shop Alza loni zvýšil počet boxů o 700 na více než 2500 a letos plánuje přidat přes tisícovku dalších.
Přepravní společnost PPL má nyní v provozu téměř dva tisíce parcelboxů a firma GLS má aktuálně 1005 samoobslužných míst, přičemž letos čeká výrazné rozšíření. Přibližně čtyři stovky boxů, které využívá i Balíkovna, má firma OX Point.
Podle marketingového výzkumu ResponseNow se doručovací boxy líbí 45 procentům Čechů. Přibližně 70 procent obyvatel na vzhledu boxů nezáleží.
Sdílené elektrokoloběžky zůstávají
Náměstkovi pražského primátora Zdeňku Hřibovi (Piráti) se nicméně nepodařilo prosadit zákaz sdílených elektrokoloběžek na území metropole. Rada města návrh v pondělí neschválila. Nový systém měl regulovat sdílené dopravní prostředky prostřednictvím smluv, které by však nebyly uzavírány s provozovateli elektrokoloběžek a městská Technická správa komunikací (TSK) by je v případě neoprávněného umisťování na ulicích začala odstraňovat.
Nový systém regulace sdílených dopravních prostředků měl být naopak založen na smlouvách mezi TSK a provozovateli kol a elektrokol, která by bylo možné odkládat jenom na k tomu určených veřejných prostranstvích. Za parkování pro každé z provozovaných kol či elektrokol měli také provozovatelé podle dřívějších informací platit 25 korun měsíčně. Pro návrh podle informací ČTK ovšem hlasovali pouze radní za Piráty.
Sdílené elektrokoloběžky mají podle předloženého materiálu řadu negativních dopadů, jako jsou vysoká nehodovost, porušování dopravních předpisů či narušování veřejného pořádku. Město chce podle dokumentu podporovat sdílenou mobilitu Pražanů, ale elektrokoloběžky nejsou často využívány jako dopravní prostředek, ale spíše zdroj zábavy na místech, která nejsou určena k provozu jakéhokoli dopravního prostředku, jako jsou parky či chodníky.
V případě špatného odložení měl provozovatel vozítka dostat pokutu sto korun a lhůtu na nápravu. Pokud by ji včas neučinil, pokuta by se zvýšila na tisícikorunu a TSK by kolo odstranila a vydala až po jejím zaplacení. Vyhrazená místa by přitom mohli moci využívat i Pražané pro svoje kola.
Zákaz sdílených elektrokoloběžek dlouhodobě chce Praha 1, která nicméně chtěla úpravu městskou vyhláškou. Schválený systém podle zástupců města vychází z doporučení ministerstva dopravy, vnitra a průmyslu a obchodu. Sdílené elektrokoloběžky už v minulosti zakázaly například Paříž, Madrid nebo Melbourne.
