Za „nepřípustné a urážející“ považuje vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková výroky místostarostky Ostravy-Přívozu Aleny Pataky (za ANO). Politička v rozhovoru pro web Okraj.cz uvedla, že Romové jsou „geneticky vybaveni úplně jinak“, „nemají cíl ve svém životě se vzdělávat“ a že motivace chybí i jejich rodičům. Výrok kritizovala také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, podle ní je nepřijatelné a neetické přičítat školní neúspěch romských školáků jejich etnicitě či předurčenosti. Výrok Pataky kritizuje také řada odborníků.
Pataky v rozhovoru rovněž prohlásila, že se mentalita Romů od 13. století nezměnila. „Oni nemají cíl ve svém životě se vzdělávat. Oni mají úplně jiné cíle. Kočovnictví, které v nich bylo zaseto někde v Indii, určitým způsobem přetrvává,“ tvrdí. Dodala, že „po přeřazení do nesegregovaných škol by romští školáci tempo nezvládli a zajištění školního autobusu pro rozvoz by bylo drahé“.
„Jakékoliv výroky, které romské děti nálepkují a na základě jejich etnicity určují, že by měly mít nižší potenciál dosáhnout na dobré vzdělání a naplnit svoje profesní sny, jsou z mého pohledu neetické a nepřijatelné. Výroky o nějaké předurčenosti jedné skupiny být trvale úspěšný, nebo neúspěšný prohlubují příkopy a neporozumění ve společnosti,“ odsoudila slova ostravské političky Šimáčková Laurenčíková. Zdůraznila, že všechny děti mají stejná práva.
Pataky sdělila, že situaci vnímá jako velmi nešťastnou. Tvrdí, že se „roky s nadšením věnuje své práci, zná romskou komunitu, s níž se setkává nejen ve školách, ale i na různých akcích“. V rozhovoru podle ní chybí pasáže, kde hovořila o tom, co obvod dělá pro sociálně vyloučené oblasti i romské děti. „Strašně mě to mrzí, jsem ochotna samozřejmě se omluvit každému, koho se to nějakým způsobem dotklo. Je mi strašně líto, že to vyznělo tak, jak to vyznělo,“ doplnila místostarostka.
Podle zmocněnkyně Fukové řada Romů neměla možnost chodit do jiných než zvláštních či segregovaných škol, situace se ale pomalu mění. „Výroky paní místostarostky jsou nepřípustné, urážející a nepochopitelné. Čekala bych větší snahu o pochopení hloubky problémů a překážek ve vzdělávání, kterým čelí romští žáci a žákyně. Vážně si někdo myslí, že dlouhodobé nerovné zacházení je výsledkem genetické podmíněnosti? Romové se v některých školách necítí být přijímáni. Musí čelit stereotypům a předsudkům některých učitelů, spolužáků a dalších,“ doplnila Fuková.
Šimáčková Laurenčíková podotkla, že školní výsledky dětí silně ovlivňuje prostředí, v jakém vyrůstají. Školáci z takzvaných vyloučených lokalit z chudých rodin tak dle ní potřebují větší podporu ve školce, na základní i střední škole. „Úvahy, že je ke všem potřeba přistupovat stejně bez ohledu na handicap či znevýhodnění, se prokázaly už dávno jako liché. Pokud bychom se touto optikou dívali na podporu dětí na vozíčku, připadalo by nám zcela jistě absurdní chtít po nich stejné výkony a nepracovat s tím, že potřebují pro zvládnutí speciální pomůcky,“ přidala zmocněnkyně konkrétní příklad.
Podle ní je potřeba, aby se školní systém přizpůsobil dětem, ne ony jemu. Učit by se měly efektivně svým tempem, zažít by měly ve škole úspěch i přijetí. Vedle pozitivního a individuálního přístupu zmínila i dopravu do škol či obědy a kroužky zdarma.
Dancsco: Výroky jsou nepravdivé a hluboce urážlivé
Místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Marián Dancso poukázal na to, že výroky Pataky, která je rovněž členkou výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost zastupitelstva Moravskoslezského kraje, jsou nepravdivé a hluboce urážlivé. „Namísto podpory rasistických stereotypů bychom měli společně usilovat o inkluzivní přístup, který vychází z respektu k lidským právům, historického porozumění a snahy o spravedlivější společnost,“ řekl pro server Romea.cz.
Pataky prostřednictvím tohoto portálu ostře kritizoval i Miroslav Klempár, zakladatel organizace Awen Amenca, která usiluje o rovné příležitosti pro romské děti v českém vzdělávacím systému. „Paní místostarostka urazila všechny romské rodiče, se kterými jsme spolupracovali a kteří dbají o dobré vzdělání svých dětí. Plivla do tváře všem slušným Romům, a to nevybíravým, arogantním způsobem hodným kdejakého nacistického hodnostáře. Chvílemi jsem uvažoval, jestli to jsou její výroky, nebo paní Pataky cituje z Mein Kampfu,“ podotkl.
Věcí se bude zabývat vedení obvodu, které bude po místostarostce požadovat vysvětlení. „V první reakci mi řekla, že to nebylo všechno myšleno tak, jak je to tam napsáno. S mnohými věcmi, které tam byly napsány, nesouhlasím. Ale musíme to probrat. Musí nám vysvětlit, jak to bylo myšleno,“ uvedl pro iROZHLAS.cz starosta Moravské Ostravy a Přívozu Petr Veselka (ANO). Dodal, že v pondělí dopoledne bude mít vedení k tématu poradu.
Výroky Pataky kritizuje i primátorova náměstkyně pro školství Andrea Hoffmannová (Piráti). „Myslím si, že v západních zemích by takový výrok byl pro politika neakceptovatelný a asi by sám odstoupil. Přijde mi to v 21. století neakceptovatelné, aby takto mluvil kdokoliv, natož politik,“ řekla Hoffmannová. Podle ní navíc obvod s městem v oblasti školství příliš nespolupracuje.
„Na Moravské Ostravě ta spolupráce není tak ideální jako třeba v Porubě nebo na Jihu. Byla bych ráda, aby tyto ohlasy motivovaly obvod, aby s městem více spolupracoval, protože nabízíme nástroje, jak pomoci dětem i rodinám a také učitelům řešit situaci se školním neúspěchem. Bohužel minimálně posledních šest let naše doporučení Moravská Ostrava neakceptuje a úplně nespolupracuje,“ tvrdí Hoffmannová. Podle ní město nabízí řadu nástrojů, jak školám v problémovějších lokalitách pomoci.
Podle serveru Desegregace.cz výzkumné společnosti PAQ Research ve školním roce 2020/2021 tvořily romské děti ve 136 základních školách víc než 34 procent žáků. V 77 školách přestavovaly přes polovinu osazenstva, v 32 školách přes 75 procent a v sedmnácti pak přes 90 procent. Podle ombudsmanových údajů zhruba dvanáct procent z 35 tisíců romských školáků a školaček mělo výuku v takzvaných zvláštních školách či třídách pro děti s lehkým mentálním postižením.
Z neromských dětí to přitom bylo 1,3 procenta. Evropský soud pro lidská práva už v roce 2007 odsoudil Česko za to, že přeřazením 18 romských dětí do zvláštních škol porušila jejich právo na vzdělání a diskriminovala je. Inkluze – tedy začleňování dětí se speciálními potřebami do běžných tříd – odstartovala v Česku v září 2016.
