Vzdělávání

Slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové končí v sobotu její pětileté funkční období. V čele země ji vystřídá Peter Pellegrini. Na závěr svého mandátu pronesla Čaputová v pátek odpoledne rozlučkový projev, v něm shrnula prezidentské funkční období. Na konci projevu zazněla slovenská hymna.

Zájem o rekvalifikace dále roste. Vedle zavedených kurzů, jako jsou řemeslné profese, se lidé zajímají třeba o ty na posílení digitálních dovedností. Stát na ně přispívá, nebo je hradí celé. Sloužit k tomu má i 5,5 miliardy z evropských zdrojů, vyčerpáno je minimum.

Poslanci během pátečního jednání vyslovili souhlas s novelou, která upravuje vzdělávání krajských a obecních úředníků. Zákonodárci také souhlasili se změnou pravidel pro Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), měla by být lépe sladěna se zákonem o policii. Schválili i předlohu, která má zjednodušit pravidla pro pořádání humanitárních a veřejných sbírek. Sněmovnou prošla i úprava služby na zastupitelských úřadech v cizině, novela zároveň počítá se zvýšením některých konzulárních poplatků. Podporu vyslovili poslanci i pro vznik institutu dětského ombudsmana. Zákonodárci měli původně hlasovat i o vládní novele o pěstounství, schvalování však o týden odložili. Stejný postoj zaujali i k elektronizaci tvorby zákonů.

Uchazeči o studium na středních školách, kteří doposud neuspěli v přijímacím řízení, mohou podat v systému DiPSy přihlášku do druhého kola. Musí tak učinit nejpozději do pátku 24. května do 23:59. Pro uchazeče je volných 25 720 míst. Na gymnáziích je 1567 volných míst, většina z nich do čtyřletého studia. Na víceletá gymnázia se může dostat dalších 310 dětí. V 1. kole neuspělo zhruba 29 tisíc žáků.

Asi třetině zaměstnanců v Česku firmy nepomohly s vysokou inflací, nedostali navíc žádné peníze ani bonusy. Vyplývá to z průzkumu provedeného mezi zaměstnanci. Také kvůli tomu lidé častěji přemýšlejí o změně práce, v příštím půlroce to plánuje čtvrtina respondentů. Po dlouhodobém propadu reálných výdělků jsou ale teď ekonomové optimističtější. Předpokládají, že letos by reálné mzdy mohly stoupnout. Přichází i evropská směrnice, která si posvítí na nerovnost v odměňování žen a mužů.

Kapacitní problémy škol v Praze jsou vážné, řekl ve čtvrtek v pořadu Události, komentáře ministr školství Mikuláš Bek (STAN) k přijímacímu řízení na střední školy. V metropoli se na žádnou střední školu v prvním kole nedostalo šestnáct procent dětí, zatímco v ostatních krajích se neúspěšnost pohybovala kolem šesti procent. Ministr zmínil, že se debatuje mezi Středočeským krajem a Prahou o budování středoškolských kampusů. Podle něj je potřeba rychle jednat, aby v příštích letech už převisy poptávky nebyly tak výrazné. Na druhou stranu jsou podle něj v některých oblastech školy, které jsou nevyužité.

Uchazeči o studium na středních školách (SŠ) už mohou zjistit, zda a na jakou školu byli přijati. Podle výsledků přijímacího řízení a jejich priorit je přiřadila státní organizace Cermat. Výsledky přijímacího řízení se uchazeči dozvědí v systému DiPSy, zároveň je na veřejně přístupném místě zveřejní přímo školy. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na ranním brífinku oznámil, že se v prvním kole přijímaček „podařilo umístit 94 procent deváťáků“, což Bek považuje za „zcela zásadní úspěch“. Podle ministerstva se z devátých tříd základních škol hlásilo více než 99 tisíc žáků.

Ve středu byly zveřejněny výsledky přijímacích zkoušek na střední školy. Týkalo se to čtyřletých maturitních oborů. Z devátých tříd vychází okolo 106 tisíc žáků, na střední školy se z nich hlásí přibližně 94 tisíc, asi o čtyři tisíce více než loni. Mohli nově podat přihlášku až na tři školy místo dosavadních dvou. To využila většina uchazečů. Co dělat, když výsledky nedopadly dobře? Přinášíme základní otázky a odpovědi.

V elektronickém systému podávání přihlášek na střední školy (DiPSy) jsou od neděle k dispozici opravené testy jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Na síti X to uvedlo ministerstvo školství a Radiožurnálu to řekl ředitel organizace Cermat Miroslav Krejčí. Podle něj se v prvním kole přijímacího řízení dostalo na školu přes devadesát procent uchazečů. Oficiální výsledky Cermat zveřejní v systému ve středu.

Téměř miliarda lidí má právo odevzdat hlas v indických parlamentních volbách. Volby v nejlidnatější zemi světa jsou tak těmi největšími, které se kdy na světe konaly – volit v nich může zhruba každý osmý obyvatel planety. Úřadující premiér Nárendra Módí doufá v obhajobu vítězství a zisk třetího funkčního období. Indická opozice – zejména na jihu subkontinentu – ovšem tvrdí, že pokud si Módí moc udrží, ztratí Indové mnoho ze svých svobod.

„Viděli jsme, že stárnou sestry, že bude během sedmi let odcházet největší vlna do důchodu – co udělal pan ministr, aby navýšil počty na školách pro zdravotní sestry?“ ptá se šéfa resortu zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO). Řešením, která Válek navrhuje, se podle místopředsedy výboru Toma Philippa (KDU-ČSL) nedá vyhnout, ať už bude u moci „taková vláda, nebo maková“. O možných reformách v tuzemském zdravotnictví diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Nový rámcový vzdělávací program pro školy by měl přispět ke snižování nerovností ve vzdělávání a posílit výuku zaměřenou na dovednosti, řekl k zahájení veřejné konzultace tohoto programu ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Větší důraz by se měl klást na aktivní práci s informacemi a hledání souvislostí. Odborníci i veřejnost se nyní mohou k návrhu vyjádřit, čas na to mají do konce května.

Reálné mzdy zaměstnanců v Česku by měly pomalu růst, a to i díky nižší inflaci. V Otázkách Václava Moravce to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal. Míní však, že je to slabá útěcha, podle něj bude česká ekonomika stále dohánět Západ. Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš si myslí, že tuzemská ekonomika by potřebovala nové paradigma. Pokud Česko nechce být jen montovnou, ale i mozkovnou Evropy, musí změnit myšlení.

Přijímací řízení na střední školy se letos mění a s ním i systém podání přihlášek, který se spouští od začátku února. Deváťáci si letos mohou podat přihlášky tři, respektive pět, pokud se hlásí na školu s talentovými zkouškami – ale už na přihlášce musí seřadit vybrané školy podle priorit. Na rozdíl od předchozích let prioritu školy po podání přihlášky změnit nemůžou.

Banky v Česku loni zaznamenaly 69 685 klientů, které napadli kyberpodvodníci. Je to trojnásobek proti předchozímu roku. Jde jak o případy, kdy klienti přišli o peníze, tak o neúspěšné pokusy. Škoda činila 1,35 miliardy korun, informovala Česká bankovní asociace. Podle statistik Policie ČR činil loni celkový nárůst kyberpodvodů v Česku 5,5 procenta, byl tak nejnižší od roku 2017.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Týkají se trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Kabinet nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, reagoval úřad vlády.

V Polsku budou od začátku dubna na základních školách zakázané domácí úkoly, oznámila tento týden polská ministryně školství Barbara Nowacká. Později by se vládní zákaz mohl začít uplatňovat i na středních školách, napsal server wyborcza.pl.

Od pondělí je ředitelům přístupný on-line portál pro elektronické přihlášky na střední školy. Ty budou vedle standardní papírové formy žáci se svými rodiči moct využívat pro přihlašování na střední školy od února. Uchazeči mohou podávat tři přihlášky místo dosavadních dvou. Zároveň rovnou určí, na kterou školu by chtěli nejvíce.

Bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga kritizoval vládu, že řeči o školství jako prioritě se nemění v realitu. Navrhl zakotvit výdaje na vzdělávání jako poměrnou část HDP podobně, jako je to u obrany. Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová upozornila, že učitelé berou méně než zákonem stanovených 130 procent průměrné hrubé mzdy. ČT pozvala i ministra školství Mikuláše Beka (STAN), do studia však nedorazil.

Výcvik ukrajinských vojáků bude v Česku pokračovat i příští rok, schválila během úterní schůze sněmovna. Dolní parlamentní komora odsouhlasila také prodloužení většiny misí českých vojáků v cizině. V úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Souhlasila i s vládním návrhem změn ve vzdělávání úředníků nebo přísnějšími pravidly pro nelicencované správce majetku. Poslanci také podpořili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Téměř dvanáct procent dětí na Tachovsku nedokončí základní školu. Horší výsledky mají kvůli horší znalosti češtiny často děti cizinců, jejichž rodiče pracují v místních fabrikách. Existují ale programy na podporu těchto dětí. Díky nim například přicházejí peníze na další pedagogické pracovníky, kteří se mohou znevýhodněným školákům i jejich rodinám věnovat.

Základní školy na Mostecku začínají zaměstnávat vlastní sociální pracovníky. Učitelé je upozorňují na rodiny, které potřebují pomoc – seženou například pomůcky pro děti nebo zajistí doprovod na úřady. Pilotní projekt začal v Chanově a rozšiřuje se dále.

Dalších 80 mladých Romů získalo stipendia a míří na střední a vysoké školy. Rok od roku jich přibývá. Za posledních sedm let jich organizace ROMEA s pomocí donátorů podpořila na 300. Mnozí si vybírají náročné obory a tím i bourají zažité vzorce.

Univerzity třetího věku uzavírají přihlašování do zimního akademického roku. Podle těch, které ČT oslovila, počet studentů meziročně stoupl až o pětinu a zájem se tak vrátil na předpandemickou úroveň. Senioři se nejvíce hlásí na historii, programy zaměřené na zdraví nebo cestování, a přibývá i těch, kteří se chtějí věnovat IT.