Vzdělávání

Už patnáct let pomáhá v Česku i cizině hlavně před Vánoci dobročinný projekt Skutečný dárek. Loni oslovil na jedenáct tisíc lidí, kteří věnovali přes 21 milionů korun. Pomocí certifikátu dárci přispějí na jídlo, zdraví nebo vzdělání. Nově charita přednostně míří na děti nebo na oblasti postižené povodněmi. Letos poprvé mohou dárci podpořit například duševní zdraví dětí. „Více narážíme na to, že mají psychické problémy a nejsou schopni jim pomoci rodiče,“ vysvětluje vedoucí fundraisingu Člověka v tísni Tomáš Vyhnálek.

Letošní Cenu zmocněnkyně vlády pro lidská práva získaly v úterý přes dvě desítky lidí či projektů. Odnesli si ji zástupci a zástupkyně organizací za pomoc těm, kteří porušování práv čelili či čelí. Cena in memoriam pak připadla psychologovi Radku Ptáčkovi za ochranu práv dětí. Mezi vyznamenanými byla například zakladatelka projektu Dobrodějna Lenka Helena Koenigsmark nebo Tobiáš Frýdl s projektem Víra v barvách duhy.

Do termínu pro podání přihlášek na střední školy zbývají necelé dva měsíce. Podle ministerstva školství se po letošním zavedení elektronického formuláře žádné významné změny dít nebudou. Úpravy předpokládá až od dalšího roku, kdy by měly školy od Cermatu dostávat i testy z angličtiny.

Žáci ze znevýhodněných rodin dosahují stejně dobrých výsledků jako děti z vyšších vrstev, pokud jsou s nimi ve třídě, vyplývá z podrobné analýzy výsledků mezinárodních šetření, kterou zpracovalo ministerstvo školství. Přestože se Česko při posledním testování umístilo v první třetině zemí, v míře nerovností stále patří mezi nejhorší. Celkově se v poslední dekádě rozdíl mezi výsledky dětí z bohatých a chudých rodin zvětšuje.

Výuka moderních dějin ve školách je podle digitální tvůrkyně Johany Bázlerové a učitele Michala Kaderky stále nedostatečná. Oba hosté pořadu Devadesátka ČT24 se shodují, že události spojené s listopadem 1989 mohou být pro mladou generaci těžko uchopitelné a je třeba jim je přibližovat atraktivní formou. Kaderka upozorňuje, že studenty zajímají spíše aktuální společenská témata než politické dějiny, a považuje za důležité, aby si mladí lidé uvědomili, jakou hodnotu má svoboda v kontextu současné doby plné dezinformací.

Izraelské úřady za necelé tři měsíce přestanou oficiálně spolupracovat s Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě, známým pod zkratkou UNRWA. Organizace funguje už pětasedmdesát let a za tu dobu se stala významnou oporou pro bezmála šest milionů lidí v několika zemích. Poskytuje základní životní potřeby, vzdělání i zdravotní péči. Současně je ale terčem kritiky kvůli propojení s teroristy.

Až o pětinu víc všeobecných a dětských sester nebo záchranářů slibuje program na podporu jejich vzdělávání. Jinak by tyto profese v Česku kvůli stárnutí tuzemské populace brzy výrazně chyběly. Univerzity by od státu měly dostávat víc peněz, aby v příštích dvanácti letech navýšily kapacity.

Některé školské organizace jsou proti změnám ve výuce cizích jazyků v základních školách, které navrhl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Přinesou podle nich více škody než užitku. Vyzývají proto ministerstvo, aby zachovalo povinnost výuky cizího jazyka od třetí třídy a dalšího cizího jazyka nejpozději od osmé třídy. Bek v létě představil návrh, podle kterého by měli žáci povinně cizí jazyk od první třídy a další cizí jazyk od šesté třídy.

Nejnovější poznatky z farmakologie, medicíny a botaniky získávají účastníci kurzu Člověk a lék. Dvacet seminářů, které pořádá Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové, je součástí místní univerzity třetího věku.

Nové vzdělávací programy pro základní školy by měly mít vyšší nároky na znalosti matematiky, říkají kritici. Kompletní dokument, podle kterého mají školy začít povinně učit do tří let, má být hotový do konce roku. V mezinárodních srovnáních teď čeští žáci nejvíc zaostávají ve výkladu a praktickém využití matematiky.

Do školy se doopravdy těší pouhých devět procent českých dětí ve věku jedenáct až patnáct let. Pocit spokojenosti školáků ovlivňují vztahy s vrstevníky, nízká míra podpory od učitelů či nároky na výuku a související stres, popsali vědci v rozsáhlé studii.

Od příštího roku se v Česku spustí vzdělávání v novém oboru všeobecné lyceum. Obor posílí všeobecnou větev středního školství, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Ministerstvo školství podle něj začne s testovací částí projektu, do června by v zapojených školách měly vzniknout vzdělávací programy, podle kterých se bude od září vyučovat. Nyní mohou žáci studovat lycea s oborovým zaměřením, jako je například pedagogické či technické lyceum. Lycea s odborným zaměřením studuje přes dvacet tisíc lidí.

Vláda zaujala kladné stanovisko k poslaneckému návrhu novely školského zákona, který má snížit množství odkladů povinné školní docházky, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle návrhu poslanců vládních i opozičních stran by odklady měly být možné pouze tehdy, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje účast ve výuce. Kabinet rovněž schválil novelu, která má zavést mimo jiné pravidla pro fungování školních psychologů a speciálních pedagogů na základních školách. Rozhodl rovněž o zvýšení letošního rozpočtu vysokých škol o jednu miliardu korun. Jedná se o peníze, které byly vysokým školám přislíbené již na začátku letošního roku.

Senátorem ve volebním obvodu Praha 4 bude Jiří Drahoš (STAN), zatím má 74,26 procenta hlasů. Druhý Josef Svoboda (ANO) zatím dostal 25,73 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 18,77 procenta voličů, v prvním kole před týdnem jich hlasovalo 29,59 procenta. „Nejsem nadšen z výsledku krajských voleb. Ten výsledek přinese do politiky mnohem víc extremistických názorů a velmi levicových názorů,“ prohlásil Drahoš. Atmosféru v Senátu to podle něj zásadně neovlivní. K Drahošovým prioritám patří věda a vzdělávání.

Ruští okupanti ukrajinských území se snaží využít tamní školy k ideologické převýchově nejmladších generací. Zakazují předměty v ukrajinštině, pálí ukrajinské učebnice a nahrazují je ruskými, které vštěpují dětem pohled na svět v souladu s kremelskou propagandou. Rodiny, které děti do ruských škol posílat odmítají, čelí různým formám nátlaku včetně výhrůžek, že o potomky přijdou. Navzdory tomu zůstávají v Rusy obsazených regionech lidé, kteří tajně vzdělávají své děti v ukrajinských on-line školách.

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla ve druhém čtvrtletí meziročně o šest a půl procenta, a to na 45 854 korun. Při zohlednění inflace pak vzrostla o necelá čtyři procenta. Medián byl 38 529 korun. Nejvíce rostly odměny ve zdravotnictví nebo zpracovatelském průmyslu. Nejméně naopak ve vzdělávání. Údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle některých analytiků růst mezd zaostal za očekáváním, rychleji rostou vysokopříjmovým lidem.

Švédští vědci prozkoumali, jací žáci nejčastěji využívají nástroje umělé inteligence. A současně se pokusili stanovit, jak nastavit tenkou hranici mezi využíváním a zneužíváním této technologie ve školách.

Se začátkem školního roku řada dětí do klasických lavic neusedne. Stále populárnější mezi rodiči je domácí vzdělávání. Podle statistiky ministerstva školství se za minulý školní rok individuálně vzdělávalo skoro sedm tisíc žáků základních škol. Řada z nich se přitom neučí doma, ale ve skupinách – takzvaných komunitních školách. Jejich obliba podle Asociace domácího vzdělávání roste.

Jediná kariéra na celý život je přežitek. Alespoň pokud nemluvíme třeba o lékařích nebo policistech. Tvrdí to personální agentury i Úřad práce České republiky (ÚP). Ten chce lidi přesvědčit, aby nerezignovali na vzdělání a byli případně ochotni změnit profesi.

Slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové končí v sobotu její pětileté funkční období. V čele země ji vystřídá Peter Pellegrini. Na závěr svého mandátu pronesla Čaputová v pátek odpoledne rozlučkový projev, v něm shrnula prezidentské funkční období. Na konci projevu zazněla slovenská hymna.

Zájem o rekvalifikace dále roste. Vedle zavedených kurzů, jako jsou řemeslné profese, se lidé zajímají třeba o ty na posílení digitálních dovedností. Stát na ně přispívá, nebo je hradí celé. Sloužit k tomu má i 5,5 miliardy z evropských zdrojů, vyčerpáno je minimum.

Poslanci během pátečního jednání vyslovili souhlas s novelou, která upravuje vzdělávání krajských a obecních úředníků. Zákonodárci také souhlasili se změnou pravidel pro Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), měla by být lépe sladěna se zákonem o policii. Schválili i předlohu, která má zjednodušit pravidla pro pořádání humanitárních a veřejných sbírek. Sněmovnou prošla i úprava služby na zastupitelských úřadech v cizině, novela zároveň počítá se zvýšením některých konzulárních poplatků. Podporu vyslovili poslanci i pro vznik institutu dětského ombudsmana. Zákonodárci měli původně hlasovat i o vládní novele o pěstounství, schvalování však o týden odložili. Stejný postoj zaujali i k elektronizaci tvorby zákonů.

Uchazeči o studium na středních školách, kteří doposud neuspěli v přijímacím řízení, mohou podat v systému DiPSy přihlášku do druhého kola. Musí tak učinit nejpozději do pátku 24. května do 23:59. Pro uchazeče je volných 25 720 míst. Na gymnáziích je 1567 volných míst, většina z nich do čtyřletého studia. Na víceletá gymnázia se může dostat dalších 310 dětí. V 1. kole neuspělo zhruba 29 tisíc žáků.

Asi třetině zaměstnanců v Česku firmy nepomohly s vysokou inflací, nedostali navíc žádné peníze ani bonusy. Vyplývá to z průzkumu provedeného mezi zaměstnanci. Také kvůli tomu lidé častěji přemýšlejí o změně práce, v příštím půlroce to plánuje čtvrtina respondentů. Po dlouhodobém propadu reálných výdělků jsou ale teď ekonomové optimističtější. Předpokládají, že letos by reálné mzdy mohly stoupnout. Přichází i evropská směrnice, která si posvítí na nerovnost v odměňování žen a mužů.