Vzdělávání

Vládou schválená novela o financování a profesionalizaci asistentů pedagoga v základních školách podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) zruší neefektivní prvky inkluze, hlavně plošné přidělování asistentů jednotlivým žákům. Podle zástupců profesních organizací jde o krok dobrým směrem, někteří se však obávají skokového snížení asistentů. Zazněla také obava z toho, že se „bude šetřit“ na nesprávném místě. Na některá úskalí upozorňují i analytici.

Organizace Post Bellum spustila výukovou platformu storyON, která se zaměřuje na dějiny 20. století. Je určená žákům vyšších ročníků základních škol a středoškolákům. Učitelům zdarma nabízí videa s pamětníky z archivu Paměti národa, pracovní listy i metodické návody k vedení vyučovacích hodin. Projekt vznikal tři roky a čerpá z archivu, který obsahuje více než patnáct tisíc pamětnických výpovědí.

Za nebývale masivními nepokoji ve Francii stojí podle expertů kromě špatné situace ve školství také růst životních nákladů, stagnující ekonomika, dlouhodobá politická paralýza a celková frustrace zejména mladé generace z „úpadku“ země. K eskalaci přispěla i policejní brutalita, která má kořeny až v Napoleonově éře. Vláda viní z podněcování násilí ultralevicové skupiny a delikventy. Role zahraničních aktérů včetně Ruska se podle unijních činitelů zatím neprokázala, cizí mocnosti ale z chaosu těží. Protestům vedeným generací Z čelí i další země Evropy jako Řecko, Albánie, Itálie či Španělsko.

Protesty v Albánii, které původně vyvolal spor o výstavbu luxusních resortů na chráněném pobřeží, se v říjnu rozšířily o požadavky studentů a odpůrců korupce. Demonstranti žádají demisi premiéra Ediho Ramy a dochází k nepokojům, zatímco bezpečnostní složky používají slzný plyn, vodní děla i gumové projektily. Napětí proniklo i do parlamentu, kde se střetli poslanci vládní strany a opozice. Krize může ovlivnit i evropské ambice země, která usiluje o členství v EU.

Univerzita Palackého (UP) v Olomouci otevřela nový čtyřpodlažní kampus, který budou k výuce využívat studenti lékařské fakulty a fakulty zdravotnických věd. Jeho součástí jsou špičkové simulační centrum, kruhová aula, výzkumné laboratoře a menza. Stavba začala v létě 2023 a vyšla zhruba na 640 milionů korun. Téměř sedmdesát procent nákladů pokryla státní dotace.

V souvislosti s novelou o financování asistentů pedagoga člen sněmovního výboru pro vzdělávání Miroslav Ševčík (za SPD) prohlásil v Událostech, komentářích, že inkluze byla od začátku chyba v pojetí i v provedení. „Vládní rozhodnutí nic nenapravuje a ke zlepšení nevede,“ dodal s tím, že jde ale o určitý krok v tom, že budou asistenti směřovat k dětem, které mají postižení. Hnutí SPD se dle něj bude snažit přesvědčit ministra Roberta Plagu (za ANO), aby byla inkluze v současném pojetí zcela zrušena. Místopředseda sněmovního výboru pro vzdělávání Marek Výborný (KDU-ČSL) upozornil, že všichni ministři za SPD pro změnu hlasovali. „Nerozumím, čí názor tady hájíte,“ řekl Výborný. Dodal, že výroky typu, že inkluze je od počátku špatně či „zlo“, jsou hloupé a nejsou pravdivé. „Nejsem přesvědčen o tom, že současná situace je ideální,“ dodal s tím, že ale vítá novelu, kterou kabinet schválil. Podotkl, že vznikala ještě za minulé vlády. „Je to krok správným směrem,“ uvedl.

Novelu o financování a profesionalizaci asistentů pedagoga schválila na pondělním jednání jednomyslně vláda. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) zruší neefektivní prvky inkluze. Kvůli výhradám koaličních partnerů projednávání novely před dvěma týdny kabinet přerušil, minulý týden se jím zabývala pracovní skupina. Plaga nyní řekl, že novela zruší neefektivní prvky inkluze, hlavně plošné přidělování asistentů jednotlivým žákům.

Pomoc zkušenějších kolegů a možnost dalšího vzdělávání. Právě to by nejvíce začínajících lékařů motivovalo k práci v regionech se zhoršenou dostupností zdravotní péče. Upřednostňují to i před jednorázovým náborovým příspěvkem, který často nabízejí kraje nebo zdravotní pojišťovny. Vyplývá to z průzkumu, který si nechala zpracovat Česká lékařská komora.

Hosté čtvrteční Devadesátky ČT24 se shodli na potřebě úprav systému přidělování asistentů pedagoga. Ředitel pražské základní školy Pavel Ostap upozornil, že školy potřebují především stabilitu a dostatek času na přípravu. Podle předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Lenky Felcmanové dávají navrhované změny smysl. Předsedkyně Unie rodičů Angelika Gergelová zdůraznila význam společného vzdělávání, připustila ale nutnost napravit jeho nedostatky. Místopředseda sněmovního školského výboru Miroslav Krejčí (za Motoristy) uvedl, že jeho strana chce dál prosazovat i návrhy na změny v inkluzi, které ministr školství Robert Plaga (za ANO) odmítl. Moderovala Nikola Reindlová.

Zástupci koalice se shodli na podobě novely o financování a profesionalizaci asistentů pedagoga. Motoristé uspěli mimo jiné s návrhem o spádovosti poraden, řekl ve středu novinářům poslanec za Motoristy Miroslav Krejčí. Tento bod podle něj bude zapracován do novely a v pondělí bude předložen vládě. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) ocenil, že schůzka řešila efektivnost systému pro všechny děti. Spádovost poraden podle něj bude mít odloženou účinnost.

Demonstrací středoškoláků se v úterý po celé Francii zúčastnilo 480 tisíc lidí, tvrdí podle agentur představitelé jejich sdružení. Protestující, kteří kritizují mimo jiné podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy, nedaleko Paříže podpořila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová. Francouzská policejní inspekce IGPN v úterý uvedla, že dosud vede 36 vyšetřování případů sporných střetů mezi policisty a demonstranty.

Nedávná studie naznačuje, že zaměstnavatelé by mohli pomoci řešit tento problém nabídkou placených stáží, zatímco školy a rodiny by mohly začít mladé lidi vést při výběru povolání již v nižším věku.

Francouzští studenti středních škol účastnící se demonstrací se většinou narodili mezi lety 2008 a 2011. Během svého života byli svědky mnoha otřesů, jako je pandemie covid-19 nebo vzestup umělé inteligence.

Ve Francii pokračoval další den blokád škol a demonstrací, do nichž se v úterý v mnoha městech zapojily také odbory. Demonstranti a odborové organizace požadovali, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou údajně ve zchátralém stavu. K akcím se nicméně připojili i nejrůznější výtržníci. Premiér oznámil, že střední školy zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují „demokratické debatě“ se studenty.

Poprvé od změny fungování vládních rad a výborů a po odchodu desítek jejich členů jednala Rada vlády pro lidská práva. K jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) zasedlo i sedm nováčků. Proti třem z nich se vymezily některé neziskové organizace a chtějí po předsedovi vlády, aby jejich jmenování zrušil. Dotyční svou odbornost hájí a zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO) uvedla, že jejich výběr respektuje a že v poradním orgánu tak bude názorová pluralita.

Univerzita Karlova otevřela v sousedství Fakultní nemocnice Hradec Králové nový kampus. Podle zástupců univerzity patří k nejmodernějším vysokoškolským areálům v Evropě. Mephared 2 za 7,2 miliardy korun je propojený s nemocnicí a na jednom místě soustřeďuje výuku, výzkum i zázemí Farmaceutické fakulty a Lékařské fakulty.

Nové kontaktní místo na Univerzitě Hradec Králové (UHK) nebo vyšší kapacity psychologických poraden a podpůrných skupin na vysokých školách v Praze a Brně. Se začátkem akademického roku rozšiřují některé univerzity podporu duševního zdraví svých studentů, zjistila ČT. Podle Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) může být studium na vysoké škole náročné a stresující. Podle jeho nově zveřejněné studie přes čtyřicet procent studentů popsalo známky středně těžké až těžké deprese.

Učitelé projevují zájem o umělou inteligenci, ale vedení školy dosud nestanovilo jasnou strategii. Platformy jako Edvolution přesunuly své zaměření z digitalizace na školení učitelů v oblasti umělé inteligence.

Někteří litevští politici navrhují postupný odklon od výuky v ruštině na školách určených pro ruskojazyčnou menšinu. Podle návrhu by se do roku 2030 měly všechny předměty s výjimkou mateřského jazyka žáků vyučovat v litevštině.

Na většině vysokých škol začal nový akademický rok. Školy otevírají nové studijní programy, některé rozšiřují ubytovací kapacity, poptávka po kolejích ale stále převyšuje nabídku. Studenti proto často míří do komerčních nájmů, které meziročně zdražily, nejvýrazněji v Brně.

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.

V tuzemsku dlouhodobě chybí kliničtí psychologové. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje řešit nedostatek třeba výrazným zkrácením doby jejich vzdělávání. Místo čtyřleté práce v oboru před atestací by tak mohl nově stačit rok. Proti jsou ale lékařské profesní svazy, které varují před snížením kvality péče o pacienty. Kliničtí psychologové také kritizují, že návrh nebyl projednaný s odborníky a vymyká se běžné evropské praxi. Podle resortu jde zatím jen o návrh a společná jednání ještě proběhnou.

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.

V charkovské vazební věznici se ve středu konal obřad „První zvonek“ pro deset chlapců a tři dívky. Tito mladí lidé jsou zde zadržováni na základě podezření z obzvláště závažných trestných činů nebo z nich byli obviněni. V Den znalostí je navštívili učitelé z lycea v Derhači, díky kterému absolvují střední vzdělání na dálku přímo z vazební věznice, a to ve stejných třídách jako jejich vrstevníci, kteří jsou na svobodě.