Vzdělávání

Učitelé hudební a výtvarné výchovy protestovali v centru Prahy proti podobě nového vzdělávacího programu. Ten do výuky přináší i další umělecké výchovy jako divadlo nebo tanec. Podle autorů revize a zástupců nových oborů je jejich propojení přirozené. Kritici ale mluví o paskvilu, kdy na žádný z předmětů nebude dost času.

Na stresory a následně i duševní zdraví mají vliv celospolečenské trendy, jako je například přechod společnosti do digitálního světa, míní ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Petr Winkler. V Interview ČT24 popsal, že v Česku stejně jako v ostatních vyspělých zemích dochází v posledních letech k nárůstu duševních problémů a onemocnění u dětí a adolescentů. Podle něj tento trend ještě urychlila pandemie covidu-19, avšak zdůraznil, že existoval ještě před jejím vypuknutím.

„Pokud nebude propracovaný systém půjček, aby si sociálně slabší mohli studium dovolit, tak školné je bariéra, která by naopak bránila těm talentovaným se dostat na vysokou školu,“ řekl v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga. S jeho názorem souhlasil i současný šéf resortu Mikuláš Bek (STAN), podle něhož školné není na pořadu dne.

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.

Již v pátek čekají žáky základních škol jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Letos se konají 11. a 14. dubna v případě maturitních oborů a 15. a 16. dubna v případě osmiletých a šestiletých gymnázií. Na co se v posledních dnech soustředit a co očekávat, radí učitel češtiny a bohemista Jarmil Vepřek, který je na Instagramu známý jako Běžící češtinář, a také učitel předmětu didaktika matematiky na Ostravské univerzitě a vítěz ceny Teacher Global Prize CZ Tomáš Chrobák.

O zlepšení prostředí na školách i well-beingu neboli duševním zdraví mladých diskutovali v pátek zástupci odborné veřejnosti a mládeže na půdě Senátu na jednání Národního konventu o vzdělávání, který zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Shodli se, že je potřeba podporovat navýšení psychologů na školách i vzdělávání samotných učitelů, kteří někdy nevědí, jak k duševnímu zdraví žáků přistupovat. Zlepšit by se také měla oboustranná komunikace mezi učiteli a žáky.

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.

Do zahraničí loni vyjel v rámci programu Erasmus+ rekordní počet studentů. Podle dat Domu zahraniční spolupráce (DZS) jich bylo už 35 tisíc, v roce 2019 to bylo bezmála 22 tisíc studentů. Zájem je každý rok vyšší, univerzity tak musejí některé přihlášky odmítnout nebo zkrátit délku pobytu. Rozpočet přidělený Evropskou komisí podle mluvčí DZS Martiny Nevolné nestačí, některé univerzity se tak rozhodly přispívat na výjezdy i z vlastních peněz.

Elektronicky doložit potvrzení o studiu nebo diplom při nástupu do práce má umožnit digitální registr informací o vzdělávání. Jeho první návrh předložil resort školství na podzim. Sešly se ale desítky připomínek – hlavně kvůli osobním údajům. Úřad na jejich ochranu teď po sérii jednání a přislíbených změnách souhlasí. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) už ale tato vláda záměr nejspíš neprosadí.

Jak se chovat při mimořádných událostech, jako jsou živelní pohromy, ale i teroristický útok nebo válka, či jaká je úloha armády, jsou témata, která si mohou začít s novým vzdělávacím programem osvojovat děti na základních školách. Odborníci z resortu obrany už začali s výukou prvních budoucích učitelů. O dalších vzdělávacích kurzech na tato témata chce s pedagogickými fakultami jednat i ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Poslanci v pátek přijali takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce, která mimo jiné prodlužuje zkušební dobu zaměstnanců a výpovědní lhůtu stanoví už doručením výpovědi. Do zákoníku se ale nedostane výpověď bez udání důvodu. Zákonodárci opozičních ANO a SPD označovali v debatě tuto úpravu za asociální, hrozily by podle nich „vyhazovy“ i za názory. Zastánci naopak tvrdili, že by možnost takové výpovědi dále přispěla ke zpružnění pracovního trhu.

Americký prezident Donald Trump zřejmě během čtvrtka podepíše nařízení o uzavření ministerstva školství, píše The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na lidi, kteří jsou s touto věcí obeznámeni. Trump už během volební kampaně sliboval, že resort zruší. Obhájci odboru tvrdí, že je klíčový pro udržení vysokých standardů veřejného vzdělávání, a obviňují republikány ze snahy prosadit ziskové vzdělávání.

Slovenská vláda ve středu schválila návrh ústavních změn, podle kterých by země například uznávala jen dvě pohlaví. Předloha také počítá s tím, že si země zachová svrchovanost v některých kulturních a etických záležitostech a že vzdělávání dětí v oblasti sexuální problematiky bude podléhat souhlasu rodičů. Z návrhu vypadlo odborníky kritizované ustanovení, že slovenská ústava má přednost před právem Evropské unie.

Český hospodářský růst letos zrychlí na 2,1 procenta po loňském jednom procentu, uvádí zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou v Praze představil generální tajemník OECD Mathias Cormann. V rozhovoru pro Českou televizi Cormann mimo jiné řekl, že vláda dělá správnou věc, když se snaží reformovat důchodový systém, existuje ale prostor pro další změny. Rozhovor vedla redaktorka ČT Nina Ortová.

V Česku přibývá mateřských a rodinných center, často s podporou obcí. Rostoucí zájem o tyto služby potvrzuje organizace Síť pro rodinu, která jich v tuzemsku zastřešuje stovky. Otevřená jsou pro všechny a pomáhají i rodinám v nouzi, mnohdy nabízejí například psychologickou pomoc. Více rodin má o centra zájem i kvůli energetické krizi nebo zdražování.

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.

Prezident Petr Pavel u novely vysokoškolského zákona nepovažuje způsob přijímání legislativy za správný, snahou by podle něj mělo být odpoutat se v co nejvyšší míře od přílepků. Své výhrady sdělil i ministru školství Mikuláši Bekovi (STAN). Novela, která má přinést větší samostatnost Národního akreditačního úřadu nebo reformu doktorandského studia, aktuálně čeká na prezidentův podpis.

Senioři mají zájem o kurzy umělé inteligence, potvrdily ČT oslovené neziskové organizace, které se zaměřují na vzdělávání lidí v důchodovém věku. Shodují se, že musí častěji vypisovat nové kurzy. Například organizace Elpida podle mluvčí Ivety Čížové v minulém roce připravila 25 kurzů, letos by jich mělo být ještě víc. Jako hlavní motivaci seniorů uvádí zvědavost a potřebu být v obraze.

Poslanecká sněmovna v noci na středu ve druhém čtení schválila novelu školského zákona. Největší kontroverze v ní vyvolává jiný způsob financování nepedagogických pracovníků, které přechází ze státu na zřizovatele škol, tedy kraje a obce. Novelu ve středečních Událostech, komentářích obhajoval ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Stínová ministryně školství hnutí ANO Jana Berkovcová se domnívá, že nový model financovaní platů školníků, kuchařek či uklízeček je méně jistý a povede k „destabilizaci“.

Kritika ministra školství Mikuláše Beka (STAN) uvnitř vládní koalice sílí. K lidovcům, kteří ho už minulý týden vyzvali, aby podstatně lépe vysvětloval převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje, se nově přidala i TOP 09. Ta tvrdí, že kvůli Bekově nedostatečné komunikaci s řediteli panuje v mnoha školách velká nejistota. Ministr kritiku odmítá. Nový systém financování přinese některým obcím extrémní propad financí. Podle resortu školství je takových samospráv několik desítek. V průměru by si ale měly zhruba o šest procent polepšit.

Mladá generace o devadesátých letech moc povědomí nemá – ovšem ne vlastní vinou, ukazuje průzkum STEM pro Knihovnu Václava Havla. Podle šéfky spolku Díky, že můžem Báry Stárek je problém například ve výuce. Autorka projektu Pure devadesátky Johana Fundová zdůraznila, že se povědomí musí dostat mezi mladou generaci interaktivně. Youtuber Jan Špaček míní, že „střízlivá interpretace bude na naší generaci“. Všichni tři o problematice hovořili v Událostech, komentářích.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) s ředitelkou Cermatu Barborou Rosůlkovou představili podrobnosti k přijímacímu řízení na střední školy pro letošní rok. K přijímačkám by se letos podle odhadů mělo dostavit přes sto tisíc deváťáků. Podle Beka jde o podobně silný ročník jako loni. Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal dodal, že se od minulých let nebudou dramaticky lišit ani kapacity středních škol. Elektronický systém pro podávání přihlášek by se měl rodičům a dětem otevřít o půlnoci z 31. ledna na 1. února, řekla Rosůlková. Přihlášky bude možné podávat až do 20. února.

Ministerstvo školství představilo nové plány výuky. Slibují víc praktických dovedností, méně takzvaného biflování a povinnou angličtinu už od první třídy. Dosud byla od třetí. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v Událostech, komentářích prohlásil, že je třeba hledět na to, zda jsou čeští žáci srovnatelní s těmi zahraničními, předseda rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Robert Plaga zase volá pro větší podpoře škol a vysvětlení změn učitelům.