Vzdělávání

Termín podávání přihlášek na střední školy je tu. Žáci 9. tříd a část žáků 5. a 7. tříd by již v tuto chvíli měli mít rozhodnuto, kam se chtějí vydat. Podmínky přijímacího řízení i počty přijímaných žáků byly školy podle zákona povinny zveřejnit do 31. ledna. S výběrem může pomoci i ČT24. Nabízí mapu středních škol v Česku, díky níž se dá odhadem posoudit, jaké jsou kde šance.

V Česku neexistuje oficiální seznam bezbariérových škol. Rodiče dětí s tělesným handicapem tak musejí často obvolávat desítky zařízení, aby zjistili, kam se mohou jejich děti přihlásit. Týká se to základních i středních škol. Vznikla proto platforma Výtahy do škol, která mapuje dostupnost škol a upozorňuje na bariéry ve vzdělávání.

Ministerstva školství a vnitra hledají odpověď na to, co se mají děti učit o postupech v mimořádných situacích ve školách. Příliš podrobné popisy totiž mohou také sloužit jako návod pro případného „vnitřního“ agresora, který se může mezi nimi vyskytovat. Jednotný standard má doplnit metodiku, kterou úřady aktualizovaly už na konci roku 2024 v reakci na útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od té doby narostla poptávka po speciálních kurzech, školám je zajišťují hlavně soukromníci. Jedno ze základních pravidel třeba říká, že v případě útoku ve škole je třeba utéct, schovat se a až v nejzazším případě bojovat.

Už tři dekády je Česko součástí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). „Během těch tří dekád vzrostlo české HDP o osmdesát procent, zahraniční investice jsou nad průměrem, nezaměstnanost je nízká a inflace je víceméně pod kontrolou,“ shrnuje zástupce generálního tajemníka OECD František Ružička. „Největší síla Česka spočívá v kreativitě a inovátorském přístupu k problémům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Kristýnou Hávovou.

Ve čtyřech základních školách ve Zlíně a v Otrokovicích se tento týden koná kybermaraton. Lektoři Českého telekomunikačního úřadu při něm upozorňují děti na nástrahy digitálního světa. Při hraní her nebo sledování videí mohou čelit například pedofilii, kyberšikaně či vydírání.

Ostravská univerzita, další fakulty Masarykovy univerzity v Brně, fakulty Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Palackého v Olomouci se připojují k trendu nahrazování tradiční bakalářské práce praktickým projektem. České televizi to potvrdily dotazované univerzity. Transformaci závěrečných prací zahájila Vysoká škola ekonomická v Praze na fakultě podnikohospodářské kvůli nástupu umělé inteligence. Nyní školy uvádějí jako důvod také snahu lépe připravit studenty do zaměstnání.

Mateřská škola Sluníčko v Holešově na Kroměřížsku patří mezi první desítku mateřských škol v Česku, které se zapojily do pilotního projektu Technické školky. Jeho cílem je rozvíjet už v útlém věku u dětí zručnost, zájem o techniku a práci s nástroji. Na Slovensku projekt funguje už deset let.

Dezinformace mohou být účinnou zbraní hybridních válek. Lživé kampaně ovlivňují třeba i výsledky voleb. V boji proti falešným zprávám vyniká v Evropě Finsko. Země se posilováním mediální gramotnosti začala zabývat už před třiceti lety. Podle vedoucí redakce ČT edu Anny Kabelkové berou mediální výchovu jako klíčovou i učitelé v Česku. Podstatné je podle ní připravit pedagogům podporu. Boj proti dezinformacím je ale při prudkém rozvoji umělé inteligence stále nerovnější.

V pondělí schválený program vlády Andreje Babiše (ANO) slibuje přísnější dohled nad hospodařením neziskových organizací. Někteří politici hovoří dokonce o možnosti ušetřit v oblasti nevládních spolků desítky miliard korun. Podrobná analýza státních výdajů však ukazuje, že prostor pro radikální škrty je minimální, aniž by došlo k ohrožení sportu mládeže, školství, sociálních služeb nebo ochrany přírody. Vyplývá to z rozhovorů pro nový díl ekonomické publicistiky ČT Bilance.

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.

Novým předsedou České konference rektorů bude rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Milan Pospíšil, který nyní zastává post místopředsedy. Pospíšila ve čtvrtek v Olomouci v tajné volbě jednomyslně zvolilo plénum konference rektorů. Ve funkci nahradí Milenu Králíčkovou z Univerzity Karlovy. Funkční období předsedy České konference rektorů je dvouleté.

Prezident Petr Pavel v pátek přijal první tři kandidáty na ministry rodící se vlády ANO, SPD a Motoristů. Jako první na Pražský hrad zamířil nominant hnutí ANO na ministra školství Robert Plaga, který by tento post zastával již podruhé. Po jednání řekl, že bylo velmi věcné a má z něj dobrý pocit. Věří, že by se ministrem školství mohl stát. „Myslím, že v řadě věcí jsme se shodli,“ dodal.

Severokorejští žáci se musí nově učit rusky od čtvrté třídy základní školy, píše server Politico. Ruština v zemi patří mezi tři nejoblíbenější jazyky. Rozhodnutí dle webu prohlubuje již tak silné rusko-severokorejské vztahy.

Téměř rok funguje na jihu Moravy speciální tým krizových školních interventů. Od září jej oficiálně financuje kraj. O komplexní bezplatnou pomoc může při tragických událostech požádat každý ředitel jihomoravské školy. Ministerstvo vnitra společně s resortem školství plánují po vzoru Jihomoravského kraje vytvořit v rámci programu Bezpečné dětství tři podobné celorepublikové týmy financované ze státního rozpočtu. Různým způsobem už pracují takové skupiny i v dalších regionech.

Incidentů spojených s nepřátelstvím či předpojatostí proti Židům přibývá. Výjimkou není ani Česko, kde úřady v roce 2024 zaznamenaly třiatřicet trestných činů motivovaných antisemitismem. Federace židovských obcí (FŽO) v tuzemsku vloni zaznamenala 4694 antisemitských incidentů, což je meziročně o 366 více. I proto pro boj s tímto jevem vznikla nová strategie, kterou schválila končící vláda.

Řečníci při pietním shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze vyzdvihovali význam vzdělání, přičemž poukazovali na to, že vzdělaní lidé nepodléhají dezinformacím a jsou schopni kritického myšlení i vedení dialogu. Akce se zúčastnil i předseda hnutí SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, jenž před novináři mluvil o tom, že se v tuzemsku podle něj omezuje svoboda.

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.

Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Ministerstvo školství dle nich nedostalo 3,7 miliardy korun na dofinancování regionálního školství na listopad a prosinec. Peníze v resortu chybí v souvislosti s převodem financování nepedagogických pracovníků, tedy školníků, uklízeček, na obce a kraje, prohlásil šéf školských odborů František Dobšík.

O úrovni vzdělání tuzemských dětí je z velké části rozhodnuto už v okamžiku jejich narození. Česko patří mezi země, které mají nízkou takzvanou sociální mobilitu. Žáci ze vzdělanějších rodin dosahují lepších výsledků než jejich vrstevníci z méně vzdělaného prostředí. Významný podíl na tom má ekonomická situace rodiny. Tématu se věnovaly Události, komentáře z ekonomiky.

Obklopené sutinami syrské děti studují v podmínkách, které odrážejí čtrnáct let občanské války. Dosud bylo podle syrského ministerstva školství obnoveno celkem 750 z osmi tisíc škol s různou mírou poškození. Fungují v improvizovaných prostorách, které mohou být někdy nebezpečné, říkají místní obyvatelé.

V Římě zemřela „mamma Erasmus“ – italská právnička a pedagožka Sofia Corradiová, díky které miliony Evropanů studovaly po celém kontinentě. Byla totiž spoluzakladatelkou programu Evropské unie pro výměnu studentů Erasmus. Získala za to řadu ocenění včetně Řádu za zásluhy Italské republiky. Erasmem prošlo už více než šestnáct milionů studentů. „Erasmus je nejen o vzdělávání studentů, ale je také o praxích, tréninku v nevládních organizacích, veřejných institucích a vědeckých centrech,“ řekl politický geograf z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Tomáš Drobík. Dodal, že je fascinující vidět proměnu studenta před výjezdem a po něm. „Ačkoliv to pro studenty může být stresující, tak se vracejí se zdravým sebevědomím, nadhledem a s kontakty, které jsou často na celý život.“

Královéhradecký kraj chystá omezení osmiletých gymnázií. Do konce října má projednat dokument, který počítá se snížením kapacit těchto oborů na třech krajských školách. Naopak chce posílit čtyřleté obory gymnázií. Proti útlumu osmiletých gymnázií vznikla petice. Podobný odpor zaznívá i ze Středočeského kraje, konkrétně z Nymburka.

Učitelé získají informace o projevech epilepsie i návod, co dělat, když žák dostane záchvat. Zajistit by to měl nový soubor doporučení, kterými se experti snaží podpořit vzdělávání dětí s epilepsií a zapojit je do různých aktivit.

Marocké bezpečnostní síly zabily dva lidi u města Agádír na jihu země poté, co se skupina demonstrantů pokusila vtrhnout na policejní stanici. Úřady zatkly v uplynulých dnech více než čtyři sta lidí. Protesty vedené mladou Generací Z žádají reformy veřejného zdravotnictví a školství. Maročané kritizují miliardové investice, které místo do těchto resortů proudí do příprav fotbalového šampionátu.