Vzdělávání

Novým předsedou České konference rektorů bude rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Milan Pospíšil, který nyní zastává post místopředsedy. Pospíšila ve čtvrtek v Olomouci v tajné volbě jednomyslně zvolilo plénum konference rektorů. Ve funkci nahradí Milenu Králíčkovou z Univerzity Karlovy. Funkční období předsedy České konference rektorů je dvouleté.

Prezident Petr Pavel v pátek přijal první tři kandidáty na ministry rodící se vlády ANO, SPD a Motoristů. Jako první na Pražský hrad zamířil nominant hnutí ANO na ministra školství Robert Plaga, který by tento post zastával již podruhé. Po jednání řekl, že bylo velmi věcné a má z něj dobrý pocit. Věří, že by se ministrem školství mohl stát. „Myslím, že v řadě věcí jsme se shodli,“ dodal.

Severokorejští žáci se musí nově učit rusky od čtvrté třídy základní školy, píše server Politico. Ruština v zemi patří mezi tři nejoblíbenější jazyky. Rozhodnutí dle webu prohlubuje již tak silné rusko-severokorejské vztahy.

Téměř rok funguje na jihu Moravy speciální tým krizových školních interventů. Od září jej oficiálně financuje kraj. O komplexní bezplatnou pomoc může při tragických událostech požádat každý ředitel jihomoravské školy. Ministerstvo vnitra společně s resortem školství plánují po vzoru Jihomoravského kraje vytvořit v rámci programu Bezpečné dětství tři podobné celorepublikové týmy financované ze státního rozpočtu. Různým způsobem už pracují takové skupiny i v dalších regionech.

Incidentů spojených s nepřátelstvím či předpojatostí proti Židům přibývá. Výjimkou není ani Česko, kde úřady v roce 2024 zaznamenaly třiatřicet trestných činů motivovaných antisemitismem. Federace židovských obcí (FŽO) v tuzemsku vloni zaznamenala 4694 antisemitských incidentů, což je meziročně o 366 více. I proto pro boj s tímto jevem vznikla nová strategie, kterou schválila končící vláda.

Řečníci při pietním shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze vyzdvihovali význam vzdělání, přičemž poukazovali na to, že vzdělaní lidé nepodléhají dezinformacím a jsou schopni kritického myšlení i vedení dialogu. Akce se zúčastnil i předseda hnutí SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, jenž před novináři mluvil o tom, že se v tuzemsku podle něj omezuje svoboda.

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.

Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Ministerstvo školství dle nich nedostalo 3,7 miliardy korun na dofinancování regionálního školství na listopad a prosinec. Peníze v resortu chybí v souvislosti s převodem financování nepedagogických pracovníků, tedy školníků, uklízeček, na obce a kraje, prohlásil šéf školských odborů František Dobšík.

O úrovni vzdělání tuzemských dětí je z velké části rozhodnuto už v okamžiku jejich narození. Česko patří mezi země, které mají nízkou takzvanou sociální mobilitu. Žáci ze vzdělanějších rodin dosahují lepších výsledků než jejich vrstevníci z méně vzdělaného prostředí. Významný podíl na tom má ekonomická situace rodiny. Tématu se věnovaly Události, komentáře z ekonomiky.

Obklopené sutinami syrské děti studují v podmínkách, které odrážejí čtrnáct let občanské války. Dosud bylo podle syrského ministerstva školství obnoveno celkem 750 z osmi tisíc škol s různou mírou poškození. Fungují v improvizovaných prostorách, které mohou být někdy nebezpečné, říkají místní obyvatelé.

V Římě zemřela „mamma Erasmus“ – italská právnička a pedagožka Sofia Corradiová, díky které miliony Evropanů studovaly po celém kontinentě. Byla totiž spoluzakladatelkou programu Evropské unie pro výměnu studentů Erasmus. Získala za to řadu ocenění včetně Řádu za zásluhy Italské republiky. Erasmem prošlo už více než šestnáct milionů studentů. „Erasmus je nejen o vzdělávání studentů, ale je také o praxích, tréninku v nevládních organizacích, veřejných institucích a vědeckých centrech,“ řekl politický geograf z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Tomáš Drobík. Dodal, že je fascinující vidět proměnu studenta před výjezdem a po něm. „Ačkoliv to pro studenty může být stresující, tak se vracejí se zdravým sebevědomím, nadhledem a s kontakty, které jsou často na celý život.“

Královéhradecký kraj chystá omezení osmiletých gymnázií. Do konce října má projednat dokument, který počítá se snížením kapacit těchto oborů na třech krajských školách. Naopak chce posílit čtyřleté obory gymnázií. Proti útlumu osmiletých gymnázií vznikla petice. Podobný odpor zaznívá i ze Středočeského kraje, konkrétně z Nymburka.

Učitelé získají informace o projevech epilepsie i návod, co dělat, když žák dostane záchvat. Zajistit by to měl nový soubor doporučení, kterými se experti snaží podpořit vzdělávání dětí s epilepsií a zapojit je do různých aktivit.

Marocké bezpečnostní síly zabily dva lidi u města Agádír na jihu země poté, co se skupina demonstrantů pokusila vtrhnout na policejní stanici. Úřady zatkly v uplynulých dnech více než čtyři sta lidí. Protesty vedené mladou Generací Z žádají reformy veřejného zdravotnictví a školství. Maročané kritizují miliardové investice, které místo do těchto resortů proudí do příprav fotbalového šampionátu.

Ještě před čtyřmi lety se mohly Afghánky stát lékařkami či političkami a navštěvovat parky a knihovny. Taliban od té doby tvrdě omezil vzdělávání a osobní svobody žen, kterým dokonce zakázal mluvit nahlas na veřejnosti. Na černou listinu se dostala celá řada knih, jež se podle islamistů neslučují s jejich ideologií. Afghánky se kvůli represím bojí protestovat, a tak vzdorují prostřednictvím tajných knižních a studijních klubů.

Třicet let po krvavých válkách, které v 90. letech pohltily státy bývalé Jugoslávie, zůstává společnost v Bosně a Hercegovině rozdělená. Podle odborníků se nacionalismus a etnicky motivovaná nenávist budují a udržují i v nejmladší generaci skrze segregované školství. Srbské, chorvatské i bosňácké děti se učí jinou verzi historie. Učebnice v Republice srbské dokonce oslavují válečné zločince Ratka Mladiče a Radovana Karadžiče, kteří si odpykávají trest za genocidu bosenských muslimů v Srebrenici.

Desítky škol ověřují nové vzdělávací programy. Žáci podle nich mají získávat nejen znalosti, ale také dovednosti nebo kompetence. Ministerstvo si od nich slibuje i menší nerovnosti mezi žáky. Povinné budou pro všechny ročníky až v roce 2031.

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve středu 10. září přijali pozvání k debatě moderované Marcelou Augustovou na téma vzdělávání Jan Berki (STAN), Matěj Ondřej Havel (SPOLU), Andrea Hoffmannová (Piráti), Miroslav Krejčí (Motoristé), Jiří Nedvěd (Stačilo!), Robert Plaga (ANO), Miroslav Ševčík (SPD) a Martin Zvonař (Přísaha).

Každý den čelí ohrožení života, starostem o obživu a nejistotě. Kromě toho děti v Pásmu Gazy nemají šanci navštěvovat školu. Podle OSN jich je 660 tisíc, což jsou téměř všechny ve školním věku. Devadesát procent škol v oblasti je zničených nebo vážně poškozených a zbylé slouží jako útočiště pro tisíce vnitřně vysídlených obyvatel. Provizorními vzdělávacími zařízeními jsou často stany a lektorují v nich dobrovolníci bez nároku na honorář. Panují tak obavy, že mezi troskami vyrůstá ztracená generace.

Ministerstvo školství v létě dokončilo audit zkoušek připravovaných organizací Cermat. Ten čelil kritice kvůli nejasnému zadání, nízké časové dotaci či odlišné každoroční úrovni testů. Nejvíc stížností letos mířilo na maturitní test z matematiky, ve kterém byla dokonce chyba. Poslední úloha měla více než jedno řešení, přitom u ní bylo uvedeno, že existuje jedna správná odpověď. Bez problémů ale nebyl ani test z češtiny. A ukázalo se, že kritici měli pravdu. Tématu se pro Reportéry ČT věnovala Barbora Loudová.

Bezmála půl druhého milionu žáků a středoškoláků usedne v pondělí do školních lavic. Z toho necelých 118 tisíc dětí nastupuje do prvních tříd. Oproti minulému školnímu roku je prvňáčků méně asi o dva tisíce. První stupně celkově posílí zhruba o pět tisíc žáků, na druhých jich o šest tisíc ubude. Řady středoškoláků se naopak rozšíří: nově přijatých do prvních ročníků je sice podobně jako loni, v součtu s ostatními ročníky je ale studentů o deset tisíc víc.

Žákům základních a středních škol v pondělí po dvouměsíčních prázdninách začne školní rok. Do lavic v něm podle odhadů ministerstva školství usedne zhruba 117 900 prvňáků. Přinese i několik legislativních změn: začíná platit například novela školského zákona, která zpřísňuje pravidla odkladů školní docházky. Účinnosti nabývá i novela, která mimo jiné od ledna 2026 převádí financování kuchařek, školníků a dalších nepedagogů na obce a kraje.

Do začátku školního roku zbývá pár dní a pro děti, které jdou nyní do první třídy, to může znamenat náročné období. „Klíčové je, že je rodič je schopen o škole mluvit pozitivně,“ říká psycholožka Olga Kučerová. Rodiče by se naopak měli podle ní například vyhnout určitému typu humoru. Podle pedagožky Veroniky Laufkové je pro děti důležité postupné osamostatňování. „Často je to pro rodiče náročnější než pro děti,“ míní.

Některé mateřské školy budou od září zvedat školkovné. K nejvýraznějšímu zdražení dojde v Českých Budějovicích, potvrdil ČT tamní magistrát. Cena se zvýší i v dalších větších městech. V Praze si rodiče připlatí až tři sta korun měsíčně. Hlavním důvodem zvýšení cen je podle mateřinek růst provozních nákladů.