Vzdělávání strana 5 z 5

Co bylo s ruštinou? O její výuku zájem upadal, největší poptávka byla nově po angličtině. Na pozvání pedagogického ústavu přijelo do Prahy mnoho Američanů a Britů, aby zde učili a pomáhali s přeškolováním pedagogů-ruštinářů na angličtináře.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Česká televize začne s prvním školním dnem vysílat nové díly pořadu UčíTelka. Tentokrát se nezaměří na distanční výuku, ale naopak pomůže dětem s návratem do tříd. Vysílat se bude pravidelně od pondělí do čtvrtka, od 13:00 hodin, vždy na ČT2. Každý den bude věnován jednomu předmětu se zaměřením na žáky prvního stupně základních škol. Novinkou je nedělní magazín UčíTelka – kabinet, určený zejména kantorům a rodičům. Rozšiřuje se i působení webu ČT edu, jehož služeb již využilo přes půl milionu uživatelů.

Slovensko zahájilo projekt letní výuky. V průběhu tří srpnových týdnů se můžou žáci vybraných škol vrátit do lavic. Cílem je vyrovnat rozdíly způsobené několikaměsíční přestávkou během pandemie koronaviru. Dobrovolné letní výuky se účastní kolem osmi a půl tisíce žáků z 250 škol.

Prestižnímu žebříčku nejlepších vysokých škol na světě opět vévodí univerzity ze Spojených států. Do první desítky hodnocení ARWU Academic Ranking of World Universities se kromě osmi zástupců USA probojovaly i dvě britské univerzity – Cambridgeská a Oxfordská. Mezi tisícovkou nejlepších vysokých škol světa je také sedm českých zástupců. Nejlépe se umístila na dělené 201. až 300. příčce Univerzita Karlova.

Novela školského zákona, kterou v pondělí projedná vláda, zavádí pro děti povinnost účastnit se distanční výuky jako součásti povinné školní docházky. Dosud ji česká legislativa nijak neupravovala. Formu výuky na dálku návrh nestanovuje, škola ji má přizpůsobit podmínkám žáka. Změna zákona je reakcí na epidemii covidu-19, kvůli které byly školy uzavřené od poloviny března a některé až do června.

Český podíl na vesmírných programech v rámci Evropy postupně roste, když Česko za posledních deset let do programů Evropské vesmírné agentury (ESA) téměř sedminásobně navýšilo investice na současných zhruba 1,24 miliardy korun. Zvýšil se i počet zapojených firem, které se podílely na 350 projektech. Oznámili to zástupci tuzemských firem kosmického průmyslu a Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ministr školství Petr Vopěnka hovoří o způsobu, jakým komunistický režim zneužíval školství, a o potřebě rehabilitovat postavení učitelů ve společnosti.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Kapacity víceletých gymnázií v Česku by se do budoucna mohly omezit. Ještě předtím by se ale například měla zlepšit kvalita výuky na druhém stupni základních škol. Na brífinku k představení nové strategie vzdělávání do roku 2030 to řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Omezení víceletých gymnázií by podle něj mohlo přispět ke snížení nerovností v přístupu ke vzdělávání.

Na aktuální výročí se zaměřila nová část vzdělávacího webu České televize ČT edu. Kromě souborů tematických videí v něm děti naleznou také pracovní listy. Podobně jako na dalších součástech ČT edu se na připomínce výročí podílejí zkušení učitelé, metodici a didaktici.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) chce rodinám ulehčit situaci školními skupinami. Ty by kromě výuky nabídly i provizorní školní družinu. Rodiče, kteří své děti do skupin pošlou, přijdou o nárok na ošetřovné. Navržený krok kritizují někteří ředitelé. Plaga také řekl, že se stanovením termínu přijímacích zkoušek je třeba počkat na epidemiologickou situaci. Letní tábory podle něj budou nejdříve v srpnu. Česká školní inspekce provedla šetření distančního vzdělávání. Školám doporučuje soustředit se na procvičování a nabádá, aby známkovali jen opatrně.

Části maďarských učitelů se nelíbí nové učební plány, které jsou podle nich sestaveny tak, aby propagovaly nacionalistický program vládnoucí strany Fidesz a omezily akademické svobody. Osnovy detailně určují, co se budou děti na základních a středních školách učit, obsahují například přesný seznam spisovatelů a literárních děl.

Podle nové studie se zdá, že uzavření škol nemá významný vliv na šíření infekcí během epidemie koronavirů, jako je například COVID-19. U mladších ročníků se totiž neprojevují agresivně. Restart vzdělávacích systémů bude naopak klíčový pro to, jak se obnoví chod společnosti po rozvolnění těch nejpřísnějších omezení.

Škola není, výuka ale pokračuje. I když děti dostávají úkoly na dálku, na to, aby je opravdu udělaly a látce porozuměly, musí dohlížet někdo jiný než učitelé. Roli kantorů (a také školníků, kuchařů z jídelny a družinářek) přebírají rodiče. Někteří si stěžují, že učitelé zadávanými úkoly děti přetěžují.

Jak učitelé zvládali přechod z ruštiny na angličtinu nebo francouzštinu? Podívejte se na reportáž.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V případě vypuknutí epidemie nemoci COVID-19 v ČR by ministerstvo školství mohlo přerušit školní rok vyhlášením zvláštních prázdnin. Výuka by se mohla omezit také na základě rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, krajských hygieniků, případně i ředitele. Vedení školy by mělo kontaktovat hygieniky, pokud by mělo podezření na onemocnění u některého žáka. Škola musí zajistit jeho oddělení od ostatních dětí, hygienická stanice či lékař pak mohou nařídit jeho karanténu.

K zájmu o kurzy celoživotního vzdělávání nežene tuzemské penzisty jenom touha po vědění a objevování nových obzorů, ale i prostá chuť po společnosti jiných lidí. Shodují se na tom dospělí studenti i ředitelka Centra celoživotního vzdělávání Dana Steinová. Možnost učit se i v pozdním věku v Česku podle ní využívají zhruba tři procenta seniorů.

Základní a střední školy dostanou letos od státu 148 miliard korun, na platy zaměstnanců z této částky půjde 88 miliard. Ministerstvo školství peníze od letoška rozděluje podle nového systému. Už nerozhoduje počet žáků, ale počet odučených hodin. Podle resortu má tento systém přispět ke snížení rozdílů mezi jednotlivými kraji a zvýšit kvalitu vzdělávání.

Na základních školách přibývá dětí, které neumí česky. Podle společnosti META, která se jejich situací zabývá, jde asi o třetinový nárůst za pět let – a tvoří ho potomci cizinců, kteří přicházejí za prací. Systém intenzivních jazykových kurzů přitom neexistuje, i když neznalost jazyka komplikuje práci učitelům i samotným dětem. Problém v úterý řešili odborníci na konferenci ombudsmanky.

Režisérce Jitce Vrbkové se před šesti lety narodila dcera s Downovým syndromem. K nové situaci se tvůrkyně postavila jako k výzvě. Do svého divadelního souboru Aldente angažovala herce se stejnou diagnózou a vznikl unikátní projekt, který dokazuje, že inkluze dětí se syndromem do společnosti se daří. Právě o nich Česká televize natočila půlhodinový dokument Nejsme down autorky Ley Surovcové.

Školství čeká od prvního ledna zásadní změna – zcela se mění jeho financování. Školy už nebudou dostávat peníze podle počtu žáků, ale podle počtu odučených hodin. Nový způsob má být spravedlivější a ministerstvo si od něj slibuje i zvýšení kvality vzdělávání. Zohlednit by měl rozdíly ve velikosti a oborové struktuře škol v jednotlivých krajích. Reforma měla začít už v roce 2019, poslanci ale její start o rok odložili.

Česká školní inspekce doporučila ministerstvu soustředit se na cílenou podporu škol v chudších krajích, které mají problémy s kvalitou vzdělávání. Výroční zpráva inspekce totiž poukazuje na velké meziregionální rozdíly českého školství. Podle ústředního inspektora Tomáše Zatloukala, který v pondělí zprávu představil, jde o velmi hluboký problém. „Týká se všech stupňů vzdělávání, to znamená mateřských, základních i středních škol,“ uvedl.

Němečtí experti označují čerstvá data šetření PISA – mezinárodního srovnání žáků středních škol – za alarmující. Německé školství se sice pohybuje v průměru vyspělých států, výsledky žáků ale silně ovlivňuje jejich původ. V zemi se také debatuje o tom, zda se mají vyučování účastnit i děti přistěhovalců, které neovládají němčinu.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

Poslanci ve středu v prvním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu pro rok 2020. Ruku pro něj zvedli zástupci hnutí ANO, ČSSD a také komunistů, naopak pravicová opozice rozpočet kritizovala. 1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija označila rozpočet za málo ambiciózní, v době ekonomického boomu by se podle ní měly dělat klíčové ekonomické reformy včetně reformy důchodů: „V těchto letech, kdy by mohlo dojít k zásadní důchodové reformě, se v podstatě jen navyšují důchody a nic koncepčního se nedělá,“ kritizovala v Interview ČT24. Rozhovor vedl Daniel Takáč.