Vzdělávání strana 5 z 5

Části maďarských učitelů se nelíbí nové učební plány, které jsou podle nich sestaveny tak, aby propagovaly nacionalistický program vládnoucí strany Fidesz a omezily akademické svobody. Osnovy detailně určují, co se budou děti na základních a středních školách učit, obsahují například přesný seznam spisovatelů a literárních děl.

Podle nové studie se zdá, že uzavření škol nemá významný vliv na šíření infekcí během epidemie koronavirů, jako je například COVID-19. U mladších ročníků se totiž neprojevují agresivně. Restart vzdělávacích systémů bude naopak klíčový pro to, jak se obnoví chod společnosti po rozvolnění těch nejpřísnějších omezení.

Škola není, výuka ale pokračuje. I když děti dostávají úkoly na dálku, na to, aby je opravdu udělaly a látce porozuměly, musí dohlížet někdo jiný než učitelé. Roli kantorů (a také školníků, kuchařů z jídelny a družinářek) přebírají rodiče. Někteří si stěžují, že učitelé zadávanými úkoly děti přetěžují.

Jak učitelé zvládali přechod z ruštiny na angličtinu nebo francouzštinu? Podívejte se na reportáž.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V případě vypuknutí epidemie nemoci COVID-19 v ČR by ministerstvo školství mohlo přerušit školní rok vyhlášením zvláštních prázdnin. Výuka by se mohla omezit také na základě rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, krajských hygieniků, případně i ředitele. Vedení školy by mělo kontaktovat hygieniky, pokud by mělo podezření na onemocnění u některého žáka. Škola musí zajistit jeho oddělení od ostatních dětí, hygienická stanice či lékař pak mohou nařídit jeho karanténu.

K zájmu o kurzy celoživotního vzdělávání nežene tuzemské penzisty jenom touha po vědění a objevování nových obzorů, ale i prostá chuť po společnosti jiných lidí. Shodují se na tom dospělí studenti i ředitelka Centra celoživotního vzdělávání Dana Steinová. Možnost učit se i v pozdním věku v Česku podle ní využívají zhruba tři procenta seniorů.

Základní a střední školy dostanou letos od státu 148 miliard korun, na platy zaměstnanců z této částky půjde 88 miliard. Ministerstvo školství peníze od letoška rozděluje podle nového systému. Už nerozhoduje počet žáků, ale počet odučených hodin. Podle resortu má tento systém přispět ke snížení rozdílů mezi jednotlivými kraji a zvýšit kvalitu vzdělávání.

Na základních školách přibývá dětí, které neumí česky. Podle společnosti META, která se jejich situací zabývá, jde asi o třetinový nárůst za pět let – a tvoří ho potomci cizinců, kteří přicházejí za prací. Systém intenzivních jazykových kurzů přitom neexistuje, i když neznalost jazyka komplikuje práci učitelům i samotným dětem. Problém v úterý řešili odborníci na konferenci ombudsmanky.

Režisérce Jitce Vrbkové se před šesti lety narodila dcera s Downovým syndromem. K nové situaci se tvůrkyně postavila jako k výzvě. Do svého divadelního souboru Aldente angažovala herce se stejnou diagnózou a vznikl unikátní projekt, který dokazuje, že inkluze dětí se syndromem do společnosti se daří. Právě o nich Česká televize natočila půlhodinový dokument Nejsme down autorky Ley Surovcové.

Školství čeká od prvního ledna zásadní změna – zcela se mění jeho financování. Školy už nebudou dostávat peníze podle počtu žáků, ale podle počtu odučených hodin. Nový způsob má být spravedlivější a ministerstvo si od něj slibuje i zvýšení kvality vzdělávání. Zohlednit by měl rozdíly ve velikosti a oborové struktuře škol v jednotlivých krajích. Reforma měla začít už v roce 2019, poslanci ale její start o rok odložili.

Česká školní inspekce doporučila ministerstvu soustředit se na cílenou podporu škol v chudších krajích, které mají problémy s kvalitou vzdělávání. Výroční zpráva inspekce totiž poukazuje na velké meziregionální rozdíly českého školství. Podle ústředního inspektora Tomáše Zatloukala, který v pondělí zprávu představil, jde o velmi hluboký problém. „Týká se všech stupňů vzdělávání, to znamená mateřských, základních i středních škol,“ uvedl.

Němečtí experti označují čerstvá data šetření PISA – mezinárodního srovnání žáků středních škol – za alarmující. Německé školství se sice pohybuje v průměru vyspělých států, výsledky žáků ale silně ovlivňuje jejich původ. V zemi se také debatuje o tom, zda se mají vyučování účastnit i děti přistěhovalců, které neovládají němčinu.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

Poslanci ve středu v prvním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu pro rok 2020. Ruku pro něj zvedli zástupci hnutí ANO, ČSSD a také komunistů, naopak pravicová opozice rozpočet kritizovala. 1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija označila rozpočet za málo ambiciózní, v době ekonomického boomu by se podle ní měly dělat klíčové ekonomické reformy včetně reformy důchodů: „V těchto letech, kdy by mohlo dojít k zásadní důchodové reformě, se v podstatě jen navyšují důchody a nic koncepčního se nedělá,“ kritizovala v Interview ČT24. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Česko je v zajištění rovných příležitostí a podmínek pro ženy a muže pod průměrem EU. V žebříčku 28 členských států skončilo na 21. místě. Proti roku 2005 neudělalo téměř žádný pokrok a propadlo se o čtyři příčky. Nejslabší je Česko v podílu žen na rozhodování. Ztrácí body také kvůli segregaci na trhu práce a ve vzdělávání. Získává je naopak za zaměstnanost. Ukázal to Index rovnosti žen a mužů, který zveřejnil Evropský institut pro genderovou rovnost (EIGE).

Až polovina žáků základních škol propadá ve znalostech bezpečného chování na silnicích. Česká školní inspekce zjistila, že často neumějí vyhodnotit ani velmi běžné situace, například správné přecházení ulice. Ministerstvo dopravy teď nabízí nové výukové materiály a bezpečnost na silnicích by měla být tématem i pro školní družiny.

Dvacet let už nabízí služby brněnské romské středisko DROM. Věnuje se zejména sociálnímu začleňování, přípravě dětí do školy, nabízí také zdravotně sociální pomocníky a asistenty prevence kriminality. Posláním organizace má být také integrace sociálně vyloučených obyvatel do společnosti.

Experti na školství, veřejnost, ale i politici debatovali o potřebných změnách ve školství. Setkání ze série Česko! A jak dál? se zaměřilo na budoucnost vzdělávání včetně financování škol, náplně vzdělávání nebo třeba budoucí podoby maturitních zkoušek.

Co je to úvěr? Hod míčem. Co kreditní karta? Hod míčem. Je půjčka špatná? Hod míčem… Chcete míč? Pak stačí pětkrát správně odpovědět na otázku ze světa financí. Tak své hodiny finanční gramotnosti vede jeden z bankéřů, který dochází za dětmi do škol, Michal Pitucha. Soutěže, ankety, prostě hra – jsou podle něj tím, co dětem v hlavě uvízne a dokážou to pak uplatnit i v reálném životě. Ze dvou aktuálních průzkumů plyne, že celková finanční gramotnost Čechů se postupně zlepšuje, i když má stále nemalé rezervy.

Reorganizace policejních škol v letech 2013 a 2016 nepřinesla úspory, které si od ní ministerstvo vnitra slibovalo, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve zprávě, kterou zveřejnil v pondělí. Náklady na policejní vzdělávání naopak v dalších letech podle úřadu rostly. Policejní školy se podle kontrolorů snažily úspor dosáhnout především propouštěním zaměstnanců, kterých byl posléze nedostatek. Ministerstvo v reakci na zjištění NKÚ uvedlo, že o reorganizaci škol rozhodla vláda. Úspory byly podle resortu prokazatelné.

Zatímco před deseti lety do školek chodila zhruba čtvrtina všech dvouletých dětí, v uplynulém školním roce to byly dvě pětiny. Situace je ale v různých krajích odlišná. Celkový počet dětí ve školkách se v posledních třech letech příliš nezměnil, loni docházelo do školek 364 tisíc dětí, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

Handicapované děti budou zřejmě ve školách častěji než dosud sdílet jednoho asistenta pedagoga. Vyplývá to z novely vyhlášky o  společném vzdělávání dětí ve školách, kterou v pondělí podepsal ministr školství Robert Plaga (ANO). Materiál nyní posoudí pracovní komise legislativní rady vlády a po publikování ve Sbírce zákonů by novela měla platit od 1. října.

Autoškoly a školy neumí učit první pomoc. Shodují se na tom školící organizace i samotní lektoři. U základních a středních škol kritizují nesystematičnost výuky. U autoškol je podle nich nejčastější chybou nedostatečný nebo úplně chybějící praktický nácvik. Potvrzuje to i průzkum centra první pomoci PrPom – podle něj zanedbává praktický nácvik nadpoloviční většina autoškol. Školitelé zároveň upozorňují, že se Češi stále bojí a první pomoc u nehod a kolapsů raději neposkytují.

Sociální demokraté předali ministryni financí návrhy, jak příjmy rozpočtu na příští rok posílit o 30 miliard korun. V rozhovoru pro ČT to řekl šéf ČSSD Jan Hamáček. Skoro polovinu mají tvořit peníze z bankovní daně, ke které se však koaliční ANO staví zdrženlivě. Sociální demokraté chtějí projednat i další změny, třeba v zákoníku práce.