První školní den na Ukrajině obsadila lavice jen necelá polovina z více než 3,6 milionu tamních dětí. Čtvrtina se bude učit kvůli válce na dálku, zbytek pak ve smíšeném systému. Někteří ukrajinští žáci strávili 1. září dokonce v krytech. Na 400 tisíc dětí se učí v rámci ukrajinského vzdělávacího systému v zahraničí, kam uprchly jejich rodiny před ruskou agresí. Dětský fond OSN (UNICEF) upozornil, že ukrajinské děti vykazují ztráty vědomostí v klíčových předmětech.
Rusko jim „krade dětství“. Ukrajinští školáci se učí i v krytech, přímo do lavic usedla jen polovina žáků
Horizont ČT24: Válka komplikuje život ukrajinským školákům, někteří se učí v krytech (zdroj: ČT24)
Ruské bombardování a ostřelování od vypuknutí plnohodnotné války postihlo 3750 škol, z toho 3389 vzdělávacích zařízení Rusové poškodili a 361 škol úplně zničili, uvedlo ukrajinské ministerstvo školství.
„Druhé 1. září po ruské invazi. Rusové se snaží udělat vše, aby zničili náš národ. Ale národ zachoval dětem možnost chodit do ukrajinských škol,“ napsal na Telegramu šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
V současnosti se v 12 394 školách na Ukrajině učí 3 623 169 dětí, včetně čtyř set tisíc, které sice jsou v cizině, ale učí se v rámci ukrajinského vzdělávacího systému. Prezenčně se učí necelá polovina žáků (44,9 procenta), skoro čtvrtina (24,4 procenta) se učí na dálku a zbývající necelá třetina se učí ve smíšeném systému.
Nedaleko fronty v Záporožské oblasti se jedenáctiletá Valeria Černochlebovová přes počítač učí druhým rokem. „Škola mi moc chybí. Dvě kamarádky odjely, jedna do ciziny, jedna na západ (Ukrajiny),“ podotkla školačka.
On-line se k ukrajinské výuce připojuje kolem osmdesáti tisíc dětí z okupovaných území – přestože jim i rodičům ze strany ruských úřadů hrozí postih.
První školní den na Ukrajině
Znalosti a kultura jako základní pilíře
Jermak upozornil, že ne všechny ukrajinské děti mají možnost chodit do ukrajinských škol. „Rusové unášejí děti a nutí je studovat v ruštině. Zabíjejí a ničí celá města. Civilizovaný svět si těžko dokáže představit, že nepřítel krade dětství malým zástupcům našeho lidu a snaží se je připravit o budoucnost,“ dodal.
Bojuje se hlavně na východě a jihu Ukrajiny. Velká města leží daleko od fronty, přesto trpí pravidelnými vzdušnými útoky, které Rusové podnikají za pomoci raket a dronů.
„Školáci a učitelé se musí přizpůsobit (válečné realitě),“ uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. „Ale hlavní je, že naše děti budou studovat a že je budou učit naši pedagogové, učitelé a lektoři. Protože znalosti a kultura jsou tím, co nás odlišuje od nepřítele. To jsou pilíře, na kterých spočívá dnešní fronta a na nichž bude postavena budoucnost naší země,“ dodal.
Výuka v podzemí
Školy kvůli válce upravují obsah výuky. Děti se učí o nebezpečí nevybuchlých min, o skladbě evakuačních zavazadel či první pomoci.
Některá města zřídila podzemní úkryty a upravila je, aby umožnily pedagogům pokračovat ve výuce i během leteckých poplachů, vyhlašovaných jako výstraha před možným bombardováním. Tak tomu je i v Charkovské oblasti, kde bude výuka probíhat distančně a třídy otevřou jen některé vzdělávací instituce.
Šedesát učeben zřídily úřady přímo v charkovském metru. Město leží jen několik desítek kilometrů od frontové linie a pravidelně čelí ruskému ostřelování. „Budeme mít lavice, interaktivní tabuli, wi-fi. Budou tu učitelé i psychologové. Také jsme pro bezpečí dětí nainstalovali požární alarm. Učebny jsou odzvučené a mají klimatizaci,“ uvedla manažerka stanic metra v Charkově Viktoria Kuzněcovová.
Nové učebny mají místo pro tisíc žáků, od druhého stupně se v nich proto budou střídat, při hlavní on-line výuce. „Učí se tam dvakrát týdně tři hodiny. Není to každý den, ale jsem jednoznačně pro,“ prohlásila matka jednoho ze školáků Irina Lobodová.
Mezery v klíčových předmětech
Ruská invaze má na vzdělávání ukrajinských dětí vážné dopady, varoval v nové zprávě Dětský fond OSN (UNICEF). „Na samotné Ukrajině útoky proti školám pokračují, kvůli čemuž jsou děti v hluboké úzkosti a nemají ani bezpečné místo, kde by se mohly učit,“ uvedla Regina De Dominicisová, která má v UNICEF na starosti Evropu.
Podle údajů obsažených ve zprávě UNICEF zhruba polovina ukrajinských učitelů si myslí, že se jejich žáci za války zhoršili v ukrajinštině, matematice či v cizím jazyce.
Více než polovina dětí, které uprchly z Ukrajiny, není zapsaná ve škole v hostitelském státě. Na vině je zpravidla jazyková bariéra, obtíže s přepravou či byrokracií nebo nedostatečná kapacita škol. Některé z těchto dětí se snaží účastnit alespoň vyučování na dálku z Ukrajiny.
„Česká republika je na tom dobře. Díky vstřícnému přístupu vlády k ukrajinským dětem se podařilo integrovat do českých škol 73 procent dětí ve věku povinné školní docházky, což je velký úspěch. Ale ty věkové skupiny jsou různé, velmi ohrožené jsou děti v předškolním věku a zejména v mládežnickém věku, které zde často nechodí do školy nebo se rozhodly pokračovat v on-line studiu, protože je to pro ně jednodušší,“ popisuje situaci ukrajinských uprchlíků v tuzemsku specialistka vzdělávání UNICEF ČR Karolina Emanuelová.
Několik let on-line výuky ale podle ní není vhodných ani z hlediska duševního zdraví. „Ta situace je pro studující velice těžká a například mládež, která je zde v České republice bez doprovodu, k tomu navíc někdy musí ještě pracovat,“ popisuje Emanuelová.
Školy mají na Ukrajině v době války i důležitou sociální roli. Jsou to místa, kde děti mohou dostat jídlo či jinou pomoc. Dětem, které zažívají trauma války, mohou také školy poskytnout „pocit rutiny a bezpečnosti, možnost si najít nové kamarády a dostat pomoc od učitelů“, tvrdí UNICEF.
Dětský fond OSN chce v začínajícím školním roce pomoci zhruba 300 tisícům dětem, aby neztratily přístup ke vzdělání. Celkově bylo na Ukrajině před válkou zhruba 6,7 milionu dětí ve věku od tří do osmnácti let.