Rusko drží v táborech na svém území tisíce ukrajinských dětí. Míří k převýchově, tvrdí experti

Nahrávám video

Rusko drží nejméně šest tisíc ukrajinských dětí v zařízeních na okupovaném Krymu a v Rusku určených zřejmě na převýchovu, tvrdí studie americké Yaleovy univerzity, o níž informuje agentura Reuters. Táborů a dalších zařízení, v nichž jsou ukrajinské děti, je podle ní nejméně 43.

Zpráva, která byla sestavena s pomocí satelitních snímků a veřejných účtů, uvádí, že počet dětí poslaných do táborů je „pravděpodobně podstatně vyšší“ než potvrzených šest tisíc.

Ukrajinská vláda nedávno prohlásila, že více než 14 700 dětí bylo deportováno do Ruska, kde byly některé z nich sexuálně zneužity.

Děti v táborech, z nichž nejmladšímu identifikovanému byly čtyři měsíce, patří do několika skupin. Některé byly už před invazí v péči ukrajinských státních institucí, další Rusko považuje za sirotky. V táborech jsou ale i děti, jejichž ukrajinští rodiče stále žijí.

Výcvik se zbraní i vyučování kremelských postojů

„Zdá se, že hlavním účelem táborových zařízení, která jsme identifikovali, je politická převýchova,“ uvedl Nathaniel Raymond, jeden z výzkumníků. Podle nich jde o rozsáhlou síť provozovanou Moskvou od její invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku.

Podle zprávy se ruské úřady snažily dětem zprostředkovat promoskevský pohled prostřednictvím školních osnov i exkurzí na vlastenecká místa a přednášek veteránů.

V některých táborech se dětem už ve věku 14 let dostalo vojenského výcviku. Výzkumníci ale nenašli důkazy, že by některé z nich bylo později nasazeno v bojích. Přišli ale na to, že část dětí byla časem přesunuta k pěstounům nebo adoptivním rodičům v Rusku.

V mnoha případech Rusko údajně „dočasně evakuovalo“ děti na Ukrajině pod záminkou bezplatného letního tábora, aby později odmítlo děti vrátit a přerušilo veškeré kontakty s jejich rodinami. „Takové jednání bude mít zřejmě vážné dlouhodobé důsledky pro vývoj těchto dětí,“ poznamenal mluvčí ministerstva zahraničí USA Ned Price.

Návrat podmíněný názory či pohybem fronty

Výzkumníci hovořili s rodiči dětí, které tábory navštěvovaly nebo v nich byly drženy, i s dětmi, které se jich účastnily. Jedné matce podle nich bylo údajně řečeno, že se děti nemohou vrátit, protože na Ukrajině „je válka“. 

Někteří úředníci podle zprávy uváděli, že návrat dětí je podmíněný, a to například ruským dobytím Izjumu. Jednomu chlapci bylo řečeno, že se domů nevrátí kvůli svým „proukrajinským názorům“, uvádí zpráva.

Některým rodičům úředníci sdělili, že jejich děti budou propuštěny pouze v případě, že si pro ně fyzicky přijedou. Příbuzní nebo osoby s plnou mocí si děti vyzvednout nesměli. Cestování z Ukrajiny do Ruska je obtížné a nákladné a muži ve věku od 18 do 60 let mají zakázáno opustit zemi, což v podstatě znamená, že děti si mohou vyzvednout pouze jejich matky.

„Značná část těchto rodin má nízké příjmy a nemohla si cestu dovolit. Některé rodiny byly nuceny prodat svůj majetek a cestovat přes čtyři země, aby se mohly znovu setkat se svým dítětem,“ stojí ve zprávě. Jeden z táborů se nachází v Magadanské oblasti na východě Ruska zhruba 6230 kilometrů od Ukrajiny, „zhruba třikrát blíže Spojeným státům než k hranicím Ukrajiny“, uvádí studie.

Média nicméně referují i o případu, kdy dítě zachránila jeho babička. Malého chlapce vzala jeho matka na ošetření do vojenské nemocnice v ocelárnách Azovstal v Mariupolu. Při bojích zde uvázli, skončili v ruském filtračním táboře v Doněcké oblasti. Podle chlapcovy výpovědi je Rusové oddělili, aniž by se stihli rozloučit, on sám ale trval na tom, že má babičku a zná její číslo. Ta pro vnouče musela dojet do Doněcka přes Polsko, Litvu, Lotyšsko a Rusko. O matce ale dosud nevědí nic.

Rozhodnutí o přesídlování dětí zřejmě přišlo z vysokých pozic v Kremlu

Podle Raymonda se zdá, že systém táborů a adopce ukrajinských dětí schválila nejvyšší místa v ruské vládě počínaje prezidentem Vladimirem Putinem. Do operace jsou úzce zapojeni Putinovi spolupracovníci, zejména Maria Lvová-Belová, prezidentská zmocněnkyně pro práva dětí. Lvová-Belová uvedla, že 350 dětí bylo adoptováno ruskými rodinami a více než tisíc dětí na adopci čeká.

Ruská ambasáda ve Washingtonu uvedla, že země přijímá děti, které byly nuceny uprchnout z Ukrajiny, a snaží se dělat vše pro to, aby mohly být v rodinách.

Nezákonný přesun a deportace chráněných osob je závažným porušením čtvrté Ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války a válečným zločinem. „Nucený přesun dětí, jak ho pozorujeme, je jasným válečným zločinem a je to i zločin proti lidskosti,“ poznamenal prokurátor pro mezinárodní válečné zločiny Reed Broody.

Zpráva vyzvala, aby byl do táborů umožněn přístup neutrálnímu orgánu a aby Rusko okamžitě zastavilo adopce ukrajinských dětí. Rovněž požaduje, aby Rusko poskytlo registrační seznamy přemístěných a deportovaných dětí a umožnilo přístup do zařízení nezávislým pozorovatelům zvenčí. O totéž usiluje i Kyjev a prosí mezinárodní organizace a mocnosti o jakoukoliv pomoc s dojednáním návratu své nejmladší generace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 34 mminutami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý podnikly další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Podle íránské státní agentury IRNA při nich zemřelo jedenáct lidí. Íránská média podle Reuters hlásila výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Hongkongský aktivista Wong přiznal vinu v procesu o „národní bezpečnosti“

Známý hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong se během soudního procesu přiznal ke „spiknutí s cílem spolupracovat se zahraničními silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti“. Informovala o tom agentura AP. Hrozí mu až doživotí.
před 2 hhodinami

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 7 hhodinami

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.