Rusko drží v táborech na svém území tisíce ukrajinských dětí. Míří k převýchově, tvrdí experti

Nahrávám video

Rusko drží nejméně šest tisíc ukrajinských dětí v zařízeních na okupovaném Krymu a v Rusku určených zřejmě na převýchovu, tvrdí studie americké Yaleovy univerzity, o níž informuje agentura Reuters. Táborů a dalších zařízení, v nichž jsou ukrajinské děti, je podle ní nejméně 43.

Zpráva, která byla sestavena s pomocí satelitních snímků a veřejných účtů, uvádí, že počet dětí poslaných do táborů je „pravděpodobně podstatně vyšší“ než potvrzených šest tisíc.

Ukrajinská vláda nedávno prohlásila, že více než 14 700 dětí bylo deportováno do Ruska, kde byly některé z nich sexuálně zneužity.

Děti v táborech, z nichž nejmladšímu identifikovanému byly čtyři měsíce, patří do několika skupin. Některé byly už před invazí v péči ukrajinských státních institucí, další Rusko považuje za sirotky. V táborech jsou ale i děti, jejichž ukrajinští rodiče stále žijí.

Výcvik se zbraní i vyučování kremelských postojů

„Zdá se, že hlavním účelem táborových zařízení, která jsme identifikovali, je politická převýchova,“ uvedl Nathaniel Raymond, jeden z výzkumníků. Podle nich jde o rozsáhlou síť provozovanou Moskvou od její invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku.

Podle zprávy se ruské úřady snažily dětem zprostředkovat promoskevský pohled prostřednictvím školních osnov i exkurzí na vlastenecká místa a přednášek veteránů.

V některých táborech se dětem už ve věku 14 let dostalo vojenského výcviku. Výzkumníci ale nenašli důkazy, že by některé z nich bylo později nasazeno v bojích. Přišli ale na to, že část dětí byla časem přesunuta k pěstounům nebo adoptivním rodičům v Rusku.

V mnoha případech Rusko údajně „dočasně evakuovalo“ děti na Ukrajině pod záminkou bezplatného letního tábora, aby později odmítlo děti vrátit a přerušilo veškeré kontakty s jejich rodinami. „Takové jednání bude mít zřejmě vážné dlouhodobé důsledky pro vývoj těchto dětí,“ poznamenal mluvčí ministerstva zahraničí USA Ned Price.

Návrat podmíněný názory či pohybem fronty

Výzkumníci hovořili s rodiči dětí, které tábory navštěvovaly nebo v nich byly drženy, i s dětmi, které se jich účastnily. Jedné matce podle nich bylo údajně řečeno, že se děti nemohou vrátit, protože na Ukrajině „je válka“. 

Někteří úředníci podle zprávy uváděli, že návrat dětí je podmíněný, a to například ruským dobytím Izjumu. Jednomu chlapci bylo řečeno, že se domů nevrátí kvůli svým „proukrajinským názorům“, uvádí zpráva.

Některým rodičům úředníci sdělili, že jejich děti budou propuštěny pouze v případě, že si pro ně fyzicky přijedou. Příbuzní nebo osoby s plnou mocí si děti vyzvednout nesměli. Cestování z Ukrajiny do Ruska je obtížné a nákladné a muži ve věku od 18 do 60 let mají zakázáno opustit zemi, což v podstatě znamená, že děti si mohou vyzvednout pouze jejich matky.

„Značná část těchto rodin má nízké příjmy a nemohla si cestu dovolit. Některé rodiny byly nuceny prodat svůj majetek a cestovat přes čtyři země, aby se mohly znovu setkat se svým dítětem,“ stojí ve zprávě. Jeden z táborů se nachází v Magadanské oblasti na východě Ruska zhruba 6230 kilometrů od Ukrajiny, „zhruba třikrát blíže Spojeným státům než k hranicím Ukrajiny“, uvádí studie.

Média nicméně referují i o případu, kdy dítě zachránila jeho babička. Malého chlapce vzala jeho matka na ošetření do vojenské nemocnice v ocelárnách Azovstal v Mariupolu. Při bojích zde uvázli, skončili v ruském filtračním táboře v Doněcké oblasti. Podle chlapcovy výpovědi je Rusové oddělili, aniž by se stihli rozloučit, on sám ale trval na tom, že má babičku a zná její číslo. Ta pro vnouče musela dojet do Doněcka přes Polsko, Litvu, Lotyšsko a Rusko. O matce ale dosud nevědí nic.

Rozhodnutí o přesídlování dětí zřejmě přišlo z vysokých pozic v Kremlu

Podle Raymonda se zdá, že systém táborů a adopce ukrajinských dětí schválila nejvyšší místa v ruské vládě počínaje prezidentem Vladimirem Putinem. Do operace jsou úzce zapojeni Putinovi spolupracovníci, zejména Maria Lvová-Belová, prezidentská zmocněnkyně pro práva dětí. Lvová-Belová uvedla, že 350 dětí bylo adoptováno ruskými rodinami a více než tisíc dětí na adopci čeká.

Ruská ambasáda ve Washingtonu uvedla, že země přijímá děti, které byly nuceny uprchnout z Ukrajiny, a snaží se dělat vše pro to, aby mohly být v rodinách.

Nezákonný přesun a deportace chráněných osob je závažným porušením čtvrté Ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války a válečným zločinem. „Nucený přesun dětí, jak ho pozorujeme, je jasným válečným zločinem a je to i zločin proti lidskosti,“ poznamenal prokurátor pro mezinárodní válečné zločiny Reed Broody.

Zpráva vyzvala, aby byl do táborů umožněn přístup neutrálnímu orgánu a aby Rusko okamžitě zastavilo adopce ukrajinských dětí. Rovněž požaduje, aby Rusko poskytlo registrační seznamy přemístěných a deportovaných dětí a umožnilo přístup do zařízení nezávislým pozorovatelům zvenčí. O totéž usiluje i Kyjev a prosí mezinárodní organizace a mocnosti o jakoukoliv pomoc s dojednáním návratu své nejmladší generace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSeniorku v Madridu po 70 letech vystěhovali z bytu. Krok vyvolal rozsáhlé protesty

Nedostatek dostupného bydlení je stále větší bolestí celé Evropy. Ve Španělsku, kde chybí 800 tisíc bytů, je krize obzvlášť hluboká a nyní doslova explodovala. Madridské úřady po dlouhé soudní bitvě vystěhovaly z bytu, kde žila více než sedm desetiletí, 87letou zdravotně postiženou seniorku. Bezohledný krok odstartoval protesty napříč velkými městy. K situaci se vyjádřil i premiér Pedro Sánchez. „Vystěhování Maricarmen (Abascalové) je společenskou tragédií, kterou nemůžeme akceptovat,“ uvedl. Levicová centrální vláda prosazuje silnější ochranu nájemníků. Tato ambice ale v rozděleném parlamentu naráží na odpor.
před 33 mminutami

USA se musí rozhodnout, zda chtějí válku ukončit, řekl Pezeškján médiím

Je na Spojených státech, aby se rozhodly, zda chtějí válku proti Íránu ukončit, či nikoli. V rozhovoru s televizní stanicí Fox News v New Yorku to ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Současně připomněl, že to nebyl Írán, kdo konflikt vyvolal, a zopakoval, že jeho země je odhodlána se bránit.
před 2 hhodinami

Jsem hrdý na vztahy USA a Číny, řekl Trump Si Ťin-pchingovi v Bílém domě

Vytvořili jsme se Si Ťin-pchingem skutečné přátelství, řekl americký prezident Donald Trump během návštěvy čínského prezidenta v Bílém domě. Jejich čtvrteční jednání je klíčovým bodem během třídenní návštěvy Siho v USA. Později se oba společně s prvními dámami zúčastní státní večeře v Bílém domě. Přítomni budou také zástupci předních amerických firem. Hospodářskou spolupráci oba politici zmiňovali i během projevů v úvodu jejich setkání.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael se bude dále bránit, nemá jinou možnost, řekl v OSN Netanjahu

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

CNN, MS NOW i Politico opět získaly přístup do Bílého domu

Americké stanice CNN a MS NOW i server Politico uvedly, že jim byl opět povolen přístup do Bílého domu. Federální soudce o něco dříve nařídil americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi obnovit novinářům obou stanic a serveru Politico přístup do jeho sídla. Reportéři všech tří médií však uvedli, že několik hodin po soudním rozhodnutí je do Bílého domu nepustili a média kvůli tomu požádala soud o okamžité slyšení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 10 hhodinami

Izraelský úřad zakázal účast všech arabských stran ve volbách

Izraelská ústřední volební komise ve středu hlasovala pro přijetí návrhů na úplné vyloučení kandidátní listiny izraelské politické aliance tří stran izraelských Arabů, píše server Times of Israel (ToI). Jedná se konkrétně o strany Balad, Chadaš a Ta'al. Další arabské straně Ra'am, známé v češtině jako Sjednocená arabská kandidátka, byla rovněž účast ve volbách zakázána. Očekává se, že rozhodnutí zvrátí nejvyšší soud.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Do Číny se dostaly díly F-35. Pentagon vyšetřuje, jak je to možné

Pentagon prověřuje, jak se v Čínou spravovaném Hongkongu ocitly součástky nejmodernějšího amerického stíhacího letounu. O případu ve středu informoval zpravodajský server Bloomberg, podle nějž Čína získala části vybavení pro „neviditelné stíhačky“ F-35, napsala v noci na čtvrtek agentura AP.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.