Adopce

Peking už nebude povolovat adopce dětí zájemcům ze zahraničí. Čínské úřady rozhodnutí nevysvětlily. Jedním z důvodů nečekaného kroku může být neustále klesající porodnost v zemi. Výjimkou zůstane adopce dítěte nebo nevlastního dítěte pokrevními příbuznými. Od roku 1992 adoptovali cizinci více než 160 tisíc čínských dětí – nejvíc si jich osvojili Američané. Zákaz se vztahuje i na rozjednané žádosti.

Více než třináct tisíc ukrajinských dětí zůstalo od začátku plnohodnotné ruské invaze bez rodičovské péče. Skoro dva tisíce jich kvůli válce osiřelo. Přibývá i rodin, které byly kvůli těžké sociální situaci zbaveny rodičovské péče. Adopce do zahraničí jsou pozastavené a výrazně se snížil také počet pěstounů, což dětem snižuje šance na náhradní rodinu. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Senát umožnil přijetí nových pravidel pro partnerství stejnopohlavních párů bez projednání na své schůzi. Rozhodl o tom na návrh předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry přes odpor KDU-ČSL tím, že novelu občanského zákoníku vyřadil z programu jednání. Předlohu tak dostane k podpisu prezident Petr Pavel po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednávání zákonů má. V případě novely tato lhůta končí ve čtvrtek 18. dubna. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková uvedla, že posílení práv partnerů je krok potřebným směrem, nejlepším krokem k úplnému zrovnoprávnění gayů a leseb v Česku by ale podle ní bylo přijetí manželství pro všechny.

Mnoho politiků vnímá novelu o svazcích stejnopohlavních párů, která prošla ve středu Poslaneckou sněmovnou, jako dobrý kompromis mezi příznivci a odpůrci duhových manželství. Především členové LGBTQ+ komunity a lidskoprávní aktivisté ale přijatou verzi pokládají za velké zklamání. Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová za Piráty přislíbila, že se budou nadále snažit v Česku prosadit plnohodnotné manželství i pro homosexuální páry. „Politika nejde vždycky tak rychle, jako jde veřejnost,“ podotkla.

Řecko se může stát první ortodoxní zemí na světě, která umožní sňatky lidí stejného pohlaví. Změnu, která má podle průzkumu podporu mírné většiny Řeků, navrhuje konzervativní vláda. Parlament o novém zákonu bude hlasovat ve čtvrtek. Proti je ortodoxní církev, která za manželství považuje svazek muže a ženy. Nová norma má umožnit homosexuálním párům také adopci dětí. Nezahrnuje ale asistovanou reprodukci.

Počty adoptovaných hrobů známých osobností v poslední době stále rostou. V Praze, kde je takových hrobů nejvíc, adoptovali lidé za deset let více než tři sta hrobů z možných pěti set. České televizi to potvrdily Hřbitovy a pohřební služby Praha (HPSP). Projekty adopce ale fungují i v jiných městech a malých obcích. Kromě soukromých dárců opravují hroby významných lidí za peníze od svých úřadů i samotné hřbitovy. Třeba v Praze by ale potřebovaly na nutné opravy od magistrátu až desetkrát víc peněz.

Celkem 2200 dětí, které opustili po narození biologičtí rodiče, odešlo v posledních osmi letech z porodnic se vzpomínkami na své první okamžiky uloženými v kufříku. Iniciativu, která funguje ve víc než šedesáti tuzemských nemocnicích a spolupracuje i s pěstouny, ocenil Evropský parlament.

Odpůrci toho, aby se svazek párů stejného pohlaví nazýval manželstvím, argumentují tím, že by byly páry upřednostněny při adopcích dětí. Podle konzervativního novináře Martina Schmarcze či poslance SPD Jana Síly by to mohlo podpořit využívání náhradního mateřství, které však zákon zatím neupravuje. Hrozí podle nich „obchod s dětmi“. Senátor Marek Hilšer (MHS) naopak varoval před tím, aby se do právního řádu zaváděl vedle manželství další obdobný institut s jiným názvem. Hilšer, Síla, Schmarcz a také herečka Anna Geislerová diskutovali o manželství pro páry stejného pohlaví v Událostech, komentářích.

Přibývá Čechů, kteří souhlasí s právem na manželství pro stejnopohlavní páry. Pro je 58 procent, vyplývá z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Pro možnost adopce dítěte svého partnera nebo partnerky se jich v průzkumu vyslovilo 77 procent a 63 procent je pro to, aby tyto páry mohly adoptovat děti z dětských domovů. Nejvíce lidí, celkem 83 procent, souhlasí s již existující možností registrovaného partnerství homosexuálů.

Zvířata si adoptují zástupce jiného druhu jen zcela výjimečně, nejčastěji, když je k tomu nějak přiměje člověk. Vědci teď ale zaznamenali pozoruhodný příběh, ke kterému došlo pod mořskou hladinou. V srpnu 2021 pozorovali mořští biologové u západních břehů Islandu samici kosatky, jež plavala bok po boku s mládětem kulohlavce. Podle odborníků se jedná o první zdokumentovaný případ takové mezidruhové adopce.

Střet ideologií z dob studené války je pryč, nahradil ho střet identit, je přesvědčen známý bulharský politolog Ivan Krastev. Ruská agrese vůči Ukrajině je podle něj klasickou ukázkou tohoto vidění světa. Kreml se bojí, že bez Ukrajiny ztratí postavení a vliv, obává se, že nebude mít komu předat své hodnoty, řekl politolog v Událostech, komentářích.

Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.

Rusko drží nejméně šest tisíc ukrajinských dětí v zařízeních na okupovaném Krymu a v Rusku určených zřejmě na převýchovu, tvrdí studie americké Yaleovy univerzity, o níž informuje agentura Reuters. Táborů a dalších zařízení, v nichž jsou ukrajinské děti, je podle ní nejméně 43.

Je jim přesně třiadvacet dní, jejich životní příběh však začal o třicet let dříve. Dvojčata Lydia a Timothy se narodila z vajíček oplodněných a následně zmrazených v roce 1992. V době, kdy byly děti počaty, bylo jejich současnému adoptivnímu otci pouhých pět let. Třetí z nenarozených dětí tento experiment nepřežilo.

Rusové se zmocňují ukrajinských dětí s cílem vychovávat je jako Rusy, napsala agentura AP. Tisíce ukrajinských dětí byly podle ní odvezeny z okupovaných regionů. Jde o děti, jejichž rodiče zemřeli při ruském ostřelování, další pocházejí z různých institucí nebo pěstounských rodin. Rusko tvrdí, že mnoho z těchto dětí nemá rodiče nebo opatrovníky, nebo že se s nimi úřady nedokáží spojit. Podle zjištění AP však úředníci deportují ukrajinské děti do Ruska nebo na ukrajinská území pod ruskou kontrolou bez jejich souhlasu. Lžou jim, že je jejich rodiče nechtějí, začleňují je do ruských rodin a udělují jim ruské občanství.

Od začátku ruské války na Ukrajině se údajně pohřešují tisíce ukrajinských dětí. Stále více důkazů naznačuje, že některé z těchto dětí byly násilně odvlečeny do Ruska. Podle ukrajinského velvyslance při OSN Serhije Kyslycji bylo do začátku června do Ruska převezeno více než 234 tisíc dětí. Mnohé příklady z historie ukazují, že právě tato taktika bývá autoritářskými režimy využívána k podrobení protivníků.

V Izraeli provedou exhumaci hrobu syna jemenských přistěhovalců, který zemřel v roce 1953. Jeho příbuzní se totiž domnívají, že chlapec ve skutečnosti nezemřel, ale byl dán k adopci, stejně jako mnoho dalších jemenských dětí. Příběhy o únosech ve 40. a 50. letech jsou v Izraeli stále živým tématem. Testy DNA jednoletého chlapce by tak mohly konečně odhalit, zda k nim skutečně došlo, nebo zda se jedná o pouhé dohady.

Česká televize pracuje na výrobě nových dokumentů, které diváci uvidí na obrazovkách v následujících měsících a letech. Dokumentární cykly rozeberou témata adopce, exekuce či proměny školního vzdělávání. Celovečerní filmy přiblíží osobnosti, jakými jsou básník Jaroslav Seifert, hudebník a politik Michael Kocáb či génius Jára Cimrman.

Přispět na rekonstrukci varhan v kapli hradu Bouzova na Olomoucku bylo možné ve veřejné sbírce a nově také prostřednictvím adopce jednotlivých píšťal. Na opravu se dosud podařilo vybrat zhruba dvě stě tisíc korun, které budou využity na opravy hracího stroje a varhanní skříně. Celá rekonstrukce však vyjde na více než dva miliony korun. Varhany by se měly rozeznít ještě letos.

Chilský parlament v úterý schválil zákon, jenž umožní sňatky osob stejného pohlaví, včetně adopcí dětí těmito páry. Norma prošla během jednoho dne oběma komorami parlamentu, informovala agentura AFP. V převážně katolické Latinské Americe je manželství pro všechny legální v Kostarice, Ekvádoru, Kolumbii, Brazílii, Uruguayi, Argentině a některých mexických státech.

Poslanci po třech letech odkladů a hodinách vášnivých diskusí dali ve čtvrtek šanci manželství gayů a leseb. Návrh půjde do druhého čtení, stejně jako další návrh na ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy. V některých zemích světa jsou stejnopohlavní sňatky běžné, jinde zase naprostým tabu. U nás je manželství homosexuálů dalším tématem, které rozděluje společnost. Sňatky mezi gayi a lesbami by mohly postavení této instituce i posílit, řekla v pořadu Interview ČT24 socioložka z katedry sociologie Masarykovy univerzity v Brně Kateřina Nedbálková.

Husičku, čírku, ale i žirafu, krokodýla či slona, všechna tato zvířata bylo možné adoptovat v Zoo Dvůr Králové. Ta jako první zoologická zahrada u nás umožnila návštěvníkům adoptovat chovaná zvířata, a přispět tak na provoz této instituce. Cena adopce v podstatě odpovídala nákladům na roční krmení adoptovaného zvířete a velký zájem veřejnosti pracovníky zoologické zahrady příjemně překvapil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Manželství nebylo v historii pro všechny. Tradičně se obřad odehrával před Bohem, a tak sňatku mohlo zabránit třeba netolerované vyznání nebo úplná absence víry snoubenců. Překážku ale překonaly civilní obřady, v Praze byl ten první uzavřen pátého března 1871. Za uplynulých 150 let se svatby přesouvaly z kostelů na úřady a zase zpět, lidé do manželství vstupovali kvůli ekonomickým důvodům, které zmizely po sametové revoluci, kdy se počet sňatků zásadně snížil. A o tom, že manželství není pro každého, se znovu mluví i dnes v souvislosti s homosexuálními páry. Úpravou zákonů se zabývá hned několik poslaneckých návrhů.

Zlínská zoologická zahrada připravila projekt, ve kterém ji lidé mohou během jejího nuceného zavření v epidemii koronaviru podpořit. Jmenuje se Mám zvíře na víkend a virtuálně umožní vzít si oblíbeného tvora domů. Zatím si mohou lidé na víkend „půjčit“ slona, lva, lenochoda či ptáka kiviho, další přibudou.