Celkem 2200 dětí, které opustili po narození biologičtí rodiče, odešlo v posledních osmi letech z porodnic se vzpomínkami na své první okamžiky uloženými v kufříku. Iniciativu, která funguje ve víc než šedesáti tuzemských nemocnicích a spolupracuje i s pěstouny, ocenil Evropský parlament.
Náramek s datem narození nebo oblíbená hračka. Děti bez rodičů dostávají do života kufřík vzpomínek
„V kufříku máme důležitý náramek, to je náramek z porodnice z ručičky, tady máme první dudlíček,“ popsali adoptivní rodiče Jan a Martina předměty, díky kterým se seznámili s prvními měsíci života dcery.
Adoptivní rodiče si myslí, že kufřík se vzpomínkami z porodnice má smysl. „Protože má vzpomínky na to, co my bychom jí vlastně dát nikdy nedokázali,“ řekli.
Porodnici fakultní nemocnice na Vinohradech s takovým kufříkem opouští v průměru jedno dítě bez biologické matky za měsíc. „To nejpodstatnější v tom kufříku je kniha, kde zaznamenáváme základní údaje o porodu. Taky kdo se o něj staral, jaké bylo ten den počasí,“ vyjmenoval primář neonatologie z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Miloš Černý.
Právě tady se nápad před deseti lety zrodil. Stála za ním tehdy staniční sestra Michaela Chmelařová. „Práce s životním příběhem těchto dětí je extrémně náročná a hlavně důležitá, tak jsme si řekli, že vlastně, kde jinde ta životní cesta začíná, než u nás v porodnici, a že vlastně my jsme ti jediní, kdo tohle dítě může vybavit těmi informacemi,“ vysvětlila Chmelařová.
Cena evropského občana
Za projekt Život v kufříku spolu s nadací, která ho rozšířila do dalších nemocnic, převzala Cenu evropského občana. „Víme, že projekt v zahraničí zatím nefunguje, rádi bychom tak inspirovali i další země,“ doplnila zakladatelka nadace La Vida Loca Martina Opava.
Ocenění dostal druhý rok po sobě také projekt zaměřený na pomoc ukrajinským běžencům. „Mají velký především lidský rozměr, protože oba dva projekty jsou projekty, které pomáhají dětem,“ vyzdvihla přínos projektů místopředsedkyně Evropského parlamentu a kancléřka Ceny evropského občana Dita Charanzová (ANO).
Ostravská základní škola Václava Košaře v rámci projektu pomohla s integrací víc než čtyřiceti rodinám. Projekt zahrnoval výlety po Česku, pomoc s výukou češtiny, prázdninové příměstské tábory, zahradní slavnost, tvořivé či sportovní aktivity. Do projektu byli zapojeni čeští lektoři a učitelé, kteří pomáhali s integrací a rozvojem jazykových a komunikačních dovedností, i české děti. Součástí týmu byl také psycholog a tlumočník.