Evropský parlament

O křesla jednadvaceti českých europoslanců letos podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) usiluje 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, kdy kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Letos ale kandiduje téměř dvojnásobek koalic. Úřad přehledy adeptů, pro které budou Češi hlasovat 7. a 8. června, zveřejnil na volebním webu.

Europoslanec a lídr kandidátky Alternativy pro Německo (AfD) Maximilian Krah i přes obvinění svého asistenta ze špionáže pro Čínu povede tuto pravicově populistickou stranu do červnových voleb do Evropského parlamentu. Sobotního zahájení kampaně se ale nezúčastní, řekl v Berlíně po jednání s vedením AfD. Sdělil také, že svého asistenta ještě dnes propustí. Asistenta europoslance Kraha zadržela v pondělí německá policie. Muž, který je německým občanem čínského původu, čelí obviněním ze špionáže pro Peking. Německý kancléř Olaf Scholz aféru označil za velmi znepokojivou.

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku podpořili historicky první unijní předpis, který má předcházet násilí vůči ženám, chránit oběti domácího násilí a poskytovat jim lepší pomoc. Novinka rovněž vyzývá k přísnější právní úpravě řešící útoky v on-line prostředí, například posílání nevyžádaných odhalených fotografií nebo zveřejňování soukromých informací o jiné osobě na internetu bez jejího souhlasu.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) a zástupci členských zemí Evropské unie si ve Štrasburku připomínají 20. výročí dosud největšího rozšíření evropského bloku. Přistoupení deseti členských zemí, včetně Česka, si europarlament připomíná na slavnostním zasedání. Během něj vystoupila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která mluvila o přínosu nově příchozích zemí a ruské agresi proti Ukrajině.

Německá policie zadržela v noci na úterý v Drážďanech jednoho ze spolupracovníků Maximiliana Kraha, lídra kandidátky Alternativy pro Německo (AfD) pro volby do Evropského parlamentu. Informovala o tom veřejnoprávní televize ARD. Spolkové státní zastupitelství bez upřesnění jména europoslance uvedlo, že zadrženého podezřívá z výzvědné činnosti pro Čínu, které předával informace o chodu europarlamentu a o činnosti čínské opozice. ARD uvedla, že muž identifikovaný jako Jian G. (Ťien G.) byl již z minulosti německým úřadům znám kvůli možné výzvědné činnosti.

Americká Sněmovna reprezentantů v sobotu přijala opatření, které by mohlo vést k celostátnímu zákazu sítě TikTok, u níž se činitelé obávají čínské špionáže. Návrh prošel velkou nadstranickou většinou a putuje do Senátu, který ho podle očekávání schválí a následně jej podepíše prezident Joe Biden.

Jako samozřejmá součást Evropské unie je dnes v Bruselu vnímána Česká republika. Opačným směrem je to občas horší. Česká veřejnost fungování evropských institucí často nerozumí nebo je považuje za příliš těžkopádné a klíčová rozhodnutí, která činí vlády členských zemí, někteří označují za „diktát Bruselu“. O fungování Evropské unie, ale i o rizicích pro ni hovořili v debatě České televize k nadcházejícímu dvacátému výročí vstupu České republiky hosté, kteří patří k nejvlivnějším Čechům v Bruselu.

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).

Slovenský premiér Robert Fico odmítl nový migrační pakt, který minulý týden schválil Evropský parlament. Dohoda počítá s převzetím části běženců nebo finanční či materiální pomocí zemím zasaženým přílivem migrantů. Fico opatření označil za diktát z Bruselu, nejde podle něj o solidaritu.

Evropská komise (EK) se dle eurokomisaře pro spravedlnost Didiera Reynderse shoduje s Evropským parlamentem (EP), že v souvislosti s reformou trestního zákoníku na Slovensku, která vedla ke zrušení tamější speciální prokuratury a která snižuje tresty a promlčecí lhůty za finanční trestné činy, hrozí oslabení schopnosti slovenské justice vyšetřovat korupční trestné činy. Obavu EK vyjádřila také ohledně změn ve fungování veřejnoprávních médií. Slovenská vláda opakuje, že s Komisí jedná a že na její otázky reaguje.

Europoslanci ve středu schválili migrační pakt. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) o něm v pořadu Události, komentáře uvedl, že situaci v Evropě každopádně zlepší a že neobsahuje povinné relokační kvóty. Opoziční poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO) naopak řekla, že v paktu existuje distribuční klíč pro rozdělování migrantů a že Evropská komise může nařídit, aby si je členské státy přerozdělily.

Europoslanci schválili celý migrační balíček, který tvoří deset legislativních návrhů. Hlasování bylo dramatem do poslední chvíle, neboť podpora pro všech deset předpisů měnících unijní migrační a azylová pravidla nebyla vůbec jistá a jednotlivé frakce počítaly každý hlas. Jednání na krátkou chvíli skandováním přerušili demonstranti, kteří byli v sále na galerii pro veřejnost. Demonstrace se konala i před budovou Evropského parlamentu.

Europoslanci 10. dubna schválili celý migrační balíček, který tvoří deset legislativních návrhů. Je kompromisem, který má utišit spory pramenící z různých pohledů členských států na problematiku.

Volby do Evropského parlamentu by nyní v Česku vyhrálo podle průzkumu agentury STEM/MARK ANO s 27,5 procenta hlasů před koalicí SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), kterou by volila pětina lidí. Zhruba po deseti procentech hlasů by dostala koalice Starostové a osobnosti pro Evropu, kterou tvoří hnutí STAN a SLK, a koalice SPD a Trikolory. Podobný zisk by měli i Piráti. Pětiprocentní hranici by ještě překročila koalice Stačilo! v čele s komunisty a koalice Přísahy a Motoristů sobě. S ohledem na očekávanou nízkou volební účast je ale třeba brát výsledky průzkumu s obezřetností, upozornila agentura.

Šéf poradců slovenského premiéra Roberta Fica a poslanec Erik Kaliňák (oba Smer–SD) podle svých slov pověřil náměstka Slovenské informační služby (SIS) Pavla Gašpara, aby prověřil osobní účty novinářů. Synovec ministra obrany Roberta Kaliňáka (Smer–SD) tak učinil v reakci na podezření, že je placen Rusy. Podle serveru Sme to vyplývá ze zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o odhalení informační sítě okolo portálu Voice of Europe. Kauza zasáhla i německého poslance Petra Bystroně, zjištění reflektuje i Evropský parlament.

Ministerstvu vnitra letos předložilo kandidaturu pro červnové volby do Evropského parlamentu třicet uskupení. Je jich o deset méně než před pěti lety, počet koalic se zvýšil o téměř polovinu. Lhůta pro předkládání kandidátních listin skončila v úterý odpoledne, úředníci ministerstva vnitra je ještě musí přezkoumat.

Ukrajinská tajná služba SBU pomohla české kontrarozvědce odhalit proruskou vlivovou síť v Praze zaměřující se na europoslance. Napsala to ukrajinská tisková agentura Ukrinform s odvoláním na své zdroje. Ty agentuře řekly, že česká Bezpečnostní informační služba (BIS) odhalila před blížícími se červnovými volbami do Evropského parlamentu síť, kterou řídil spojenec ruského prezidenta Viktor Medvedčuk.

Vyšetřování, které vedou české zpravodajské služby kvůli ruské propagandistické síti, jež měla platit unijní politiky, je velmi znepokojivé. Řekl to nizozemský premiér Mark Rutte s tím, že případem se zabývají i tamní zpravodajské služby. České úřady uvedly, že byly peníze poskytnuty politikům v Nizozemsku, Belgii, Německu, Francii, Maďarsku a Polsku výměnou za šíření ruské propagandy, informoval nizozemský list NL Times.

Vláda ve středu rozšířila sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu. Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet také schválil další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice na podporu Ukrajiny napadené Ruskem z mimounijních zemí nebo novelu vysokoškolského zákona. Informaci, že ministři jednali o obsazení velvyslaneckého postu v Moskvě, Fiala s ohledem na režim utajení komentovat nechtěl.

Evropská unie znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Jinak ale bude i nadále pokračovat dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bez cel a kvót. V noci na středu se na tom domluvili vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu. Dohodu ihned uvítal ukrajinský premiér Denys Šmyhal s tím, že umožní podporovat ukrajinské producenty a nadále pokračovat ve vývozu zboží.

Ministerstvo vnitra zveřejnilo na svém webu informace o podmínkách kandidatury a hlasování ve volbách do Evropského parlamentu, které se v Česku uskuteční 7. a 8. června. Čas na to mělo podle zákona právě do úterý, tedy ve lhůtě 80 dní před startem voleb.

Europoslanci schválili nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Akt o umělé inteligenci je podle expertů prvním svého druhu na světě a mohl by ovlivnit podobné normy také v zemích mimo Evropskou unii. Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy chce EU zcela zakázat, další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů budou podléhat silné regulaci.

Členové Evropského parlamentu (EP) ve středu schválili novou emisní normu Euro 7. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. I české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření zaměřená na snížení emisí z pneumatik a brzd a na zvýšení životnosti baterií.

Evropský parlament přijal akt o ochraně svobody novinářů a nezávislosti médií. Ten má vůbec poprvé na unijní úrovni zajistit jejich ochranu před politickým a ekonomickým vměšováním, ale i transparentnost vlastnictví médií a jejich financování. Obrátit se bude možné na nový Evropský sbor pro mediální služby. Norma podle některých europoslanců představuje signál Maďarsku, Slovensku či Řecku, kde se média potýkají s problémy.