Evropský parlament

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.

Evropský parlament pověřil českou europoslankyni Danuši Nerudovou (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), aby jako hlavní zpravodajka vedla vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS 2. Cílem je podle Nerudové posílit cenové brzdy tak, aby systém neznamenal cenové šoky pro domácnosti a zároveň dostatečně financoval přechod na úspornější technologie.

Předsedou sociálních demokratů zvolil mimořádný on-line sjezd SOCDEM dosavadního místopředsedu Jiřího Nedvěda. Porazil Petra Pavlíka, který chtěl spolu s expremiérem Vladimírem Špidlou dovést stranu do řádného sjezdu v příštím roce. Bývalá předsedkyně strany Jana Maláčová popřála Nedvědovi, aby naplnil její sny. Směřování strany řešili na sjezdu i komunisté, předsedkyní dál zůstává Kateřina Konečná.

„Určité územní ústupky v této situaci, ve které se nacházíme, Ukrajina bude muset udělat,“ prohlásil poradce Motoristů pro zahraniční politiku a někdejší europoslanec Jan Zahradil. Tvrdí, že Ukrajina nezíská zpět všechna území. Několik oblastí nyní okupují ruská invazní vojska, která zemi napadla v roce 2022. Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak říká, že přiřknutí okupovaných území Rusku by bylo „takové narušení mezinárodního práva, mezinárodního řádu, že k tomu ve vlastním zájmu – českém i evropském – nemůžeme přistoupit“. O situaci na bojišti či okolnostech vyjednávání o možné mírové dohodě hovořili v Událostech komentářích, které moderovala Barbora Kroužková.

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.

Evropská komise by mohla 16. prosince zveřejnit balíček opatření na podporu automobilového průmyslu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Jeho součástí by měla být i mírnější verze plánovaného zákazu spalovacích motorů od roku 2035.

„Šaráda kolem střetu zájmů“ je jen odsouvání celého jmenování vlády, prohlásil člen sněmovního zahraničního výboru Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD). Náměstek ministra zahraničí v demisi Eduard Hulicius (KDU-ČSL) uvedl, že oznámení o řešení střetu zájmů „nás všechny zdržuje, abychom se mohli odebrat do opoziční činnosti, případně do koaliční vládní odpovědnosti“. Europoslanec Jan Farský (STAN) míní, že Babiš prý nechce převzít vládní odpovědnost a oddaluje své jmenování. Do debaty v Událostech, komentářích byli pozváni také zástupci hnutí ANO, účast odmítli. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Tuniský soud v pátek odsoudil čtyřicet opozičních vůdců a mediálních osobností k trestům vězení až na 45 let. Stalo se tak den poté, co Evropský parlament přijal rezoluci vyzývající Tunis k propuštění lidí zadržených za uplatňování svobody projevu, včetně politických vězňů a lidskoprávních aktivistů. Tuniská vláda s rezolucí nesouhlasí a parlamentní usnesení považuje za vměšování do vnitřních záležitostí země, informovala agentura AFP s odvoláním na vládní prohlášení.

Německá vláda bude v Evropské unii prosazovat zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Dohodly se na tom strany vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Informovali o tom jejich předsedové. Německo chce dosáhnout mimo jiné toho, aby bylo nadále možné prodávat automobily s vysoce efektivními spalovacími motory či vozy s hybridním pohonem.

Evropský parlament vyzval v nezávazné rezoluci k zákazu vstupu dětí na sociální sítě. Děti ve věku od 13 do 16 let by podle europoslanců měly mít na sítě přístup pouze se souhlasem rodičů, mladší vůbec. Podle výzkumu, ze kterého poslanci vycházejí, totiž každý čtvrtý nezletilý používá chytrý telefon problematicky a vykazuje znaky závislosti. K restrikcím přistupují i některé školy, například skandinávské, ale i ty české.

Středopravicová Evropská lidová strana (EPP) využila hlasy Patriotů v Evropském parlamentu. Jde o druhé porušení dlouholetého nepsaného pravidla – známého jako cordon sanitaire – že mainstreamové strany se nespojují se stranami považovanými za populisty či krajní pravicí v důležitých legislativních otázkách. Podle experta Viktora Daňka z Europea však izolace jako taková ještě neskončila. Evropští socialisté a liberálové chtějí dál spolupracovat s EPP, ale vzájemné vztahy popisují jako „toxické manželství“.

Zástupci členských států Evropské unie se ve středu shodli na návrhu, který má bojovat proti šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí na internetu. Česko hlasovalo proti. Součástí návrhu zůstává prolamování šifrované komunikace jako dobrovolné opatření, které mohou firmy přijmout, aby naplnily povinnost zamezit šíření škodlivého obsahu. Na finálním znění se bude muset Rada dohodnout s Evropským parlamentem.

Evropský parlament a Rada EU, která zastupuje členské státy, dosáhly předběžné dohody o zlepšení životních podmínek psů a koček a o omezení krutých obchodních praktik. Dohoda poprvé v historii stanoví minimální pravidla pro celou Evropskou unii, uvedla Rada EU. Cílem je zlepšit životní podmínky psů a koček chovaných chovateli, prodejními zařízeními a útulky a zároveň zlepšit ochranu spotřebitelů a bojovat proti nelegálnímu obchodu. Opatření jsou namířena hlavně proti takzvaným množírnám.

Britský soud poslal v pátek krajně pravicového politika a bývalého poslance Evropského parlamentu (EP) Nathana Gilla na 10,5 roku do vězení. Podle rozsudku přijímal úplatky za to, že v médiích a před evropskými zákonodárci opakovaně pronášel pochvalná vyjádření o Rusku.

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.

Novým generálním ředitelem Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) se stane Čech Petr Klement. O rozhodnutí Evropské komise informovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Klement byl dosud náměstkem evropské nejvyšší žalobkyně. Jde o historicky první případ, kdy se do čela protikorupčního úřadu postaví zástupce Česka.

Katar přestane dodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropské unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak zmírnit nebo zrušit směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD), jejímž účelem je mimo jiné i zabraňovat nucené práci. Na konferenci o energetice v Abú Dhabí to podle agentury Reuters řekl katarský ministr energetiky Saad Kaabí. Před dopady směrnice varoval také šéf americké těžební společnosti ExxonMobil Darren Woods.

V neděli to bude rok od vypuknutí protestů v souvislosti s parlamentními volbami v Gruzii – a demonstrace stále nepolevují. Lidé požadují kromě svobodných voleb a evropské integrace také svobodná média či větší podporu Západu. Mezitím byli v zemi pozatýkáni lídři opozičních stran. Represivní politika vládnoucí strany vyhovuje Rusku, říká Dita Sutterová z Ostravské univerzity.

Změny v systému unijních emisních povolenek ETS 2, které před nadcházejícím summitem lídrů navrhla Evropská komise, jsou nesmyslné a alibistické, myslí si šéf hnutí ANO Andrej Babiš, jenž vyzval dosluhujícího premiéra Petra Fialu (ODS), aby v Bruselu odmítl „zelené šílenosti“, které podle něj EK navrhuje. Úpravy ETS 2 se ubírají správným směrem, je třeba dál prosazovat odložení, míní Fiala.

Laureáty Sacharovovy ceny za svobodu myšlení se letos stali novináři Andrzej Poczobut (bělorusky Andrej Pačobut) a gruzínská žurnalistka Mzia Amaglobeliová. Oznámila to Roberta Metsolová, předsedkyně Evropského parlamentu (EP), který cenu uděluje. Cena má být předána v prosinci, ale oba laureáti jsou nyní vězněni v Bělorusku a v Gruzii.