Evropský parlament

Evropská komise navrhla posílení pravomocí pohraniční agentury Frontex. Měla by hrát mimo jiné výraznější roli při návratech migrantů, oznámili místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová a eurokomisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Stálý sbor Frontexu by se měl postupně rozšířit na třicet tisíc členů. Vzniknout by měla rovněž jednotka rychlé reakce, kterou by bylo možné v případě mimořádné situace nasadit ve velmi krátké době.

Laureátem Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2026 je Mezinárodní trestní soud (ICC), oznámila ve čtvrtek v poledne SELČ předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Děje se tak v době, kdy Spojené státy soud obvinily z politizace a uvalily na něj sankce. Slavnostní předání ceny se uskuteční 16. prosince ve Štrasburku.

Europoslanci v konečném hlasování podpořili lepší prosazování práv cestujících v Evropské unii. Cílem je zlepšit jejich ochranu a informace, které dostanou v případě, že dojde k narušení jejich cesty. Aktualizovaná pravidla musí ještě formálně schválit Rada EU.

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).

Členské státy EU v pátek finálně schválily úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability (MSR). To má růst cen omezit. Rozhodnutí bude nyní zveřejněno v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí dvacátým dnem po zveřejnění.

V budově Evropského parlamentu ve Štrasburku byla v úterý odhalena pozlacená socha amerického prezidenta Donalda Trumpa. Satirické dílo dánského umělce Jense Galschiöta nazvané Oranžový mor zobrazuje zcela nahého obézního Trumpa sedícího na ramenou menšího, štíhlejšího muže. Umělce do prostor parlamentu, kde se tento týden koná plenární schůze, pozval dánský europoslanec Per Clausen z frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL). Socha v parlamentu zůstane do čtvrtka.

Evropská komise (EK) navrhuje, aby se při přístupových jednáních o otevírání vyjednávacích klastrů rozhodovalo kvalifikovanou většinou místo dosavadní jednomyslnosti. Navrhuje také nové pojistky, které mají zajistit, aby budoucí členské státy EU dodržovaly své závazky i po vstupu do Evropské unie. V případě vážných pochybení zmiňuje i možné pozastavení hlasovacích práv nových členů. Zároveň ale Komise chce kandidátským zemím umožnit takzvanou postupnou integraci, tedy zapojení do vybraných unijních politik ještě před členstvím. Vyplývá to z nových návrhů, které v úterý představila eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová.

Nemá smysl si Čínu nějakým způsobem idealizovat, ale nemůžeme ji ani démonizovat, uvedl europoslanec Antonín Staněk (Motoristé) v reakci na návštěvu čínského vládce Si Ťin-pchinga ve Spojených státech. Přál by si prý, aby Evropané počítali s tím, že Čína je dnes „opravdu velmi silný ekonomický partner a je potřeba s ní určitým způsobem i jednat“. Peking i Washington dle něj hledají cestu, jak minimalizovat ekonomické problémy, které by z případného obchodního střetu mohly vzniknout. V Interview ČT24 hovořil také o česko-čínských vztazích, rozhovor moderoval Daniel Takáč.

Kanada a Evropa jsou silnější, když spolupracují, řekl kanadský premiér Mark Carney při projevu v Evropském parlamentu. Uvítal návrh na přidružené členství v EU, chce posílit spolupráci. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu řekla, že by ráda usilovala o otevření dveří k tomu, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem EU.

Pro děti mladší třinácti let by měl platit zákaz sociálních sítí a teprve patnáctiletí by si mohli založit vlastní účet. Vyplývá to z návrhu takzvaného EU KIDS Act, který představila Evropská komise (EK). Jeho cílem je posílit bezpečnost dětí na internetu v celé Evropské unii, obrysy předpisu přitom nastínila již během svého středečního projevu ve Štrasburku šéfka EK Ursula von der Leyenová.

Mezi hlavní priority Evropské komise zařadila její šéfka Ursula von der Leyenová silnější obranu, menší závislost na Číně a větší odolnost vůči klimatickým i hybridním hrozbám. Unie má také posílit energetickou soběstačnost a lépe chránit své hranice, řekla předsedkyně Komise. Hlavní body projevu o stavu EU probrali v Událostech komentářích europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), místopředseda výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) a člen sněmovního výboru pro bezpečnost Samuel Volpe (Piráti). Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu v Evropském parlamentu přednesla tradiční projev o stavu Evropské unie. Na vystoupení šéfky EK reagují i čeští politici. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) sdělila, že von der Leyenová podle ní „tlačí EU do federace“. Opoziční politici z projevu vyzdvihli především témata konkurenceschopnosti, bezpečnosti a postavení Evropské unie ve světě. Vystoupení von der Leyenové ale hodnotí rozdílně. Části politiků v projevu scházely návrhy konkrétních řešení.

Evropská unie otevře dveře Kanadě, aby se stala prvním přidruženým členem Unie, řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v projevu před kanadským premiérem Markem Carneym. Hovořila také o rodící se silnější a nezávislé Evropě v otevřeně nepřátelském světě. Šéfka EK dále slíbila, že Unie dodrží klimatické cíle a sníží závislost na Číně. Komise také navrhne pravidla ochrany hranic před náhlým řízeným přílivem velkého počtu migrantů a zákaz sociálních sítí pro děti mladší 13 let.

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí se škrty v podpoře chudších států ani zemědělských fondech v návrhu rozpočtu Evropské unie (EU). Šéf vlády o problematice jednal s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, s nímž probíral dlouhodobý finanční rámec EU na roky 2028 až 2034. Rozpočet je pod velkým tlakem a jeho objem se nedá oddělit od toho, na co mají prostředky sloužit, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Dodal také, že sedmadvacítka má problém s konkurenceschopností. Místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) nemůže souhlasit s tím, aby si EU kladla „stále nové a nové priority“. Myslí si, že to je na úkor nezávislosti a suverenity Česka. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Daniel Takáč.

Evropská unie nabídla Španělsku finanční pomoc s cílem posílit ochranu vnější hranice exklávy Ceuta. O situaci po masivním přílivu migrantů jednali v úterý ministři vnitra Evropské unie (EU). Státy sedmadvacítky Madrid za zvládnutí situace ocenily. Europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) prohlásil, že by dění neoznačil za „zvládnutou migraci“. Připravovaná unijní pravidla pro migraci jsou podle něj správnou cestou, bez nich by prý podobné situace hrozily kdykoliv. Podle europoslance Ondřeje Koláře (TOP 09) příliv migrantů ukázal to, že „hybridní válka není jen prázdný pojem“, s hybridními tlaky si dle něj „nevíme úplně dobře rady“. Doufá, že EU bude migraci zvládat lépe než v minulosti. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki v souvislosti s vyloučením z polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) rezignoval na funkci předsedy frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) v Evropském parlamentu. Na síti X to v úterý večer oznámil někdejší mluvčí Morawieckého kabinetu Piotr Müller. Rezignace souvisí s politickým rozkolem v PiS, napsala agentura PAP.

Největší polská opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) se rozdělila. Opustí ji více než třicet poslanců včetně bývalého premiéra Mateusze Morawieckého. Přesný počet zatím není znám, uvedl předseda konzervativní strany Jarosław Kaczyński. PiS s původně 186 poslanci měla největší poslanecký klub v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu. Rozkol, který následoval po vnitřním mocenském boji, podle agentury DPA pramení z konfliktu o budoucí směřování strany.

Evropská komise (EK) chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Vyplývá to z očekávané revize systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1, kterou představila EK. Ta nově počítá i s dražbou povolenek po roce 2040. Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá návrh změny za úspěch své vlády.

Spojené státy míří ke zrušení střídání času. Změnu, kterou podporuje prezident Donald Trump, schválila sněmovna reprezentantů. Jenže zatímco prezident si přeje čas letní, odborníci prosazují ten zimní. I Evropská unie jednotný postoj stále hledá a její snaha už roky vázne na stejném sporu.

V prvním čtvrtletí přepravily vlakové soupravy přes 47 milionů cestujících. To je o víc než dva a půl milionu více než za stejné období loni. Dopravci tak na nejvytíženějších spojích navyšují kapacity. A růst zájmu o železnici očekávají i v následujících měsících. Podobný trend je patrný i u MHD či letecké dopravy. V posledním zmíněném sektoru schválil čerstvě europarlament posílení práv cestujících.

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.