Evropský parlament strana 2 z 5

Vládní politici na Slovensku vyjádřili radost z vítězství hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše ve sněmovních volbách. Očekávají upevnění vztahů mezi Českem a Slovenskem, které poznamenalo loňské rozhodnutí dosluhující vlády Petra Fialy (ODS) přerušit s Bratislavou mezivládní konzultace. Maďarský premiér Viktor Orbán označil vítězství ANO jako velký krok pro Česko a dobrou zprávu pro Evropu.

Předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta vyjádřil zklamání, jelikož výsledky ve volbách do sněmovny absolutně neodpovídají jejich očekáváním, dlouhé kampani ani pozitivní odezvě, kterou jeho lídři zaznamenávali při komunikaci s občany. Přiznal, že jde o velký neúspěch. Podle propočtů získala Přísaha 1,1 procenta hlasů a do sněmovny se opět nedostala. Při minulých volbách atakovala hranici vstupu.

Na čtyři roky a devět měsíců poslal soud v Drážďanech do vězení bývalého spolupracovníka poslance strany Alternativa pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha. Němce čínského původu shledal vinným ze špionáže pro Čínu. Jian Guo působil v Krahově kanceláři v době, kdy byl poslancem Evropského parlamentu, nyní je Krah členem Spolkového sněmu. Sám poslanec čelí kvůli případu stíhání, obvinění ale odmítá jako politicky motivovaná.

Česká televize před volbami nabízí předvolební duely představitelů osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem. Do třetího duelu moderovaného Martinem Řezníčkem pozvala zástupce subjektů, které v zářijovém průzkumu měly třetí a čtvrtý nejvyšší potenciál. Pozvání přijali Zdeněk Hřib (Piráti) a Vít Rakušan (STAN).

Evropskou unii rozděluje návrh, který počítá s plošným sledováním on-line komunikace. Takzvaný chat control má podle předkladatelů chránit děti před sexuálním zneužíváním na internetu. Koncem týdne v Bruselu jednotlivé státy představily svá stanoviska. Podle diplomatických zdrojů se zatím většina pro schválení návrhu nenašla. Negativní postoj zaujalo i Česko. Dánsko, které chce během svého předsednictví návrh prosadit, počítá s hlasováním v polovině října.

Při izraelských úderech v Pásmu Gazy v pátek zahynulo nejméně čtyřicet lidí, většina z nich ve městě Gaza, kde izraelská armáda pokračuje v ofenzivě. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky.

Poslanci Evropského parlamentu ve čtvrtek schválili rezoluci, v níž odsuzují izraelskou humanitární blokádu Pásma Gazy, která tam podle nich způsobila hladomor. Právo Izraele na sebeobranu podle nich nemůže ospravedlnit vojenské akce, které nerozlišují mezi cíli a vedou k nesnesitelnému utrpení civilního obyvatelstva. Rezoluce odsuzuje též „barbarské zločiny“ spáchané teroristickým hnutím Hamás a žádá okamžité propuštění všech izraelských rukojmí zadržovaných v Pásmu Hamásem a jeho spojenci.

V některých oblastech, jako je zahraniční politika, je potřeba přejít na schvalování kvalifikovanou většinou, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v každoročním projevu o stavu Evropské unie. Prohlásila také, že EK pozastaví bilaterální podporu Izraele a navrhne sankce proti tamním „extremistickým ministrům“. Popsala, jak na Evropany dopadají rostoucí ceny nemovitostí, a zmínila situaci na Ukrajině. Na východě EU je podle ní potřeba „postavit zeď z dronů“.

Evropská komise (EK) po řadě let vyjednávání představila dvě klíčové obchodní dohody, jednu s jihoamerickým sdružením Mercosur, které zahrnuje Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay, a druhou s Mexikem. Uzavření dohody o volném obchodu s Mercosurem loni v prosinci vyvolalo protesty zemědělců z řady zemí, kteří se obávají přílivu levných zemědělských produktů z oblasti. Dohoda by jim ale měla poskytnout záruky pro veškeré citlivé oblasti, uvedla EK.

Více než dvě třetiny Evropanů (68 procent) se domnívají, že by Evropská unie (EU) měla hrát větší roli při ochraně svých občanů před mezinárodními krizemi a bezpečnostními riziky. Ukázal to průzkum, jehož výsledky zveřejnil Eurobarometr. Česko z průzkumu vyšlo mimo jiné jako země, kde vůbec nejmenší procento respondentů vnímá EU pozitivně.

Překonat bažinu je téměř nemožné pro jakoukoliv těžkou techniku. A procházet jimi mají problém i lidé bez speciálního vybavení. Právě toho teď chtějí využít země, které hraničí s Ruskem.

V Srbsku se radikalizovaly protesty proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiče, kterou odpůrci spojují s autoritářstvím a korupcí. Policie v posledních týdnech pozatýkala stovky lidí a desítky jich utrpěly zranění. Na demonstranty útočí hlavně maskovaní příznivci režimu. Vučić protestující dříve označil za teroristy, v pátek je ale vyzval k dialogu. Evropská unie zatím mlčky přihlíží – obává se totiž nestability a ohrožení strategických dohod s Bělehradem.

Evropská komise se chce do konce roku 2027 zbavit dovozu ruského plynu. Pokud ale Turecko nepřistoupí na evropské požadavky, tak může pro Moskvu nechat otevřená zadní vrátka. Dohledat původ plynu je totiž bez spolupráce státních orgánů velmi složité, upozorňují experti. Ankara však za svou spolupráci s EK může požadovat ústupky, například v podobě oživení diplomatických vztahů.

Státy Evropské unie jsou dlouhodobě terčem ruských dezinformací v rámci hybridní války Kremlu. Dezinformace podle Evropské rady přispívají k polarizaci veřejného mínění a zasahují do demokratických rozhodovacích procesů. K boji s kremelskou propagandou Unie využívá různorodé nástroje, od šíření mediálního vzdělání ke zřizování projektů, které falešné informace vyhledávají a vyvrací.

Poslankyně Evropského parlamentu Markéta Gregorová podporuje dvoustátní řešení v izraelsko-palestinském konfliktu a očekává, že Evropský parlament v září zaujme jasnější postoj k uznání Palestiny jako státu. Zdůrazňuje však, že klíčem zůstává dohoda obou stran a tlak na příměří. Odsoudila pak fakt, že se v Gaze u center humanitární pomoci střílí, považuje to za „obří chybu Izraele“. Kritická je i k nové celní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy, kterou považuje za nedostatečnou z pohledu evropské jednoty, uvedla v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Moldavsko neuvedlo žádný konkrétní důvod, proč jsem nebyl vpuštěn do země, tvrdí europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!). Uznal, že je právem každé země rozhodnout o vpuštění či nevpuštění konkrétní osoby. Podle europoslance Ondřeje Koláře (TOP 09) může být prohlášen za nežádoucí osobu i držitel diplomatického pasu. Dostálovi vytknul postoje vůči Rusku, s jehož vlivem se moldavská politika dlouhodobě potýká. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem.

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.

Evropská komise navrhla rozpočet na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur (49,21 bilionu korun), uvedl eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin. Finanční plán klade důraz na hospodářskou konkurenceschopnost a obranu, zároveň usiluje o reformu pravidel týkajících se dotací pro zemědělství a hospodářský rozvoj. V následujících měsících začne jedno z nejsložitějších vyjednávání, ke kterému v Bruselu dochází.

Evropská komise tento týden ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. O významu hlasování i přínosu pro šéfku EK Ursulu von der Leyenovou v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem diskutovali europoslanci Filip Turek (za Přísahu a Motoristy), Veronika Vrecionová (ODS), Danuše Nerudová (STAN), Kateřina Konečná (KSČM), Ivan David (SPD), Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) a expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek. Dostali se také k zelené politice nebo očekávanému americkému dopisu se sazbou cel pro EU.

Evropská komise ve čtvrtek podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se hlasování zdrželo. Schválení návrhu, který by vedl k odvolání celé 27členné Komise, vyžadovalo hlasy dvou třetin přítomných europoslanců a zároveň většiny všech europoslanců, kterých je 720.

Africké země by měly zastavit migranty, kteří míří do Evropy, jestliže si chtějí udržet rozvojovou pomoc ze strany Evropské unie. Opatření je podle bruselského serveru Politico součástí návrhu nového sedmiletého rozpočtu EU, který má Evropská komise představit příští středu. EU plánuje propojit rozvojovou pomoc chudším zemím s efektivním omezením a zabráněním toku migrantů do Evropy.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí návrhu na vyslovení nedůvěry. Důvodem je nezveřejněná SMS komunikace s šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Návrh, o kterém se má hlasovat ve čtvrtek 10. července, přichází v době, kdy Komise jedná se Spojenými státy o clech. Otázka důvěry se stala tématem ostré výměny mezi dvěma českými europoslanci – Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Ondřejem Dostálem (Stačilo!) v pořadu Události, komentáře, moderovaném Martinem Řezníčkem.

Členské státy EU prostřednictvím ministrů financí v Bruselu definitivně schválily vstup Bulharska do eurozóny od 1. ledna 2026. Dříve v úterý ho drtivou většinou podpořili poslanci Evropského parlamentu (EP). Evropská komise už na začátku června zveřejnila takzvanou konvergenční zprávu, ve které dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od příštího roku začít používat euro. Eurozóna se tak rozšíří na 21 zemí.

Poslanci Evropského parlamentu budou hlasovat o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi. Lídrům europoslaneckých frakcí to sdělila předsedkyně EP Roberta Metsolová, píše agentura DPA. Poslanci kritizují šéfku Komise kvůli kauze Pfizergate týkající se utajování její komunikace se šéfem farmaceutické firmy v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19. Šance na vyslovení nedůvěry je však minimální, napsal bruselský web Politico.