Evropský parlament strana 2 z 5

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.

Novým generálním ředitelem Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) se stane Čech Petr Klement. O rozhodnutí Evropské komise informovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Klement byl dosud náměstkem evropské nejvyšší žalobkyně. Jde o historicky první případ, kdy se do čela protikorupčního úřadu postaví zástupce Česka.

Katar přestane dodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropské unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak zmírnit nebo zrušit směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD), jejímž účelem je mimo jiné i zabraňovat nucené práci. Na konferenci o energetice v Abú Dhabí to podle agentury Reuters řekl katarský ministr energetiky Saad Kaabí. Před dopady směrnice varoval také šéf americké těžební společnosti ExxonMobil Darren Woods.

V neděli to bude rok od vypuknutí protestů v souvislosti s parlamentními volbami v Gruzii – a demonstrace stále nepolevují. Lidé požadují kromě svobodných voleb a evropské integrace také svobodná média či větší podporu Západu. Mezitím byli v zemi pozatýkáni lídři opozičních stran. Represivní politika vládnoucí strany vyhovuje Rusku, říká Dita Sutterová z Ostravské univerzity.

Změny v systému unijních emisních povolenek ETS 2, které před nadcházejícím summitem lídrů navrhla Evropská komise, jsou nesmyslné a alibistické, myslí si šéf hnutí ANO Andrej Babiš, jenž vyzval dosluhujícího premiéra Petra Fialu (ODS), aby v Bruselu odmítl „zelené šílenosti“, které podle něj EK navrhuje. Úpravy ETS 2 se ubírají správným směrem, je třeba dál prosazovat odložení, míní Fiala.

Laureáty Sacharovovy ceny za svobodu myšlení se letos stali novináři Andrzej Poczobut (bělorusky Andrej Pačobut) a gruzínská žurnalistka Mzia Amaglobeliová. Oznámila to Roberta Metsolová, předsedkyně Evropského parlamentu (EP), který cenu uděluje. Cena má být předána v prosinci, ale oba laureáti jsou nyní vězněni v Bělorusku a v Gruzii.

Evropská komise vyslyšela český požadavek na úpravu systému nových emisních povolenek ETS 2 a představila konkrétní návrh změny legislativy, informoval na sociální síti X český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Později v Lucemburku novinářům řekl, že návrhy zajistí stabilní a předvídatelnou cenu povolenky.

Unijní poslanci definitivně schválili nová pravidla pro řidičské průkazy v EU. Zavádějí zkušební lhůtu pro nováčky za volantem, digitalizované doklady a přeshraniční zákazy řízení. Vzhledem k lhůtám pro zapracování do zákonů členských zemí a zavedení do praxe reálně vstoupí řidičům do života od roku 2030.

Unijní ministři energetiky v pondělí podpořili návrh na postupné ukončení dovozu plynu z Ruska do Evropské unie, přičemž úplný zákaz by měl být zaveden od 1. ledna 2028. Podle dánského předsednictví v Radě EU kompromis nepodpořily pouze dva státy. V minulosti měly k návrhu výhrady zejména Slovensko a Maďarsko. K prosazení návrhu ale stačila kvalifikovaná většina a bylo tak možné Bratislavu a Budapešť v pondělí přehlasovat.

Evropská politická Strana evropských socialistů (PES) v pátek vyloučila ze svých řad stranu Smer slovenského premiéra Roberta Fica, potvrdil zdroj z řad evropských socialistů. Stalo se tak na kongresu Strany evropských socialistů, který se v těchto dnech koná v Amsterdamu. Socialisté už v roce 2023 pozastavili členství Smeru a jeho současného koaličního partnera, strany Hlas. Představitelé Smeru v reakci uvedli, že strana je konečně svobodná a že má nabídku od skupiny Patrioti pro Evropu.

Evropská komise navrhla rozšířit iniciativu na vybudování protidronové zdi na východní hranici Evropy. Nově by měl projekt ochránit celý kontinent, informovala agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Komise podle všeho reagovala na stížnosti některých států, že se cítí být z celého záměru vynechány.

V Česku pokračují po sněmovních volbách debaty o sestavování nové vlády. Předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš mezitím telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Babiš přislíbil návštěvu Kyjeva, nicméně se staví negativně k nákupu zbraní pro Ukrajinu ze státního rozpočtu. O vývoji směřování české zahraniční politiky po volbách diskutovali v pořadu 90' ČT24 prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá eurokomisařka Věra Jourová, někdejší eurokomisař a předseda vlády Vladimír Špidla (SOCDEM) a bývalí ministři zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a Tomáš Petříček. Diskusí provázel Jakub Musil.

Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla ve středu šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP). Evropa podle ní potřebuje cenově dostupný protidronový systém. Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí poškozování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňování voleb - je to hybridní válka, řekla von der Leyenová.

Poslanci Evropského parlamentu v úterý zamítli žádosti maďarských státních zástupců o zbavení poslanecké imunity lídra maďarské proevropské opozice Pétera Magyara a italské europoslankyně Ilarie Salisové. Hlasování o Magyarově imunitě vzbudilo pozornost vzhledem k tomu, že je kritikem maďarského premiéra Viktora Orbána a že se v zemi příští rok budou konat parlamentní volby. Naopak o imunitu přišli dva polští europoslanci, kteří ve své domovině čelí obvinění ze zneužití moci.

Filipa Turka, který se stal českým poslancem za Motoristy, nahradí podle Státní volební komise v Evropském parlamentu bývalý ministr kultury Antonín Staněk (za Přísahu). Komise v souladu se zákonem o volbách do EP vyslovila zánik Turkova mandátu a nastoupení náhradníka Staňka do pozice europoslance, sdělil ředitel odboru voleb z ministerstva vnitra Tomáš Jirovec. Staněk sdělil, že je připraven mandát europoslance převzít, zatím mu to ale nebylo oficiálně oznámeno.

Vládní politici na Slovensku vyjádřili radost z vítězství hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše ve sněmovních volbách. Očekávají upevnění vztahů mezi Českem a Slovenskem, které poznamenalo loňské rozhodnutí dosluhující vlády Petra Fialy (ODS) přerušit s Bratislavou mezivládní konzultace. Maďarský premiér Viktor Orbán označil vítězství ANO jako velký krok pro Česko a dobrou zprávu pro Evropu.

Předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta vyjádřil zklamání, jelikož výsledky ve volbách do sněmovny absolutně neodpovídají jejich očekáváním, dlouhé kampani ani pozitivní odezvě, kterou jeho lídři zaznamenávali při komunikaci s občany. Přiznal, že jde o velký neúspěch. Podle propočtů získala Přísaha 1,1 procenta hlasů a do sněmovny se opět nedostala. Při minulých volbách atakovala hranici vstupu.

Na čtyři roky a devět měsíců poslal soud v Drážďanech do vězení bývalého spolupracovníka poslance strany Alternativa pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha. Němce čínského původu shledal vinným ze špionáže pro Čínu. Jian Guo působil v Krahově kanceláři v době, kdy byl poslancem Evropského parlamentu, nyní je Krah členem Spolkového sněmu. Sám poslanec čelí kvůli případu stíhání, obvinění ale odmítá jako politicky motivovaná.

Česká televize před volbami nabízí předvolební duely představitelů osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem. Do třetího duelu moderovaného Martinem Řezníčkem pozvala zástupce subjektů, které v zářijovém průzkumu měly třetí a čtvrtý nejvyšší potenciál. Pozvání přijali Zdeněk Hřib (Piráti) a Vít Rakušan (STAN).

Evropskou unii rozděluje návrh, který počítá s plošným sledováním on-line komunikace. Takzvaný chat control má podle předkladatelů chránit děti před sexuálním zneužíváním na internetu. Koncem týdne v Bruselu jednotlivé státy představily svá stanoviska. Podle diplomatických zdrojů se zatím většina pro schválení návrhu nenašla. Negativní postoj zaujalo i Česko. Dánsko, které chce během svého předsednictví návrh prosadit, počítá s hlasováním v polovině října.

Při izraelských úderech v Pásmu Gazy v pátek zahynulo nejméně čtyřicet lidí, většina z nich ve městě Gaza, kde izraelská armáda pokračuje v ofenzivě. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky.

Poslanci Evropského parlamentu ve čtvrtek schválili rezoluci, v níž odsuzují izraelskou humanitární blokádu Pásma Gazy, která tam podle nich způsobila hladomor. Právo Izraele na sebeobranu podle nich nemůže ospravedlnit vojenské akce, které nerozlišují mezi cíli a vedou k nesnesitelnému utrpení civilního obyvatelstva. Rezoluce odsuzuje též „barbarské zločiny“ spáchané teroristickým hnutím Hamás a žádá okamžité propuštění všech izraelských rukojmí zadržovaných v Pásmu Hamásem a jeho spojenci.

V některých oblastech, jako je zahraniční politika, je potřeba přejít na schvalování kvalifikovanou většinou, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v každoročním projevu o stavu Evropské unie. Prohlásila také, že EK pozastaví bilaterální podporu Izraele a navrhne sankce proti tamním „extremistickým ministrům“. Popsala, jak na Evropany dopadají rostoucí ceny nemovitostí, a zmínila situaci na Ukrajině. Na východě EU je podle ní potřeba „postavit zeď z dronů“.