Bažiny mohou Evropu ochránit před hrozbami z Východu i atmosféry

Překonat bažinu je téměř nemožné pro jakoukoliv těžkou techniku. A procházet jimi mají problém i lidé bez speciálního vybavení. Právě toho teď chtějí využít země, které hraničí s Ruskem.

První Slované žili podle archeologů v bažinách, konkrétně v takzvaných Pripjaťských bažinách na území dnešní Ukrajiny. Neprostupná půda je tam bezpečně stovky let chránila před nepřáteli – ať už to byli Sarmati, nebo Hunové. A na stejnou strategii teď mohou vsadit lidé v Evropě před jinou hrozbou z východu – před Ruskem.

Klíčovou částí evropské obrany je východní polská hranice, kterou tento stát už řadu let v obavě z ruské agrese stále posiluje. Letos v létě například přidala Varšava ochranná minová pole k dvacetikilometrovému úseku hranice s Ruskem a Běloruskem v rámci rozsáhlého programu rozvoje obranné infrastruktury „East Shield“. Svou hranici posiluje ale také Finsko, které nedávno dokončilo první úsek zdi podél své 1340 kilometrů dlouhé hranice s Ruskem.

Tajná evropská zbraň

Státy hraničící s Ruskem se ale poohlížejí také po pomoci přírody. A to skrze revitalizaci rašelinišť. Jak se přesvědčila celá řada vojevůdců napříč tisíciletími, jen málokterá přírodní překážka funguje stejně dobře jako bažina.

Mokřady, ve kterých se hromadí rašelina, jsou totiž tvořeny houbovitou, podmáčenou půdou, která je neprostupná pro tanky, automobily, ale zpomalují i pěchotu. Obvykle se vyskytují v chladnějším severním podnebí, a jak ukazují data, jsou bohatě rozeseté hodně právě po severních a východních evropských zemích, které mají pozemní hranice s Ruskem a Běloruskem.

Vzhledem k ekonomickým změnám se ale bažiny v Evropě stovky let vysušovaly a likvidovaly: lidé více potřebovali úrodnou zemědělskou půdu než bahno. V posledních dekádách rašeliniště mizí i kvůli zesilujícímu suchu spojenému s klimatickou změnou. Z Evropy se ale stále hlasitěji ozývají hlasy, které volají po obnově rašelinišť. Argumentují důvody jak obrannými, tak ekologickými.

První obranné plány na využití rašelinišť

Podle článku na webu Politico má polské ministerstvo obrany zájem o obnovu mokřadů podél východní hranice a probíhají už aktivní jednání mezi vědci a resorty obrany a životního prostředí. „Příroda je náš spojenec a my ji chceme využít,“ uvedl státní tajemník ministerstva obrany Cezary Tomczyk. Finské resorty obrany a životního prostředí začnou s jednáním o spuštění pilotního projektu na obnovu rašelinišť letos na podzim, potvrdil člen pracovní skupiny pro stejný zdroj.

Tyto plány vycházejí z celé řady odborných analýz, které už detailně kvantifikovaly, jak velký přínos by obnova rašelinišť měla. „Přirozeně vlhká a stejně tak znovu obnovená rašeliniště jsou neprůchodná pro tanky a další těžkou techniku, což zpomaluje pohyb vojsk a nutí je používat předvídatelné koridory, které se snáze brání,“ popisuje výhody bažin německý think tank zabývající se rašeliništi Greifswald Mire Centre.

Jeho zástupci už v červnu vyzvali Evropskou unii, aby zřídila fond v hodnotě až 500 milionů eur na financování plánování a opětovné zavlažování nejméně 100 tisíců hektarů půdy. „Rašeliniště poskytují dodatečnou ochranu kritické infrastruktuře, protože ztěžují pohyb vojsk v blízkosti dopravních tras, energetických zařízení a strategických zásobovacích bodů,“ konstatovali v analýze, o které informoval zpravodajský web France24.

Příklad, jak bažina zastavila Moskvu

Rusko už při své územní expanzi jednou na bažinu narazilo a nedokázalo ji překonat. Když v únoru 2022 na začátku invaze postupovalo tankovými kolonami na Kyjev, bylo bahno zbraní, kterou Ukrajina aktivně využila.

Podle Politica na tento nápad přišel bezpečnostní konzultant Oleksandr Dmitrijev. Protože znal osobně velmi dobře oblast severovýchodně od hlavního města, navrhl vyhodit do vzduchu přehradu, která zadržovala tok řeky Irpiň severovýchodně od metropole. Plán byl schválen a hráz přehrady byla odpálena: voda zaplavila údolí, které kdysi bylo bažinaté, a proměnila ho znovu v bažinu neprostupnou pro stroje útočníka.

Dmitrijevův nápad fungoval. „V zásadě to zastavilo ruský útok ze severu,“ řekl. Snímky moskevských tanků uvázlých v blátě, které nebyly schopné dosáhnout cíle, obletěly celý svět. Zaplavení asi 2800 hektarů půdy sice úspěšně zpomalilo postup ruských vojsk směrem na Kyjev, ale způsobilo také rozsáhlé škody na životním prostředí a také to zničilo několik obytných oblastí.

Stejná oblast už přitom Ukrajinu ochránila jednou předtím – za druhé světové války tehdy ještě nevysušené bažiny zastavily nacisty.

Poučení pro Evropu

Všechny tyto zkušenosti vedou ke snaze zvětšit rozsah přirozeně bažinatých ploch na východním evropském křídle, aby se v případě ruské invaze nemusely zaplavovat jako v prvních dnech invaze na Ukrajinu. Obnova by měla ještě další smysl: výrazně by mohla posílit snahu Evropy o zpomalení změny klimatu, a to velmi účinným způsobem.

Rašeliniště jsou totiž jedinečné ekosystémy, které pohlcují velké množství oxidu uhličitého – jejich přínos ale bývá podceňovaný. Hmota v nich se totiž ukládá velmi hustě na celé metry hluboko: díky tomu jsou zřejmě nejúčinnějšími úložišti oxidu uhličitého na Zemi. I když pokrývají jen asi tři procenta povrchu planety, zadržují přibližně třetinu světového uhlíku, což je dvojnásobek množství uloženého ve všech lesích planety, a to včetně pralesů, jako je ten amazonský.

Opatření na obranu před Moskvou by tedy mohlo být současně velmi silnou ochranou před další velkou hrozbou, jíž Evropa čelí – před změnou klimatu. Obě hrozby se často popisují, jako by stály proti sobě: výroba zbraní nutně zvyšuje emise, takže zhoršuje klimatickou krizi. Obnova bažin by ale mohla spojovat oba přístupy a řešit obě vážné krize.

Hrozba i příležitost

Zatímco vodou zalité bažiny oxid uhličitý vážou a pohlcují, jakmile dojde k jejich vysušení, uhlík se z nich uvolňuje – a to velmi masivně. Například ve Finsku tvoří odvodněná rašeliniště jen asi deset procent zemědělské půdy, ale jsou zodpovědná za víc než polovinu emisí skleníkových plynů z tamního zemědělství.

V zemích EU v současné době odvodněná rašeliniště produkují přibližně sedm procent celkových ročních emisí skleníkových plynů – už existují plány, jak to napravit. Podle zákonů EU o obnově musí členské státy do roku 2030 obnovit alespoň třicet procent odvodněných rašelinišť a do roku 2050 padesát procent. Podle Evropského parlamentu je „obnova odvodněných rašelinišť jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit emise v zemědělském sektoru“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 9 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...