Evropský parlament strana 3 z 5

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová po víkendových volbách do Evropského parlamentu uvedla, že hodlá post obhájit. Ačkoliv bude její frakce EPP v europarlamentu zřejmě opět nejsilnější, neznamená to ale automatický zisk dalšího pětiletého období. Bruselský server Politico předpokládá, že více než deset procent členů EPP pro von der Leyenovou hlasovat nebude. Stejná situace má panovat i mezi liberály a socialisty, kteří pomohli jejímu zvolení v roce 2019. Von der Leyenová tak musí hledat nové spojence a „horečně“ vyjednávat.

V letošních volbách do Evropského parlamentu kandidovala Klára Dostálová jako lídryně hnutí ANO. Poslankyní Evropského parlamentu se stala vůbec poprvé. Do voleb vstupovala s cílem hájit české národní zájmy, odmítnout migrační pakt, přepracovat dohodu Green Deal nebo zachovat českou korunu. Zásadní pro ni je vrátit se k původním principům EU, tedy k důrazu na ekonomiku a respektování suverenity jednotlivých členských států.

Nestraník za hnutí ANO kandidoval do funkce europoslance podruhé, tentokrát ze čtvrtého místa kandidátní listiny. Poprvé kandidoval v roce 2019 jako nestraník také za hnutí ANO. V europarlamentu byl členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a zastával i funkci místopředsedy Podvýboru pro daňové záležitosti. Jako europoslanec se zaměřoval například na problematiku společné zemědělské politiky.

Nelze přehlížet nárůst podpory extremistů v Evropě, je nutné tyto hlasy vnímat a přemýšlet, proč se to děje, řekl k výsledkům víkendových voleb do Evropského parlamentu (EP) prezident Petr Pavel. Zároveň ale věří, že se základní hodnotové směřování EU v otázkách bezpečnosti nebo demokracie po volbách nezmění.

Vítězství ve volbách do Evropského parlamentu v Česku slaví ANO, získalo sedm mandátů. Druhá koalice SPOLU bude mít v europarlamentu šest zástupců, třetí Přísaha a Motoristé dva, stejně jako Stačilo! a Starostové. Po jednom křesle získali Piráti a SPD s Trikolorou. Češi o právě skončené eurovolby projevili velký zájem, volební účast byla v tuzemsku dosud nejvyšší.

Evropská unie má za sebou volby do europarlamentu. Průběžné výsledky už stihly otřást některými zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl rozpustit parlament a vypsat nové volby, v Belgii rezignuje premiér Alexandr de Croo. Posílila pravice, Ursula von der Leyenová má šanci na znovuzvolení do čela Evropské komise a výrazný výsledek si připsal vyzyvatel maďarského premiéra Viktora Orbána.

Evropa se po eurovolbách posunula doprava, Francie zažívá politické zemětřesení a německý kancléř Olaf Scholz se svou sociální demokracií (SPD) utrpěl debakl, zhodnotila německá média výsledky víkendových eurovoleb. Podle polských novinářů by nyní mohl v Evropě vzrůst vliv tamního premiéra Donalda Tuska, který v Polsku na rozdíl od stran německých a francouzských lídrů zvítězil. Média napříč Evropou i ve Spojených státech také upozorňují na vzestup populistických pravicových uskupení.

Ve volbách do Evropského parlamentu těsně zvítězila proevropská Občanská koalice (KO) premiéra Donalda Tuska, druhé skončilo národněkonzervativní Právo a spravedlnost (PiS). Vyplývá to z údajů zveřejněných polskou volební komisí. Portál Onet.pl píše, že Tuskovi se podařilo prolomit sérii volebních vítězství PiS, která trvala od roku 2014.

Konkurence ve volbách do Evropského parlamentu byla značná. O jedenadvacet mandátů se ucházelo 674 kandidátů. Svým favoritům mohli voliči pomoct až dvěma preferenčními hlasy na jedné kandidátce, čehož také využívali. Velké překvapení se nekonalo, přesto s pořadím zamíchali.

Voliči v Česku vybrali 21 zástupců v Evropském parlamentu. Zvolili osm žen a třináct mužů kandidujících za sedm uskupení. Jejich stručné životopisy najdete v následujících odkazech.

Volby do Evropského parlamentu znají své vítěze i poražené. Ze stran, které mají své zastoupení v českém parlamentu, může úspěch slavit zejména hnutí ANO, naopak strany vládní koalice většinově ztrácely. Mnozí politici budou hovořit o úspěších, přesto pohled na výsledky z voleb 2019 ukazuje, že vyjma hnutí ANO a STAN si ostatní strany pohoršily.

Volby do Evropského parlamentu ovlivní i personální složení Poslanecké sněmovny. Do Evropského parlamentu byli zvoleni čtyři současní poslanci, tři z ANO, jeden z TOP 09. Za zvolené europoslance tak nastoupí náhradníci, což jsou vždy první nezvolení kandidáti ve volebním kraji z téže kandidátní listiny jako poslanec, který pozbyl mandátu. Mandát se uvolňuje i po Kláře Dostálové (ANO), která nyní zastává také funkci místopředsedkyně dolní komory.

Ve volbách do Evropského parlamentu zvítězilo ANO s 26,14 procenta, druhá je koalice SPOLU s 22,27 procenta a třetí se umístila koalice Přísaha a Motoristé. K urnám přišlo 36,45 procenta oprávněných voličů, šlo o doposud nejvyšší účast u evropských voleb, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).

Za velké zadostiučinění označil vítězství ANO v evropských volbách předseda hnutí Andrej Babiš. Představitelé SPOLU mluvili o slušném výsledku a touze být u vyjednávání o budoucí podobě Evropské komise. Spokojený s výsledkem je Filip Turek, lídr kandidátky koalice Přísahy a Motoristů, která skončila na třetím místě.

V Česku v sobotu odpoledne skončily historicky páté volby do Evropského parlamentu. Volební místnosti se po noční přestávce otevřely v osm ráno, zavřely se ve 14 hodin. Letošní účast byla zřejmě vyšší než u eurovoleb před pěti lety. V některých městech a obcích lidé také rozhodovali v místních referendech o lokálních záležitostech.

Češi v pátek rozhodovali o tom, kdo je příštích pět let bude zastupovat v Evropském parlamentu. Volební místnosti se zavřely ve 22:00. Po noční pauze se znovu otevřou v sobotu od 08:00 do 14:00. Voliči mají na výběr třicet kandidujících stran, hnutí nebo jejich koalic. Výsledky budou s ohledem na celounijní charakter voleb oznámeny až v neděli před půlnocí, kdy se uzavřou poslední volební místnosti v dalších státech EU. V některých městech a obcích Česka lidé v místních referendech rozhodnou o lokálních záležitostech.

Češi rozhodují o přeobsazení 21 křesel v Evropském parlamentu. Volební místnosti jsou většinou utvořeny ve školách. Někde ale voliči najdou okrskové komise na netypických místech, například ve zlínské čtvrti Podvesná se hlasuje v hale, kde se běžně hraje ping-pong. V Divácích u Hustopečí zase půjdou lidé volit v krojích a na Sokolovsku si hýčkají starožitnou volební urnu.

Bosenskosrbští ministři ve vládě Bosny a Hercegoviny znemožnili některým občanům Evropské unie hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu na diplomatických misích svých zemí. Týká se to občanů Polska, Rumunska a Slovinska žijících v Bosně a Hercegovině, informoval bruselský server Politico. Lidé z okolí prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika uvedli, že jde o odvetný krok za to, že dotyčné tři země v květnu podpořily rezoluci OSN, podle níž si má svět každý rok připomínat genocidu v bosenské Srebrenici spáchanou v roce 1995 bosenskosrbskými jednotkami.

V pátek a v sobotu mohou Češi volit do Evropského parlamentu. Poslední tematické debaty České televize se zúčastnili předsedkyně a předsedové stran a hnutí zastoupených ve sněmovně. O evropské budoucnosti a vizi diskutovali předseda Pirátů Ivan Bartoš, lídr ODS Petr Fiala, 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda SPD Tomio Okamura, předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a Vít Rakušan, předseda hnutí STAN.

Ve světě těch několik dní nemá obdoby. Jednou za pět let se desítky milionů voličů z často velmi odlišných zemí scházejí ve volebních místnostech napříč celým kontinentem a volí jeden společný parlament. Na tom se zatím nedokázal shodnout nikdo jiný než Evropané. Z Evropského parlamentu tak vytvořili zcela unikátní místo: jediný mezinárodně volený parlament na planetě.

Nízké výkupní ceny komodit, vysoké náklady a vysoká úroveň státních regulací. To jsou podle zjištění pořadu Bilance hlavní motivy nespokojenosti zemědělců. Jejich demonstrace se odehrávají v celé Evropě a nátlakové akce jsou úspěšné. Evropský parlament například na posledním zasedání zrušil řadu požadavků na ozelenění agrárnictví – opatření k ochraně přírody zůstanou dobrovolná. Přesto napětí v sektoru trvá, Agrární komora ČR dál vyjednává s vládou o několika požadavcích na zvýšení dotací nebo úlev. Reportér pořadu Filip Černý natáčel na českých i rakouských farmách, sledoval rozdílné přístupy k práci i krajině a mluvil také s reprezentanty velkých agrárních sdružení. Požadavky některých z nich nejsou ve vzájemném souladu – malí a velcí zemědělci stojí proti sobě.

Evropský parlament (EP) je přímo volenou institucí Evropské unie, která reprezentuje zájmy občanů jednotlivých členských států. Podílí se na schvalování směrnic a nařízení, tedy evropských norem, musí odsouhlasit rozpočet Evropské unie a má i řadu významných kontrolních funkcí – schvaluje Evropskou komisi, kterou může také odvolat. O všech 720 poslancích rozhodnou volby, které se v členských státech konají od 6. do 9. června. V Česku budou volební místnosti otevřeny v pátek 7. a v sobotu 8. června.

V Polsku finišuje nezvykle vyrovnaná kampaň před evropskými volbami. V průzkumech těsně vede opoziční strana Právo a spravedlnost, která bodovala například výpady proti Green Dealu. Kritiku naopak sklízí za některé kandidáty. Třeba exšéf Orlenu Daniel Obajtek je podezřelý z korupce a podle místních médií se skrývá v Maďarsku ve vile člověka, který má blízko k premiéru Viktoru Orbánovi.

Ve volbách do Evropského parlamentu 7. a 8. června by mohlo v České republice hlasovat také až tři a půl tisíce cizinců. Tolik je jich zapsaných v seznamu voličů, jak vyplývá z dat ministerstva vnitra. Je to o dvanáct set více než v předchozích eurovolbách v roce 2019. Volit zástupce České republiky do Evropského parlamentu mohou u nás cizinci s trvalým nebo přechodným pobytem a registrací v seznamu voličů.