Europoslanci z výboru pro rozpočtovou kontrolu jsou na návštěvě Slovenska, kde posuzují využívání evropských fondů. Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) obvinil opozici ze snahy škodit Slovensku „trestnou výpravou z Bruselu“. Europoslance zajímají i podezřelé soukromé „haciendy“, do nichž mohly putovat evropské dotace. Slovensku s Maďarskem pohrozil také německý kancléř Friedrich Merz, což premiér Robert Fico (Smer) označil za nepřijatelné.
Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko má ve čtyřčlenné delegaci pod vedením českého europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) zástupce Michala Wiezika. Podle něj byl program mise doplněn o kauzu spojenou s podezřeními ze zneužívání evropských peněz na podporu cestovního ruchu na venkově.
Slovenská opozice i média v uplynulých týdnech upozornily na případy, kdy za evropské peníze na podporu turistiky patrně vyrostly na Slovensku místo penzionů luxusní soukromé vily několika vlivných lidí. Ubytovat se v nich nedá. Dotace byly přidělovány za dřívějšího vládnutí současného již čtyřnásobného premiéra Fica.
Vily místo ubytování
Zpravodaj Českého rozhlasu v Bratislavě Ladislav Novák ve vysílání pondělního Odpoledního Radiožurnálu sdělil, že případ se týká dotační výzvy z let 2015 a 2016. Případu se říká „kauza haciendy“.
„Jedním z podezřelých objektů je luxusní vila, která byla postavená s pomocí dotace v přepočtu přes třináct milionů korunu uprostřed polí poblíž Nitry. Na platformách pro vyhledávání krátkodobých pronájmů ji nenajdete. Novinářům z Denníku N se tam také nepodařilo získat termín a ubytovat se. Starosta města neví o tom, že by šlo o rekreační prostor, přestože má mít díky daním informace o každém ubytovaném,“ sdělil zpravodaj Českého rozhlasu.
Novák uvádí, že vila má podle zjištění novinářů propojení na podnikatele Norberta Bödöra, blízkého straně Smer i premiérovi Ficovi. „Ta místa často spojuje to, že nemají zvonek, nemají často ani cedule, označení, aby mohly lákat turisty. Novináři se v těch vilách často pokusili ubytovat, ale neúspěšně,“ dodal.
„Starostlivě vybraná skupinka“
„Je podezření ze systémového zneužívání těchto prostředků. Je na místě, aby byla zjištěna situace,“ uvedl Wiezik o čerpání peněz z evropských fondů na Slovensku a o misi europoslanců.
„Přichází sem starostlivě vybraná skupinka s cílem prezentovat Slovensko v Bruselu jako černou díru na mapě Evropy. Je to důsledek očerňování Slovenska v zahraničí opozicí,“ prohlásil v pondělí Šutaj Eštok. Dodal, že Hlas odmítá „zákeřné ubližování Slovensku a jeho občanům“.
Slovenský ministr vnitra také tvrdil, že nejde o běžnou kontrolní misi. Kritizoval, že do delegace nebyl zařazen europoslanec za Hlas Branislav Ondruš. Ten není v Evropském parlamentu členem žádné frakce ani členem výboru pro rozpočtovou kontrolu. Členy delegace jsou ještě český europoslanec Ondřej Knotek (ANO) z Patriotů pro Evropu a německý europoslanec Daniel Freund z frakce Zelených.
Progresívne Slovensko kritiku mise už předem odmítlo a poukázalo na to, že EP má v kompetenci kontrolu unijního rozpočtu. Wiezik řekl, že europoslanci se sejdou se zástupci slovenské vlády, parlamentu, nevládních organizací, občanského sektoru či s investigativními novináři. Třídenní návštěva vyvrcholí ve středu.
Zdechovský: Pustili se do útoků a obviňování
„Místo aby si představitelé současné slovenské vlády s delegací Výboru pro rozpočtovou kontrolu v klidu a věcně vyříkali důležitá témata, pustili se do útoků a obviňování,“ napsal Zdechovský, jenž výpravu vede.
Podle něj se europoslanci zajímali například o možné použití evropských dotací na zmíněné vily, byť k tomu účelu nesloužily, dále na nákup kamionů či o loňské změny v trestním právu a jejich dopad na vyšetřování podvodů s evropskými dotacemi.
„V Česku jsme díky rozumným ekonomickým krokům na dobré cestě stát se brzy čistým plátcem do rozpočtu EU. Naši občané právem očekávají, že jejich peníze nebudou končit v kapsách vybraných elit, ale pomohou tam, kde je to potřeba. Právě proto kontrolujeme evropské fondy,“ zdůraznil Zdechovský.
Loni v lednu Evropský parlament přijal rezoluci odsuzující snahy Ficovy vlády měnit trestní právo a zrušit Úřad speciální prokuratury. Tyto návrhy, které zahrnovaly také snížení trestních sazeb za korupci a až na výjimky také u ekonomické kriminality, jakož i obecné zkrácení promlčecích dob trestných činů, pak slovenský kabinet v parlamentu prosadil. Slovenská sněmovna následně hlasy vládních poslanců uvedenou rezoluci Evropského parlamentu odsoudila.
Současná mise europoslanců na Slovensku navazuje na podobnou návštěvu po vraždě novináře Jána Kuciaka v roce 2018, po které v zájmu řešení vzniklé politické krize Fico rezignoval na funkci ministerského předsedy. Do čela vlády se pak Fico vrátil po předloňských předčasných parlamentních volbách, ve kterých zvítězila jeho strana Smer.
Merz hrozí, Fico to označuje za nepřijatelné
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí také pohrozil, že přitvrdí v přístupu ke Slovensku a Maďarsku, pokud budou nadále blokovat rozhodování Evropské unie. Podle něj by bylo možností řízení o porušení unijního práva. „Ale vždy je tu taky možnost odejmout evropské prostředky,“ dodal.
Fico tyto výroky považuje za nepřijatelné. „To, co řekl kancléř, je neakceptovatelné v moderní Evropě. Nemůže nám někdo vyhrožovat, že když nebudeme poslouchat, tak udělá s námi pořádek,“ uvedl Fico. Prohlásil, že politika jediného povinného názoru je popřením suverenity a demokracie a nebezpečná pro Evropu stejně jako třetí světová válka.
Slovensko například v březnu společně s Maďarskem blokovalo prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Obě země svůj postoj změnily patrně až po úpravě původního návrhu. Budapešť zase na úrovni Evropské unie dlouhodobě vystupuje vůči některým opatřením, která jsou namířená proti Rusku a jeho agresivní válce na Ukrajině.
