Prezidenti Česka Petr Pavel, Slovenska Peter Pellegrini a Rakouska Alexander Van der Bellen jednali na zámku ve Slavkově u Brna o přeshraniční spolupráci, propojení svých zemí dopravní infrastrukturou nebo inovacích, řekl na tiskové konferenci Petr Pavel. S Pellegrinim se shodl, že vztahy by neměla negativně ovlivnit rozdílnost pohledů a názorů na některé otázky zahraniční a bezpečnostní politiky. Van der Bellen prohlásil, že EU musí být jednotná.
Rozdílnost názorů by neměla ovlivnit naše vztahy, shodli se Pavel a Pellegrini
Setkání hlav států Česka, Slovenska a Rakouska
Hlavním tématem prvního prezidentského summitu Slavkovského formátu (S3), kterému nyní Česko předsedá, bylo zhodnocení přeshraniční spolupráce a možnosti jejího prohloubení. Debata o aktuální zahraničněpolitické situaci se týkala mimo jiné posledního vývoje ohledně ruské agrese na Ukrajině, budoucnosti vztahů mezi Evropou a Spojenými státy nebo rozšíření Evropské unie o další státy.
Podle Van der Bellena válka, geopolitické napětí či bezpečnostní hrozby vyžadují chytrou obrannou a zahraniční politiku. EU musí být jednotná, silná a sebevědomá, řekl. Politická situace ve světě je podle něj tak nestabilní, že nutí všechny konat.
Pellegrini: Musíme pěstovat vztahy s novou vládou USA
Prioritou každé ze zemí je podle Pellegriniho zajištění bezpečnosti, hlavy státu si podle něj uvědomují i potřebu navýšení evropské obranyschopnosti. Stále je ale podle něj nutné v této souvislosti hovořit o evropském pilíři v rámci Severoatlantické aliance (NATO). Bez zdravých a konstruktivních vztahů se Spojenými státy nelze stoprocentně garantovat bezpečnost, uvedl a dodal, že je třeba pěstovat korektní vztahy s novou americkou administrativou a nereagovat unáhleně na každé její vyjádření.
Evropa musí podle slovenské hlavy státu nalézt společný recept při řešení všech výzev, před kterými stojí. Nejedná se jen o zastavení bojů a hledání trvalého a udržitelného mírového řešení pro Ukrajinu, mezitím je nutné vést intenzivní a velmi otevřené a přímé rozhovory o konkurenceschopnosti a ekonomickém postavení EU, podotkl.
Pellegrini podobně jako Pavel prohlásil, že česko-slovenské vztahy by nemělo ovlivnit politické dění. Uvedl také, že jeho země je někdy v médiích či diskusích v Česku vykreslována negativně. Tuzemský kabinet loni v březnu přerušil mezivládní konzultace se Slováky kvůli rozdílným názorům na klíčová témata zahraniční politiky. Příčinou jsou hlavně nynější zahraničněpolitické aktivity slovenské vlády v čele s Robertem Ficem (Smer), například jeho nedávné jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Pavel: Je nutné region efektivně propojit
Prezidenti zemí Slavkovského formátu podle Pavla řešili také přeshraniční spolupráci, propojení států dopravní infrastrukturou, především dálnicemi a vysokorychlostními železnicemi, nebo inovace. Přeshraniční asistence při krizových situacích, jako byly povodně, tornádo, koronavirová pandemie nebo požáry, může podle něj v některých případech výrazně snížit riziko škod, případně ztrát na životech.
Bez efektivního propojení regionu a napojení na evropskou infrastrukturu pak podle Pavla není možné uvažovat nejen o dalším ekonomickém rozvoji či rozvoji mezilidských vztahů, ale také o vojenské mobilitě, tedy efektivní obranyschopnosti celého evropského teritoria.
Co se týče americké podpory Ukrajiny, podle Petra Pavla ze všech dosavadních prohlášení vyplývá, že nebyla ukončena, ale přerušena. „Věřím tomu, že obě strany budou nakloněny k tomu, aby jednání pokračovala, tím pádem aby pokračovala i vojenská pomoc Ukrajině,“ uvedl. Evropa podle něj do určité míry a po nějakou dobu je schopna výpadek americké pomoci nahradit, dlouhodobě ale ne, protože pomoc od USA je podstatná.
Zelenskyj od partnerů žádá bezpečnostní garance pro Ukrajinu, která podle Pavla má bezprostřední zkušenost s Ruskem jako nikdo jiný. „Pro Ukrajinu bezpečnostní garance mají jasné vojenské kontury, které budou efektivním odstrašením k pokračování ruské agrese po tom, co bude dosaženo nějakého příměří,“ řekl. USA mohou takové garance vnímat velmi odlišně, protože každý ze států stojí úplně jinde, míní.
Jednání o inovacích
Posledním blokem jednání prezidentů byla diskuse o významu inovací pro konkurenceschopnost národních ekonomik i EU jako celku. Součástí toho bylo i devět prezentací inovačních projektů studentů středních škol z Česka, Rakouska a Slovenska. Svůj projekt prezentoval třeba tým LASAR, jenž vyhrál soutěž NASA Conrad Challenge. Způsob uvažování studentů podle Pavla dává velice dobrý předpoklad k tomu, aby Evropa technologicky nezaostávala.
Slavkovský formát byl založen podpisem deklarace v lednu 2015 na zámku Slavkov. Česko mu předsedá od loňského července do konce letošního června, poté předsednictví převezme Slovensko. Obsahem jednání podle Hradu zpravidla bývají témata EU, zahraničněpolitické otázky, ale též energetická bezpečnost, doprava, digitální transformace či umělá inteligence.