Vysokorychlostní trať

Nejméně 95 obětí, včetně několika dětí, si už vyžádaly povodně způsobené přívalovými dešti, které v úterý zasáhly jihovýchod Španělska. Většina obětí je hlášena z oblasti Valencie. V centrálním regionu Kastilie-La Mancha si bouře vyžádala dva mrtvé. Desítky dalších lidí se pohřešují. Na 120 tisíc domácností ve Valencii je bez proudu, omezení je i na železnici a silnicích. Tamní regionální úřady čelí kritice za pozdní a chaotickou reakci. Povodně jsou podle španělských médií nejhorší od začátku století. Vláda v zemi vyhlásila třídenní smutek.

Výstavba vysokorychlostních tratí má zpoždění. Lidé se tak rychlovlakem svezou později, než jim stát sliboval – nejdřív zřejmě až za deset let. Nové termíny představil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Přípravu podle něj prodlužuje mimo jiné jednání s dotčenými kraji. Zpoždění kritizuje opozice. Poukazuje na to, že konkrétní plán na vybudování železnice vláda schválila již před sedmi lety.

Specializovaná firma AZ Geo musela v Chlumci na Ústecku přerušit průzkumný vrt pro budoucí trať vysokorychlostní železnice. Podle chlumecké radnice totiž plánovaný, zhruba 90 metrů hluboký vrt firma neoznámila na příslušné úřady a nezajistila ani průzkumy studen v okolí. Právě ty byly podmínkou pro zahájení prací.

Výstavba prvního úseku vysokorychlostních železničních tratí (VRT) mezi Brnem a Přerovem by měla začít v příštím roce. Práce na úseku mezi Brnem a Břeclaví začnou v roce 2026, úsek Moravská brána pak nejpozději v roce 2028. Na konferenci pořádané Svazem podnikatelů ve stavebnictví to v pátek řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Část obcí mezi Prahou a Berounem, u kterých má vzniknout největší železniční tunel ve střední Evropě, nesouhlasí s jeho výstavbou. Obávají se hlavně zvýšeného hluku a prachu. Správa železnic (SŽ) už v lokalitě provádí geologické průzkumy. Samotná stavba vysokorychlostní trati by měla začít za čtyři roky, hotovo by pak mělo být za dalších zhruba deset let.

Dotčené obce a města na Pardubicku nesouhlasí ani s jednou variantou chystané vysokorychlostní trati, její trasování chystá Správa železnic. Starostové upozorňují na přílišný zásah do katastrů a života místních. Správa železnic proto zváží nové trasování. Trať má spojovat česká města s Polskem.

Bohumín, Dolní Lutyně a Dětmarovice budou požadovat od státu důkladné prověření všech podmínek pro případné vybudování strategické průmyslové zóny v Dolní Lutyni na Karvinsku. Chtějí také záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel. Se stavbou zóny souvisí několik problémů, upozornili po pátečním jednání bohumínský starosta Petr Vícha (SOCDEM) a dolnolutyňský starosta Pavel Buzek (STAN). Proti stavbě zóny už vznikla i petice.

Ministerstvo dopravy dostalo první pozitivní stanovisko EIA v takzvaném zjišťovacím řízení na stavbu vysokorychlostní tratě mezi Brnem a Vídní. Podle ministra Martina Kupky (ODS) to znamená, že by se v roce 2026 mohlo začít stavět. Správa železnic ale ještě musí získat konečné posouzení vlivů na životní prostředí a stavební povolení. Hovoří se o tom, že první vysokorychlostní úseky mají být hotové po roce 2030.

Na hlavním železničním koridoru na střední Moravě začala dlouhodobá výluka. Regionální vlaky nahradí mezi Lipníkem nad Bečvou a Drahotušemi autobusy. Dálkové a nákladní vlaky sice projedou, ale budou nabírat zpoždění. Omezení na důležité trase kritizují svazy železničních dopravců, tvrdí, že se mělo počkat na zprovoznění vysokorychlostní trati (VRT). Jenže podle Správy železnic rekonstrukci trati nelze odkládat.

Rok 2023 nestál co do nových zprovozněných úseků dálnic příliš za řeč. Politici mohli přestřihnout pouze tři pásky na nových dálničních úsecích, dva z nich byly na dálnici D48, jeden na D7. Celkem přibylo patnáct kilometrů. Častěji se poklepávalo na základní kameny nových staveb, těch bylo zhruba třikrát více – osm úseků o celkové délce 55 kilometrů. Na železnici letos skončila komplikovaná výluka u Ústí nad Orlicí a také modernizace trati mezi Smíchovem a Radotínem na okraji Prahy, začaly naopak práce na koridoru u Berouna.

Na jižní Moravě pokročila příprava stavby vysokorychlostních tratí. K projektu nového koridoru začala Správa železnic sbírat dotazy a připomínky od lidí a obcí – zaměřují se například na chybějící lávky. Vlaky s vysokou rychlostí by podle Správy železnic mohly na jižní Moravě vyjet po roce 2030. Kdy odstartuje stavba trati z Brna do Prahy, ale zatím není úplně jasné.

Prezident Petr Pavel jel na motorce bez helmy, upozornila na to televize CNN Prima News na základě videozáznamu od diváka. Pavel se na sociální síti X za dopravní přestupek omluvil. Slíbil, že věnuje peníze na pomoc motorkářům, kteří cizí vinou skončili na invalidním vozíku.

Skupina senátorů napadla u Ústavního soudu vládní nařízení o úpravě hlukových limitů zejména v dopravě. Informoval o tom v pondělí v tiskové zprávě spolek Koridor D8 a přijetí návrhu potvrdila mluvčí soudu. Jeho podání ohlásila před měsícem místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) v reakci na protesty obcí, které už nyní trápí nadměrná hluková zátěž z kamionové a železniční dopravy. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) již dříve uvedl, že úprava limitů hluku z dopravy se má týkat jen starších staveb, kde jsou vyčerpané jiné technické možnosti ochrany obyvatel.

Pokusem o zablokování přípravy vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan pohrozily obce z Mělnicka kvůli nařízení vlády, které nově vymezuje hlukové limity. Obce leží u koridoru, kterým má rychlodráha vést, a zároveň nedaleko dálnice D8. Obávají se, že změna v obcích ještě zvětší už tak vysokou hlukovou zátěž, a žádají, aby kabinet posunul účinnost nařízení a řádně vyhodnotil možné dopady.

Stavba prvního úseku vysokorychlostní tratě by podle současných plánů měla začít zhruba za tři až čtyři roky. Vyjít má řádově na desítky miliard korun. Celý projekt pak na 700 miliard. Vláda nemá peníze ani na údržbu a opravu železnic, uvedl v pondělních Událostech, komentářích bývalý ministr dopravy Karel Havlíček (ANO). Současný šéf resortu Martin Kupka (ODS) chce jednat se soukromými investory a snažit se získat peníze i ve spolupráci s Německem a Rakouskem.

V roce 2021 Ředitelství silnic a dálnic zprovoznilo 46,5 kilometru nových dálnic. Tři čtvrtiny z této délky vznikly na východě Čech v blízkosti Hradce Králové, zhruba osm kilometrů připadlo na severozápad Čech a jen tři nové dálniční kilometry přibyly na Moravě. V příštím roce slibují silničáři dalších 25,5 kilometru dálnic. Bude to podstatně menší délka než letos, navíc ji takřka celou „spolykají“ vlastně jen dvě stavby. Roky 2021 a 2022 představují také roky dvou velkých modernizací D1. Ta, která se týkala úseku od středních Čech až na Brněnsko, letos skončila, příští rok začne rozšiřování úseku u Brna na šest pruhů.

Česko nyní nejvíce potřebuje druhou dálniční spojnici z Prahy na Moravu a také dokončení Pražského okruhu. Nutné je i začít stavět vysokorychlostní tratě a vyhnout se při tom problémům, které provázejí přípravu dálničních staveb. V debatě o dopravě v Událostech, komentářích speciál se na tom shodli poslanci z různých částí České republiky. O dopravě a také regionálním rozvoji debatovali zástupci devíti politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, sešli se v historické tramvajové vozovně v pražských Střešovicích. Debatu moderovala Jana Peroutková.

Vysokorychlostní trať z Prahy do Drážďan, jedna z nejdražších a nejkomplikovanějších staveb v historii Česka, má problémy. Z velké části má vést tunelem a Ústí nad Labem trvá na zastávce v centru. To by ale znamenalo stavět pod obcemi v Polabí, kterým se takový plán nelíbí. Cestu z Prahy do Drážďan by trať měla zkrátit na 50 minut.