Ministerstvo dopravy dostalo první pozitivní stanovisko EIA v takzvaném zjišťovacím řízení na stavbu vysokorychlostní tratě mezi Brnem a Vídní. Podle ministra Martina Kupky (ODS) to znamená, že by se v roce 2026 mohlo začít stavět. Správa železnic ale ještě musí získat konečné posouzení vlivů na životní prostředí a stavební povolení. Hovoří se o tom, že první vysokorychlostní úseky mají být hotové po roce 2030.
Ministerstvo dosáhlo podstatného dílčího kroku pro vysokorychlostní trať mezi Brnem a Vídní. Stavět by se mohlo už za dva roky
Ministerstvo dopravy dostalo první pozitivní stanovisko EIA v takzvaném zjišťovacím řízení na stavbu vysokorychlostní tratě mezi Brnem a Vídní (zdroj: ČT24)
Pokud půjde vše podle plánu, začnou železničáři stavět první kilometry u Brna, a to už za tři roky. „Zároveň jsme daleko v Moravské bráně, tedy v úseku vysokorychlostní tratě mezi Přerovem a Ostravou-Svinovem. Postupujeme také v české části od Prahy směrem na východ, v části na Poříčany,“ přiblížil Kupka.
„Teď budeme předkládat schvalování EIA procesů. Další milník bude také stavební řízení – schválení a vyhlášení soutěže,“ popsal další postup generální ředitel Správy železnic (SŽ) Jiří Svoboda.
Za hodinku v Brně i Drážďanech
Železničáři chystají vysokorychlostní spojení například mezi Prahou a Brnem, Ostravou, Hradcem Králové, ale také trať do německých Drážďan. Postavit se má i několik nových terminálů. Například do Brna by mohla cesta po rychloželeznici trvat zhruba hodinu, podobně by to mělo být i na cestě do Drážďan. Tam se navíc v budoucnu napojí také německá rychlotrať.
„Pro Německo je to také velmi důležitý projekt, protože v konečném důsledku slouží k odlehčení Labského údolí. Zřízením nové trasy vytvoříme také větší kapacitu pro nákladní dopravu, což je k roustoucímu objemu dopravy nezbytné,“ konstatoval ředitel projektu trati Praha–Drážďany z německých Deutsche Bahn Kay Müller.
Podle ministra dopravy jde o skutečnou cestu pro restart české ekonomiky, rozšíření možností českého průmyslu, hospodářství, ale i tuzemské společnosti. SŽ ale musí v projektech zohlednit i výtky odborníků, starostů nebo obyvatel měst a obcí, kterými trať povede.
Připomínky má například starosta Dolních Měcholup Jiří Jindřich (ODS). „Hned za hasičskou zbrojnicí má vést obchvat Dolních Měcholup, který je v územním plánu už desítky let, navíc v místě hasičárny se ty dvě trasy kryjí. Pro nás je ale priorita obchvat, na který čekáme asi sto let,“ upozornil.
Dopravce, který bude provozovat vlaky na rychlotrati, začne Správa železnic hledat až ve chvíli, kdy bude zahájena stavba prvních kilometrů. Kompletně hotovo by mělo být nejdříve v roce 2050. Náklady se zatím odhadují na 800 miliard korun, část z toho mají zaplatit evropské dotace.
