Železniční doprava

Ministerstvo dopravy chce urychlit zavedení evropského zabezpečovacího systému ETCS na některých tratích. Šéf resortu Martin Kupka (ODS) to řekl v reakci na srážku vlaků v Pardubicích z minulého týdne, při které zemřeli čtyři lidé a dalších 27 skončilo v nemocnicích. Zařízení teď využívá asi třetina zhruba z dvoutisícovky lokomotiv. V případě potřeby dokáže zastavit vlak nebo snížit rychlost, kterou strojvedoucí nedodržel. Dopravci aktuálně v tuzemsku používají starší systém, který lidské chybě nedokáže zcela zabránit.

Krádež kabelů zabezpečovacího zařízení ve stanici Praha-Smíchov omezila v pondělí ráno provoz vlaků. Spoje od Berouna směřující do Prahy nejdříve končily v Radotíně, od 6:00 jezdily po jedné traťové koleji. Z Radotína na Smíchov musely České dráhy (ČD) zavést náhradní autobusovou dopravu. Provoz byl obnoven v 7:30 bez omezení, postupně má docházet k jeho stabilizaci. Provoz se ráno zastavil též na trati mezi Říčany a Hostivaří, v Uhříněvsi srazil vlak člověka.

Železniční nehoda v Pardubicích, při které ve středu pozdě večer zemřeli čtyři lidé, ukázala, že je nejvyšší čas zavést v Česku evropský zabezpečovací systém ETCS. V Interview ČT24 to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Termín 1. ledna 2025 je podle něj závazný a musí se stihnout, na některých tratích by podle něj mohl systém fungovat už na podzim. Ministr také vyzdvihl práci složek Integrovaného záchranného systému při nehodě vlaků, řekl, že je to jedna z věcí, na kterou může být Česko hrdé.

Železniční přejezdy v Česku mají být bezpečnější. Řidičům, kteří na kolejích mezi závorami uváznou, mají pomoci nové reflexní štítky, na kterých je uvedena tísňová linka i číslo daného přejezdu. Momentálně štítky instaluje Správa železnic. Jen loni zemřelo na přejezdech 35 lidí, letos jich ke konci května bylo už jedenáct.

Správa železnic (SŽ) dokončila v Pardubicích modernizaci železničního uzlu za sedm miliard korun bez DPH. Práce trvaly od září 2020. Zahrnovaly opravy nástupišť a vybudování páté platformy. Uzel má nové zabezpečovací zařízení, trakční vedení nebo mosty. Vznikla také nová zastávka Pardubice centrum a železniční lávka. SŽ v pátek zároveň zahájila rekonstrukci hlavní nádražní budovy za jednu miliardu korun.

Vlaky jindřichohradecké úzkokolejky, které se měly opět rozjet začátkem června, pravděpodobně dále zůstanou v depu. Drážní úřad totiž zatím nevydá osvědčení o bezpečnosti firmě Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD), v nejbližších dnech se tam tak zřejmě spoje nerozjedou. Úřad přerušil řízení, protože v žádosti objevil nedostatky týkající se požadavků kladených na systém bezpečnosti podle evropských nařízení, informovala mluvčí instituce Pavlína Straková.

Hasiči odpoledne z preventivních důvodů evakuovali železniční nádraží a jeho okolí v Havířově. Nedaleko tratě stavaři poškodili plynové potrubí. Doprava je mezi Ostravou a Albrechticemi u Českého Těšína zastavena, řekl mluvčí hasičů Správy železnic (SŽ) Martin Kavka. Jak dlouho oprava plynového potrubí a výluka potrvají, zatím není jasné. Dopravce zavedl náhradní autobusovou dopravu.

Dělníci s bouracími stroji začali v pondělí odstraňovat budovy nádraží v Brně – Králově Poli. Železničářům sloužily přes sedmdesát let. Místo staré výpravní budovy se začne na přelomu června a července letošního roku stavět nová, která začne cestujícím sloužit od prosince příštího roku. Informoval o tom správce stavby Martin Hofírek ze Správy železnic (SŽ).

Správa železnic (SŽ) hledá projektanty na stavbu železničního koridoru mezi Stodem a Domažlicemi. Úsek za bezmála 700 milionů korun má být součástí plánované dvoukolejné trati, na které by vlaky teoreticky mohly jezdit rychlostí až dvě stě kilometrů za hodinu. Názory na trať se ale v jednotlivých obcích liší, někde totiž vlaků přibude, jinde ale o spoje přijdou.

Správa železnic (SŽ) v pátek uvedla do provozu moderní dopravní terminál pro vlaky a autobusy ve Vsetíně. Rekonstrukce tamní železniční stanice vyšla na skoro tři a půl miliardy korun, značnou část pokryla dotace z Evropské unie. Modernizace trvala přes dva roky. Vsetín chce na práce železničářů navázat a plánuje rozsáhlé úpravy přednádražního prostoru.

Praha a Středočeský kraj připravují šedesátimiliardový tendr na nového vlakového dopravce. Součástí je také nákup nových souprav. Zakázku chce kraj s hlavním městem vypsat letos v červnu. Jde o největší takový tendr v historii. I proto na něj bude dohlížet protikorupční organizace Transparency International. Modernizované spoje budou hlavní příměstské linky obsluhovat od roku 2029.

Cestující, kteří jezdí vlakem mezi Střelicemi na Brněnsku a Rapoticemi na Třebíčsku musí od úterka využívat náhradní autobusovou dopravu. Správa železnic (SŽ) začala s druhou fází modernizace tratě. Kromě zdvoukolejnění se trať dočká také plné elektrifikace. Omezení potrvá přes sedm měsíců.

Železničáři zahájili opravu více než dvaceti kilometrů železniční tratě na Žďársku. Modernizaci dvou úseků na Vysočině, která přijde na zhruba sedm miliard korun, chce Správa železnic (SŽ) dokončit na jaře roku 2027. Cestujícím má přinést větší bezpečnost a pohodlí. Na železniční trati by se mělo také jezdit rychleji. Trať byla poškozená nadměrnou dopravou, kdy všechny vlaky z Brna směrem na Prahu musely několik let jezdit právě přes Vysočinu.

Část obcí mezi Prahou a Berounem, u kterých má vzniknout největší železniční tunel ve střední Evropě, nesouhlasí s jeho výstavbou. Obávají se hlavně zvýšeného hluku a prachu. Správa železnic (SŽ) už v lokalitě provádí geologické průzkumy. Samotná stavba vysokorychlostní trati by měla začít za čtyři roky, hotovo by pak mělo být za dalších zhruba deset let.

Na železniční koleje v Hradci Králové na trati do Pardubic v pondělí někdo opět položil kamení z železničního náspu. Místem následně krátce po sobě projely zhruba stokilometrovou rychlostí dva spěšné vlaky, které vezly dohromady asi pět set lidí. Policie hledá svědky události, vyšetřuje ji jako obecné ohrožení. Pachateli hrozí až osm let vězení. Obdobný případ se ve stejné lokalitě stal letos v lednu.

Ústavní soud (ÚS) ponechal vládní nařízení o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací beze změn. Návrh skupiny 23 senátorů částečně zamítl a odmítl kvůli jeho nesprávné formulaci. Senátorům vadilo zvýšení hygienických limitů hluku ze silniční a železniční dopravy v nejbližším okolí obytných i dalších budov. Také uváděli, že vláda při tvorbě nařízení překročila své zákonné zmocnění. Právní úpravu celkově považují za chaotickou a nevyváženou.

U východního pobřeží Tchaj-wanu ve středu udeřilo silné zemětřesení, které zasáhlo celý ostrov a poničilo řadu budov. Tchajwanské úřady hovoří o nejsilnějším zemětřesení za pětadvacet let, v jehož důsledku zemřelo nejméně devět lidí a více než tisíc jich utrpělo zranění. Japonské úřady po několika hodinách zrušily varování před vlnou tsunami, na jejíž příchod se chystalo pobřeží malých ostrovů na jihu země.

Pád sloupu vysokého napětí na trakční vedení zastavil ve středu po poledni na přibližně pět hodin provoz na trati Praha–Beroun v úseku mezi Zadní Třebaní a Řevnicemi. České dráhy původně odhadovaly, že omezení potrvá až do 20:00. Dopravce zároveň zajistil náhradní autobusy. Omezení se týkalo Západních a Bavorských expresů, rychlíků Berounka a osobních vlaků linky S7. Podle mluvčí policie Michaely Richterové zemřel po pádu sloupu u Zadní Třebaně dělník, dva další jsou zranění.

Policisté navrhli obžalovat pětašedesátiletého řidiče polského kamionu za loňský střet s vlakem na přejezdu v olomoucké části Bělidla. Za obecné ohrožení z nedbalosti mu hrozí až osm let vězení. Kamion při říjnovém střetu narazil do palivové nádrže vlakové soupravy a vozy vzápětí pohltil mohutný požár. Při srážce bylo několik lidí lehce zraněno. Škodu policie vyčíslila na více než třicet milionů korun. Nehoda se stala na přejezdu zabezpečeném světelnou signalizací bez závor, která podle inspekce byla v době kolize v činnosti.

Ministerstvo dopravy dostalo první pozitivní stanovisko EIA v takzvaném zjišťovacím řízení na stavbu vysokorychlostní tratě mezi Brnem a Vídní. Podle ministra Martina Kupky (ODS) to znamená, že by se v roce 2026 mohlo začít stavět. Správa železnic ale ještě musí získat konečné posouzení vlivů na životní prostředí a stavební povolení. Hovoří se o tom, že první vysokorychlostní úseky mají být hotové po roce 2030.

Úplná výluka na železniční trati mezi Vlkovem u Tišnova a Křižanovem na pomezí Jihomoravského kraje a Vysočiny v pátek 1. března zřejmě nezačne. Alespoň nákladní vlaky budou moci i nadále úsekem projíždět. Jeden z dopravdů totiž s výlukou nesouhlasí. Věc tak posuzuje Antimonopolní úřad. Osobní doprava se ale na sedm měsíců zastaví, jelikož dopravci už mají nasmlouvané náhradní spoje.

Na hlavním železničním koridoru na střední Moravě začala dlouhodobá výluka. Regionální vlaky nahradí mezi Lipníkem nad Bečvou a Drahotušemi autobusy. Dálkové a nákladní vlaky sice projedou, ale budou nabírat zpoždění. Omezení na důležité trase kritizují svazy železničních dopravců, tvrdí, že se mělo počkat na zprovoznění vysokorychlostní trati (VRT). Jenže podle Správy železnic rekonstrukci trati nelze odkládat.

Vykolejení lokomotivy a dvou cisteren nákladního vlaku v říjnu 2022 na koridoru u Poříčan na Nymbursku zavinil podle závěrečné zprávy Drážní inspekce (DI) strojvedoucí, projel návěsti Stůj. Škoda dosáhla téměř 33 milionů korun, prvotní odhady z místa uváděly čtyři miliony korun. Při nehodě se zranil strojvedoucí, který vlak řídil a jeho kolega ve výcviku. Trať byla téměř dva dny neprůjezdná.

Kvůli rekonstrukci a přidání druhé koleje železničního Branického mostu v Praze je na něm přerušen provoz. Ovlivní to zejména nákladní železniční dopravce, kteří budou muset jezdit o sto sedmdesát kilometrů delší objízdnou trasou. Provoz po jedné koleji bude obnoven asi v červenci a nově po dvou kolejích budou vlaky jezdit na podzim.