V pražské Kramářově vile ve čtvrtek poprvé společně jednaly tuzemská a maďarská vláda. Mezivládní konzultace využili k bilaterální schůzce premiéři Andrej Babiš (ANO) a Péter Magyar, separátní jednání se svými protějšky měli na programu i další ministři. Podle Babiše čtvrteční setkání představuje „významný milník ve vzájemných vztazích“. Jednání označil za přínosné a konkrétní. Oznámil také, že Praha a Budapešť budou usilovat o finance z evropského rozpočtu na příštích sedm let na budování vysokorychlostních tratí.
„Dnešní (čtvrteční) zasedání vlád České republiky a Maďarska je historicky prvním setkáním tohoto formátu a představuje významný milník v našich vzájemných vztazích,“ řekl Babiš, podle něhož to potvrzuje vůli obou stran hovořit spolu pravidelně. „Domluvili jsme, že podobné zasedání se uskuteční v Budapešti,“ dodal český premiér, podle kterého mají země střední Evropy „mnohem větší sílu, když spolu mluví“ a hledají společná řešení. „Proto vítáme oživení formátu Visegrádské čtyřky (V4) a spolupráci s dalšími partnery,“ zdůraznil Babiš.
Tuzemsko chce dle Babiše vazby podporovat při svém nadcházejícím předsednictví ve skupině. Magyar dodal, že skupina získala v poslední době „nový elán a impuls“ a mohla by být silnější, než kdy dříve. Vyzdvihl možnost spolupráce na unijní úrovni, kde je důležité mít spolehlivé spojence. „Je evidentní, že takhle jsme mnohem úspěšnější, než kdybychom postupovali zvlášť,“ míní maďarský premiér.
Tématem jednání dle Babiše byla třeba také bezpečnostní spolupráce, energetika či klima. „Společně na Evropské radě bojujeme za nižší ceny energií. Bojujeme za snížení (cen) emisních povolenek 1 a chceme odložit emisní povolenky 2,“ řekl český premiér, podle něhož se oba státy shodují i v otázkách migrace. Magyar zdůraznil podporu vzájemnému obchodu, kterému by měly podle něj úřady v obou zemích pomáhat. Zmínil i podporu výzkumu a vývoje.
Jednání se týkalo i dalších oblastí. „Ministři dnes (ve čtvrtek) podepsali memorandum o spolupráci v dopravě. Je to konkrétní rámec pro užší spolupráci Česka a Maďarska v železniční a silniční dopravě. Velkým společným tématem jsou vysokorychlostní tratě,“ doplnil Babiš. Obě země dle něj budou kooperovat na jejich přípravě, financování i výstavbě. Magyar k memorandu řekl, že jde o dlouhodobý projekt na více než deset let, a bylo by dobré, aby země získaly významnou podporu. Hovořil o desítkách miliard – bez upřesnění, ve které měně.
„Evropa potřebuje konkrétní projekty a těch není moc,“ podotkl Magyar s tím, že je načase propojit vysokorychlostní tratí Prahu, Brno, Bratislavu a Budapešť. Hovořil i o dalším už existujícím propojení s Polskem a dalšími zeměmi. Babiš poznamenal, že středoevropský region má ve výstavbě vysokorychlostních tratí „zpoždění“.
„Chceme sladit přípravu tratí, zlepšovat současné vlakové spojení a podmínky pro nákladní železnici. Modernizace maďarských drah je zároveň příležitostí pro české výrobce vlaků, zabezpečovací techniky a digitálních systémů. Jejich uplatnění podporujeme,“ přiblížil společné plány ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který o tématu jednal se svým maďarským protějškem Dávidem Vitézym.
Ministři si podle maďarského premiéra během zasedání rovněž „sladili noty“ ohledně vrcholícího jednání o unijním rozpočtu na příštích sedm let. Poznamenal, že vyjednavače čeká ještě „několik bitev“. Společné manévrování podle něj může přinést větší úspěchy. Podobně mluvil i o plánech na společné nakupování léků.
Setkání s prezidentem Pavlem
Program prvního společného zasedání obou kabinetů začal uvítací ceremonií v zahradě Kramářovy vily půl hodiny před polednem, kdy Babiš s dalšími ministry přivítal členy maďarské vlády. Následovaly separátní schůzky premiérů a ministrů. Od 12:30 byl na programu pracovní oběd. Odpoledne se maďarský premiér sešel i s prezidentem Petrem Pavlem.
„Shodli se, že Evropa musí být v mírovém procesu ohledně Ukrajiny zastoupena, a to někým, kdo má jasný mandát mluvit jejím jménem. Prezident se také zajímal o maďarskou pozici k rozšíření EU a další stanoviska nového kabinetu. (...) Rovněž ocenil společné zasedání vlád, které pomůže urychlit přípravu konkrétních vzájemných projektů,“ informovala po setkání obou politiků Kancelář prezidenta republiky.
S Magyarem do Prahy dorazilo osm ministrů. Bilaterální jednání měla kromě Bednárika na programu například ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se svým maďarským protějškem Andrásem Kármánem, informoval resort financí. Mezi témata měl podle dřívějšího vyjádření úřadu patřit víceletý finanční rámec EU pro období let 2028 až 2034, konkurenceschopnost bankovního sektoru EU, iniciativy Unie u přímých daní, elektronická fakturace a digitalizace správy DPH a také ceny energií a s nimi související vládní opatření.
Se svým maďarským protějškem Szabolcsem Bónou se ve čtvrtek setkal také ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Ministři řešili sucho, potravinovou suverenitu a ochranu vodních zdrojů – včetně využívání moderních systémů hospodaření s vodou. Diskutovali také o budoucnosti společné zemědělské politiky EU a věnovali se možnostem širšího využití moderních technologií a dronů v zemědělství, uvedl resort zemědělství.
Tuzemská vláda pořádá společná jednání také se slovenským, polským a izraelským kabinetem. Po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu rovněž v Kyjevě a později i v Praze jednala vláda Petra Fialy (ODS) s ukrajinskými ministry. Fialova vláda kvůli rozdílným názorům v zahraniční politice naopak přerušila konzultace se Slovenskem, jež Babišův kabinet obnovil, přičemž další společné zasedání bude za necelé dva týdny na Slovensku.
Spolupráce v rámci V4
Babiš a Magyar se na prvním společném zasedání dohodli v červnu s cílem posílit spolupráci ve zdravotnictví, kultuře či dopravě. Premiéři se tehdy setkali v maďarském Gödöllö, toto bilaterální jednání předcházelo schůzce premiérů zemí Visegrádské čtyřky, kterou kromě Česka a Maďarska tvoří ještě Polsko a Slovensko.
Právě spolupráci v rámci tohoto uskupení Babišův kabinet zdůrazňuje i ve svém programovém prohlášení. „Důležitou prioritou naší zahraniční politiky je obnova a posílení narušených vztahů v rámci Visegrádské skupiny, založená na vzájemném respektu, společných zájmech a efektivní regionální spolupráci,“ stojí v dokumentu.
Podle komentátora a spisovatele Arpáda Soltésze záleží síla V4 hlavně na Polsku. „Mně to uskupení dávalo smysl někdy krátce po vstupu do Evropské unie,“ podotkl s tím, že tehdy šlo o platformu, díky níž čtyři státy dokázaly společně prosazovat své zájmy. „Myslím, že k dnešnímu dni to zmutovalo v takový společný nástroj vydírání Evropské unie. A více nám to škodí, než pomáhá,“ domnívá se komentátor.
Spolupráce mezi zeměmi V4 byla v uplynulých letech oslabená zejména kvůli odlišným pohledům na válku, kterou v únoru 2022 naplno rozpoutalo Rusko svou rozsáhlou vojenskou invazí na Ukrajinu. Magyarův předchůdce v čele maďarské vlády Viktor Orbán navzdory ruské agresi udržoval s Moskvou dobré vztahy.
Magyar se svojí stranou Tisza uspěl v maďarských dubnových volbách, když dokázal porazit právě Orbánův Fidesz. Babiš přitom před volbami Orbána podpořil. „Vždy chránil maďarské občany a národní zájmy. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív,“ napsal tehdy Babiš na adresu Orbána, který stál v čele vlády šestnáct let. Hnutí ANO i další vládní strana Motoristé jsou stejně jako Fidesz zároveň součástí europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu.
Po volbách Babiš Magyarovi pogratuloval s tím, že se těší na spolupráci. Totéž zopakoval i v květnu, kdy se stal Magyar premiérem. Jeho zvolení označil za dobrou zprávu pro Česko předseda opoziční ODS Martin Kupka. „Pevně věřím, že nebude pokračovat ve sbližování s Kremlem a zaměří se na posílení spolupráce v rámci Evropy,“ prohlásil tehdy.
Ve čtvrtek po společném zasedání vlád Babiš odmítl, že by byl soulad s Magyarem horší. „Jsme úplně v pohodě, máme společné cíle a chceme bojovat za region,“ zdůraznil. Podotkl také, že maďarskému premiérovi závidí volební zisk a možnost vládnout bez koaličních partnerů. Zmínil též, že V4 se znovu nastartovala právě i díky Magyarovi.
První summit po dvou letech
V červnu Magyar hostil první summit V4 po dvou letech. Premiéři čtyř států se setkali ve zmíněném Gödöllő u Budapešti. Portál Politico tehdy napsal, že všechny čtyři země mají několik společných témat. Konkrétně jde mimo jiné o skepsi vůči ambiciózním klimatickým politikám, podporu většího dlouhodobého rozpočtu EU či tvrdý přístup k nelegální migraci.
Visegrádská čtyřka kdysi měla mimořádný vliv díky společnému postupu proti migrační politice „otevřených dveří“ Angely Merkelové, napsalo dále Politico, podle něhož se ovšem od tohoto období časy podstatně změnily. Mimo jiné v tom, že postoje skupiny k migraci v současnosti sdílí značná část EU.
Mezi čtyřmi zeměmi navíc existují rozdíly především ve vztahu k Rusku. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) patří mezi evropské lídry nejvíce nakloněné ruskému vládci Vladimiru Putinovi. Magyar se sice distancoval od svého předchůdce Orbána, ale jeho země stále závisí na dovozu ruských energií. Polsko naopak zastává vůči Moskvě podstatně tvrdší linii.
Přístup Maďarska k Ukrajině
Z českého pohledu dle Soltésze nemusí být rozdíl mezi Orbánem a Magyarem až tak propastný, pokud jde o „hodnotový svět“. „Magyar je určitě vlastenec, my bychom řekli nacionalista, ale v Maďarsku to opravdu znamená, i ve vnímání celkově Maďarů, něco úplně jiného než v našem vnímání,“ sdělil s tím, že Magyar „je i konzervativec“.
„Vyrostl ze struktur Fideszu. Řekl bych, že Magyar je Orbán minus korupce a minus kamarádění se s Ruskem. On chápe, že životní prostor Maďarska je na západě, ne na východě. Autenticky mu záleží na právním státu a dodržování pravidel,“ míní komentátor s tím, že současný maďarský premiér bude určitě spolehlivým spojencem EU a NATO. „Ale nikdy nebude dobrým kamarádem Ukrajiny,“ dodal Soltész.
Budapešť dle něj pod nynější vládou nicméně přestane klást překážky Evropské unii při pomoci Ukrajině. „Ale asi od něho nemůžeme očekávat, že bude úplně aktivně pomáhat Kyjevu. Vztah Maďarů k Ukrajincům je historicky velmi komplikovaný. Souvisí to s maďarskou menšinou, která žije na Ukrajině. A souvisí to s maďarským pocitem obléhané pevnosti v moři Germánů a Slovanů, kteří všichni touží po jejich zemi,“ vysvětlil Soltész.
Orbán by podle Magyara nebyl dobrým lídrem OSN
Maďarský premiér se po čtvrtečním jednání kabinetů vyjádřil i k dotazu, který reagoval na informace listu The Wall Street Journal (WSJ), podle nějž administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podporuje Orbána jako kandidáta na post příštího generálního tajemníka OSN. Washington podle nich Orbána ke kandidatuře vybídl.
Pro Orbána by přitom mohly v Radě bezpečnosti zvednout ruku i Rusko a Čína, píše list. Konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. Mandát současného generálního tajemníka Antónia Guterrese končí 31. prosince.
Magyar řekl, že o OSN se dá říct mnoho špatných věcí, zmínil například pomalost. Nejedná se ale podle něj o „mafiózní“ organizaci. Uvedl, že Orbán a jeho vláda udělali z Maďarska zemi s jednou z nejvyšších korupcí, a také, že tři členové bývalého Orbánova kabinetu jsou zadrženi. Jmenování expremiéra do čela organizace by podle něj bylo začátkem konce OSN. „Nemyslím si, že by bylo vhodné ho postavit do čela OSN,“ sdělil s tím, že Orbán by byl dobrým lídrem organizace jedině v případě, kdy by bylo cílem ji zničit.
