Rozpočet EU

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se v noci na sobotu dohodli na unijním rozpočtu na příští rok ve výši téměř 200 miliard eur (pěti bilionů korun). Informovala o tom Rada Evropské unie. Dohodu vyjednavačů musí ještě oficiálně potvrdit členské státy a plénum Evropského parlamentu.

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřoval v loňském roce případy, ve kterých bylo z unijních peněz vyvedeno asi dvacet miliard euro, řekl náměstek evropské nejvyšší žalobkyně Laury Kövesiové Petr Klement v pořadu Interview ČT24. Řada případů se týkala také Česka a stát měl na nich tratit miliardy korun. Jako velkou výzvu vidí Klement používání špičkových informačních technologií, umělé inteligence a výpočetní techniky, které zločincům napomáhají v realizaci velmi sofistikovaných podvodů.

Poslední den v roce znamená i poslední den německého předsednictví Evropské unie. Během komplikovaného půlroku, který byl především ve znamení pandemie, se nakonec Němcům podařilo prosadit téměř vše, co plánovali. Štafetu předsednictví od prvního ledna přebírají Portugalci.

Evropský parlament ve středu schválil rozpočet Evropské unie na příštích sedm let, na jehož odblokování se minulý týden shodli lídři unijních zemí. Europoslanci podpořili také nařízení podmiňující čerpání peněz dodržováním principu právního státu, kvůli němuž rozpočet a s ním spojený krizový fond blokovalo Maďarsko s Polskem. Unie se tak definitivně vyhne hrozícímu rozpočtovému provizoriu.

Zástupci členských zemí Evropské unie pozitivně přijali kompromisní návrh, který má odblokovat patovou situaci kolem víceletého unijního rozpočtu a krizového koronavirového fondu. Návrh má přesvědčit Maďarsko a Polsko, aby podpořily propojení možnosti využívat evropské peníze s dodržováním principů právního státu. Proti textu podle informací ČTK neměly zásadní námitky zástupci žádné země. Jeho případné schválení bude v rukou unijních lídrů na čtvrtečním summitu.

Navázání čerpání unijních peněz na dodržování principů právního státu je podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka už jen těžko odvolatelný požadavek. I když Polsko a Maďarsko kvůli této podmínce přijetí unijního rozpočtu blokují, Korčok věří, že dalším jednáním se podaří situaci vyřešit a rozpočet schválit. V rozhovoru pro ČT24 se vyjádřil také ke zvládání koronavirové epidemie.