Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se v noci na sobotu dohodli na unijním rozpočtu na příští rok ve výši téměř 200 miliard eur (pěti bilionů korun). Informovala o tom Rada Evropské unie. Dohodu vyjednavačů musí ještě oficiálně potvrdit členské státy a plénum Evropského parlamentu.
Rozpočet obsahuje 199,4 miliardy eur (pět bilionů korun) v prostředcích na závazky a 155,2 miliardy eur (3,9 bilionu korun) v prostředcích na platby. V rámci výdajových stropů současného víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027 bylo ponecháno k dispozici 800,5 milionu eur (20,2 miliardy korun), aby mohla EU reagovat na nepředvídatelné potřeby.
Roční rozpočet přiděluje finance na různé priority Unie, nejvyšší částka má směřovat do oblastí nazvaných Soudržnost, odolnost a hodnoty (78 miliard eur), Přírodní zdroje a životní prostředí (56,7 miliardy eur) a Jednotný trh, inovace a digitální oblast (21,5 miliardy eur).
„Shodli jsme se na vyrovnaném rozpočtu, který nám poskytuje prostředky ke splnění úkolů v prioritních oblastech EU a zároveň má na paměti zájem daňových poplatníků,“ uvedl maďarský státní tajemník a hlavní vyjednavač pro rozpočet pro rok 2025 Péter Banai. Maďarsko od července předsedá Radě EU. „Rozpočet na příští rok odráží rozvážný přístup, ponechává dostatečný finanční prostor i pro reakce na nepředvídané okolnosti. Jedná se o realistický přístup zohledňující současnou ekonomickou a geopolitickou situaci a potřebu přizpůsobit se novým výzvám, které mohou v roce 2025 nastat,“ dodal.
Evropská komise původně v červnu navrhla rozpočet ve výši 199,7 miliardy eur, z něhož byla největší část, celkem 53,8 miliardy eur, určena na společnou zemědělskou politiku a dalších 49,2 miliardy eur na regionální rozvoj a podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rovněž na infrastrukturu podporující zelenou transformaci a prioritní projekty Unie.
Evropský parlament uvedl, že po vyjednávání přibylo kolem 230 milionů eur na priority, jako je zdravotnický výzkum, humanitární pomoc a ochrana hranic. Své návrhy měla i Rada EU a v takzvaných trialozích se následně vyjednavači snažili dosáhnout dohody.
Dohodu ještě musí schválit Evropský parlament a Rada EU
Dohodu vyjednavačů musí ještě oficiálně potvrdit členské státy a plénum Evropského parlamentu, což je ale podle agentury DPA považováno za formalitu. Evropský parlament a Rada EU mají na formální schválení dosažené dohody čtrnáct dní. Očekává se, že ho Rada EU, která zastupuje členské státy, schválí 25. listopadu. Přijetí rozpočtu vyžaduje souhlas kvalifikované většiny. V Evropském parlamentu by se o dohodě mělo hlasovat ve středu 27. listopadu.
„Evropské instituce se během nočních hodin dohodly na evropském rozpočtu na příští rok. Evropskému parlamentu se podařilo vyjednat zvýšení prostředků na klíčové programy, jako je Erasmus (plus 82 milionů eur) a věda a výzkum (plus 20 milionů eur). Tyto programy byly původně ohroženy škrtáním, které navrhovaly členské státy, avšak Evropský parlament tomu dokázal zabránit,“ komentovala dohodu česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z frakce Evropské lidové strany (EPP), která je členkou rozpočtového výboru.
Státy se podle ní dohodly rovněž na zvýšení podpory pro zmírnění škod způsobených povodněmi, především prostřednictvím kohezních fondů.
„Realita však ukazuje, že pro některé nejvíce postižené země tyto prostředky nebudou stačit. Kohezní fondy navíc nejsou primárně určeny k řešení těchto škod a zejména pro Českou republiku již zbývá jen omezené množství prostředků. Proto je podle mě klíčové odstranit zbytečná byrokratická a omezující pravidla, která čerpání fondů na škody komplikují,“ dodala Nerudová.
