PŘEHLEDNĚ: Jaká je role a síla europarlamentu? Schvaluje směrnice i rozpočet EU a rozhoduje o složení Komise

Evropský parlament (EP) je přímo volenou institucí Evropské unie, která reprezentuje zájmy občanů jednotlivých členských států. Podílí se na schvalování směrnic a nařízení, tedy evropských norem, musí odsouhlasit rozpočet Evropské unie a má i řadu významných kontrolních funkcí – schvaluje Evropskou komisi, kterou může také odvolat. O všech 720 poslancích rozhodnou volby, které se v členských státech konají od 6. do 9. června. V Česku budou volební místnosti otevřeny v pátek 7. a v sobotu 8. června.

Evropský parlament jako jediný přímo volený zákonodárný orgán EU reprezentuje zájmy občanů členských zemí. Každých pět let voliči ze sedmadvaceti členských států vyberou více než sedm set poslanců na základě kandidátů národních stran.

Rozdělení křesel Evropského parlamentu mezi jednotlivé země je založeno na principu takzvané degresivní proporcionality; počet zástupců každého státu je zhruba úměrný počtu obyvatel, s tím, že žádná země nemůže mít méně než šest a více než 96 poslanců. Celkový počet volených zástupců se mění, nesmí ale překročit 750. Nedílnou součástí EP je pak ještě jeho předseda či předsedkyně.

Aktuálně má EP 705 poslanců, po letošních volbách jich patnáct přibude. Nejvíce mandátů má Německo a nejméně, po šesti, mají Kypr, Lucembursko a Malta. Česko zastupuje 21 poslanců.

Zvoleným politickým zástupcům jednotlivých států jsou na základě proporčního systému rozdělena křesla, která jsou učena pro danou zemi. Následně se začlení do takzvaných frakcí, tedy obdob politických stran. Poslanci Evropského parlamentu tedy zasedají ve skupinách podle politické, nikoli podle státní příslušnosti.

Mezi pravomoci parlamentu patří schvalování a odvolání Komise

Pravomoci Evropského parlamentu lze rozdělit do tří kategorií. První je legislativní funkce. Spolu s Radou EU na základě návrhu Komise schvaluje „zákony“, které mají podobu nařízení, směrnice nebo rozhodnutí. Europoslanci mohou k právním předpisům předkládat pozměňovací návrhy a také je odmítnout.

EP dále rozhoduje například o mezinárodních smlouvách, o rozšíření Unie o nové členy nebo vyzývá Komisi k navržení nové legislativy.

Řádný legislativní postup v EU
Zdroj: ČT24/Evropská rada/Rada EU

Další důležitou funkcí, kterou EP plní, je kontrola. Dohlíží na činnost dalších orgánů a institucí EU, zejména na Evropskou komisi. Poslanci mohou například zamítnout nominaci na člena Komise, kterou jako celek schvalují. A právě to bude prvním zásadním úkolem nově zvoleného europarlamentu – potvrdit nebo odmítnout sedmadvacet členů nejvyššího výkonného orgánu EU.

Komisi může parlament během funkčního období také vyslovit nedůvěru, podobně jako je tomu na národní úrovni. Pro takový krok musí hlasovat dvě třetiny přítomných europoslanců, nejméně však polovina všech zvolených, poté musí Komise odstoupit. Parlament schvaluje také předsedu nebo předsedkyni Komise, kterou je aktuálně Ursula von der Leyenová, která chce svůj mandát obhájit. Šéf Evropské komise by měl pocházet z politického uskupení, které ve volbách získá nejvíce křesel.

Do pravomocí EP patří také ta rozpočtová. Spolu s Radou EU na návrh Komise schvaluje rozpočet EU. Může ho také upravit a má tedy vliv na to, na co Unie peníze vynaloží. Dokud ho nepodepíše předseda europarlamentu, nemůže rozpočet vejít v platnost. Během rozpočtového období pak kontroluje výdaje, aby Komise a další instituce a orgány řádně nakládaly s evropskými prostředky.

Parlament má ale i další funkce, zabývá se například peticemi, tedy návrhy občanů na témata, kterými by se EU měla zabývat, zahajuje vyšetřování nebo projednává měnovou politiku s Evropskou centrální bankou.

Politické frakce

Zvolení poslanci se na úrovni Evropského parlamentu sdružují do skupin podle své politické orientace, tedy evropských, nadnárodních politických stran. Těch je v EP v současnosti sedm, zasedání se ale účastní i nezařazení poslanci.

Z posledních evropských voleb v roce 2019 vzešla jako nejsilnější Evropská lidová strana (EPP – European Peoples Party), která sdružuje konzervativní, pravicové a středopravicové politiky. Získala téměř dvě stě mandátů.

Druhou nejpočetnější frakcí je Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D – Progressive Alliance of Socialists and Democrats), která dosud drží přes 130 mandátů. V této skupině zasedají sociálně demokratické a levicové strany, které chtějí prohlubovat evropskou integraci.

Třetí nejsilnější frakcí je Obnova Evropy (Renew Europe), ve které zasedají středové a pravicové strany podporující prohlubování evropské spolupráce. Její součástí je například hnutí ANO. Dále v europarlamentu zasedá sdružení radikálních a komunistických stran pod Evropskou jednocenou levicí (GUE/NGL), Zelení, nacionalistická a euroskeptická Identita a Demokracie (ID) či skupina Evropských konzervativců a reformistů (ECR – European Conservatives and reformists), která je mírně euroskeptická, tedy nepodporuje další prohlubování evropské integrace. Členem této frakce je dlouhodobě ODS.

EP je takzvanou cestující institucí, která sídlí současně na třech místech. Ve francouzském Štrasburku většinou jednou měsíčně probíhají plenární zasedání, kde se hlasuje o zákonech, v Bruselu jednají politické skupiny a dvacet jednotlivých výborů, každý z nich se zabývá určitou oblastí politiky. Sekretariát instituce pak sídlí v Lucemburku. Mezi těmito místy se pak europoslanci i úředníci velmi složitě a nákladně přesouvají.

2 minuty
Infovideo: Sídla Evropského parlamentu
Zdroj: ČT24

Přímá volba do parlamentu od roku 1979

Předchůdce dnešního Evropského parlamentu, tehdy Parlamentní shromáždění, bylo zavedeno již v Pařížské smlouvě z roku 1951 ustavující Evropské společenství uhlí a oceli. Po vzniku Evropského hospodářského společenství a Euratomu v roce 1957 se pravomoci tohoto shromáždění rozšířily i na oblast působnosti těchto dvou předchůdců Evropské Unie, přičemž bylo tvořeno zástupci národních parlamentů.

V roce 1976 došlo ke změně smluv a od roku 1979 byli poslanci voleni přímou volbou občany jednotlivých členských zemí. V prvních přímých volbách bylo zvoleno 518 poslanců. Jednotný evropský akt pak v roce 1986 oficiálně změnil název Shromáždění na Evropský parlament a přidělil mu další nové pravomoci.

Evropský parlament dále posílil své postavení v roce 2009 na základě Lisabonské smlouvy, a to zvláště v legislativním procesu rozšířením oblastí, kdy unijní předpisy vytváří společně s Radou prostřednictvím procedury spolurozhodování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Švýcarskou vesnici pohřbila masa ledu a skal, předpověď zachránila životy

Vědci správně předpověděli kolaps ledovce a pak i svahu nad obcí Blatten. Vesnici se díky tomu podařilo evakuovat dříve, než ji pohřbila masa ledu a skal. Nezvěstný zůstává podle úřadů jeden člověk.
11:52Aktualizovánopřed 24 mminutami

Izrael udeřil na uprchlický tábor, tvrdí palestinská agentura

Civilní obrana v Pásmu Gazy ovládaná teroristickým Hamásem uvedla, že čtvrteční izraelské údery v enklávě zabily nejméně 44 Palestinců, píše AFP. Palestinská agentura WAFA tvrdí, že izraelská armáda leteckými údery i pozemní palbou zaútočila v uprchlickém táboře Burajdž, ve městě Džabálija a dále v oblastech měst Chán Júnis a Dajr Balah. Informace nelze ověřit. Dle médií Izrael a Hamás obdržely nový návrh USA na dočasné příměří v Gaze.
před 26 mminutami

Novináři se dostali k plánům nukleárních základen, kde je Putinova „absolutní zbraň“

Německý magazín Der Spiegel společně s dánským investigativním střediskem Danwatch podrobně zmapovaly rekonstrukci, modernizaci a výstavbu řady jaderných zařízení ruské armády. Novináři se díky databázím zakázek a výběrových řízení dostali mimo jiné k plánům nukleárních základen u města Jasnyj, kde jsou umístěny hypersonické střely Avangard. Ty ruský vůdce Vladimir Putin v roce 2020 označil za absolutní zbraň, proti které je protivzdušná obrana naprosto neúčinná.
před 1 hhodinou

Americký soud pozastavil platnost Trumpových cel

Americký federální obchodní soud pozastavil platnost cel, která prezident Donald Trump začátkem dubna uvalil na řadu zemí světa včetně Evropské unie. Podle soudu je zavádění cel pravomocí Kongresu. Bílý dům se proti rozhodnutí odvolal a jeho mluvčí zpochybnil autoritu soudu. Sídlo prezidenta má nyní deset dní na dokončení procesu zastavení tarifů. Cla budou do rozhodnutí odvolacího soudu vybírána dál, upřesnil amerikanista Jiří Pondělíček.
02:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zbrojař Strnad je podle Bloombergu nejbohatším Čechem

Majitel zbrojařské Czechoslovak Group (CSG) Michal Strnad předstihl s majetkem 17,1 miliardy dolarů (zhruba 379 miliard korun) v žebříčku agentury Bloomberg dědičku impéria PPF Renátu Kellnerovou. V denně aktualizovaném pořadí 500 nejbohatších lidí na světě Bloomberg ve čtvrtek zařadil Strnada na 135. místo, Kellnerovou s majetkem 16,8 miliardy dolarů (372 miliard korun) o dvě příčky níž.
před 2 hhodinami

USA začnou odebírat víza čínským studentům, řekl Rubio

Spojené státy začnou odebírat víza čínským studentům, oznámil ve středu ministr zahraničí Marco Rubio. Podle něj půjde například o studenty s vazbou na Komunistickou stranu Číny či studující kritické obory. Rubio plán zveřejnil v době, kdy se prezident Donald Trump snaží snížit počet zahraničních studentů na amerických univerzitách, které mají z jejich školného značné příjmy. Čína se proti oznámenému postupu již ohradila.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf slovenské národní banky dostal pokutu za podplácení

Soud první instance na Slovensku nepravomocně uznal guvernéra Národní banky Slovenska (NBS) Petera Kažimíra vinným v případu, ve kterém čelil obžalobě, že před lety jako ministr financí podplatil šéfa slovenské finanční správy. Za to Kažimíra potrestal pokutou 200 tisíc eur (asi pět milionů korun). Šéf banky vinu od začátku popírá a na vyhlášení verdiktu nepřišel. Obhajoba oznámila, že svému klientovi doporučí odvolat se.
10:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čínská sonda míří k asteroidu a kometě, má odebrat vzorky

V Číně v noci na čtvrtek odstartovala raketa Dlouhý pochod 3B se sondou Tchien-wen 2. Jejím úkolem je získat vzorky hned ze dvou vesmírných těles. Pokud se to podaří, bude Čína po Japonsku a USA třetí zemí, která bude vlastnit horniny z asteroidů a komet. Vědci si od mise slibují posun v chápání vzniku Sluneční soustavy.
před 3 hhodinami
Načítání...