Evropské volby

Výsledky voleb do Evropského parlamentu v Česku jsou potvrzené. Dosavadní europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) u Nejvyššího správního soudu (NSS) neuspěla se stížností, volební senát ji zamítl. Šojdrová, která ve volbách mandát neobhájila, zpochybňovala zvolení Ondřeje Koláře (TOP 09) europoslancem kvůli možným chybám v počítání preferenčních hlasů. Šojdrová i Kolář kandidovali za koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). NSS už dříve zamítl či odmítl i zbylé stížnosti na eurovolby. Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka uvedl, že rozhodnutí soudu sice respektuje, ale považuje ho za nešťastné. Zavírá podle něj oči před chybovostí, která není zanedbatelná.

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise ani na obsazení dalších vrcholných unijních funkcí. Po skončení více než čtyřhodinového pondělního jednání to řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Prezidenti a premiéři členských zemí budou chtít docílit konečné shody na summitu příští čtvrtek a pátek.

Volby do Evropského parlamentu znamenají pro Evropu otočku k realističtější politice, zejména ve vztahu ke Green Dealu a migraci, uvedl při debatě českých poslanců v pořadu Události, komentáře poslanec Patrik Nacher (ANO). Také Radim Fiala (SPD) doufá, že se Evropa otáčí k realistické, pragmatické politice. I Jan Skopeček (ODS) soudí, že voliči obecně vyjádřili nesouhlas se stylem politiky, který v EU v posledních letech dominoval. Lucie Potůčková (STAN) si naopak myslí, že zvítězil strach a obavy voličů. První tři jmenovaní poslanci jsou proti tomu, aby Evropskou komisi dál vedla Ursula von der Leyenová, zatímco Potůčková ji podporuje. V pořadu se mluvilo i o tom, koho by mohlo Česko navrhnout za eurokomisaře.

Volby do Evropského parlamentu ve Francii vyhrálo krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které dostalo skoro 31,5 procenta hlasů. Koalice vedená hnutím Obnova prezidenta Emmanuela Macrona získala 14,6 procenta hlasů. Macron v reakci na eurovolby oznámil, že rozpouští Národní shromáždění, dolní komoru parlamentu, a vypsal předčasné volby (uskuteční se 30. června a 7. července). Vzestup krajní pravice označil za nebezpečí. Média hovoří o Macronově ponížení a riskantním rozhodnutí rozpustit parlament.

Politická scéna v Česku je stále rozbitá, 21 mandátů, které v Evropském parlamentu připadají České republice, si rozebralo hned sedm uskupení, z toho navíc čtyři koalice. Upozorňují na to povolební komentáře na českých webech. Podle některých je jednoznačným poraženým evropských voleb v České republice vládní koalice, především její starostensko-pirátské křídlo. Naopak ANO generálka na bitvu o sněmovnu na podzim příštího roku jednoznačně vyšla, individuálními vítězi jsou lídryně kandidátky Stačilo! komunistka Kateřina Konečná a společná jednička Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek, míní komentáře.

Evropský parlament (EP) je přímo volenou institucí Evropské unie, která reprezentuje zájmy občanů jednotlivých členských států. Podílí se na schvalování směrnic a nařízení, tedy evropských norem, musí odsouhlasit rozpočet Evropské unie a má i řadu významných kontrolních funkcí – schvaluje Evropskou komisi, kterou může také odvolat. O všech 720 poslancích rozhodnou volby, které se v členských státech konají od 6. do 9. června. V Česku budou volební místnosti otevřeny v pátek 7. a v sobotu 8. června.

V Polsku finišuje nezvykle vyrovnaná kampaň před evropskými volbami. V průzkumech těsně vede opoziční strana Právo a spravedlnost, která bodovala například výpady proti Green Dealu. Kritiku naopak sklízí za některé kandidáty. Třeba exšéf Orlenu Daniel Obajtek je podezřelý z korupce a podle místních médií se skrývá v Maďarsku ve vile člověka, který má blízko k premiéru Viktoru Orbánovi.

Týden před volbami do Evropského parlamentu uspořádal v Paříži mítink největší favorit hlasování ve Francii. Stranu Národní sdružení podle průzkumů podporuje přes 32 procent dotázaných, společnou kandidátku vládní koalice pouze 16. Nacionalistické uskupení těží z obav před migrací, klesající kupní sílou a upozorňuje na problémy zemědělců.

V Itálii vrcholí kampaň před volbami do Evropského parlamentu. Závěrečný mítink v sobotu uspořádala premiérka Giorgia Meloniová, která v průzkumech jasně vede. Dříve se vůči Bruselu ostře vymezovala. V posledních dvou letech se ale snaží vystupovat umírněně a víc proevropsky.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Volte Pravý Blok www.cibulka.net Petr Cibulka řekl, že od roku 2011 probíhá třetí světová válka a Rusko bude bojovat prostřednictvím satanských muslimů proti křesťanské Evropě. Dodal, že zelenou energetiku pro Brusel vymyslela Moskva a v roce 2026 očekává vypuknutí občanských válek v Evropě a USA.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky Stačilo! Kateřina Konečná (KSČM) řekla, že Evropská unie by měla být hlavně zprostředkovatelem mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, což se v posledních dvou letech podle ní nedělo. O možnosti přijmout euro hovoří jako o další ztrátě české suverenity, byla by pro referendum. Konečná také uvedla, že se musí změnit Green Deal, protože teď na něj údajně finančně doplácejí evropští občané.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky a předseda strany Nový směr Zbyněk Hromek si klade za cíl prosadit například právo na informace, tedy bezplatný přístup k internetu pro všechny. Podle něj by si EU zasloužila reformu, protože občanům čím dál více přikazuje a svou byrokracií je omezuje. Podotkl, že je pro rozšiřování EU, ale jen když kandidátské státy splní přísná kritéria. Uvedl také, že Ukrajině by se mělo pomáhat, ale ne zbraněmi. Kritizoval také nově schválený migrační pakt, který podle něj neřeší návratovou politiku.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Kandidátka strany Starostové a osobnosti pro Evropu Danuše Nerudová poznamenala, že věří, že Česko v dohledné době zahájí přijetí eura. Nejprve je třeba ale učinit reformy, aby bylo za další vlády možné vstoupit do systému ERM II, dodala. Zmínila také důležitost ochrany vnějších hranic EU před proudem nelegálních migrantů. Reforma migrační politiky, jež má platit od roku 2026, podle ní není dostatečná. Co se týče takzvaného Green Dealu, ten podle ní neposkytuje dostatečné financování zelené transformace.

V exkluzivní celoevropské debatě kandidátů na budoucího šéfa nebo šéfku Evropské komise se potkalo pět kandidátů. O druhý mandát ve funkci se uchází současná šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která je kandidátkou Evropské lidové strany. Za Stranu evropských socialistů je pak takzvaným spitzenkandidátem současný eurokomisař pro práci a sociální věci Nicolas Schmit z Lucemburska. Diskuse se účastnil i Rakušan Walter Baier za Stranu evropské levice, Ital Sandro Gozi za liberální Renew Europe Now a Němka Terry Reintkeová za Evropské zelené. Pozvání odmítly frakce Evropští konzervativci a reformisté a Identita a demokracie, které nenominovaly hlavního kandidáta.

Europoslanec a lídr kandidátky Alternativy pro Německo (AfD) Maximilian Krah i přes obvinění svého asistenta ze špionáže pro Čínu povede tuto pravicově populistickou stranu do červnových voleb do Evropského parlamentu. Sobotního zahájení kampaně se ale nezúčastní, řekl v Berlíně po jednání s vedením AfD. Sdělil také, že svého asistenta ještě dnes propustí. Asistenta europoslance Kraha zadržela v pondělí německá policie. Muž, který je německým občanem čínského původu, čelí obviněním ze špionáže pro Peking. Německý kancléř Olaf Scholz aféru označil za velmi znepokojivou.

Maďarská vládní strana Fidesz oficiálně zahájila kampaň před evropskými volbami. Předseda a premiér Viktor Orbán označil hlasování za volbu mezi pokračováním války a mírem. Boje na Ukrajině považuje za klíčové téma, volá ale i po změnách v Bruselu. Doma mu mezitím roste čím dál silnější soupeř – opoziční hnutí vedené bývalým spojencem Fideszu Péterem Magyarem.

Všech třicet řádně přihlášených uskupení bylo letos připuštěno k volbám do Evropského parlamentu v Česku. Ministerstvo vnitra žádné z nich neodmítlo. Vyřazena byla pouze jedna kandidátní listina, která byla podána až po zákonném termínu, uvedl resort na svém webu.

Premiér Petr Fiala se znovu stal předsedou Občanské demokratické strany (ODS). Získal 424 hlasů od 525 přítomných delegátů ostravského kongresu. Prvním místopředsedou zůstává ministr financí Zbyněk Stanjura, do vedení přibyla Eva Decroix. Premiér prohlásil, že občané České republiky si volí ODS v době krizí.

Zástupci tří ze čtyř stran, které jsou spolu se Starosty a nezávislými ve vládní koalici, vystoupili na jejich sobotním republikovém sněmu. Osobně však nepřišel pouze nikdo z Pirátů, s nimiž sice Starostové spolupracovali ve sněmovních volbách, ale nyní se mimo jiné přou o nominaci eurokomisaře. Předseda STAN Vít Rakušan zopakoval, že je přesvědčen, že komisaře má nominovat jeho hnutí. V úvodním projevu na sněmu vyjádřil mínění, že se vláda dokázala vyrovnat s problémy, které postihly Česko. Také řekl, že se k moci snaží dostat nebezpeční populisté a že na politické scéně sílí extrémní proudy.

Se členstvím v Evropské unii je spokojená bezmála polovina Čechů, více než třetina jich vyjadřuje spokojenost s dosavadním fungováním Unie, vyplynulo z průzkumu společnosti Ipsos pro ČTK provedeného v souvislosti s červnovými volbami do Evropského parlamentu. Nejčastějšími důvody pro nespokojenost s fungováním EU jsou pro Čechy omezení suverenity členských států, unijní migrační politika či přílišná regulace. Z výhod Unie naopak nejvíc vyzdvihují bezpečnost a mír v EU, ochranu demokratických hodnot a podporu a rozvoj regionů.

Sociální demokraty povede do jarních voleb do Evropského parlamentu Lubomír Zaorálek. Podobu kandidátky představil předseda strany Michal Šmarda, který doufá, že s volbami do Evropského parlamentu začne postupný návrat někdejší vládní strany na politické výsluní.

Bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová chce příští rok kandidovat do Evropského parlamentu na listině hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Její nominaci do čela listiny schválilo ve čtvrtek předsednictvo STAN. Hnutí by do voleb do Evropského parlamentu měl vést také bývalý šéf poslanců hnutí Jan Farský (STAN) z druhého místa. Definitivně o lídrech bude rozhodovat celostátní výbor STAN.

Vládní strany na západě Evropy zaznamenaly ve volbách do Evropského parlamentu velké ztráty. Výsledek německé konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) evokuje podle místního tisku volný pád vládní koalice. Francouzská média zase hodnotí porážku prezidenta Emmanuela Macrona jako zásadí prohru a mizérii. Podle britského tisku výsledky jen potvrzují frustraci voličů.

Příští týden budou voliči vybírat nový Evropský parlament a strany si úspěch ve volbách chtějí zajistit nejen programem, ale i zvučnými jmény. Nacionalistická strana Bratři Itálie do nich vyslala pravnuka fašistického diktátora Benita Mussoliniho. Mnoho Italů nevidí období jeho vlády od roku 1922 do druhé světové války zdaleka jen černě.