Všech třicet řádně přihlášených uskupení bylo letos připuštěno k volbám do Evropského parlamentu v Česku. Ministerstvo vnitra žádné z nich neodmítlo. Vyřazena byla pouze jedna kandidátní listina, která byla podána až po zákonném termínu, uvedl resort na svém webu.
Při minulých volbách před pěti lety si Češi mohli vybírat z rekordního počtu 39 uskupení. Na snížení nabídky v letošních evropských volbách mělo vliv i to, že se počet kandidujících koalic zvýšil na zhruba dvojnásobek. Nyní jich je jedenáct, v předchozích eurovolbách jich bylo šest. Samostatné kandidátky letos řádně předložilo 19 stran a hnutí.
Do eurovoleb, které budou v Česku 7. a 8. června, se přihlásily všechny sněmovní strany a hnutí, přičemž z nich jen opoziční ANO a vládní Piráti kandidují samostatně. Vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09 kandidují stejně jako při posledních sněmovních volbách jako koalice Spolu, koalici Starostové a osobnosti pro Evropu vytvořila hnutí STAN a SLK. Opoziční hnutí SPD sestavilo koaliční kandidátku společně s neparlamentní Trikolorou.
O udržení v Evropském parlamentu bojují komunisté v koalici Stačilo! se Spojenými demokraty - Sdružením nezávislých a Českou stranou národně sociální. Na koaliční spojenectví sází také hnutí SEN 21, které je zastoupeno v Senátu, se stranou Volt Česko, dále hnutí Přísaha a strana Motoristé sobě a Švýcarská demokracie spolu se Stranou státu přímé demokracie - Stranou práce.
V koalici „PRO vystoupení z EU“ jsou Moravané a jedna z neparlamentních republikánských stran. Koalici „PRO Jindřicha Rajchla“ tvoří uskupení Právo Respekt Odbornost a Správná volba PRO Zdraví a Sport. Podobně kromě hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše jde do voleb také další hnutí ANO, které ve svém názvu slibuje „Lepší EU s mimozemšťany“ a také to, že zastaví drahotu a válku.
Samostatně o návrat do europarlamentu usiluje Sociální demokracie (dříve ČSSD, nyní SOCDEM), v čele její kandidátky je bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Expremiér Jiří Paroubek vede koaliční kandidátku ČSSD - České suverenity sociální demokracie, k níž patří ještě Směr Česká republika a Domov.
Nejpočetnější šestičlennou koalici, v níž jsou Dělnická strana sociální spravedlnosti, Národní demokracie nebo Rozumní, kolem sebe soustředila Aliance národních sil v čele s nynějším europoslancem za SPD Hynkem Blaškem.
Ze samostatně kandidujících stran byli k eurovolbám připuštěni Svobodní, Zelení i Demokratická strana zelených, stejně jako hnutí Česká republika na 1. místě, v jehož čele stojí zadlužený pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel, který byl odsouzený za šíření poplašné zprávy.
V seznamu registrovaných uskupení nechybí ani hnutí Hlas či Referendum - Hlas lidu, Klub angažovaných nestraníků a Senioři sobě, ani strany Volte Pravý Blok, Levice, Liberální aliance nezávislých občanů, Nový směr a Lepší život pro lidi (původně Národní prosperita), která si po čtvrtstoletí existence změnila název v polovině letošního března.
V eurovolbách bude rovněž anarchokapitalistická strana Nevolte Urza.cz, která chce podobně jako při předloňských sněmovních volbách spíše propagovat svůj program, a pražská strana Mourek, která byla založena předloni jako Libeňský mourek a definuje se jako „politická strana pro lidi i kočky s otevřenou myslí“.
Úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí ve volební evidenci uvádí, že mu na rozdíl od Moravského zemského hnutí nedodali Senioři sobě ani Nový směr adresy svých volebních webů a čísla volebních účtů. To neeviduje ani od hnutí ANO Lepší EU s mimozemšťany. Když si strany či hnutí volební účet nezřídí, může jim úřad uložit pokutu od třiceti do 500 tisíc korun. Za neoznámení odkazu na volební účet nebo na internetové stránky s informacemi o financování kampaně lze uložit pokutu od deseti do sto tisíc korun.
