Eurovolby

Výsledky voleb do Evropského parlamentu v Česku jsou potvrzené. Dosavadní europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) u Nejvyššího správního soudu (NSS) neuspěla se stížností, volební senát ji zamítl. Šojdrová, která ve volbách mandát neobhájila, zpochybňovala zvolení Ondřeje Koláře (TOP 09) europoslancem kvůli možným chybám v počítání preferenčních hlasů. Šojdrová i Kolář kandidovali za koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). NSS už dříve zamítl či odmítl i zbylé stížnosti na eurovolby. Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka uvedl, že rozhodnutí soudu sice respektuje, ale považuje ho za nešťastné. Zavírá podle něj oči před chybovostí, která není zanedbatelná.

Některé politické strany či hnutí v Česku po volbách do Evropského parlamentu vstřebávají kocovinu, jiné slaví. Skokanem eurovoleb se stal hlavně automobilový závodník Filip Turek. Původně outsider vytáhl koalici Přísahy a Motoristů sobě na třetí místo. Stačilo mu vsadit na boj proti zákazu spalovacích motorů a na sociální sítě. O tom, komu Turek vzal hlasy a kdo mu pomohl, natáčeli pro 168 hodin Václav Crhonek a Jakub Hříbek.

Z hlediska ekonomické síly je na tom EU docela dobře, hodnotil v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) s tím, že to, co Unie opravdu potřebuje, je politická síla a zvýšení konkurenceschopnosti. Podle člena sněmovního zahraničního výboru Marka Bendy (ODS) začíná Evropská unie zaostávat za zbytkem světa, protože se vydala na cestu příliš razantního prosazování Green Dealu.

Znovuzvolený europoslanec Alexandr Vondra (ODS) věří, že díky snížení počtu europoslanců za Zelené bude mít jeho frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) větší slovo. Spolupráci by si představoval s Evropskou lidovou stranou (EPP). Do ECR podal oficiální přihlášku i zvolený europoslanec za Motoristy Filip Turek. Doufá, že ODS nebude vstupu do frakce bránit. Tvrdí, že na prosazení zrušení zákazu výroby aut se spalovacími motory by s ostatními poslanci spolupracovat „měli a mohli“. Nově zvolená europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) chce hledat „jednotnou linku“ v rámci české delegace. Zvolená europoslankyně vidí potenciální střet například ve volbě eurokomisaře.

Sněmovnu čekají personální změny. Čtyři poslanci, kteří ve volbách uspěli, míří z tuzemského parlamentu do toho evropského. Všichni jejich náhradníci ČT potvrdili, že mandát v dolní komoře přijmou. Změny se projeví v zahraničním a školském výboru, nový bude také místopředseda sněmovny. ANO uvažuje nad trojicí jmen. Obměny na jednotlivých postech by podle vládní koalice měly respektovat aktuální stranické rozložení sil.

Vládní koalice je oslabená a Piráti se dostali na hranici své kapacity, budou to mít velmi těžké, uvedl v pořadu 90’ ČT24 expremiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (SOCDEM) v souvislosti s výsledky voleb do Evropského parlamentu. Podotkl, že sociální demokracie, která neobhájila křeslo v europarlamentu, je v hluboké krizi. Bývalý europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) řekl, že výsledky voleb musí být budíček pro vládní koalici. Zmínil, že lidovci by měli lépe prodávat své výsledky.

Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) ocenil práci bezpečnostních složek při zadržení podezřelého v souvislosti se žhářským útokem v Praze. Havlíček v Interview ČT24 sdělil, že v době, kdy byl jako ministr ve vládě, dostával od bezpečnostních složek veškeré podstatné informace, nemá důvod jim nevěřit. Ohledně výsledku eurovoleb řekl, že ho považuje za velmi dobrý. ANO mohlo podle Havlíčka mít i víc mandátů, kdyby hnutí nekonkurovali Kateřina Konečná (KSČM) či Filip Turek (za Přísahu).

Češi v pátek rozhodovali o tom, kdo je příštích pět let bude zastupovat v Evropském parlamentu. Volební místnosti se zavřely ve 22:00. Po noční pauze se znovu otevřou v sobotu od 08:00 do 14:00. Voliči mají na výběr třicet kandidujících stran, hnutí nebo jejich koalic. Výsledky budou s ohledem na celounijní charakter voleb oznámeny až v neděli před půlnocí, kdy se uzavřou poslední volební místnosti v dalších státech EU. V některých městech a obcích Česka lidé v místních referendech rozhodnou o lokálních záležitostech.

V pátek a v sobotu mohou Češi volit do Evropského parlamentu. Poslední tematické debaty České televize se zúčastnili předsedkyně a předsedové stran a hnutí zastoupených ve sněmovně. O evropské budoucnosti a vizi diskutovali předseda Pirátů Ivan Bartoš, lídr ODS Petr Fiala, 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda SPD Tomio Okamura, předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a Vít Rakušan, předseda hnutí STAN.

Ve volbách do Evropského parlamentu 7. a 8. června by mohlo v České republice hlasovat také až tři a půl tisíce cizinců. Tolik je jich zapsaných v seznamu voličů, jak vyplývá z dat ministerstva vnitra. Je to o dvanáct set více než v předchozích eurovolbách v roce 2019. Volit zástupce České republiky do Evropského parlamentu mohou u nás cizinci s trvalým nebo přechodným pobytem a registrací v seznamu voličů.

Mezi 6. a 9. červnem budou občané Evropské unie volit nové europoslance. Výsledky se ale nezveřejní tak, jak jsou Češi zvyklí z tuzemských voleb. Kompletní výsledky totiž budou k dispozici až v neděli po 23. hodině. Proč tomu tak je a kdy chodí lidé v jednotlivých státech k volebním urnám?

Týden před volbami do Evropského parlamentu uspořádal v Paříži mítink největší favorit hlasování ve Francii. Stranu Národní sdružení podle průzkumů podporuje přes 32 procent dotázaných, společnou kandidátku vládní koalice pouze 16. Nacionalistické uskupení těží z obav před migrací, klesající kupní sílou a upozorňuje na problémy zemědělců.

Česko čekají příští pátek a sobotu volby do Evropského parlamentu. O místo pro 21 europoslanců z tuzemska se podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) uchází 674 kandidátů. Pořad Politické spektrum se věnoval třeba pravidlům pro volby v jednotlivých zemích sedmadvacítky, ale i specifikům v Česku. Do úterý by například měli voliči očekávat ve svých schránkách seznamy kandidátů, které zároveň slouží jako volební lístky. O okolnostech eurovoleb debatovali první místopředsedkyně ČSÚ Eva Krumpová, ředitel odboru voleb na ministerstvu vnitra Tomáš Jirovec a politolog z Masarykovy univerzity Petr Kaniok.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Pro lídra kandidátky Senioři sobě Jaroslava Polláka jsou stěžejními tématy sociální politika a migrace. Nesouhlasí s rozšířením Unie. Myslí si, že EU je „tak náročná“, že další rozšiřování by v téhle chvíli nebylo správné. Lídři sedmadvacítky by si podle něj měli pozvat někoho z agresorů z Ruska na jednání.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky Stačilo! Kateřina Konečná (KSČM) řekla, že Evropská unie by měla být hlavně zprostředkovatelem mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, což se v posledních dvou letech podle ní nedělo. O možnosti přijmout euro hovoří jako o další ztrátě české suverenity, byla by pro referendum. Konečná také uvedla, že se musí změnit Green Deal, protože teď na něj údajně finančně doplácejí evropští občané.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr uskupení HLAS za uzákonění EUTANAZIE, HLAS za zrovnoprávnění ŽEN a HLAS za bezpečnou a spolupracující EVROPU! Milan Hamerský řekl, že Green Deal je správná cesta. Bourat by ho nechtěl, ale spíš by se měl podle něj upravit. Zmínil také, že je pro přijetí eura, dodal však, že jedině demokratickou cestou, což je podle jeho slov referendum.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Kandidát strany Svobodní Karel Diviš řekl, že Green Deal je potřeba jednoznačně zaříznout. Připomněl ale, že planetu je třeba chránit, dokonce uvedl, že má rád elektromobily, je ale proti plánovanému zákazu výroby aut se spalovacími motory, o čemž „bude možné ještě v následujícím roce hlasovat“. Nesouhlasí ani s nedávno schváleným migračním paktem. Podle Diviše by měla být azylová politika mnohem přísnější.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Ano lepší EU s mimozemšťany Tomáš Franěk (mimozemstani.eu) vidí jako největší prioritu zastavení války na Ukrajině, kterého by chtěl docílit zavedením příměří a dotlačením vůdců Ruska a Ukrajiny k jednacímu stolu. Konec války by podle něj zároveň ukončil zdražování. Jako další problémy vidí například migraci do Evropské unie.

Lídr Alternativy pro Německo (AfD) pro nadcházející volby do Evropského parlamentu Maximilian Krah oznámil, že už nebude vystupovat v kampani a končí i v předsednictvu strany. Kampaň pozastavil také spolkový poslanec a dvojka na kandidátce AfD Petr Bystroň, který sdělil, že tak učinil z rodinných důvodů. Krah se potýká s aférou kvůli podezření z úplatků, která dolehla také na Bystroně. Kraha poškodil rovněž případ jeho dlouholetého spolupracovníka, který je podezřelý ze špionáže pro Čínu.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. První místopředseda hnutí Švýcarská demokracie chce opakovat referendum o vstupu do Evropské unie za podle něj férovějších podmínek, než tomu bylo v roce 2004. Za velký vzor fungování státu si bere Švýcarsko, k jehož podobě by chtěl Česko přiblížit, například i prostřednictvím změny ústavy.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Jediný kandidát strany Nevolte Urza.cz Martin Urza v rozhovoru ujistil, že platí to, co stojí v názvu strany, totiž že nechce být zvolen. Předvolební kampaň ale chce využít k prezentaci svých názorů. Je přesvědčen, že by se měla Evropská unie decentralizovat, míní také, že by bylo namístě nové referendum o setrvání v ní.

Česká televize nabídne divákům v období před volbami do Evropského parlamentu široký informační servis. Programy ČT1 a ČT24 přinesou předvolební debaty lídrů nejsilnějších kandidátek, celoevropskou debatu s vedoucími kandidáty hlavních evropských politických sil nebo také tematické rozhovory ve studiu. Předvolební servis završí závěrečná debata s představiteli politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně o vztahu národní a evropské politiky.

Na 370 milionů obyvatel členských států Evropské unie si už za měsíc vybere 720 zástupců do Evropského parlamentu, z toho bude 21 Čechů. Půjde o první hlasování po odchodu Velké Británie z EU, pandemii covidu a zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Očekává se vyšší účast než před pěti lety a posílení pravicových a euroskeptických stran. Po eurovolbách se obmění i složení Evropské komise.

Policii v Drážďanech se v noci na neděli přihlásil sedmnáctiletý mladík, který tvrdí, že v pátek zbil europoslance sociální demokracie (SPD) Matthiase Eckeho. Informovala o tom agentura DPA. Čtyři útočníci Eckeho napadli, když vyvěšoval plakáty v rámci kampaně před volbami do Evropského parlamentu.