Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Kandidát strany Svobodní Karel Diviš řekl, že Green Deal je potřeba jednoznačně zaříznout. Připomněl ale, že planetu je třeba chránit, dokonce uvedl, že má rád elektromobily, je ale proti plánovanému zákazu výroby aut se spalovacími motory, o čemž „bude možné ještě v následujícím roce hlasovat“. Nesouhlasí ani s nedávno schváleným migračním paktem. Podle Diviše by měla být azylová politika mnohem přísnější.
Elektromobily mám rád, ale zákaz aut se spalovacími motory bychom chtěli zrušit, řekl Diviš kandidující za Svobodné
Rozhovor s kandidátem do Evropského parlamentu Karlem Divišem (zdroj: ČT24)
Pojďme začít zhodnocením dvaceti let našeho členství v Evropské unii.
Když jsme před těmi dvaceti lety do Evropské unie vstupovali, tak jsme se všichni těšili na to, že budeme moci volně podnikat, volně cestovat, to se určitě naplnilo, stoprocentně. A těšili jsme se také na to, že budeme dohánět ty nejvyspělejší země Evropy, kam já osobně řadím díky svým rodinným vazbám Německo – Bavorsko, Mnichov. To pro mě byly takové bašty kapitalismu, bašty skutečně toho nejvyspělejšího světa.
Bohužel, po těch dvaceti letech panuje jisté zklamání, které bohužel z velké části zapříčinilo právě Německo – ať už je to ta zelená transformace energií, ať už je to migrační politika, že ty uprchlíky zvládneme. Lidé jsou zklamaní nejenom z tohoto, ale také vidí, že je tady čím dál více regulací, byrokracie. A dnes co se týká přerozdělování peněz, tak v České republice je vyšší ta míra vůči HDP než v roce 1989, kdy končil komunismus.
Takže Green Deal, migrace a byrokracie jsou ta hlavní témata pro vás? Nebo která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?
Jednoznačně je třeba zaříznout Green Deal, je potřeba vypořádat se s migrací na základě jasně daných mezinárodních právních úmluv a je potřeba také vedle eura, se kterým tady běžně v České republice už platíme, zachovat také českou korunu.
Co konkrétně tedy chcete v Evropském parlamentu prosazovat, a čemu chcete naopak bránit?
My bychom určitě chtěli zrušit ten zákaz výroby aut se spalovacími motory, o čemž bude možné ještě v následujícím roce hlasovat. Chtěli bychom také pomoct české vládě, protože strana Svobodných je jednoznačně strana, která má ráda ekologii a přírodu, chtěli bychom právě pomoct k vybudování jaderné energetiky.
Česká vláda naštěstí, a v tom ji podporujeme, teď předložila ten projekt. Ale když se podíváte, co se nám vrátilo z Evropské komise... Češi předložili projekt na šedesát let, kde by šedesát let nějakým způsobem regulovali cenu energie pro české podnikatele a české firmy. A Evropská komise to zkrátila o třetinu na čtyřicet let. Evropská komise také v tom projektu říká, že i když je jaderný zdroj nejstabilnějším zdrojem energie, tak do přenosové soustavy v Evropě budou muset být upřednostněny jiné zdroje, a to podle toho, jak bude foukat vítr a svítit sluníčko v Německu. Tak v tom bych třeba i já české vládě, pokud bych se do těch evropských struktur dostal, pomohl.
Možná se někdo může zeptat, v čem jsme jiní, protože některá ta hesla jsou podobná. Svobodní sice jsou menší strana, kdysi jsme měli jednoho europoslance, v současnosti máme v Parlamentu jednoho senátora, ale na rozdíl od těch lidí, kteří teď před volbami říkají, že ten Green Deal není dobrý, tak ho schvalovali, myslím tím ANO. Osobně jsem se bavil s ministrem (dopravy Martinem) Kupkou (ODS), který mi ještě před rokem říkal, jací jsme demagogové, když chceme oddálit zákaz výroby aut se spalovacími motory, dneska jeho straničtí kolegové, a pravděpodobně i budoucí europoslanci pan (Alexandr) Vondra a paní (Veronika) Vrecionová, samozřejmě o takové demagogii už nehovoří.
Měla by se podle vás Evropská unie rozšiřovat, a koho případně přijmout, koho ne a proč?
Já osobně nejsem proti nějakému rozšiřování za předpokladu, že se nebudou ohýbat ta kritéria, že členské státy to odsouhlasí. Evropa přece nemá být nějaký uzavřený definitivní spolek, z druhé strany si ale myslím, že v tuto chvíli to není žádné téma, protože sedmadvacítka by měla dát nejprve ty věci ekonomicky do pořádku tak, jak jsem o tom mluvil v těch důležitých tématech, a potom se můžeme bavit o nějakém rozšiřování.
Dosud nefungovala žádná společná pravidla týkající se migrace. Jak vy hodnotíte tu reformu migrační politiky, která by měla platit od roku 2026?
Mně se ten migrační pakt nelíbí. Já si myslím, že Evropa se s tím měla vypořádat podobně jako třeba Austrálie, to znamená striktně dodržovat azylové podmínky. Samozřejmě je v pořádku, že Evropa pomůže lidem z válečného konfliktu nebo nějakým politickým uprchlíkům. Ale na to je potřeba udělat to azylové řízení a ti, kdo jím neprojdou, ti takzvaní ekonomičtí migranti, kteří tady nemají co dělat, které tady nechceme, protože pak tady způsobují ty problémy, tak bychom je měli tvrdě poslat zpátky. A to udělat jde.
Přece jenom – když přijede nějaká loď s nelegálními migranty, můžeme ji pustit do přístavu, zjistit, kdo na ten azyl případně má nárok a kdo ne, tu loď zabavit, na naše náklady odvézt jinou lodí metr před výsostné vody té země, ze které přijeli, tam ať si je v těch člunech vyloví. Ano, je to tvrdé, ale stane se to jednou, podruhé, potřetí a pak vám garantuju, že skončí nelegální migrace.
Na tom migračním paktu je to neštěstí, že Evropa připouští, že to Wir schaffen das (My to zvládneme – výrok bývalé německé kancléřky Angely Merkelové – pozn. red.) neskončilo, že některé ty země dále chtějí, aby sem i ti nelegální migranti proudili. Samozřejmě, Česká republika v tuto chvíli nemá žádný problém s nelegální migrací, ale pokud se podle toho migračního paktu začne skutečně koordinovat migrační politika, tak ten problém může začít. A to odhlížím od toho, a teď ať se na mě diváci nezlobí, že je to jako nějaký handl s koňským masem. Přerozdělovat lidi? Podle toho, jak to nějaká komise stanoví? To je podle mě skutečně něco, co je za hranou etiky. Já bych to řešil tím způsobem jako Austrálie – tvrdým azylovým řízením. A ti, co tam nemají co dělat, musí pryč. Na to nepotřebuji migrační pakt, na to mi stačí stávající zákony.
Další klíčové téma. Měla by podle vás i nadále Evropská unie pomáhat Ukrajině a jakým způsobem?
Za mě je jednoznačně v pořádku, že pomáháme lidem z Ukrajiny. Mně se skutečně nelíbí ty věčné debaty o tom, jestli máme pomáhat Ukrajincům proto, aby to nebylo na úkor českých lidí. Pokud by vláda uvažovala strategicky, tak řešení existuje. My jsme přece mohli, když chceme té Ukrajině pomáhat, a znovu zdůrazňuji, že je to v pořádku, pomoci i českým lidem a českému průmyslu. Za nás kandiduje Jiří Hynek, což je předseda Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR, a on vám řekne, jak ty české zbrojařské firmy mají problém dostat kvůli různým bankovním regulacím úvěry na to, aby mohly kapacity výroby rozšiřovat. Celá Evropa s tím má problém, to je jedno hledisko.
Kdybychom ty peníze, co jsme dali za (letouny) F-35, v klidu vyjednali s těmi spojenci v NATO, že je použijeme na inovativní projekty pro českou armádu, bychom si třeba i ta vozidla bojové pěchoty sami dokázali vyvinout, to všechno šikovní čeští lidé a firmy dokážou. Bohužel, nikdo takhle v této těžké době nepřemýšlí strategicky, že by se, lidově řečeno, zabily dvě mouchy jednou ranou. A to mě velice mrzí, je mi to líto.
Vy už jste zmínil, že nepodporujete plán Evropské unie na záchranu klimatu, takzvaný Green Deal. Našel byste ale v něčem přece jen přínos? Případně co by bylo to první, co byste chtěli změnit, zrušit?
Já jsem obě ty věci řekl. My jednoznačně podporujeme ekologii, ale nepodporujeme Green Deal, nepodporujeme nesmyslnou ideologii. Je potřeba říct, jak to začalo. Němci si nesmyslně začali zavírat atomové elektrárny. Ještě nedávno se v té taxonomii říkalo, že dokonce jádro není čistý zdroj energie. Dala nám to Evropská komise najevo, že s těmi Dukovany u nás nesouhlasí. To znamená vyjednat si ty smysluplné podmínky, podpořit zase českou ekonomiku, hájit český národní zájem.
Všichni se tady baví o elektromobilitě, není to žádné zpátečnictví, já mám elektromobily rád, ale když se na to podíváte v celém kontextu, že není dořešena energetická koncepce České republiky, že to jádro nepostavíme včas, díky emisním povolenkám se nebudou chtít dál provozovat uhelné elektrárny, tam jsme si výjimku nevyjednali, takže bych ji vyjednal, ty elektrárny jsou odsířené, může to ještě chvíli fungovat, dlouhodobě ale nemám nic proti tomu, aby se to zavřelo. Pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí, říká, že nám zachrání paroplynky, u obyčejné studny trvá stavební řízení – tři roky, než jsem dostal povolení. Jsem zvědavý, jak dlouho budou stavět ty paroplynky.
A do toho chcete na trh uvést a tlačit elektroauta, která ve chvíli, kdy nebudeme mít levné zdroje elektřiny, zhorší se podmínky v České republice speciálně, nedržíme v ruce výrobu elektromobilů, takže to celé nedává ekonomicky smysl. Z toho ekologického hlediska ano, když bychom ale teď zakázali všechny spalováky, tak nám v Evropě klesne asi jedno procento CO2, otázkou je, jaká je uhlíková stopa celého výrobního cyklu elektromobilů, o tom spekulovat nechci. Ale lidé mi asi budou rozumět, že je potřeba poměřovat poměr cena–výkon, takže jako celek to nedává vůbec smysl. Byť asi myšlenka na začátku, nebo určitě, byla správná – že planetu chceme chránit.
Dává podle vás ekonomicky smysl, aby Česká republika přijala euro, jak k tomu ostatně vyzývá i prezident Petr Pavel? Pokud ano, kdy?
Já rozumím některým argumentům pro přijetí. Ve chvíli, kdy budu čistý exportér, tak se mi nechce podstupovat kurzové riziko. Je zajímavé, že ta lobbistická skupina, která lobbuje za přijetí eura, a lobbuje i u prezidenta, tak jí vůbec nevadilo, když Česká národní banka řídila kurz, měli jsme zafixovaných 27, abychom pomohli českému exportu, tak se nenašel jediný exportér, který by řekl: Nám to vadí. To je jedna věc. Rozumím i argumentu, když někdo říká, že chceme euro jako politický projekt, že chceme být eurofederální stát, chceme eurovské státy spojené, tomu argumentu rozumím. Za mě je ale naprosto špatně, protože Evropa nemůže eurofederalisticky a socialisticky fungovat. A z druhé strany je důležité udržet si možnost řízení měnové politiky naší vlastní centrální bankou.
A ještě kdybych dal argument, proč ne, tak vstupovat do spolku černých pasažérů, kde evropská měnová unie řekla: Budeme striktně dodržovat pravidla, dodržovat maastrichtská kritéria, ten pakt stability – nikdo je neplní, ani ty velké země. Když mělo padnout Řecko, tak se zadotovalo Německem, byly nějaké půjčky, pak se jim půlka odpustila. Kdo to zaplatí? Evropští daňoví poplatníci včetně českých občanů. Takže z tohoto makroekonomického důvodu já rozhodně nejsem pro ztrátu české koruny.
V budoucnu se staneme v Unii čistým plátcem, to znamená, že zaplatíme víc, než dostaneme. Jak byste chtěl jako politik vysvětlit lidem, že mají dotovat zaostalejší regiony Unie na úkor svých?
Každý by řekl, že je tam nějaká solidarita. Ze začátku oni dotovali nás, a pokud jsme tak vyspělí, tak budeme dotovat je. Ale ony ty bilance jsou hrozně zkreslené, protože samozřejmě když do toho započítáte ty náklady s administrací, s obrovskou byrokracií, s každou dotací, dneska mi dají všichni za pravdu, že spousta firem se živí na tom, že administrují dotace, to znamená, že z toho balíku peněz, které někdo dostává na nějaké dobré strukturální projekty, tak stejně si nějaké firmy ukrajují, protože je to všechno tak složité. Je to opět nějaké centrální plánování ekonomiky.
Mě kdysi na Fakultě sociálních věd učil profesor Mejstřík, potom byl členem Ekonomické rady vlády, bohužel umřel na covid. A ten vždycky říkal, že když už nějaké dotace, proti kterým i on říkal, že je, tak ty strukturální dotace, abychom dostavěli infrastrukturu, abychom byli energeticky soběstační, tam to má smysl, ale dotovat ostatní věci a ještě na to nabalovat agendy je absolutní ekonomický nesmysl.