O případném zapojení Spojených států do izraelsko-íránského konfliktu se rozhodne během následujících dvou týdnů, oznámil podle Reuters ve čtvrtek vpodvečer středoevropského času Bílý dům. Údery obou zemí přitom pokračují. Íránské rakety zasáhly nejméně čtyři místa v Izraeli včetně nemocnice ve městě Beerševa na jihu země. Jeruzalém zasáhl několik jaderných zařízení a vojenské cíle v Íránu. Izraelská armáda odhaduje, že zasáhla až dvě třetiny odpališť íránských balistických raket. Odpoledne vyslal Teherán další rakety na sever židovského státu.
Trump do dvou týdnů rozhodne, zda se USA zapojí do izraelsko-íránského konfliktu
13 minut
Horizont ČT24: Pokračování konfliktu mezi Íránem a Izraelem
Trump v aktuálním prohlášení uvedl, že předtím, než padne rozhodnutí o zapojení USA do úderu proti Íránu na straně Izraele, chce nejprve dát prostor diplomatickému řešení. Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová však doplnila, že hlavní prioritou Washingtonu je zajistit, aby Teherán nikdy nezískal jadernou zbraň. Jakákoli dohoda by proto podle jejího sdělení musela obsahovat zákaz obohacování uranu a zcela znemožnit Teheránu dosažení jaderné schopnosti.
„Vzhledem k tomu, že existuje značná šance na jednání s Íránem, která se v blízké budoucnosti mohou, nebo nemusí uskutečnit, rozhodnu se, zda se zapojit, v příštích dvou týdnech,“ citovala prezidentovo prohlášení Leavittová. Na otázku, zda bude Trump v případě úderu na Írán žádat souhlas Kongresu neodpověděla.
47 minut
90' ČT24: Zapojí se USA do útoků na Írán?
Bílý dům zároveň sdělil, že Teherán by mohl během „několika týdnů“ vyrobit jadernou zbraň. „Írán má vše, co potřebuje k výrobě jaderné zbraně. Jediné, co chybí, je rozhodnutí nejvyššího vůdce, a samotná výroba by pak trvala jen několik týdnů,“ sdělila mluvčí podle portálu Times of Israel (Tol).
Dle dřívější zprávy Tol Jeruzalém očekával, že se Trump rozhodne v následujících 24 až 48 hodinách. Média pak ve středu a ve čtvrtek spekulovala o tom, že se Washington do útoků vůči islámské republice zapojí a dodala, že Trump v úterý schválil plány útoku na Írán, ale zatím vyčkává, zda Teherán opustí svůj jaderný program.
10 minut
Události, komentáře: Blízkovýchodní zpravodajové ČT Václav Černohorský a David Borek o izraelsko-íránském konfliktu
Íránská salva byla větší než ty nedávné
Napětí v regionu přitom nadále roste. Íránská salva z noci na čtvrtek byla větší než ty nedávné. „Podle izraelských úřadů použil Teherán během posledního útoku zhruba pětadvacet balistických raket, což je více než v posledních dvou dnech, kdy to byly spíše jednotky než desítky,“ upřesnil dříve ve čtvrtek zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
Celkově bylo během ranních útoků podle BBC zraněno 271 lidí. Při úderu na nemocnici Soroka ve městě Beerševa bylo zraněno přibližně osmdesát osob. Přibližně polovinu z nichž tvoří zaměstnanci, uvedla nemocnice v podvečer středoevropského času.
Ve čtvrtek odpoledne vyslal Írán další salvu na sever Izraele, podle armády židovského státu šlo o nejméně deset balistických raket. Bilance odpoledního úderu není zatím jasná, napsal ToI.
GALERIE
Izrael čelí íránským raketám
Írán zasáhl nemocnici
Jedna ze střel, kterou Írán zaútočil v noci na čtvrtek, zasáhla i již zmíněnou nemocnici Soroka. Podle mluvčího zařízení byli při úderu zraněni lidé a škody na zdravotnickém zařízení jsou rozsáhlé. Nemocnice má více než tisíc lůžek a poskytuje služby přibližně jednomu milionu obyvatel jižní části Izraele, uvádí se na jejích internetových stránkách.
„Raketa vypálená na zdravotnické středisko Soroka je teroristickým činem a překračuje červenou linii,“ prohlásil podle ToI izraelský ministr zdravotnictví Uriel Buso. Izraelský šéf resortu obrany Jisra'el Kac po zásahu zdravotnického zařízení prohlásil, že íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí „nemůže nadále existovat“.
Premiér Benjamin Netanjahu podle agentury Reuters na otázku, zda Izrael usiluje o změnu íránského režimu, odpověděl, že „k tomu možná dojde, ale rozhodnutí je na íránském lidu“. „Svoboda vyžaduje, aby se porobený národ postavil na odpor. My můžeme vytvořit podmínky, ale konečné rozhodnutí je na něm,“ sdělil. Na síti X dále avizoval, že odveta za íránské útoky na civilní obyvatelstvo bude tvrdá.
„Nemocnice utrpěla značné škody. Není to tak, že by byla vyřazena z provozu, už před několika dny se pacienti přestěhovali do podzemí,“ komentoval zasažení nemocnice blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek s tím, že izraelské nemocnice mají podzemní části, které dokáží fungovat skoro jako normální oddělení. Útok se podle něj snad obešel bez obětí na životech, ale zasaženo bylo chirurgické oddělení.
Írán tvrdí, že cílem byla vojenská a zpravodajská zařízení izraelské armády v Beerševě. „V okolí Beerševy skutečně existuje několik velkých vojenských základen, ale útok zasáhl přímo nemocnici,“ podotkl Borek.
„Izraelská armáda nebo izraelské zpravodajské služby nemají své základny v izraelských nemocnicích či jiných citlivých civilních objektech, jako jsou třeba školy,“ upozornila ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociální věd UK Irena Kalhousová.
„Ale nevíme, jestli má Írán natolik přesné rakety, aby byl schopen takto zaměřovat, a jestli tedy došlo k chybě, nebo jestli nejsou schopni to trefit přesně. Ale tím, že Írán míří na velká izraelská města, na velké aglomerace, tak je naprosto jasné, že směřuje i na civilní cíle,“ dodala Kalhousová.
GALERIE
Zpravodajové ČT a experti k izraelsko-íránskému konfliktu
Dle médií střely rovněž dopadly na město Ramat Gan v Telavivském distriktu, kde zranily přibližně dvacet lidí. Zranění byli převezeni do nemocnice. Ve městě Holon jižně od Tel Avivu bylo podle místních zdravotníků zraněno nejméně šestnáct lidí, z toho tři vážně. Rakety zasáhly také Tel Aviv.
„Jak izraelské útoky na Írán, tak íránské útoky na Izrael cílí do hustě zastavěných oblastí včetně oblastí Tel Avivu či Teheránu,“ dodal Černohorský. „Na záběrech škod v Tel Avivu jsou vidět budovy, které jsou součástí bloku přiléhajícího k areálu, kde je velitelství izraelských ozbrojených sil.“
Írán má zhruba tři a půl tisíce balistických raket, které jsou schopné zasáhnout izraelské území, připomněl generálporučík ve výslužbě Pavel Macko.
„Izrael má třívrstvý obranný systém. Proti kratším raketám a dronům má Železnou kopuli (Iron Dome), nad tím je (systém) Davidův prak a potom má systém Arrow. Navzdory tomu, že jsou to vysoce účinné systémy a jsou doplněné americkým systémem THAAD, který obsluhují američtí vojáci, by bylo naivní si myslet, že žádná íránská raketa nedokáže proniknout,“ uvedl Macko.
„Šíří se informace, že by Izrael mohl mít problém s raketami do systému Arrow, to jsou rakety, které dokáží ničit přicházející střely až na dva tisíce čtyři sta kilometrů. Také se ale šíří informace, že by to mohla být taktika na zmatení Íránu, a zároveň motivace pro to, aby USA dokázaly pomoct Izraeli v útoku na jedno z jaderných zařízení,“ dodal Macko s narážkou na spekulace o tom, že by USA možná mohly uvažovat o zásahu zařízení ve Fordo.
Počet íránských raket směřujících na Izrael podle něj průběžně klesá. Teherán ale podobně jako Rusové proti Ukrajině vypouští víc raket naráz ve snaze izraelský systém zahltit.
Jeruzalém zasáhl reaktory
Izraelská armáda zasáhla íránský těžkovodní reaktor v Aráku. Už dříve zveřejnila výzvu k evakuaci v okolí reaktoru, který se nachází asi 250 kilometrů jihozápadně od Teheránu. Podle agentur Reuters a AFP je nedostavěný a neaktivní. Reaktor v Aráku umožňuje jako palivo využívat méně obohacený uran.
Podle íránských státních médií izraelský úder na areál reaktoru nezpůsobil větší škody a v oblasti není zvýšené radiační riziko. Areál byl podle médií před úderem evakuován. Izraelské vojsko po útoku uvedlo, že v Aráku zasáhlo strukturu reaktoru, která je klíčová pro produkci plutonia použitelného k výrobě jaderné bomby.
Také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) později sdělila, že má informaci o tom, že reaktor byl zasažen. „Nebyl funkční a neobsahoval jaderný materiál, takže nejsou žádné radiační dopady,“ uvedla organizace, podle které byl reaktor „ve výstavbě“. MAAE rovněž sdělila, že nemá informace o úderu na závod pro výrobu těžké vody pro reaktor.
Stanice CNN uvádí, že využití těžkovodního reaktoru v Aráku upravovala dohoda o íránském jaderném programu z roku 2015. V ní se Teherán zavazoval, že reaktor upraví tak, aby nemohl vyrábět plutonium využitelné pro výrobu zbraní. V roce 2018 Spojené státy od dohody odstoupily a Írán přestal plnit některé své závazky včetně některých týkajících se reaktoru v Aráku.
Izraelská armáda uvedla, že cílila i na jaderná zařízení v Isfahánu a Natanzu a desítky vojenských cílů na různých místech země. Útočilo celkem čtyřicet stíhaček, které vypustily stovku střel, dodala armáda.
V Natanzu se podle izraelské armády nachází vybavení a materiál potřebný k výrobě jaderné zbraně. Izrael zde již dříve poškodil centrifugy používané k obohacování uranu. V minulých dnech zaútočil rovněž na další cíle spojované s íránským jaderným programem.
Mluvčí izraelské armády podle agentury Reuters už dříve uvedl, že cílem byl i Búšehr, kde se nachází jediná íránská funkční jaderná elektrárna. Nejmenovaný představitel armády ale později toto vyjádření označil za chybné a potvrdil, že Jeruzalém zasáhl zařízení v Natanzu, Isfahánu a Aráku, dodává Reuters. K Búšehru podle agentury činitel řekl, že nemůže potvrdit ani vyvrátit, že Izrael místo zasáhl.
Nejmenovaný íránský diplomat podle Reuters tvrdí, že Izrael zařízení v Búšehru nezasáhl a že jde ze strany Jeruzaléma o psychologickou hru.
Jeruzalém podle agentury Reuters rovněž udeřil na oblast poblíž těžkovodního výzkumného reaktoru v Khondabu, který je součástí íránského jaderného programu. Tamní agentura ISNA napsala, že nehrozí žádné riziko radiace.
Izrael odhaduje, že zasáhl dvě třetiny odpališť balistických raket
Mezi další cíle, na něž ve čtvrtek ráno izraelské letectvo zaútočilo, patřila podle vyjádření armády zařízení na výrobu součástí balistických střel a protivzdušných systémů. Pod palbou byla i místa, kde Írán soustředí svou protivzdušnou obranu, radary a kde skladuje rakety.
Primárním cílem jsou pro izraelské ozbrojené síly odpaliště íránských balistických raket. Armáda odhaduje, že už zasáhla zhruba dvě třetiny z těchto ramp, Teherán jich ale stále má více než sto.
Izrael od pátku minulého týdne podniká rozsáhlé útoky na cíle v Íránu, což zdůvodňuje snahou zabránit islámské republice získat jaderné zbraně. Jeruzalém už řadu let varuje, že nedovolí Teheránu vyrobit jadernou zbraň. Ten tvrdí, že takové ambice nemá a že jeho nukleární program je čistě mírový.
Podle tvrzení teheránských úřadů zemřelo v Íránu kvůli izraelským úderům přes dvě stě lidí včetně vysokých vojenských velitelů a jaderných vědců. Washingtonská skupina Human Rights Activists, která podporuje Írán, uvádí téměř šest set mrtvých Íránců včetně nejméně 239 civilistů. Informace nicméně nelze bezprostředně ověřit. Při íránských úderech na Izrael zemřelo podle kanceláře premiéra Netanjahua 24 lidí.
Jaderné zařízení ve Fordo
V souvislosti s možným zapojením USA do konfliktu média i analytici často zmiňují, že Spojené státy by mohly zasáhnout íránské jaderné zařízení ve Fordo, které je vybudováno v nitru hory. USA mají totiž ve výzbroji bomby, které jsou schopné prorazit masu skály i betonu a poté v podzemí explodovat. Izrael takovou munici k dispozici nemá.
Přesto však ve čtvrtek večer (SELČ) Netanjahu v rozhovoru pro stanici Kan uvedl, že Izrael má schopnost zasáhnout všechna jaderná zařízení v Íránu, včetně hluboko pod zemí ukrytého areálu Fordo, bez pomoci USA.
„Dosáhneme všech našich cílů a zasáhneme všechna jejich jaderná zařízení. Máme na to schopnosti,“ sdělil
Zda se k úderům připojí i USA, je podle něj výhradně na rozhodnutí Washingtonu. „On (Trump) udělá to, co je dobré pro Spojené státy, já udělám to, co je dobré pro Izrael,“ sdělil dále Netanjahu s tím, že „jak se říká, každá pomoc je vítaná“.
Spojené státy ve středu začaly kvůli eskalujícímu konfliktu evakuovat ze své ambasády v Jeruzalémě některé diplomaty a jejich rodinné příslušníky. Velvyslanec Mike Huckabee již předtím na sociální síti X uvedl, že USA připravují evakuaci amerických občanů z Izraele pomocí speciálních letů i výletních lodí.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) kvůli konfliktu rozhodl o dočasném uzavření velvyslanectví v Teheránu. Češi, kteří urgentně potřebují konzulární asistenci na území Íránu, se mohou obrátit na nouzovou linku +420 222 420 222.