Jaderná bomba

Další díl podcastu Úsvit atomového věku se zaměřil na náročnost procesu pořízení jaderné zbraně. A pokládá si otázku, jestli by bylo pro zemi, jako je Česko, hypoteticky možné vyrobit dnes vlastní atomovou zbraň – a jak pro to využít stávající jaderné reaktory? Nikdo to nechce, ale tento fiktivní scénář ukazuje, jak složitý je tento proces i pro další země.

Před osmdesáti lety dostalo Japonsko poslední možnost vyhnout se jadernému bombardování. Americký prezident Harry S. Truman ho v Postupimské deklaraci vyzval k bezpodmínečné kapitulaci. Císařství to ale ignorovalo. Už tehdy přitom vznikla finální podoba cílů. Na prvním místě byla Hirošima a na poslední místo a na poslední chvíli bylo doplněno Nagasaki. To je v první verzi rozkazu jaderné bombardování zahájit připsané ještě rukou. A i když bylo cílem s nejnižší prioritou, počasí nakonec vše změnilo.

Když se stal Harry S. Truman americkým prezidentem, zjistil, že musí učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí. Rozhodnutí, které mohlo připravit o život statisíce lidí, ale také miliony životů zachránit. A to ohledně atomové bomby.

Prezident Petr Pavel ve středu zahájil oficiální program na návštěvě Japonska. Odpoledne tamního času se vlakem přesunul do Hirošimy, kde uctil památku obětí výbuchu jaderné bomby z konce druhé světové války. Ocenil, jak se Japonci s tragédií vypořádali. Z cesty do Asie se vrátí v neděli.

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.

O případném zapojení Spojených států do izraelsko-íránského konfliktu se rozhodne během následujících dvou týdnů, oznámil podle Reuters ve čtvrtek vpodvečer středoevropského času Bílý dům. Údery obou zemí přitom pokračují. Íránské rakety zasáhly nejméně čtyři místa v Izraeli včetně nemocnice ve městě Beerševa na jihu země. Jeruzalém zasáhl několik jaderných zařízení a vojenské cíle v Íránu. Izraelská armáda odhaduje, že zasáhla až dvě třetiny odpališť íránských balistických raket. Odpoledne vyslal Teherán další rakety na sever židovského státu.

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.

Šest dnů v týdnu tvrdé práce na jaderné bombě, v neděli výlet do divočiny. Tak vypadal každodenní život v tajném vědeckém centru Projektu Manhattan – na vrcholu stolové hory, víc než 2200 metrů nad mořem, obklopen propastmi a divočinou. Los Alamos bylo místem tajemství, konspirací a také zcela civilního života obyčejných lidí.

Skoro čtyřicet procent Rusů je přesvědčeno, že Moskva může oprávněně použít v průběhu války na Ukrajině jaderné zbraně. Vyplývá to z průzkumu nezávislého centra Levada. Novou jadernou doktrínu, jež rozšiřuje možnosti nasazení atomového arzenálu, schválil letos v listopadu ruský vládce Vladimir Putin.

Zemi by před drtivou srážkou s asteroidem mohl ochránit jaderný výbuch. Tento způsob planetární obrany, o kterém dlouho diskutovali vědci a snili hollywoodští režiséři, nyní pomocí experimentu otestovali výzkumníci z americké vládní laboratoře Sandia.

Japonsko si tento týden připomíná sedmdesáté deváté výročí svržení atomových bomb na města Hirošimu a Nagasaki během druhé světové války. Jaderné výbuchy zabily v srpnu 1945 více než 215 tisíc lidí. Tisíce dalších pak zemřely na zranění a nemoci z ozáření.

Byl to záblesk, kterým lidstvo vstoupilo do nové éry. Když nad ránem 16. července 1945 Spojené státy úspěšně otestovaly první jadernou bombu, vyvrcholil Projekt Manhattan a vojáci tak získali novou, ničivou zbraň. Jen málo se ale ví, že u tohoto přelomového momentu byli i dva lidé s československými kořeny. Fyzik Georg Placzek a chemička Lilli Hornigová.

Hirošima si v neděli připomněla 140 tisíc obětí amerického jaderného útoku z 6. srpna 1945. Na pietním aktu k události, při níž v naprosté většině zemřeli civilisté, zazněly výzvy k jadernému odzbrojení. Kina v Japonsku zatím nepromítají americký film Oppenheimer, jenž se vrací k okolnostem vývoje této bomby. Japonská filiálka studia Warner Bros. také v nezvyklém veřejném prohlášení kritizovala svoji mateřskou společnost z podpory fenoménu „Barbenheimer“.

Hirošima si v neděli připomněla 140 tisíc obětí amerického jaderného útoku z 6. července 1945. Guvernér japonské prefektury Hirošima Hidehiko Juzai zároveň kritizoval stupňující se výzvy k posílení jaderných odstrašovacích prostředků po celém světě v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a výhrůžkami Ruska, že je připraveno atomové zbraně použít. Starosta Hirošimy Kazumi Macui jaderné zastrašování označil za bláznovství.

Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.