Japoncům „Barbenheimer“ vtipný nepřišel. Jejich země si připomíná výročí jaderného útoku

8 minut
Dočká se Oppenheimer uvedení v Japonsku?
Zdroj: ČT24

Hirošima si v neděli připomněla 140 tisíc obětí amerického jaderného útoku z 6. srpna 1945. Na pietním aktu k události, při níž v naprosté většině zemřeli civilisté, zazněly výzvy k jadernému odzbrojení. Kina v Japonsku zatím nepromítají americký film Oppenheimer, jenž se vrací k okolnostem vývoje této bomby. Japonská filiálka studia Warner Bros. také v nezvyklém veřejném prohlášení kritizovala svoji mateřskou společnost z podpory fenoménu „Barbenheimer“.

Snímek režiséra Christophera Nolana Oppenheimer v Japonsku zatím nebyl uveden do kin a distributor ani neoznámil datum, kdy se tak stane. „Distributoři berou ohledy na události, které mohou být citlivé pro některé země, jako v tomto případě. Nejspíš dojde ke zpoždění,“ sdělila zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Podle ní kontroverze nevyvolává ani tak samotný film, v němž „otec atomové bomby“ přemítá nad tím, čemu svůj mozek propůjčil. Spíš tu jde o popkulturní fenomén jménem „Barbenheimer“, kdy zejména na sociálních sítích lidé tříhodinovou novinku v memech a kolážích spojují s kontrastním snímkem Barbie, jenž měl celosvětově premiéru ve stejný den.

List Variety informoval o tom, že japonská pobočka studia Warner Bros., které stojí za filmem Barbie, dokonce veřejně kritizovala svoji mateřskou společnost, že „Barbenheimer“ na sítích aktivně podporovala. „Považujeme za extrémně politováníhodné, že oficiální účet amerického ústředí pro film Barbie reagoval na příspěvky fanoušků 'Barbenheimera' na sociálních sítích,“ napsalo Warner Bros. Japan v prohlášení zveřejněném na síti X, dříve známé jako Twitter.

Japonští zaměstnanci studia dodali, že tuto situaci berou velmi vážně a žádají americké vedení, aby přijalo příslušná opatření. „Omlouváme se těm, které tato série bezohledných reakcí urazila,“ napsali. Na mysli mají fanouškovský meme, na němž usměvavá Barbie v podání herečky Margot Robbieové sedí na ramenou Oppenheimerovi hranému Cillianem Murphym a za nimi je vidět atomový výbuch. „Léto, na které nebude možné zapomenout,“ okomentoval to oficiální americký účet Barbie. Americké studio se za to již omluvilo a příspěvek odstranilo.

Pacifismus změnil i ústavu

Ačkoliv proti „Barbenheimerovi“ vyjadřuje na síti odpor množství Japonců, Šámalová se domnívá, že Oppenheimer nakonec do japonských kin dorazí. „Je to snímek, u něhož se očekává řada ocenění, a je pravděpodobné, že japonská veřejnost nebude chtít o něj  být ochuzena,“ míní. Zpravodajka podotýká, že použití atomové bomby Spojenými státy obrovským způsobem zasáhlo japonskou společnost.

„(Pacifismus, pozn. red.) poznamenal poválečnou japonskou ústavu, i když v posledních letech to vláda s ohledem na geopolitiku mění. Podniká různé dílčí změny, které mají vést ke změně přísně pacifistické ústavy,“ doplnila Šámalová. Pokud jde o samotnou veřejnost, tak se podle zpravodajky o některých aspektech svržení bomby příliš nemluví – například o tom, že „pokud by nebyla použita atomová bomba s takto šokujícím efektem, tak by byla pravděpodobně nevyhnutelná pozemní invaze spojeneckých vojsk v Japonsku, která by vedla k daleko většímu počtu obětí“.

Japonsko je jedinou zemí světa, která se stala terčem jaderného útoku, když USA svrhly na konci druhé světové války atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. V Hirošimě 6. srpna 1945, na následky výbuchu zemřelo asi 140 tisíc lidí. Nagasaki potkal stejný osud 9. srpna, výbuch si celkem vyžádal více než 80 tisíc životů. O šest dnů později Japonsko kapitulovalo a ukončilo tím druhou světovou válku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...