Japoncům „Barbenheimer“ vtipný nepřišel. Jejich země si připomíná výročí jaderného útoku

Nahrávám video

Hirošima si v neděli připomněla 140 tisíc obětí amerického jaderného útoku z 6. srpna 1945. Na pietním aktu k události, při níž v naprosté většině zemřeli civilisté, zazněly výzvy k jadernému odzbrojení. Kina v Japonsku zatím nepromítají americký film Oppenheimer, jenž se vrací k okolnostem vývoje této bomby. Japonská filiálka studia Warner Bros. také v nezvyklém veřejném prohlášení kritizovala svoji mateřskou společnost z podpory fenoménu „Barbenheimer“.

Snímek režiséra Christophera Nolana Oppenheimer v Japonsku zatím nebyl uveden do kin a distributor ani neoznámil datum, kdy se tak stane. „Distributoři berou ohledy na události, které mohou být citlivé pro některé země, jako v tomto případě. Nejspíš dojde ke zpoždění,“ sdělila zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Podle ní kontroverze nevyvolává ani tak samotný film, v němž „otec atomové bomby“ přemítá nad tím, čemu svůj mozek propůjčil. Spíš tu jde o popkulturní fenomén jménem „Barbenheimer“, kdy zejména na sociálních sítích lidé tříhodinovou novinku v memech a kolážích spojují s kontrastním snímkem Barbie, jenž měl celosvětově premiéru ve stejný den.

List Variety informoval o tom, že japonská pobočka studia Warner Bros., které stojí za filmem Barbie, dokonce veřejně kritizovala svoji mateřskou společnost, že „Barbenheimer“ na sítích aktivně podporovala. „Považujeme za extrémně politováníhodné, že oficiální účet amerického ústředí pro film Barbie reagoval na příspěvky fanoušků 'Barbenheimera' na sociálních sítích,“ napsalo Warner Bros. Japan v prohlášení zveřejněném na síti X, dříve známé jako Twitter.

Japonští zaměstnanci studia dodali, že tuto situaci berou velmi vážně a žádají americké vedení, aby přijalo příslušná opatření. „Omlouváme se těm, které tato série bezohledných reakcí urazila,“ napsali. Na mysli mají fanouškovský meme, na němž usměvavá Barbie v podání herečky Margot Robbieové sedí na ramenou Oppenheimerovi hranému Cillianem Murphym a za nimi je vidět atomový výbuch. „Léto, na které nebude možné zapomenout,“ okomentoval to oficiální americký účet Barbie. Americké studio se za to již omluvilo a příspěvek odstranilo.

Pacifismus změnil i ústavu

Ačkoliv proti „Barbenheimerovi“ vyjadřuje na síti odpor množství Japonců, Šámalová se domnívá, že Oppenheimer nakonec do japonských kin dorazí. „Je to snímek, u něhož se očekává řada ocenění, a je pravděpodobné, že japonská veřejnost nebude chtít o něj  být ochuzena,“ míní. Zpravodajka podotýká, že použití atomové bomby Spojenými státy obrovským způsobem zasáhlo japonskou společnost.

„(Pacifismus, pozn. red.) poznamenal poválečnou japonskou ústavu, i když v posledních letech to vláda s ohledem na geopolitiku mění. Podniká různé dílčí změny, které mají vést ke změně přísně pacifistické ústavy,“ doplnila Šámalová. Pokud jde o samotnou veřejnost, tak se podle zpravodajky o některých aspektech svržení bomby příliš nemluví – například o tom, že „pokud by nebyla použita atomová bomba s takto šokujícím efektem, tak by byla pravděpodobně nevyhnutelná pozemní invaze spojeneckých vojsk v Japonsku, která by vedla k daleko většímu počtu obětí“.

Japonsko je jedinou zemí světa, která se stala terčem jaderného útoku, když USA svrhly na konci druhé světové války atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. V Hirošimě 6. srpna 1945, na následky výbuchu zemřelo asi 140 tisíc lidí. Nagasaki potkal stejný osud 9. srpna, výbuch si celkem vyžádal více než 80 tisíc životů. O šest dnů později Japonsko kapitulovalo a ukončilo tím druhou světovou válku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 12 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 14 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 15 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...